Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501610/bmid_znamenita-mrtvola-dbP-501610.jpeg
3
1502
464
Když Agustina Bazterrica v roce 2017 zvítězila se svojí mrazivou dystopií v prestižní literární soutěži Clarín, jistě netušila, že se děj její knihy zanedlouho částečně stane skutečností, a její román tak získá na aktuálnosti a naléhavosti. Svět se nevratně změní ve chvíli, kdy se objeví smrtící virus, který přenášejí zvířata: od divoce žijících po domácí mazlíčky, všechna musí být utracena a jejich maso už se dál nesmí jíst. Vlády čelí situaci drastickým způsobem: uzákoní chov, porážku a konzumaci lidí. Kanibalismus se stane součástí každodenní reality a společnost je rozdělena na dvě skupiny: na ty, kteří maso jedí, a ty, jejichž maso je konzumováno. Marcose Teja, provozního ředitele v mrazírnách Krieg, opustila po smrti malého synka manželka a on žije jen prací, kterou nenávidí a dál ji dělá jen proto, aby mohl svému otci trpícímu stařeckou demencí hradit pobyt v luxusním geriatrickém centru. V den, kdy dostane darem mladou ženu, „samici“ určenou na chov pro maso, se jeho mysl vydá na nebezpečnou cestu, která ho temnými zákrutami dovede až do situace, jež je těžko představitelná i pro členy společnosti tak zvrácené, jako je ta, v níž je nucen žít. Dá se vůbec hovořit o nějaké lidskosti, když musí být zemřelí zpopelněni, aby nebyli snědeni? Kým je vlastně ten druhý, jsme-li tím, co jíme?... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno:
2022
,
Fobos
Originální název:
Cadáver exquisito , 2017
více info...
Přidat komentář
"super" nápad a dobře vymyšlený svět ve kterém by nikdo z nás nechtěl žít v nezáživně a ploše napsané knize, která mě ani jednou nedokázala plně vtáhnout. Moc tomu nepomáhá ani autorčin styl psaní, který se nečte zrovna dobře.
Hlavně v první půli autorka velmi uvěřitelně popisuje prostředí řeznictví, jatek, mrazíren. V této knize je to celé posunuté o úroveň výš díky zpracovávanému produktu. Ale pro mě osobně je na tom děsivější právě to, že celý tento proces už přece existuje a funguje dlouhé roky! Ale zatím "pouze" se zvířaty. My lidé dokážeme v průmyslové výrobě opravdu zefektivnit každou činnost.
Vegetarián ovšem nejsem a ani po přečtení to nakonec nevypadá, že bych změnil postoj...
Skvělá obálka.
Tahle kniha má dokonale vymyšlený svět a fungování stravování v něm. Včetně všech pravidel. A svět je nám představen tak, jak by v takovém případě mohl fungovat. O to je to nechutnější a děsivější. A o to je smutnější, že dějově vyzní kniha strašně do prázdna a vlastně kromě představení dokonale odporného světa si z ní nic neodnesete a vlastně ani nejste schopni říct o čem kniha byla, protože za mě byla o ničem. Škoda.
Zvláštní, nechutné, ale kupodivu čtivé, mnohdy trochu chaotické, ale přesto mě kniha vlastně bavila. Čekala jsem více děje a najednou byl konec. A to překvapivý.
Kniha mě chytla od první strany a na rozdíl od většiny komentujících musím říct, že ten strohý a odosobněný styl vyprávění je zde dle mého názoru zvolen naprosto perfektně. Ani jednou jsem neměla pocit, že bych se v příběhu ztrácela.
Se scénami z jatek jsem problém neměla, ale našlo se i pár scén, které byly nechutné, ale pro děj úplně nepodstatné a působily jen jako snaha autorky ještě více tlačit na pilu a šokovat (např. nejméně jedna celá strana, která detailně popisuje zabíjení štěňat, nebo sex na zakrváceném řeznickém stole, zatímco je při tom sleduje její zaměstnanec).
Co se týče konce, tak ano, chápu autorčin záměr, ale určitě tady byl ještě prostor pro rozepsání, nemuselo to skončit tak náhle.
Zajímavé zamyšlení nad masným průmyslem, lidskou rozežraností, pokrytectvím a krutostí.
Podle nadpisu jsem od knihy čekala něco jiného než o čem vlastně doopravdy knížka pojednávala. Ale i tak to bylo celkem příjemné překvapení. Nebylo to nic světoborného, ale ani neurazilo. Knížka se rychle četla a do dvou dnů jsem ji měla přečtenou. Na to aby si to ale člověk přečetl znovu to není :) dávám 4 hvězdy jako průměrné knížce
Hrozně divný styl vyprávění, někdy mě nutilo přečist věty vícekrát. Nepravděpodobný příběh, který ale člověk nutí zamyslet se na lidskostí. Rozhodně ale hype co byl kolem knihy nechápu, čekla jsem mnohem lepší knihu.
