Zázračný úklid - pořádek jednou provždy
Marie Kondo
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/257806/bmid_zazracny-uklid-poradek-jednou-provz-Ama-257806.png
4
903
284
Poznejte originální umění, díky němuž se spolehlivě zbavíte nepořádku a náležitě si uspořádáte věci. Tato přesvědčivá knížka se právem stala ohromným bestsellerem po celém světě a vyšvihla se na první místo žebříčku New York Times. Proměňte svůj domov pomocí autorčiny inspirativní metody v trvale uklizené prostředí: klíčem je vypořádat se s domácností ve správném pořadí, ponechat si jen to, co opravdu milujete, a udělat vše rychle. Změníte tak svůj život – získáte větší sebejistotu, budete úspěšnější a možná i konečně zatočíte s přebytečnými kily. A především načerpáte energii k tomu, abyste žili podle svých představ.... celý text
Literatura naučná Dům a byt Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
The Life-Changing Magic of Tidying , 2011
více info...
Přidat komentář
Nejsem a nikdy nebudu uklízecí maniak, ale o knize jsem toho dost slyšela a proto jsem byla zvědavá. Metoda KonMari je sice zajímavá a může někoho nadchnout, já ale patřím k těm, kteří neradi něco vyhazují, takže u mě neuspěje. I když souhlasím s tím, že nemít kolem sebe spoustu věcí usnadňuje život, snažím se spíš pro nepotřebné věci najít jiné uplatnění. Vyhazovat knihy, to už je přehnané.
Než jsem přečetla tuto knihu, myslela jsem si o sobě, že jsem blázen na úklid a vytváření různých systémů v domácnosti. Teď jsem zjistila, že někdo může být horší - tisíckrát!!! Marie Kondo je magor! Líbezná holčička co vyrůstala v domácnosti bohatých rodičů, kde mohla mít, co se jí zlíbilo. Když na ni rodiče neměli čas, neboť si pořídili další dítě, chodila po domě a snažila se uklízet. Rodina měla tisíce věcí, které se všude povalovaly a Marie byla ve svém živlu, když ty věci mohla ukládat na své místo. V pubertě zjistila, že ukládat nestačí, věci se hromadily, peněz bylo dost na nákup dalších blbostí ale ubývalo úložných prostor. Tehdy KonMari procitla a objevila skryté kouzlo vyhazování věcí, na němž později založila byznys. Jezdila do domů bohatých Japonek, aby jim poradila, co vyhodit - nejlépe všechno. Byla posedlá množstvím naplněných odpadkových pytlů, jichž na každou domácnost spotřebovala desítky. Další úchylkou, která se u ní projevila, je promlouvání k neživým věcem - především oblečení a kabelkám. Dost často se tato nemoc projevuje těsně před tím, než s nimi nemilosrdně mrskne do odpadkového koše. Jenže klientela byla brzy vyčerpaná a KonMari se rozhodla zvýšit svůj příjem sepsáním svých vědomostí do knihy. Jenže čtení této knihy projevilo se ztrátou času, neboť Marie ráda opakuje svoji hlavní a jedinou myšlenku stokrát na každé straně a nejdůležitější informace shrnula do nadpisů. Jedinou zajímavostí v knize je náhled do domácností nepořádných Japonek, ale je to spíš až k nevíře, že někdo může mít tolik věcí, že jimi má posetou podlahu v celém domě a že jejich likvidací může zaplnit desítky odpadkových pytlů. Je namístě zmínit, že pro ekologičtí nadšenci jistě zuřï a s nimi i další normální lidé, jelikož každý normální člověk ví, že nepotřebné papíry patří do sběru, oblečení na charitu a knihy (jež jsou ale potřebné vždy) v nejhorším případě do antikvariátu. Jediná kniha, která by měla přijít do koše, je tato.
Tak po shlédnutí různých videí a přečtení pár ohlasů na tuto knížku, které na mě působily hodně rozpačitě jsem pořídila i knihu. no rozpačitost zůstala.
Jak už tu někdo zmínil úklid je chybný překlad, nevím jestli překladem z japonštiny do aj nebo následně z aj do češtiny, to už je jedno, chybné vnímání to prostě způsobí. Jako úklid si u nás v čechách prostě představujeme pravidelnou činnost, která zahrnuje prostě a jednoduše likvidování špíny. Nelze tedy uklidit jednou, prádlo prostě perete pořád, prach utíráme aspoň jednou týdně a i ta podlaha je třeba vytřít a koberec vysát. takže uklidit jednou pro vždy je nemožné.
