Vzpomínka na Zemi 1-3 (box)

Vzpomínka na Zemi 1-3 (box) https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/393597/bmid_vzpominka-na-zemi-1-3-Do9-393597.jpg 5 53 6

Trilogie s rozmachem Duny a stejnou dávkou akce jako Den nezávislosti uchvátila čtenáře již v téměř 40 zemích světa. Vzpomínka na Zemi staví na originálních myšlenkách a naplňuje očekávání čtenářů v ohledech čtivosti i intelektuální hloubky. Koho by nezajímalo, jak by mohli žít lidé, kteří přijdou po nás?

Žánr:
Literatura světová , Romány , Sci-fi

Vydáno: , Host
více info...

Oponn
Oponn
04.11.2023

Předem komentáře bych rád předeslal vzkaz zdejším despotům, že hvězdičky neuděluji a přijde mi naprosto stupidní po čtenářích vyžadovat hodnocení hvězdami, aby mohli komentovat. Kdo chce se znát mé hodnocení knih, ať si přečte komentář. Hodnocení hvězdami má nulovou výpovědní hodnotu, a to zdejší tuplem.

Jak začít... Přelomová scifi? Asi; scifi nečtu, nejsem tedy cílovou skupinou, nicméně paběrkování v už tak hodně přebraném a ničím neinovativním fantasy háječku mě nebaví, tak jsem zkusil něco, o čem čtenáři science fiction freneticky pějí ódy. Ze své pozice tedy nemohu srovnávat s jinými žánrovými díly, hodnotím čistě dojem bez přesahu do vod žánrové tvorby.

Se sérií, mám několik zásadních problémů. Prvním je političnost , která mi neskutečně pila krev. Pokud jste zarytým komunistou, myslíte si, že společnost (rozuměj vláda lidu, protože strana to za vás samozřejmě ví lépe) vám může bezostyšně rozkazovat, konfiskovat věci, kázat o morálce ve prospěch lidstva, i kdyby to mělo znamenat zánik všech jen proto, že to je správné, protože to platí pro všechny stejně, případně rovnou popravovat za jiný přístup k problému, jste na správné adrese. Pokud vás lákají průpovídky o výhodách kolektivismu a obětování se pro společnou myšlenku, s chutí do četby.

Druhou výtkou k autorovi je to, že mi byly postavy neskutečně nesympatické. Bylo to hlavně tím, že se chovaly zcela iracionálně a za celou sérii jsem si neoblíbil jedinou postavu kromě moderátora „dosaď si libovolné čínské jméno, stejně se to nedá zapamatovat". Celý třetí díl je potom fokalizován na fyzičku „dosaď si libovolné čínské jméno, stejně se to nedá zapamatovat", která na sedmi stech stránkách třídavě spí (hibernuje), nebo není schopná udělat jediné důležité rozhodnutí, a tak se vláčí od problému k problému až na konec všeho. Doslova. Když už se pro něco rozhodne, jedná ve jménu lásky, dobroty, spravedlnosti a blá blá blá. Jediná logicky se chovající postava je výše zmíněný moderátor a Wade (hele, světe, div se, normálně znějící jméno; ale k tomu později), kterého autor za jeho rozhodnutí nechá popravit a ještě se u toho samolibě směje, jak to tomu zlému Wadovi spravedlivě spočítal. Všechny postavy jsou nesmírně ploché, nevyzařovaly ke mně žádné emoce, se kterými bych se mohl ztotožnit. Vyjímku tvořili právě zmíněný moderátor a Wade, který ale nedostal žádný prostor, kromě toho, kdy na něj vypravěč ukazoval prstem, abychom nezapomněli, že za vše může on.

Je na čase se přestat vztekat, ale neodpustím si ještě jedno dloubnutí. Ze svého drzého europocentrického hlediska mi autorova čínská sebestřednost způsobovala až ekzém. Američani (Evropa + Amerika) = zlí, Rusové a Číňani (Asie) = dobří. Afričani nebo latino se v knize raději nevystupují, asi se nehodili autorovi do jeho geopolitického černobílého vidění světa.

