Za oponou války: Zpravodajem nejen na Blízkém východě
Jakub Szántó
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386873/bmid_za-oponou-valky-MJc-386873.jpg
4
329
68
Za oponou války je prvotina z pera válečného reportéra a zpravodaje České televize na Blízkém východě. Jakub Szántó v knize přibližuje své dramatické zážitky z frontových linií, míst teroristických útoků i státních převratů a revolucí, které během své kariéry televizního novináře v uplynulých dvou dekádách natáčel. Barvitým jazykem zprostředkovává pozadí dějinných událostí pohledem očitého svědka. Zároveň poodhaluje a demýtizuje práci žurnalistů uprostřed pohnutých situací a nepředvídatelného vývoje. Vedle strhujícího vyprávění, které jako vystudovaný historik zasazuje do širšího dějinného kontextu, kniha dává nahlédnout i do niterných vztahů autora k rodině, novinářským kolegům i přátelům napříč Orientem. To vše balí do lehce sarkastického a sebeironického tónu, který odhaluje, nakolik je humor klíčovou ingrediencí pro práci i přežití v situacích, ze kterých normální člověk raději prchá. Knihu doprovází bohatá obrazová příloha autorových fotografií z terénu.... celý text
Přidat komentář
Jsem opravdu rád, když knížka přesně odpovídá důvodu, kvůli kterému po ní člověk sáhl. Jakub Szántó je totiž jeden z lidí, kvůli kterým jsem šel pracovat do televize a je opravdu příjemné číst o "své" dřívější každodenní práci, ale v naprosto neporovnatelných podmínkách. Zvláště, když je vše napsáno čtivou formou zkušeného novináře a kde jsou spojovány zkušenosti zahraničního reportéra, skvělé znalosti místního prostředí nebo válečná (a revoluční) historie s osobními příběhy. Představení (nejen) Blízkého východu v krátkých podkapitolách* funguje velmi dobře. Stejně tak i větší otevřenost autora k zabarvenějšímu popisování stavu, než se hodí do reportáží (kdy je diváky hlídáno doslova každé slovo) a kde se dokáže ukázat a projevit i jeho osobnost.
A hlavně, celá kniha není zdaleka jen o televizní práci, historii nebo válečných strojích. Krouží totiž okolo samotného "lidství", kde je jedno, jakého jste vyznání, národnosti nebo barvy pleti, ale záleží na tom, jakým jste člověkem a jaké zlo nebo naopak dobro ve vás je. A právě na reportérech je to ukázat...
*I když struktura po většinu knížky opravdu pomáhá vstřebávat množství různých konfliktů propletených s každodenní prací zahraničního zpravodaje, ke konci už se některé podkapitoly začínají ve svých částech opakovat. Například se tak vracíme do iráckého Kurdistánu nebo jemenského Adenu. Vždy ale s něčím novým - tak, aby čtení stálo za to...
Fejetony jednoho z nejzkušenějších zahraničních reportérů a nastínění toho, co vše je potřeba udělat pro dobrou reportáž z místa, kde se něco děje. Z gauče u TV nevidíme, jak moc je tato práce náročná a často i nebezpečná, pokud se kolem vás odehrává například občanská válka. V tom, že má ČT tolik zahraničních zpravodajů vnímám velký smysl - světové události jsou často dost nepřehledné a při snaze o pochopení toho, co se děje často záleží i na kontextu a správném výkladu situace. Tím, že máme na mnoha místech ve světě reportéry, kteří události na místě pozorují a nejsme odkázáni pouze na zahraniční agentury, máme o hodně větší šanci pochopit co se kolem nás děje. Tedy alespoň ti, co o to stojí.
Líbí se mi, že Szántó neinformuje ideologicky a je věrný roli novináře jako nestranného pozorovatele, o čemž píše i O. Neff v předmluvě. Každý fejeton zároveň obsahuje stručný historický background toho, proč se právě tento konflikt odehrává a o co v něm jde. Zajímavé čtení.