Druhá věc která mi vadí je samozvané - nejlepší řešení. Žádné řešení není nejlepší a universální pro všechny. To prostě nejde. Já jsem si pro sebe napsala o hodně delší hodnocení, kterým Vás tady nebudu zatěžovat. Ale vesměs jsme si vypsala proč tohle prostě nemůže fungovat a oprati MK co je na její metodě špatně (kdy ona zase vypisuje jen klady).
Na závěr její ohodnocení sebe sama jako úklidové maniačky je víc než přehnaná. když ji pozorujete na videu jak se ňucňhá hodinu s každou věcí každý papírek vezme do ruky třikrát , je na mě prostě taková nesvižná a úklid je činnost, při které je třeba prostě máknout. Navíc ani to její slavné skládání jí moc nejde, tak jak občas ukazuje poskládanou krabičku s dvěma podprdama, asi patery spoďárama a několika silonkama, kde má každou věc jinak (a každá je úplně jinak velká) tohle já bych za vzorové opravdu neukazovala a ani bych si to nedala do skříně. Knížka mě zklamala, ale prachy jdou očividně vydělávat na všem. Zdraví vás skutečná úklidová maniačka :).
O uklízení tady jde až v druhé řadě. Je to o stavu naší mysli.
Marie se na začátku několikrát ptá: "Proč vlastně chcete uklízet? Co vás vede k tomu že máte pocit, že potřebujete uklízet?" A požaduje, aby se člověk do jejího systému uklízení nepouštěl dřív, než si upřímně odpoví na tyto otázky.
Já osobně jsem zjistila, že za tím vším je touha dát mému životu jakýsi řád a klid, abych měla prostor věnovat se tomu, co je pro mě důležitější než věčné uklízení. Nebýt neustále vystresovaná tím, že něco nemůžu najít a že nemám dost místa pro to, abych si uložila věci tak abych je měla v pořádku.
(Není to pravda, každý byt je pro své majitele tak akorát, když se v něm neskladují nesmysly a harampádí.)
Zpočátku byla rodina trochu překvapená, do čeho se to pouštím, ale při troše dobré vůle se to dá zvládnouti bez toho aniž by se z nich stali fanoušci KonMari.
Vytřídit oblečení pro mě nebylo až tak velký problém.
Když mělo přijít na knihy, věřte mi, že jsem se bála, že to asi nedám... Knihy miluji a jsem jimi obklopená od dětství. Stěhuji je z bytu do bytu už 20 let a to několikrát! Neustále mi překypovaly z regálů knihovničky na všechna možná i nemožná místa v bytě. Knihy, které jsem si koupila v mládí a byly "můj život”. Ano, podstatné je to slovo “BYLY”. Když jsem seděla na koberci mezi štosy knih a brala jednu po druhé do ruky, došlo mi, že už opravdu nejsem tou dívkou, která si tuhle knihu kupovala když jí bylo 18 let. Že knih, které jsem si pořídila v posledních letech je minimum a jde převážně o knihy, které jsem četla před 20, 15 lety a už se k nim velmi pravděpodobně nikdy nevrátím. A tak jsem jim ze srdce poděkovala za to, čím udělaly můj život krásnější, snesitelnější a barevnější a pomalu jednu po druhé odkládala do kufru. (Samozřejmě vyjímkou jsou srdcovky typu “Anna ze Zeleného domu” a pod. které si s radostí přečtu klidně i v 70ti letech.) A že bych házela knihy do kontejneru? Zbláznili jste se? Něco tak brutálního… fuj! Vždyť jsou tady antikvariáty a městské knihovny.
Když jsem pak ukládala zbylé knížky zpět do knihovny, jaké bylo mé překvapení a radost! Najednou se tam všechny hezky vejdou a ještě je místo na nějaké nové!
Takže za mě metoda KonMari - super! Po letech jsem si ujasnila, jak chci chodit oblečená a skoro všechno v našem bytě má teď své místo, kde určitou věc můžeme najít bez stresu a nervů. A jsou to věci, které nám skutečně přinášejí radost do života.
Dobrý námět, přimělo mě to vyhodit více věcí, než bych normálně vyhodila, ale až tak radikální asi nebudu :)
Jak už bylo řečeno dřív, univerzální rada:
pokud ti to nedělá radost, tak to vyhoď,
pokud to nedokážeš, tak lpíš na minulosti nebo máš strach z budoucnosti, případně kombinaci obou.
Myslím, že musí být opravdu krásné být v prostoru, kde jsou jen věci, které člověku dělají radost :) Díkybohu, že věci nemají možnost stejné volby:)
čtivé, ač se hodně se opakuje... PS: nemám ráda, když lidé něco prostého a starého, mají potřebu přivlastnit si vlastním pojmenováním.
