Krev elfů

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Na stránkách strhujícího fantasy románu, v němž se odehrává boj o osud světa, Zaklínač III. Krev elfů, který napsal Andrzej Sapkowski, se poprvé setkáváme s oblíbenými hrdiny ze Sapkowského povídek. Cintra je v troskách a stala se nilfgaardským protektorátem. Válka hrozí, že zasáhne i všechy okolní země, jež se stanou vazalskými provinciemi pod nadvládou nilfgaardského císaře Emhyra. Jediný, kdo může válečné štěstí vychýlit na jednu či na druhou stranu, je zmizelá princezna Cirilla, vnučka cintránské královny Calanthé. A tak ji hledají snad všichni jedni aby s ní uzavřeli dynastický sňatek, druzí aby něco takového znemožnili. Je na Geraltovi, aby s pomocí svých přátel splnil slib, že malou princezničku ochrání. Úkol je to těžký, vždyť válečnou mašinerii nějaké bajky o Osudu a Dítěti-překvapení nijak zvlášť nezajímají (první román o Geraltovi a Ciri III.)....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/43_/433/krev-elfu-dqY-433.jpg 4.62731
Série:

Zaklínač: sága (1.)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Fantasy
Vydáno:, Leonardo
Orig. název:

Krew elfów (1994)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (212)

Kniha Krev elfů

Přidat komentář
antonin0999
15. července

Fantasy s lidskými postavami. Umí být protivné, mají své kladné i záporné stránky, každá je charakteristická takovým způsobem, že v dialozích Sapkowski ani nemusí psát, kdo má repliku na svědomí. Úžasný styl a svět, kterému čtenář postupně přichází na kloub. Autor na nás netlačí a my víme, že se dočkáme.

u_marketa
23. června

Zdejší svět je zajímavě načrtnutý, ale já ty mocenské boje nestíhám. O jednotlivých zemích se zvláštními názvy nic moc bližšího nevíme, a najednou se dozvídáme, že spolu všichni bojujou, že z toho bude vážnej globální konflikt, ale kdo, co, proč? Něco se o tom zprostředkovaně dozvídáme, řečí tam totiž všichni nadělají mnoho, ale přesvědčivé to pro mě příliš nebylo. Až příliš zblízka se k nám ale dostává bezkonkurenčně protivná Yennefer a s ní přichází laciná devadesátková erotika. Je tam ale naštěstí taky Marigold a trpaslíci nebo třeba redanský vládce, zkrátka zdroje vtipných průpovídek, takový záchytný body, díky kterým jsem to nejspíš dočetla.

Richie1
16. června

Po mnoha letech jsem se podruhé vrátil k Zaklínači a po povídkách začal číst i román. Opět se mi vrátilo to nadšení z celého příběhu, z mistrného pera Sapkowského. Spletité a napínavé osudy Geralta, Ciri i dalších hrdinů prožívám stejně jako při prvním čtení před 21 lety (1998). Zaklínačův svět je prostě skvělý a já se hned pustím do dalšího dílu. 90%

Sirius
15. června

přečteno opět po dvou letech. Za týden. Tentokrát mě to bavilo hodně, přistihl jsem se, že se těším na to, až se ke knížce budu moct na chvíli vrátit. Ale zase mě to nebavilo tolik jako kdysi. Geralta jsem měl zafixovanýho roky jako totálního borce, tady mi ale přišel docela nevýraznej (vlastně neměl ani tolik prostoru) a příběhově je to několik pospojovaných povídek, což nevadí, protože je to udělaný celkem zručně. Co se mi ale líbilo hodně, byly vztahy čarodějek k Ciri, to se povedlo hodně. A co zůstalo pořád stejný, to byl Sapkowskiho smysl pro humor, u scén s trpaslíky jsem se smál od ucha k uchu. Byť je pravda, že Abercrombie nebo Martin jsou o dost větší cynici. Jsem zvědavý, co Čas opovržení.

Jandýs
13. června

Tento díl se mi četl opravdu líp, konečně celistvý příběh, kde se mohu trochu zorientovat. Je to fakt zvláštně napsané, autorův styl psaní je na jednu stranu zdlouhavý ve vypravování i v některých rozhovorech.. Na druhou stranu jsou ty rozhovory něčím zajímavé ,promyšlené a vtipné - takže mě vrací do děje. Nic podobného jsem zatím nečetla, čte se mi to obtížněji než jiná fantasy,ale zároveň se ujišťuji, že tu sérii časem přelousknu celou.

boxas
04. června

Oceňuji autorovu fantazii a celistvost světa, tak jak si ho vymyslel. Jedna hvězdička dolů je kvůli tomu, že mám problém ztotožnit se a začít sympatizovat s nějakou postavou. Je jich prostě příliš mnoho. Postavy přicházejí a zase odcházejí, aniž by nějak silněji vstoupily do děje. A třeba v případě Yarpena Zigrina je to vyloženě škoda.

Lmslaver
03. června

Po přečtení prvních dvou povídkových knih o Zaklínači jsem si dal trochu načas, než jsem se pustil do první knihy z pětidílné ságy, protože nemám moc rád příběhy roztahané na větším počtu knih, jenže v případě zaklínače Geralta to byla určitě chyba. Na rozdíl od údernějších povídek se tady děj rozjíždí pozvolna, první půlka knihy pojednává o pobytu zaklínače a Ciri na základně vědmáků Kaer Morhen. Postavy trpí značnou užvaněností za účelem seznámení čtenáře se situací v okolním světě a o jejich postoji, ale vše je zabaleno do malebného jazyka vypravěče a příjemně se to čte. Druhá půlka je nicméně zajímavější, Geralt se vydává na cestu a pod meč se mu připlete kdejaká nestvůra, nebo protivník. Je poznat, že tahle kniha je první z pětidílné ságy, autor rozehrává velkou partii a rozestavuje postavy jako figury na šachovnici, aby měl co nejvýhodnější pozici v další části hry.

tygřík2
29. května

Člověk prý má zkusit všechno. Takže i já, i když už ne teenager, jsem se dala zlákat na fantasy. A musím říct, že po přečtení celé ságy jsem docela spokojená. Tohle dítě narozené z lásky sci-fi a pohádky se vydařilo.
Nedávno skončil seriál Hra o trůny. Nechci sahat autorům do svědomí, ale tu a tam se jistě inspirovali tímto dílem.
Tak, Geralte z Rivie, nakrm Klepnu, nalešti meče, doplň zásobu lektvarů, budeš mi dělat společnost na letošní dovolené. Tentokrát mi budeš šeptat své příběhy do ucha z audioknihy.