Přese všechno výše vyblité má kniha co nabídnout. Množství předestředných filozoficko-astronomických problémů je naprosto fascinujích. Celý koncept temného lesa mě uchvátil a o mnoha etických a jiných otázkách představených v knize se s kamarády u piva velmi rád pobavím znovu a zase. Stejně tak je velmi zajímé si rozšiřovat vědomosti na poli fyziky, astronomie a inženýrství. Díky knize jsem konečně pochopil věci jako přechody mezi dimenzemi, Dopplerův jev, funkci kvantových počítačů a spoustu dalších vědomostí, které jsou mi sice k ničemu, ale teď se můžu tvářit chytře. Schválně, víte, co je to fraktál? :D

Z jazykového hlediska mi kniha nepřišla ničím zajímavá, stejně tak mě nezaujala svým vypravěčem, jednoduše mi v hlavě z profesionálního hlediska utkvěla jen jediná věc - Válka s mloky. Proč to sem tahám? Protože horizontální členění díla mi připomnělo právě Čapka. Kniha je dělena do kapitol, které jsou pravidelně prokládány texty publicistického formátu, přepisy rozhovorů, komentáři vypravěče. Což je i poslední věc, kterou sérii hodlám vyčíst. Je to její neskutečná rozplizlost, ve které se ztrácí jakákoliv gradace, budování příběhu a vztahů mezi postavami. Autor se snažil předestřít v globálním měřítku problematiku střetu civilizací a jeho megalomanská mysl se odmítla uskromnit, takže nakonec doskáčeme až na úplný konec vesmíru a nějaká kontinuita mezi postavami, kterou jsem si stejně nezapamatoval, se naprosto ztrácí. Korunu tomu dodávají finální kapitoly, kde je hlavní „milostný" motiv třetího dílu postaven na hlavu úžasnou ukázkou pragmatismu autora. "Už se s ním nikdy neuvidím? Nevadí, zůstal tu se mnou další borec, kterého ani neznám, ale udělá mi dítě a lidstvo bude pokračovat." Na čtenářském patře zbývá pocit jakési jalovosti. Jako když si uvaříte vynikající, dlouze tažený hovězí vývar a ve finále hrnec dopustíte horkou vodou z kohoutku. Eh.

Takže ve zkratce. Sérii má smysl číst kvůli milostné lince moderátora ve druhém díle a podnětným myšlenkám ohledně vesmíru, navíc pokud jste dostateční političtí flegmatici nebo komouši a flagelanti, bažící po rozvleklých a ke konci repetetivních popisných pasážích stále stejného, knihu si i naplno užijete. Takhle si série zaslouží jen dva Leniny z pěti.

Trosman
Trosman
20.10.2020 5 z 5

Skvělá série, která sice má trochu pomalejší rozjezd, ale rozhodně jsem se nenudil a četl jsem ji s radostí.

Pět hvězd dávám hlavně kvůli tomu, jak široký obsah tato série měla a ukázka toho, že i když hrozí invaze z vesmíru, tak se lidi nemusí úplně spojit. Často mi to ve sci-fi chybí, protože ve chvíli, kdy něco hrozí zemi, tak najednou jakoby se všichni spojí a lidstvo nemá žádné vnitřní problémy. Dále se mi líbí v jakém časovém úseku se tyto knihy odehrávají. V podstatě v nekonečném časovém úseku.

Co bych vytkl je práce s postavami. A také možná až příliš sci-fi termínů ke konci, kdy se v tom podle mě může hodně lidí začít ztrácet.

Jako celek ale tato série je jednoznačně unikátní a přemýšlím o tom, že si ji časem zase celou přečtu, což se mi u jiných knih málokdy stává.

Docela by mě zajímalo, kolik času zabralo vymýšlení celé této série, protože to muselo zabrat strašně moc dnů a večerů. Autor má můj obdiv.


svatas007
svatas007
17.09.2020 4 z 5

Celá trilogie je poměrně kompaktní a baví mne sledovat užití "teoretické" vědy v praxi. Asi nejhorší je orientovat se v postavách, protože mi přijde, že se všichni v Číně jmenují stejně..
Zajímavé je také uvědomit si, že autor poměrně ostře negativně hodnotí kulturní revoluci.

Racek213
Racek213
09.08.2020 5 z 5

Potřetí čteno a dojem? Na třetí počtení ještě lepší. Z dílů jsou nejlepší 1. a třetí, v druhém je zas víc té politiky i poetiky ... no co si vybrat, že. Tahle série prostě obsahuje vše, co na scifi máme rádi a to vše najednou. A ta politika? No ona Hra o trůny je taky vlastně politika. A taky baví, ó jé.
Takže nejvyšší hodnocení.

jamato212
jamato212
22.03.2020 3 z 5

Velmi nevyrovnaná tvorba. Některé části jsou výborné, jiné hodně slabé. Nejedná se tedy o průměrné dílo, ale o dílo výjimečné, bohužel oběma směry. Pokud by autor zahodil veškerý balast a místo tří bichlí vše vmáčkl do jedné knihy, dám mu plný počet hvězd.

t_gon
t_gon
25.02.2020 4 z 5

Jednotlivé díly se mi těžce hodnotí, protože trilogie funguje skvěle jako ucelené dílo. Byť místy s kolísavou kvalitou, která jako by evokovala přehazování horkého sofonu mezi několika autory a astrofyziky. Knihy si tedy shrnu komplexně do jednoho pro mě v budoucnu snad přínosného příspěvku, kdybych se chtěl pustit do opakování.