Není to tak dávno, co se kolem Znamenité mrtvoly točil svět. Byla to celebrita mezi knihami, naprostý bestseller. Je opravdu tak dobrá?
V prvé řadě musím říct, že jsem měl po dlouhé době chuť knihu po chvíli odložit a přestat číst. Může za to styl vyprávění, kdy de facto chybí přímá řeč. Dialogy, pokud bych to tak měl nazvat, probíhají nějak takto:
"Pan Urami se zastaví a řekne mu, že chce černé kůže. Jen tohle a žádné další vysvětlování. On mu zalže a prohlásí, že co nevidět dorazí jedna dodávka. Pan Urami přikývne a rozloučí se s ním."
Pro mě, milujícího rozhovory a interakce mezi postavami naprosto nekomfortní věc. Nicméně člověk přivykne všemu a vzhledem k tomu že mě zajímalo, o čem vlastně příběh může vyprávět, četl jsem dál. Nakonec jsem knihu přečetl během večera, neboť porce stran není příliš velká.
Pokud bych to měl jednoduše shrnout, jedná se o zajímavý námět, který je však zpracován neskutečně ploše. Sice je v knize několik dobrých myšlenek, nutících čtenáře se zamyslet nad sebou samým, ale celkově mi přijde kniha dosti ošizená. Je tam mnoho věcí, které by stáli za to rozvinout, dovysvětlit, zdůvodnit a rozkreslit, proto nemohu jinak, nežli knihu shodit do šedého průměru. škoda, neboť potenciál by to mělo...
Skvělá, ale šílená kniha.
Příběh, který je dle mého názoru ne až tak nepravděpodobný. Současná společnost je čím dál tím temnější a je schopná všeho.
Od knihy jsem čekala možná o trochu více, každopádně se mi líbila myšlenka v závěru knihy.
Člověk člověku není bratrem, jak víme a zde se ještě kousek posunulo všeliké dělení na lidi méně a více cenné. Na mě to působilo jako začátek proměny společnosti, kdy se prolomí silné tabu a postupně se zavádí nová norma. Takový náznak, co to dělá, byl vidět u neteře a synovce hlavního hrdiny, kdy se k všeobecné uživatelské nepříjemnosti této věkové kategorie přidalo ještě takové temnější cosi, co jim pomáhá vyrovnat se s podivnými novinkami. Nejen, že je to zajímavý námět, zajímavě zpracovaný, ale navíc nutí k myšlení a čtenář si v textu může najít to svoje, co ho bude fascinovat, nutit přemýšlet, představovat si, jak dlouho by asi zavedení takové pozoruhodné normy trvalo....anebo pohoršovat a nadavovat. Každý podle svého apetitu.
Šílené, odporné. Četlo se to dobře, závěr překvapil.
Vracet se ke knize určitě nebudu.
Skvělé ALE!
Recenzi píšu až po delší době, protože jsem si to celé musela nechat projít hlavou. Takže: námět za 1, jazyk a styl psaní a popisů 1, ale napětí za 3, osudy a motivy postav 3 -, odpovědi na čtenářovy otázky za 5.
Rozhodně by mě více zajímalo, jakým způsobem byla vybrána první linie lidí určená k chovu, větší náhled do jejich chovu apod., než že hlavní hrdina uviděl po x letech psy až ho to dojalo.
Konec jsem nečekala, ale opět místo jednoduchého řešení mohlo být vše více propracované. Navíc, když už to vypadalo na chvilku napětí, byla situace mávnutím kouzelného proutku úspěšně vyřešena. Takže zase nic. Kdyby to autorka ještě doladila, alespoň by nemusela být před každou novou kapitolou volná strana a nová kapitola by nemusela začínat až na konci strany, pro nabobtnání počtu stran.
Nevadí mi, když kniha šokuje. Dokonce mi ani nevadí, když je krvavá a násilná. Mám problém, když z příběhu cítím manipulaci a vydírání. Jíst zvířata je v pořádku, jíst lidi v pořádku není a nikdy nebude. Vadí mi, že mi autor podsouvá, že je to v podstatě totéž. Že pocity můžu a žen s vyoperovanými hlasivkami jsou stejné, jako mají kuřata, krávy nebo prasata. Vege lobby musí nad tímhle dílkem jásat. Já s dovolením potlačím zvracení a na tuhle nechutnost se budu snažit rychle zapomenout. Jo, a k večeři si klidně to kuře dám.
