Vytržení Panny z Barby

11.10.2020

Konečně po delší době beletrie, která mi opravdu udělala radost.
Tématem i strukturou se podobá novele Poslední na popravišti. Tam mi autorčino zpracování příliš nepomáhalo se do příběhu ponořit - narozdíl od pozdější dramatizace Bernanosovy. Ale co jsem vyzdvihovala na Bernanosově pojetí, toho se mi od Gertrud von Le Fort dostalo vrchovatě právě u Vytržení.
Příběh je velmi komorní, intimní, bezprostředně prožívaný. Pozornost se ve skutečnosti nesoustředí na titulní postavu, v centru stojí vnitřní konverze matky představené. To je podstatné - ne každý se může nebo chce ztotožnit s omilostněnou mystičkou, ale téměř každý se dokáže ztotožnit s křesťankou, která má odpovědnost za druhé, která musí rozhodovat, zařizovat, od níž společnost, její svěřenkyně a vlastně i ona sama po sobě žádá a očekává sílu, kontrolu. Téměř každý dokáže porozumět, jak tyto životní okolnosti mohou pracovat proti evangeliu, a vztáhnout to na svůj vlastní život.
Vytržení Panny z Barby je to nejlepší, co jsem zatím od Gertrud von Le Fort četla.