Vyměnit vodu květinám
Valérie Perrin
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463990/bmid_vymenit-vodu-kvetinam-2vF-463990.png
4
480
155
Podmanivý příběh silné ženy, která přes všechny rány osudu tvrdošíjně věří ve štěstí. Violette Dušičková je správkyní hřbitova v malém burgundském městečku. Nezvyklé povolání pro ženu. Návštěvníci hřbitova i místní obyvatelé se přicházejí ohřát do jejího služebního domku, kde se smích a slzy mísí s kávou i kapkou něčeho ostřejšího. Její život plyne v pravidelném rytmu každodenních důvěrných zpovědí a smutných i úsměvných vzpomínek, s nimiž se jí návštěvníci svěřují. Každý z nich vypráví jiný příběh, všichni někoho ztratili a doufají, že třeba ještě není všem dnům konec, že někoho potkají nebo najdou něco, co jim vrátí na tvář úsměv. Violette všechny vyslechne, ale svůj příběh nosí ukrytý hluboko v sobě, stejně jako rudé šaty, které skrývá pod černým pláštěm. Jednoho dne se ale všechno změní, protože jeden muž a jedna žena se rozhodnou odpočívat spolu navěky na jejím hřbitově. Odhalí se tak pouta spojující živé a mrtvé a zdánlivě temná zákoutí duše se rozjasní. Autorka má vzácný vypravěčský talent, nechybí jí schopnost učinit ze všedních věcí výjimečné, vytvořit kolem obyčejné ženy neobyčejný svět plný poezie a lidskosti.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , JotaOriginální název:
Changer l'eau des fleurs , 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha ve mně zanechala velice krásný pocit, celkově mě zklidnila, na Violette a její hřbitovní partičku jen tak nezapomenu. Smála jsem se, plakala a nechtěla jsem tento úžasný hřbitůvek opustit, což asi hovoří za vše. I když to byl místy velmi smutný příběh, zároveň byl na straně druhé optimistický a opravdu lidský.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Nevšední příběh o životě, lásce, touhách, chtíči a smrti.
Tato kniha je jako mozaika poskládaná z osudů lidí, kteří prošli životem Violett Dušičkové.
Violett je správkyní hřbitova.
Známí i cizinci v ní potkávají vrbu, která je vždy vyslechne.
Laskavou přítelkyní, která si na každého udělá čas.
Nadanou zahradnicí, která se ráda podělí o plody své práce.
Silnou ženu, která přežila nejedno hoře.
...
Tak zvláštní a milá kniha. Myslím, že bude patřit mezi ty jejíž postavy se mnou budou jěště dlouho.
Podle názvu bych si tuhle knížku určitě nevybrala. Dala jsem na hodnocení na DK a dobře jsem udělala. Zvláštní, ale moc milá knížka.
Krásná kniha jednu hvězdu jsem odebrala za podle mě zbytečnou vsuvku o migrantech a za konec,moc mi neseděl,ale jinak se příběh krásné rozvíjel a odmotával a tohle mě vůbec nenapadlo. Smutné,ale přesto tak nějak jemné, něžné,myslím,že po Medvědínu od Backmana další moje top kniha.
Těch vztahových zápletek bylo trošku více, závěr knihy... řekněme, že se mnou nerezonoval (klidně ho autorka mohla ponechat v "černém" duchu), ale vykreslená atmosféra, netradiční povolání i způsob života jsou podány tak, že se mi knihu nechtělo odložit ale už vůbec ne dočíst. Co si jen počnu bez starého hřbitova, cedrové části, jedenácti koček, nebožtíkova psa a bohatě plodící zahrady (aby ne, na tak výživné půdě...)? Už nechci být popelářem jako v šesti letech (kvůli tomu autu, samozřejmě), nové vysněné povolání je správkyně hřbitova. Nejlépe ve Francii :-)
Violette Dušičková pracuje jako správkyně hřbitova, což je pro ženu poměrně nezvyklé povolání. Nepečuje pouze o hroby, nýbrž i o návštěvníky, kteří přicházejí truchlit nebo jen uctít památku zesnulých. Volettin život plyne v rytmu každodenních činností, zpovědí, historek a i tichého přátelství s živými i mrtvými. Violett však skrývá vlastní smutné tajemství, a to tak bravurně, jako barevné šaty, které nosí pod tmavou vrstvou. Jednoho dne však do jejího pečlivě uzavřeného a střeženého světa zavítá muž, jež se chystá vyplnit přání své matky a pro Violett už nikdy nebude nic jako dřív.