Velmi zajímavě a čtivě napsaná kniha, popisující zkušenosti a zážitky zahraničního reportéra (nejenom) v blízkovýchodní oblasti. Číst si detaily z každodenního života reportéra je určitě něco jiného než sledovat zprávy v televizi. Je to daleko intenzivnější a zajímavější a přináší to jiný pohled na události, které jinak normálně sledujeme ve zprávách.
Čtivá a zajímavá kniha s nepřeberným množstvím zajímavých informací. Jen v politických situacích a konfliktech jsem se občas trochu ztrácela, protože nemám základní znalosti problematiky. Ale to není vina autora.
Zajímavá kniha, nejen co se týče nepokojů na blízkém východě, ale i samotnou práci reportéra a kolik je kolem toho stresu, který si před obrazovkou neuvědomujeme.
Kniha, která dokáže být velmi syrová a zároveň velmi lidská. Pozadí válečných konfliktů a reportáží o nich, které už na obrazovkách nevidíme. Nebezpečí číhající na každém rohu a příběhy lidí, kteří se s ním naučili žít. Protože jim v naprosté většině případů nic jiného nezbylo.
Opravdu to vypadá, že historie lidstva je v zásadě historií menších či větších válečných konfliktů. V dnešní době si každý může válku pustit u sebe doma a zůstává otázkou, jestli tahle možnost nepůsobí otupujícím dojmem, kdy se na ní pohlíží jako na něco zcela běžného, blízkého a vzdáleného zároveň, z čeho nám nehrozí nebezpečí. Chápu, že kniha byla o zkušenostech, nikoli o filosofování, ale opravdu by mě zajímal pohled autora na tenhle fenomén dneška.
Velmi kvalitně popsány ozbrojené konflikty 21. století prostřednictvím válečného novináře. Rozhodně mně kniha rozšířila obzory. Trochu mě zklamalo, že tam nebylo víc o Izraeli (teď čerstvě vydaná 2. kniha pana Szántó to snad napraví).
Na základě knihy bych Jakuba Szántó popsala jako hodně odvážného blázna s velkým štěstím. Smekám před ním a zároveň mi z jeho vyprávění vstávají chloupky na rukou. Jediné, co mi trochu vadilo a nepochopila jsem, proč tomu tak bylo, byla časová rozházenost cest.
Jakub Szántó je již ostřílený válečný zpravodaj, jehož odvahu fakticky obdivuji. Určitě bych dobrovolně nelezl do všech těch krvavých míst po celém Středním východě. Je nasnadě, že válečnou žurnalistiku považuje za alfu a omegu svého profesního života a zároveň je skvělý vypravěč. Bez příkras a inteligentními slovy dovedl dát knize švih a poučení.
Skvělá kniha plná v mnoha případech konečně srozumitelných informací.
Spoustu zmiňovaných konfliktů si vybavíte, ale třeba, jako já, jste tak docela neznali jejich pozadí.
Zkrátka při čtení jste rádi, že jste doma.
Co vše musí novinář podstoupit, než vytvoří několikaminutovou reportáž. Oceňuji, že u každého zmíněného konfliktu je stručně vysvětleno jeho pozadí. Běžný pracující člověk má totiž při letmém sledování zpravodajství pocit, že se tam mydlí každý s každým a pořád a už ani neví proč. Raději bych více osudů obyčejných lidí (paní Samíha, fixer Alí, malá Šílan) a méně detailů vojenského žívota a stavu výzbroje všech zůčastněných. Ale aspoň si pánové přijdou na své.
Tato kniha právem získala všechna ta ocenění, kterých se jí dostalo. Práce zahraničního reportéra na Blízkém východě je jednoznačně ta nejnáročnější a to ve své knize reflektuje také Jakub Szántó, jehož práce si velice vážím a jeho reportáže jsou opravdu prvotřídní. Jestliže Vás zajímá, jak probíhá práce zahraničního reportéra, jaká to jsou úskalí, starosti, radosti atd., tak to tato kniha právě pro Vás. Určitě nebudete přečtení této knihy litovat a nejspíš Vás donutí zamyslet se nad některými tématy spojené s vojenskými konflikty na Blízkém východě.
