Ztracená historie

29.10.2012

Že se mi bude tahle kniha líbit jsem věděl ještě dřív, než jsem ji přečetl. Zaprvé jsem ji dostal od zdejší moderátorky elfos, která má výborný vkus (to konečně vidíte už z toho, že kamarádí se mnou) a zadruhé jsem na první náhodné otevření spatřil „egyptské pyramidy“. To člověk radostně spráskne ruce – zdá se totiž, že pyramidisté (s čestnou výjimkou podčeledi orionistů) si myslí, že existuje jen Cheopsova pyramida. Nuže, báječně popsané záhady včetně těch méně známých, i když z mého pohledu nejvíce fascinujících, jako jsou např. neznámá Aristotelova díla. Pět oddílů, každý se čtyřmi kapitolami, se zabývá ztracenými místy, ztracenými předměty, uměleckými díly a relikviemi, ztracenými poklady, lidmi a vraky.

Autor se nevyhýbá ani těm nejdivočejším domněnkám – jako je třeba to, že ve Zlaté jámě není pirátský poklad, ale jsou tam věci od Atlaňtanů, nebo dokonce mimozemšťanů, i když moje oblíbená ptákovina, zde taky zmíněná, je ta, že tam sir Francis Bacon zakopal důkazy o tom, že Shakespeare je on (heršvec, doufám, že si u toho kutání desítky metrů hluboké jámy jako správný gentleman nesundal krejzlík!) – aby je na závěr konfrontoval s fakty a střízlivějším pohledem, který, mimochodem, bývá vesměs zajímavější než sebedivočejší výmysl.

Taky tady potkáte plno známých, od nezbytného Dana Browna (Dan Brown promine), přes Harryho Pottera (neboť pod nádraží King's Cross někteří badatelé situují hrob Boadicey, a to kousek od HP, pod nástupiště 9) a Tajnou kroniku Mongolů až po Phila Evanse (ač to není ten z Robura Dobyvatele). Na závěr je připojena rozsáhlá bibliografie a odkazy. Velmi doporučeno.

Jako doplněk četby zkuste např. K vybájeným pevninám, Ostrovy pokladů, Slepé uličky archeologie a mnoho, mnoho jiných.