Zákon genu

29.05.2022

Možná se pletu, ale asi nikdy se mi nestalo aby mě samotná předmluva knihy tak moc bavila. Už to mě dostalo.
Celkově se často setkávám s tím, že v antologiích je to jako na horské dráze, tahle je podle mě výjimkou, povídky jsou na opravdu vysoké úrovni. Nemohu říct, že by byť jen jediná nebyla něčím zajímavá a pro mě osobně přínosná. U některých mě opravdu mrzí, že není nějaké pokračování... navazující kniha... nebo cokoli z popsaného světa.
Kdybych měl vybrat ty opravdu top: Zachránil jsem Mendela, pánové! (vtipné, zajímavé s přímým odkazem na velikána vědy), Královnovrazi, Nedžentlemenská dohoda, Operace Fénix (kde to Pepa s Ádou dají dohromady s vyhlídkou na světovládu), Pláž, Mendel 47 (odkaz jak na Mendela tak na můj oblíbený Den trifidů), Sousedská láska (lidi jsou bohužel pořád lidi, a tak se i chovají).
Celkově se mi kniha zdá jako důstojná oslava dvoustého jubilea narození otce genetiky.

27.04.2022

Antologii uvozuje moudrá a zároveň vtipná předmluva pana profesora Konvalinky. Povídky operují s genovými manipulacemi, jsou tu cesty časem, jiné planety, znepokojivé vize i snaha změnit budoucnost (a ne vždy ve prospěch lidstva). Otvírákem antologie je humorná povídka Kristýny Sněgoňové na férovku odkazující na film Zabil jsem Einsteina, pánové, která spolehlivě navnadí. Výborná je povídka Ondřeje Nefa Operace Fénix používající reálie ne tak dávné minulosti, kde je rozvinuta možnost přesunu osobnosti do mladého těla. Moc se mi líbila Pláž Pavla Fritze bezútěšná, smutná, ale jen z lidského hlediska. Velmi dojemná povídka Michaely Merglové Sousedská láska, jež si pohrává s možností klonování, je i významným apelem - sakra dbejte na vzdělání! Eden Lukáše Vavrečky je mrazivá dystopie. V povídce Romana Bureše Za Sofii se vracíme k Rónanovi z románu Inferium a jeho schopnostem získaným díky původu, jde o pomstu i spravedlnost a moc dobře se to čte, stejně jako povídka Lucie Lukačovičové Ztraceno z paměti. František Kotleta taky přišel se svou troškou genového mixu, aby nám nechyběli emzáci. Povídky jsou napínavé, dobrodružné, melancholické, zkrátka všehochuť, skoro se mi zdá, že mnohé z nich by byly dobrým základem pro román nebo pro filmový scénář. A to vše na počest Řehoře Mendela, který položil základy genetiky, no v Brně... :-))) A v neposlední řadě je třeba pochvalně zmínit krásnou obálku a vtipnou kresbičku na každé stránce. Ačkoli nezmiňuji všechny povídky, musím říct, že za mě příjemné čtení.