Život bez smokingu
Bohumil Hrabal
Soubor devíti kratších próz, vydaný poprvé roku 1986, zapadá do Hrabalovy série autobiograficky inspirovaných reflexivních próz s typickou poetikou a obrací se k vlivům, které jej v životě formovaly a vedly na cestě od maloměstské konformity ke svébytné životní filosofii.
Přidat komentář
![kuruteku kuruteku](https://www.databazeknih.cz/img/users/12_/121062/m_121062.jpg?v=1459855106)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Čím se spisovatelova tvorba blížila závěru, tím těžší bylo rozeznat, co je autorské a co ne. A tak i v této knize jde až dřeň života - krutého vraždění koťátek, kterému předchází "nezodpovědná" starost o jejich žití. Ale ve skutečnosti ta kniha je o něčem jiném - o životě jako takovém, o zodpovědnosti vůči sobě a jiným, o poznání, o hledání svého místa. Asi si ji vychutná jen ten, kdo už Hrabala do své knihovničky přijal, kdo jako on vidí perličky na dně. Nejde o opilecké řeči, nejde o humorné vzpomínání, to jsou všechno je vnější projevy autorova hledání smyslu života, pokud nějaký smysl má nebo vůbec má mít.
![micha-ella micha-ella](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Tuhle knížku jsem objevila ve své knihovně ještě nepřečtenou. Asi proto, že Hrabalovy texty se v námětech hodně opakují a některé dokonce vyšly pod různými názvy. Nejvíc se mi líbil Prolog. V pasážích o kočkách a kocourech, co se mi v jeho jiných knížkách tak dobře četly, se tady Hrabal přiznává k činům, které ho rozhodně nectí a které mě ohromily. Byl upřímný a sebekritický až do morku kostí! Jako spisovatel jednička, jako piják piva a surovec nula.
![1amu 1amu](https://www.databazeknih.cz/img/users/55_/55762/m_1amu-lXq.jpg?v=1602668131)
![4 z 5 4 z 5](img/content/points/4.png)
Měl jsem kdysi možnost vidět v Památníku národního písemnictví svědectví, jací byli jedni z našich nejlepších literátů studenti. Udiven jsem viděl neuvěřitelné známky pánů Hrabala a Hrubína. "Koule převažovaly !"
I o tom píše autor jak si propadnutím z češtiny v primě a kvartě prodloužil mládí o dva roky. Ale věděl, že se musí od rodičů v Nymburce přestěhovat.
Je skromný, o svém úspěchu, tedy získání doktorátu na právech, se zmiňuje pouze pár slovy.
Jako synek hýčkaný buržoazními živnostníky přešel po r.1948 k dělnické třídě. Vystřídal mnoho zaměstnání, ale nejvíce byl šťastný v kladenské Poldi. Nebýt těžkého pracovního úrazu (hlavy), zřejmě by české literatura přišla u úžasného spisovatele.
Bogan (jak jej nazývala jeho paní, se pustil "na plné pecky" do psaní.
Jak sděluje v této knize: "... přestěhovali jsme se do bývalé kovárny v přízemí domu, byla bez oken, ale měl výhodu- bylo tam WC (i když na dvoře) a všechen tento luxus za pouhých 50.-Kčs nájemného za měsíc. No neberte to !
"...Za ty 4 roky v Poldince jsem dokončil osm semestrů mé pravé univerzity. Změnil jsem se i mentálně. Chodím bez kravaty, nežehlím si kalhoty, ani desetikoruny (které jsem žehlil před odchodem na korzo v Nymburce). Stal jsem se obyčejným člověkem, bez smokingu, bez kravaty..."
![Terry11 Terry11](https://www.databazeknih.cz/img/users/31_/31947/terry11-gNt.png?v=1586959099)
![4 z 5 4 z 5](img/content/points/4.png)
Hrabala člověk musi mít rád, aby ho četl . A ja ho ráda mám, i když jsem se k němu dostala přes filmy.
Občas si říkám , kde pořád ty různé historky bral. Asi uměl dobře pozorovat dění okolo sebe, naslouchat lidem okolo sebe, no a potom už stačí jen trocha té fikce. A samozřejmě hodně talentu.
![ALadin1905 ALadin1905](https://www.databazeknih.cz/img/users/19_/197781/m_197781-OTv.png?v=1501764126)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
(SPOILER)
Po přečtení Hrabalova magnum opus Obsluhoval jsem anglického krále se mi dostala do rukou na doporučení Mistrova blízkého přítele a "sekretáře", jediného oficiálního “hrabalologa“ Tomáše Mazala, jeho sbírka raných i pozdějších povídek...
Název knihy nám autor ozřejmuje na konci poslední kapitoly, v níž se sám sebe ptá: „Proč píšu?"... Život bez smokingu symbolizuje proměnu mladého maloměšťáka v člověka, jenž postupně vhlédl do nitra podstaty života a přestal se již cítit být povinen komfortem uvnitř jakési komformity... V jeho povídkách je to více či méně cítit. Po zpracování kousku Autíčko vás možná bude nějaký čas jemně píchat v hrudníku - a budete se vyhýbat kočkám... Po absolvování krátké Dovolené se asi někteří z vás zamyslí nad transcendencí koloběhu našich životů, při pohledu zhůry, jak v průběhu času stoupáme a klesáme jako na oné lanové dráze... Stejně tak při vzpomínkách na Hrabalova geniálního a zároveň podivínského přítele Vladimíra Boudníka - zakladetele uměleckého „explosionalismu" nebo při procházení se jeho starou a zmizelou milovanou Libní - v každém dílku této prozaické mozaiky se odráží tato Hrabalova zkušenost, určitá syrovost, specifická poetičnost - poetika bez příkras -, kontrast toho nejvyššího a nejnižšího a krása provázanosti těch dvou rovin, kdy autor chápe a vidí, že to nejnižší je zároveň tím nejvyšším a naopak...
... a také "věčný návrat téhož", kterak pravil Nietzscheho Zarathustra a dávno před ním Hérakleitos - a jak sám Hrabal moc dobře věděl...
![WEIL WEIL](https://www.databazeknih.cz/img/users/46_/4690/4690.jpg?v=1381127927)
![4 z 5 4 z 5](img/content/points/4.png)
Tuhle knihu jsem četl venku, v tramvaji, na ulici, v kavárně a rád jsem se nechal unášet jejím sdělením.
Teplo onoho sdělení v sobě stále mám, a jsem za to rád.
Je to kniha, při které lituji, že nebyla delší, rád bych ji četl delší, a tak to byla pro mě ideální pobídka shánět dále autorovu prózu.
Část díla
Autorovy další knížky
2000 | ![]() |
2009 | ![]() |
2007 | ![]() |
1978 | ![]() |
1964 | ![]() |
Hrabal je čím dál skvělejší, čím víc jeho knih čtu, na tomhle bylo znát takový pozastavování a rozmýšlení asi typický pro starší lidi, a třeba u Autíčka mě to ne že nebavilo ale překvapovalo. nepůsobilo to negativně zdlouhavě, ale rozvláčně a vlekle jo, což tomu neubíralo na kvalitě teda. a Pepina i Vladimíra i spiritualitu propojenou s pozemskostí na Hrabalovi miluju celym srdcem, takže o hvězdičku míň jen za tu zdánlivou nekonečnost Autíčka, která byla zároveň skvělá i trochu odrazující