Audiokniha. Bohaté na zážitky i na informace (na spoustu těch událostí už jsem docela zapomněl). Jakub Szantó toho zažil fakt dost, na jeho místě by při poslechu asi chtěl být málokdo.
Zajímavé svědectví popisující rozdrobenost a politickou složitost Blízkého východu. Po přečtení si ještě více říkám: Díkybohu za to, že se člověk narodil uprostřed Evropy. Každopádně obdivuji nasazení autora, moc mě těší, že jsem díky jeho knize mohla o trochu více porozumět tamní situaci, i když pochopit půtky mezi množstvím válčících frakcí, (samozvaných) vlád a dalších zájmových skupin představuje pro laika zřejmě příliš velké sousto. Respekt před Jakubem Szántó, že svoje zkušenosti a zážitky dokázal takto čtivě sepsat, ale hlavně za to, že tím zpravodajem vůbec byl a všecko to na Blízkém východě absolvoval :)
Trochu mě ovlivňuje to, že jsem od knihy čekala trochu něco jiného, že se něco dozvím o současných vojenských konfliktech a co za nimi stojí. Ačkoli se autor snaží do jednotlivých úseků vložit část "teorie" , dotkne se jí pouze okrajově a více se zaměřuje na to, v jakém prostředí, s kým, za jakých podmínek a v jaké rodinné situaci tvořil reportáž. Dále jsem čekala více příběhu obyčejných lidí, těch je ale v knize také poskrovnu. Styl psaní mi nesedl a o konfliktech nic moc podrobného nevím, tak jsem se v tom trochu ztrácela, protože jsem mnoho věcí dohledávala na internetu, abych se chytla. Vyprávění o tom, jak je náročné reportáž vytvořit a odeslat je sice zajímavé, ale bavilo mě to jen prvních pár situaci, a pak už mi to přišlo vlastně to samé pořád dokola. Raději si asi seženu spíše knihu, která osvětluje spíše život v těch zemích a příčiny a důsledky konfliktů, tuto knihu bych spíše doporučovala někomu, kdo to má nastudované bude ho bavit to, jak se reportér pouštěl v takovém prostředí do různých akcí. Uznávám, že hodnocení vychází z osobních preferencí nikoli z kvality samotné knihy.
Štítky knihy
novináři Blízký a Střední východ reportéři, reportérky, zpravodajové Magnesia Litera váleční reportéři a fotografové
Autorovy další knížky
| 2018 |  Za oponou války: Zpravodajem nejen na Blízkém východě |
| 2020 | Z Izrastiny s láskou |
| 2019 | Česko na křižovatce |
| 2023 | Putinova válka |
| 2022 |  Ukrajina: Válka kolem nás |
Kniha Za oponou války: Zpravodajem nejen na Blízkém východě je v
| Právě čtených | 20x |
| Přečtených | 464x |
| Čtenářské výzvě | 101x |
| Doporučených | 20x |
| Knihotéce | 163x |
| Chystám se číst | 309x |
| Chci si koupit | 78x |
| dalších seznamech | 3x |
Po přečtení této knihy, která mi dlouho ležela na poličce, než jsem na ni dostala tu správnou náladu, mě napadají 2 věci:
1. Těch konfliktů je (nejen) na východě tolik, že snad není v lidské moci se vůbec vyznat v tom, kdo je proti komu a proč vlastně, a co má být výsledkem všech těch bojů
2. Jestli je vůbec práce válečného novináře ještě oceněna - nemyslím cenami odborníků, ale obyčejnými lidmi, kteří se z gauče koukají na zprávy - stojí nasazování vlastního života i života rodiny za to? Mám totiž smutný pocit, že lidé chtějí slyšet to, co si přejí, aby bylo, a ne objektivní nezaujatou pravdu. Natočit něco na mobil s nějakým vlastním komentářem mívá kolikrát mnohem větší sledovanost...
Panu Szántó každopádně držím palce a přeji nám všem, ať může raději natáčet jenom příběhy se šťastným koncem.