Čaropisci

10.11.2020

Opět skvělá kniha - jak postavy, tak děj. Trochu víc mě bavilo prokreslování světa a samotná loupež jakoby trochu ustupovala před jeho barvitostí, ale mohl to být jen můj dojem. Autor právem patří ke špičce současné fantastiky.

23.10.2020

Vynikajúca kniha. Skvelý príbeh, úžasný svet, krásne a zaujímavo napísané postavy, skribovanie, augy, hierofanti. Proste paráda. Tejto knižke sa nedá nič vytknúť. R.J. Bennett sa v mojom pomyslenom rebríčku zaradil na druhé miesto za veľmajstra Sandersona.

15.10.2020

Osobně dávám čtyři hvězdy. Jest pravdou, že kniha mě zaujala na první pohled přebalem. Ten se jim vážně povedl. Po přečtení anotace sem si řekla, že do toho půjdu. Kniha mě celkem potěšila. Příběh je psán lehce. Děj a situace navazují a jsou vysvětleny uspokojivě. Myšlenka je zajímavá a pěkně rozvitá. Vtip a akce proběhly. Nejvíc mě pobavilo slovíčko skrundělý.
Je mi líto, ale pět dát nemůžu. Něco tomu chybělo. Neumím to popsat, ale to něco bylo prostě důležitý. Jinak dobrý čtení.

06.10.2020

Tři nebo čtyři? Tři a půl? Tak kolik? Nevím. Chvilku čtyři, pak zase tři a najednou něco mezi. Už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem byla tak strašně rozervaná mezi tím a oním. Pořád jsem a nějakou dobu asi ještě budu.

Svět? Vytříbenej, úžasnej, parádní, peckovej. Nemám slov, není jich třeba. Pan Bennett ho servíruje s naprostou precizností hezky po kouscích až do poslední kapitoly. Zaplňuje díry a vytváří si nové proto, aby je při vhodné příležitosti zase zaplnil. Nutno říct že jeho míra originality a svěžesti je odzbrojující. Promyšleno a prokouknuto do detailů, aby všechno v době uvedení do provozu fungovalo. A těch elementů je tu tolik, že jeden čeká, kdy to bude vrzat. A ono nic, ono to jen hladce šlape a dává smysl. Steampunk, kyberpunk v kombinaci s urban fantasy mají hezky jedno pro druhé připravenou půdu. V tomto směru je nutno říct, že autor má vymyšlený jak svět vnější, tak ten "městský". Kampony, plebsiny a plno dalších novotvarů už jsem zmínila? Tohle je prostě základ hutnýho, škaredýho ale naprosto skvěle promyšlenýho světa vystavěnýho na politice, existenčních svárech a moralizování. Ano prosím, děkuji.

Ale pak přichází na řadu zápletka jako vystřižená z akčňáku, který si pustíte v sobotu večer v televizi. Až tak. Představte si nejvíc klišé loupež. A to je to, co autor servíruje. A to je to, co všechno halí do hávu neskutečné předvídatelnosti. Jako by autor všechno vypráskal na světě, a pak už mu nic nezbylo do příběhu. Zde bohužel čtenář neměl jinou možnost, než sledovat tu předem naplánovanou linku, která hlásá, jak všechno skončí pěkně s předstihem.

Postavy? To je asi aspekt, u kterého si jsem nejvíc nejistá. V tomto stádiu pro mě postavy více méně sloužily jako posunovači děje. Paradoxně nebyly vůbec špatné. A tohle hodně souvisí s profláklostí šablony příběhu, protože postavy jednaly naprosto dle něj. Nepřekvapily, nezasáhly, prostě byly a fungovaly tak, jak se čekalo.

A konečně? Je to napsáno krásným, popisným jazykem, šmrncnuto nějakým tím trefným vtipem s nádechem ironie. Strašně mě baví ta "hravost světa" v protikladu k jeho drsné stránce.

Takže nevím. Ale dvojku mám v plánu.

Hodnotím jen prvních pět kapitol, víc nedám... Autorův styl mě vůbec nesedl. Fakt mi vadí, že vysvětluje, jak co funguje, místo toho aby to ukázal. Systém magie mi přišel hodně připitomělý ("kola uvěří, že jsou na kopci a proto se točí"). Brr...

27.09.2020

Nemohl jsem se začíst a prokousal se přes dvě třetiny stránek, než mě příběh opravdu začal bavit. Děj je přitom nápaditý a dobrodružný. Patrně mi nesedl autorův slovní projev a zejména začátek knihy mě doslova nudil. Nedávno jsem četl od Merglové fantasy „Prokletá věž” o mladé zlodějce. Je to jednoduchý příběh, ale já se začetl hned. Bennettův suchý styl asi není můj šálek čaje.