Žena z dún
Kóbó Abe
https://www.databazeknih.cz/img/books/65_/6566/bmid_zena-z-dun-PeT-6566.jpg
4
323
323
Žena z dún je fantastickým príbehom entomológa, ktorý sa vyberie na odľahlé morské pobrežie hľadať vzácny druh hmyzu. Zablúdi do oblasti dún, kde sú celé dediny ohrozené pieskom. Obyvatelia jednej dediny vlákajú muža ako vzácnu pracovnú silu do hlbokej jamy — v nej býva v schátranom domčeku mladá žena. Jej život pozostáva len z úmornej driny, pretože musí každú noc odpratávať naviaty piesok...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1981 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Suna no onna / 砂の女 , 1962
více info...
Přidat komentář
Ještě že to bylo tak krátké. Tahle témata, kde vítězí bezmocnost a beznaděj, kde člověk nechápe, proč se to děje, čím si to zasloužil, není můj šálek kafe.
By mne zajímalo, jak se tato útlá, nedějová kniha může filmově zpracovat. Sisyfos a Josef K. v jednom. Ubíjející svou bezmocností. Hlavní postava etymologa programově nesympatická, až mu ten jeho úděl čtenář přeje.
Ku knihe som sa dostala cez čsfd, viac ľudí ju tam pochválilo. Tak som si ju požičala z knižnice a prečítala. Veľmi dobre čitateľná, aj keď náplň je ťažšie stráviteľná. Film som ešte nevidela.
Hlavní postava mi přišla naprosto nesnesitelná, místy až odporná. Byl to podle mého hlupák, sobec a slaboch. Byl to člověk, jakého potkáte dnes a denně. A právě v tom bylo kouzlo Písečné ženy. I přes nereálnost písečné vesnice a věznení hlavní postavy, jsem zde viděla více skutečného, než v leckterém příběhu ze života. Musela jsem se zamyslet nad jámami v písku a uvědomit si, že každý z nás v nějaké takové vězí. Každý z nás každý den hrabe písek a ubíjí se monotóností, protože prostě musí, protože se to očekává a jinou možnost nevidíme. Snad budu mít více síly se ze své jámy dostat...
Má to, co právě děláte, nějaký valný smysl? Nebo se jen každý den snažíte odhazovat kupu písku, i když víte, že zítra tam bude zase? Žijeme abychom pracovali, nebo pracujeme abychom žili?
Opět úžasné, zrovna tak dobré jako "Tvář toho druhého". Tyhle dvě knihy považuji za naprosté skvosty.
Písečná žena byla pro mne překvapením, zpočátku pomalý rozjezd a postupně gradovaný děj se zajímavým závěrem.
Fascinujúca knižočka! Mám veľmi rada knihy od japonských autorov, táto je vskutku originálna s nečakaným záverom :-)
Písečná žena je pro mne literární podobou japonského umění vytvořit z v podstatě běžného příběhu syrový horror (filmovou obdobou je Onibaba). Prostě čtete příběh a najednou zjistíte, že vás z něj mrazí, protože to, co se v něm děje, není zrovna dvakrát normální. Výborný příběh. Netypický. Originální.
„Léto den co den plné slunce je vyhrazeno pro příběhy v románech a filmech. Ve skutečnosti se vyskytuje jenom skromná neděle drobného občana, který si rozprostřel pod sebe noviny s politickou rubrikou čpící střelným prachem. Turistická termoska s magnetickou střelkou ve víčku a džus v konzervě… Odstojí si frontu na nájemnou loďku, sto padesát jenů za hodinu a olověná pěna vyvěrající na břehu z leklých ryb… A nakonec přeplněná tramvaj, melancholická únavou… Každý to všechno ví až příliš dobře, jenže nikdo ze sebe nechce dělat ošizeného hlupáka, a tak si na to šedivé plátno pro jistotu vymalují neskutečnou vidinu svátečního dne. Tatínkové s ubohým strništěm neholených vousů, cloumající mrzutými dětmi, aby z nich vynutili, že to byla pěkná neděle… Malá scénka v koutě tramvaje, kterou každý už někdy viděl… Až zlobná závist a žárlivost na slunce těch druhých…“
Štítky knihy
Japonsko zfilmováno japonská literatura
uzasna kniha, uplne som ju zhltla a ked som ju nemohla citat, tak som stale na nu myslela. vizia pustnej prazdnej krajiny plnej piesku, horucavy, sucha v ustach a beznadeje ma uplne dostali. ale zaver bol v mojom ponimani v podstate happy end..