Myslím, že největší problém čtenářů v našich končinách je, že si pod pojmem úklidu představují šůrování, zatímco autorka je zcela jiného názoru. Ale věřím, že kniha může být přínosem pro každého, kdo se sžije s jejím pohledem.
Ač v pár bodech nesouhlasím, jsem nadšená tím, jak dokázala autorka dát příběh něčemu tak všednímu a napsat na tolik stran něco, co by se dalo shrnout do dvou A4.
Úklid je asi nesprávny preklad, kniha je naozaj skôr o ukladaní a zbavovaní vecí. Je to útla kniha, prečítaná počas niekoľkých hodín. Čo ma prekvapilo? Aby som sa so svojimi vecami každý deň pozdravila a večer sa poďakovala, že mi poctivo slúžili...tieto svojpomocné príručky nemusím, toto je asi druhá, ktorú som prečítala za posledných 10 rokov. Nuž, asi trošku prehnaný hype...
Ke čtení je třeba vědět dvě věci, naštěstí vám je kniha ujasní už zkraje: 1) Autorka krom uklízení skoro nemyslí na nic jiného (ale přizná to) 2) Nazvala bych ji královnou konzumu, kterou navíc asi netrápí rozpočet, vzhledem k občasnému přístupu k věcem "vyhoďte všechno a až to budete potřebovat, koupíte si to znova". Pokud jste schopní tohle aspoň po dobu čtení skousnout, narazíte na zajímavé a určitě i inspirující myšlenky a nápady. Většina z nich je dobře upotřebitelná v praxi, i když ne všechny (např. některé tipy na třídění papírování by se v našich končinách mohly nevyplatit), a na příští úklid se budete těšit. V opačném případě nečtěte, byli byste jenom naštvaní. :-)
Knížka tady má vesměs špatné renomé. Autorka se tam opravdu několikrát opakuje. Ale začala jsem radami řídit a probrala dům a spoustu jsem toho odvezla. Knihy ale ne, oblečení jsem věnovala na charitu, staré povlečení do psího útulku. (Tak všechno, co mi nedělalo radost, bude dělat snad radost jiným). Dům opravdu jakoby lépe dýchá. Jen jsem zvědavá, jak bude pořádek udržovat celá rodina. Díky za knihu, kterou jsem dostala, některé rady byly inspirující.
Kniha písaná najmä pre ženy. No napriek tomu si tam každý nájde dobré nápady a triky pre upratovanie, triedenie, skladovanie vecí a pod. Samotná metóda autorky je univerzálna a po prečítaní mám veľkú chuť pustiť sa do radikálneho poriadku vo svojich veciach (a to vrátane kníh...).
Trochu mi tam chýba zmienka o tom, kam s vecami na vyhodenie (autorka spomína iba vyhadzovanie, ale mnohé veci by ešte niekomu mohli pomôcť - viď domov použitých kníh - alebo by mohli byť recyklované...).
nascanovala jsem si knihu a papírovou verzi v rámci úklidu poslala dál :)
Už jsem četla hodně knih o uklízení, hodně věcí jsem už předtím vyhodila, ale po náletu na věci vyzbrojená metodou "nech si jen to, co Ti dělá radost", se ode mne stěhuje spousta věcí i knih, které jistě budou dělat větší radost jinde. Vyhazovat knihy snad do popelnice, na to nemám, proto jsem vlastně přišla i na tento server, kde se dá nějakých přebytků zbavit smysluplně.
stale dookola to iste. podstatne veci by sa dali zhrnut na par stran. kapitolu o vyhadzovani knih som citala takmer s fyzickou bolestou. mozno nieco si z tejto knihy vezmem, ale urcite kvoli nej nezmenim svoj zivotny styl
Někdy se hodí podlehnout vábivému volání bestselleru a někdy prostě ne. A toto je jeden z těch přehmatů - autorka od první do poslední stránky opakuje stále jednu myšlenku opentlenou asi deseti ustálenými frázemi. To by ještě tak nevadilo, v knize o úklidu to snad ani nepřekvapí. Na pováženou je, jaké očividné pitomosti se zde omílají. To prostě nemůže fungovat. No, dobře může pokud nesdílíte pokoj se sourozencem, nebydlíte se spolubydlící, nesestěhovali jste se právě s partnerem, nemáte malé dítě (nedej bože víc malých dětí), nemáte velké dítě, nemáte dospívající dítě, nejezdí k vám dospělá dcera s partnerem, nejezdí k vám vnoučata... No, atd. Navíc, proč to ta ženská valí vše do pytlů na odpadky? To je nějaká obsese? Je tolik elegantnějších, vynalézavějších, ekonomičtějších, ekologičtějších a dobročinnějších způsobů... Brutální část o vyhazování knih mi rozhoupala žlučník asi nejvíc. Vyhodit knihu se rovná vraždě, nenávratně to kazí karmu a v příštím životě se stanete autorem bezduchých knih, jako je tahle (kterou tak jedinou můžete vyhodit beztrestně). K úklidu vážně není třeba psát knihy, stačí si zapamatovat, že na smetí se musí se smetákem, to říkala už Forrestova máma...