Tahle kniha měla jednu dobu obrovský hype a já se nedivím. Je opravdu odporná a dá se pochopit, že o tom lidé mluvili. Jenže ta nechutnost je bohužel to jediné, čím zaujme. Vyprávění z 3.osoby je zmatené, styl psaní absolutně nepoutavý a celé to působilo trochu jako delší slohovka Grety Thurnberg ze 6.třídy. Postavy si nestihnete nijak zvlášť zprotivit ani oblíbit. A ten konec? Co to mělo být?
Upřímně jsem si tuhle knihu dlouho "šetřila" a těšila se na ni. Rozhodně NEdoporučuji. Je to odporné, nechutné a literární kvality se hledají jen velmi těžko.
2*
Nejvíce znepokojující na tomto příběhu je pravděpodobně to, že ho za znepokojivý považují hlavně ti, kteří jedí maso.
Námět mě zaujal, ale myslím, že autorka nedokázala dostatečně naplnit jeho potenciál.
Takový příběh musí být postaven na logických základech, což se zde nestalo. Věci se tu prostě dějí, aniž by čtenář věděl proč.
Líbil se mi způsob, jakým Bazterrica píše. Nelíbil se mi konec, který je většinou recenzí, zejména na Goodreads, považován za nejvíce šokující část. Vždyť jeho žena snad mohla mít děti, ne? Tak proč se tak hlavní hrdina rozhodl? A ta reakce jeho ženy na to všechno? Mhm, JASNĚ.
Nevím, co na této knize spousta lidí má, ale já bych fakt chtěla vědět pointu a smysl téhle knihy. Co se nám Agustina Bazrerrica snažila říct? Že jsme všichni pokrytci? Protože to už tak nějak tušíme všichni dávno.
Ale co je na tom všem zhola nejvtipnější? Všichni ti komentující, kteří v souvislosti s knihou tvrdí, jak je tato kniha neskutečně disturbing a šokující, ale pak si k večeři dají třeba kuře.
No mám dost.
A mně se to líbilo! Čekala jsem to mnohem horší, když vidím recenze tady. Co mě teda hodně rozčilovalo, byl chaotický způsob psaní - samé on, jemu, často jsem nevěděla, o kom se vlastně mluví. Navíc konec byl zbytečně uspěchaný. Nebýt těchto dvou věcí, tak bych hodnotila i 5*. Celé to působilo jako takový náčrt budoucího, propracovanějšího díla, které bych si teda moc ráda přečetla, ale nevadí. Námět super.
(SPOILER) Kniha bude nutně vyvolávat kontroverze. Minimálně tím, jak samoúčelně působí. Děj je totiž značně jednoduchý a slouží jen jako záminka ke všem těm hrůzostrašným a nechutným výjevům, jenž nám autorka s gustem servíruje. Já ale za největší slabinu považuji něco úplně jiného a to (ne)vývoj hlavního hrdiny. Zdá se totiž, že ten prochází jakousi proměnou, hromadí se v něm vzdor, pochyby o etičnosti a legitimitě celého systému, aby v samotném závěru všechny tyto tendence, tyto náznaky popřel a zase se zařadil mezi ostatní zrůdy, jimiž zároveň na předchozích stránkách tolik pohrdal. Tato "šokující" otočka mi přišla až příliš vynucená a hraná na efekt. A vlastně docela hloupá.
Logiku nehledej - ale jinak je to nechutně uvěřitelné. Docela si dokážu představit dobytky lidi, co žerou lidi pěstované jako dobytek... Musím se přiznat, že při popisu jatek jsem se cítila špatně, že kupuju maso v obchoďáku, protože znám spoustu dobytka, který je mnohem chytřejší než spousta lidí. A celkem jsem rozuměla hlavnímu hrdinovi. Ale vegetariánka se ze mě nestala, takže mě karma určitě časem vytrestá.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie kanibalismus argentinská literatura pandemie virové nákazy hispanoamerická literatura postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
| 2022 |  Znamenitá mrtvola |
| 2024 | Devatenáct pařátů a jeden temný pták |
| 2022 |  Znamenitá mrtvola |
Kniha Znamenitá mrtvola je v
| Právě čtených | 35x |
| Přečtených | 1 937x |
| Čtenářské výzvě | 547x |
| Doporučených | 38x |
| Knihotéce | 602x |
| Chystám se číst | 520x |
| Chci si koupit | 138x |
| dalších seznamech | 18x |
Obsahově velmi odvážné, ale po prvotním šoku chybí napětí, gradace, vtáhnutí do děje. V druhé části už docela dost nuda, ale konec byl fajn. Přestože to mohlo být mnohem lepší, nutí to dost k zamyšlení. Víc než jen dystopické coby kdyby to nutí uvědomit si, že úplně stejně se na celém světě zachází se zvířaty. Styl psaní, kdy místo jména je hlavní postava označována jako on a ještě v přítomném čase je zbytečně matoucí a rušivá, při čtení mi to hodně vadilo.