Zimná rozprávka
William Shakespeare
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/171493/bmid_zimna-rozpravka-ku6-171493.jpg
4
199
199
Už názvom tejto hry nás Shakespeare upozorňuje, že za jeho čias sa v Anglicku (aj u nás) rozprávali rozprávky najmä za dlhých a smutných zimných večerov, keď z každého kúta striehli mátohy. Sicílsky kráľ Leontes (Othello, ktorý je sám sebe i Jagom) podozrieva svoju ťarchavú manželku Hermionu, že mu bola neverná s českým kráľom Polixenom, a preto dievčatko, ktoré mu porodí, dá pohodiť v Čechách. Českí pastieri ho zachránia, dajú mu meno Perdita. Aj smutná Zimná rozprávka sa však napokon skončí šťastne, keď sa do Perdity, pohodenej na českom morskom pobreží, zaľúbi český princ Florizel. William Shakespeare (1564 – 1616) nebol len veľký dramatik – bude sa o ňom vždy hovoriť aj ako o najväčšom básnikovi divadla. Aj nový slovenský preklad je dielom básnika – hru preložil Ľubomír Feldek. Preklad sa opiera o najlepšie kritické vydanie THE ARDEN SHAKESPEARE.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2011 , Ikar (SK)Originální název:
The Winter's Tale , 1611
více info...
Přidat komentář
Čechy - pustá krajina u moře.
ANTIGONUS: Tys tedy jist, že přistál koráb náš u české pouště?
(PLAVEC: Ano, pane můj.)
KAPITÁN KORKORÁN: Jo jasně, Primátor Ditrich to zapích pod Neratovicemi a že je to moře poznáš podle té rozkládající se mrtvoly lachtana Gastona.
Ale ta myšlenka starého pastýře, že by omladina mohla prospat věk 10-23, což by ušetřilo kažení holek, odmlouvání, krádeže, rozčilování a hádky - to bylo z roku 1610 roztomile nadčasové a připomínající každého rodiče, který občas brblá :-)
Shakespeare je klasik, kterého by měl znát každý - minimálně díky příběhu Romea a Julie. Zimní pohádka má zajímavý děj, v němž se potkává hned několik motivů z jiných Shakespearových knih i klasických antických dramat - žárlivost, odložené dítě, snaha zabránit sňatku dvou zamilovaných... Nicméně celou dobu čtení jsem si říkala, kolik mladých čtenářů dokáže překlad Josefa Václava Sládka oslovit. Zdatné milovníky knih a lyrických pasáží zřejmě ano, průměrného čtenáře už jen stěží. Byť útlá knížka, přece jen vyžaduje pro čtení klid, čtenářskou zkušenost a jazykový cit. A pochopitelně i nadhled. Protože české reálie jsou v knize v podstatě nereálné. Česká pobřeží ta italská rozhodně nespojují ...
První část je pěkná (i když jak se to vezme), a chytl mne. Příběh k smrti žárlivého Leonta mne zajímal. A mohl by být klidně delší. Jenže druhá polovina hry se týká ztracené Perdity, a to už trochu drhne. Kdyby tam nebyla vedlejší linie s šejdířem a venkovany, tak by to spadlo do průměru.
Ale ten konec je geniální :D
„Dej mi ruku na to; budu princovi přísahat, žes poctivý a věrný člověk jako jen který v Čechách.“
Hru jsem si chtěla přečíst hlavně kvůli jednomu z dvou dějišť- Čechám respektive zemi zvané "Bohemia". Přímořský státeček obývaný lidmi s absolutně neslovanskými jmény budil dojem zcela jiné země. V závěru mne však výše citovaná věta míněná největšímu lumpovi příběhu přesvědčila o opaku. :)
I tak ale hodnotím lepšími třemi hvězdami. Jiná Shakespearova díla (počítám i úryvky) se mi zatím líbila více.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Romeo a Julie |
| 2010 | Hamlet |
| 2011 | Zkrocení zlé ženy |
| 1994 | Sen noci svatojánské |
| 1964 | Othello |
Žárlivost je bezpochyby hlavním tématem knihy. Křivda způsobená pod vlivem takové motivace nikdy nemůže přinést nic dobrého. Tématicky jde vlastně o obdobný příběh jako Othello, s tím rozdílem, že zde vše dobře dopadne (nebo alespoň téměř vše) protagonisté se poučí ze svých chyb a díky zásahu osudu a štěstěny vše dobře dopadne. Napsáno to bylo čtivě, ale vzhledem k tragédiím, které se stanou v průběhu děje by trocha více zachovaného neštěstí neškodila.