Takže kde začít? Zkusím příběh, který je velice povedený, aktuální (díky umístění do současnosti, kdy jej odstartuje kulturní revoluce na konci 70-tých let v Číně) a v průběhu trilogie nabírá na košatosti a velkoleposti. Aneb jak jsme do hlubokého vesmíru zavolali, někdo nás prozvonil zpět (Problém), poté přiletěl a nechutně nás plácnul přes prsty (Les). Leč jeden dobře poslaný telegram přes operátora „Slunce“, návštěvníky plácnul taky a oni s námi zakopali válečný sofon, rozloučil se pohádkou na dobrou noc a šli o kus galaxie dál (Vzpomínka). Výborná myšlenka, řekl bych více než reálná a perfektně převedena na stránky knih. Není ji co vytknout a dalo si tuhle premisu na obřím rozsahu stovky stránek pořádně užít. Místy tempo a kvalita celkem připomínala divokou horskou dráhu (střídání vynikajících pasáží např. přílet slzy, či stvrzenky naproti tomu zbytečně zdlouhavé a nudné hrání VR hry), ale celkově se jedná a perfektní čtivo nejen pro hard fyziky a sci-fi fandy.

Co mi však příběh vcelku kazilo a nedopřálo většího vtáhnutí do děje je práce s postavami. To že se mi po chvíli pletli různé postavy (Ye Wenjie, Ye Wenxue, Yang Wining…) svými jmény se dalo překonat různými „aliasy“ (aneb kuřák, dráteník, šarlatán…), ale práce s postavami byla dost odlišná od „západních“ zvyků. Za celou trilogii mi nikdo extra nepřirostl k srdci tak, abych se do postavy sžil a prožíval jejich trápení a muka (a že jich tam bylo). Když mi je jedno, co se s postavami stane v průběhu celého příběhu, je to špatně. Beru to tak, že se jedná o „východní“ styl, nicméně nějak je přiblížit čtenáři, aby s nimi šlo skutečně příběh žít, by snad nemusel být problém (nevím, nejsem autor). A když už mi někdo byl po chuti (kuřák, dráteník), tak příběhem proplul jak šedá myš, občas si užil svou chvíli na výsluní, aby příběh vyklidil neznámo jak. Škoda. Proto se rád vždy raději vrátím k vesmíru Expanze, kde se taktéž s fyzikou kouzlí podobným stylem, ale jako bonus mám vynikající charaktery a dynamičtější děj, který příběh jen podporuje.

No a druhý problém jsem měl s „fungováním“ vesmíru. Velice mě baví číst různé fyzikální teorie a axiomy převedené do sci-fi novely, zejména pokud s nimi autor pracuje chytře. A nemusím mít doktorát z jaderné fúze, abych si takové dílo užil a chápal jej. Ale když autor něco definuje, a pak si to mnohokrát „vyvrátí“, popř. s tím nepracuje stejně v průběhu celého příběhu, tak mi to sráží požitek a říkám si proč. A teď neberu v potaz různé překlepy (typu převody AU apod.), ale např. definici vztahu Trisolaranů k lidstvu jako hrozbě, nebo naší nicotnost proti naší velkoleposti, dále také principy fungování sofonů, borceni dimenzí, zákon o zachování hmoty apod. Proto samotný konec ve Vzpomínce se sice čte dobře, vyvolá dojem velkoleposti (k téměř nepředstavitelnému ohýbání časoprostoru), ale zanechá divnou pachuť (asi jako když jste na koncertě vážné hudby a před finálním aktem přijde na pódium koncert dozpívat DJ Bobo). A to, že během posledních kapitol autor nastřelí tolik nosných myšlenek a nápadů (mnohé bych chtěl ihned vidět v dalších trilogiích) a obratem je zahodí, to už je věčná škoda, kterou si snad jednou přečteme.

Celkově se jedná o výborné dílo, které však není vynikající. Ale nechybělo mnoho.

Audio: Místy jsem si připadal, že sedím na přednášce z astrofyziky, čímž p. Horák výborně „podbarvuje“ atmosféru této trilogie. Žádné přehrávání ani rádoby intonační prasárny mezi charaktery. Často až strojový přednes člověka vtáhnul do děje, jako by ve výslechové místnosti seděl s našimi vzdálenými soudruhy. Skvěle.