Opravdu vzbudí chuť uklízet, a tak trochu jinak uklízet, asi má v mnohém pravdu, i když myšlenka je skvělá, asi ne každý ji dokáže uvést do praxe. U mě to vyšlo tak nějak půl na půl. Ale je fakt , že sem se k nakupování a ukládání věcí opravdu postavila jinak. Není to běžný návod na úklid , který čteme a slyšíme všude, je to opravdu něco jiného. Mě knížka hodně mile překvapila.
U knih s nápisem "bestseller" mě často překvapí o čem všem se dá psát a často jak bídně. Kniha se čte dobře, o tom žádná, ale ty informace jsou až na výjimky dost jalové. Zajímavá je kapitola o uspořádání oblečení - v té se najde množství dobrých tipů, které moje přítelkyně využila, a musím říct, že to je pak znatelně přehlednější. Ty 2 hvězdy jsou ale hlavně za tu kapitolu o knihách. Ta je úplně mimo. Autorka se přiznává k prznění knih a ještě to dává k dobru. Dále se dušuje jak zredukovala svou knihovnu jen na 30 knih (přitom jedním dechem dodává, že je milovník knih) a jak jí to pomohlo. To jsou nesmysly a skoro jako bych slyšel provolávání nějakého normalizačního demagoga. Vyhazování knih je vždy dle mého názoru ošemetná záležitost, stejně jako vyhazování starých fotografií. Protože kniha je přeci jen víc než předmět. Kniha může být i vzácný artefakt nebo se může vázat k nějaké životní etapě, a tím, že jí člověk vyhodí, sám sebe redukuje, sám sebe zeštíhluje, ale tohle přeci není závod v hubnutí. Když už, tak knihy patří do antikvariátů nebo na blešák. Vyhazování by mělo být až poslední instancí, když už opravdu nic jiného nezbývá, a když už není knihy komu a kam dát (malý byt atd.), pak to lze u některých titulů, jako je například tento, pochopit. Jinak kniha obsahuje množství banálních zjištění a je plná prázdných, stále se opakujících frází; kdo má rád bestsellery, nebude zklamán.
Asi první (a pravděpodobně taky jediná) knížka na světě, která ve mě dokázala vzbudit chuť jít uklízet.
Tuhle knížku jsem si koupila proto,že to byl takový "bestseller" a chtěla jsem vědět proč.Možní i proto,že už mám delší pocit,že toho mám doma nějak moc a tak nějak nevím,jak začít:-D prostě a jednoduše,Jak radí autorka.Udělat si čas,být na to soustředěný a rozdělit si věci do kategorii,každou věc vzít do ruky a nekompromisně třídit a vyhazovat a nechat si jen takové věci,které Vám opravdu dělají radost a chcete o ně pečovat(takže si nechám jen postel a vanu:-D)Veřím tomu,že až to udělám,tak se mě bude doma i líp dýchat a žít.Jen si na to musím udělat ten čas.:-D
Tuhle knihu můžu určitě doporučit. Už při čtení mi zmizelo pár tašek s věcma..
Autorku naprosto chápu :-D
Štítky knihy
Japonsko japonská literatura domácnost úklid rady, tipy, nápady minimalismus
Autorovy další knížky
| 2015 |  Zázračný úklid - pořádek jednou provždy |
| 2018 | Žít s radostí – ilustrovaný průvodce uměním třídění a úklidu |
| 2019 |  Kiki a Jax - Příběh o zázračné síle přátelství |
| 2020 | Radosť z práce |
Kniha Zázračný úklid - pořádek jednou provždy je v
| Právě čtených | 64x |
| Přečtených | 1 361x |
| Čtenářské výzvě | 442x |
| Doporučených | 56x |
| Knihotéce | 353x |
| Chystám se číst | 406x |
| Chci si koupit | 120x |
| dalších seznamech | 9x |
Líbí se mi na knížce ta hlavní myšlenka "Obklopujme se jen tím co milujeme" a to platí i v normálním životě ,abychom byli spokojení tak musí tohle praktikovat (obklovat se lidmi (prostě vším) co máme opravdu rádi) protože jedině tak budeme šťastní ..a tato myšlenka je v úklidu podstatná "Nechat si jen to co máme rádi a používáme to" protože nepotřebujeme spoustu zbytečných věcí ..Takže já se řadím mezi ty lidi kterým tato kniha něco dala :-)