Knihu Vyměnit vodu květinám považuju za skutečné překvapení. Děj je barvitý, úžasně čtivý, okořeněný kapkou suchého humoru. Je podmanivě realistický, až jsem měla pocit, že sedím na kamenných schodech domku správkyně kdesi uprostřed zapadlé francouzské vesnice a poslouchám laskavé vyprávění, a přestože je to vyprávění mnohdy bolestivé, je z něj cítit ohromná síla hlavní hrdinky. Violettin příběh prolíná jiný, milostný, který se jí zdánlivě netýká, ale vzbuzuje hodně zvědavosti. I když jsem měla pocit, že je všechno vysvětleno už v první třetině, nemohla jsem se víc mýlit. Příběh je vrstevnatý a překvapil hned několikrát.
Stejně jako příběh není černobílá ani jeho hrdinka. Violett čtenáři odkrývá slupku za slupkou vlastní osobnosti, zve ho do svých nejniternějších tajemství. Všechno kolem ní působí symbolicky. Výběr oblečení, systematicky zajeté rituály, a přesto každé její slovo dýchá emocemi. Jediné, co bych vytkla, je Violettin věk, který autorka sice zmíní, ale zároveň neurčitě skrývá. Charakter ostatních postav autorka vystavěla stejně uvěřitelně jako ten Violettin. Tady bych ráda vysekla poklonu překladatelce. Některá jména totiž přeložila do češtiny, aby se více zvýraznila jejich symbolika, což působí nesmírně poeticky a zároveň v kontrastu francouzských jmen neruší.
Jako drobný nedostatek bych zmínila jen závěrečné kapitoly, které Filipa Dušičku staví do jiného světla. Jako by se autorka na poslední chvíli nedokázala rozhodnout, zda je charakter nebo bídák. Snaha o nečernobílé ztvárnění jeho povahy ale na konci balancuje mezi uvěřitelností a snahou za každou cenu vysvětlit jeho chování, což není třeba, neboť i jeho důvody jsou z textu lehce odvoditelné.
Vyměnit vodu květinám je, i přes několik lehkých nedostatků, pozoruhodný román o několika obyčejných životech, které se mohou na první pohled jevit nezajímavé, ale pod povrchem hýří škálou emocí. Je to příběh o bolesti, zklamání, lásce i touze jít dál a napravit nenapravitelné. Nemohu než doporučit, stojí to za to!
(Děkuji nakladatelství Jota za recenzní výtisk.)
Tohle bylo nádherný. Četla jsem pomalu a do posledního slova si to užila. Bolelo mě to jako ženu, trhalo srdce jako matku a hřálo jako přítelkyni. Je to životní příběh o bolesti, lásce a vyrovnání se. Obrovský kus cesty v jedné knize, co se stala mojí srdcovkou.
Knížka mi přišla poštou jako nečekaný dárek od kamarádky. Ta ji četla ve francouzském originále a jakmile vyšel český překlad, koupila ji. Okamžitě jsem začala číst, aniž jsem tušila, co mě čeká - a byla jsem opravdu překvapená. Jak už psali jiní čtenáři, rozhodně se nejedná o žádnou romantiku, ale směs silných příběhů, kdy na konci se teprve vyjeví, že všechno je jinak....a musím říct, že to musel být překladatelských oříšek, navíc, když i význam jmen je pro děj velmi důležitý. Číst originál musela být pecka!
Nečekala jsem od té knihy tolik. Příběh o tom, že nic není takové, jak se nám na první pohled jeví, příběhy o míjení a setkávání a o sile znovu se zvednout...diky, přišlo v pravý čas
Vše o knize napsala Dela111 a NightShade ve svých komentářích.
Já potvrzuji, je to krásný a výborně napsaný příběh Violette Dušičkové.
Ráda čtu příběhy s netradičními osudy, propracované po psychologické stránce a to je tato kniha. Nadchla mě, pro mě je dokonalá. Obsahuje výjimečný příběh, krásně a citlivě napsaný.
Barevná a spíš veselá obálka knihy evokuje lehký románek pro ženy, ale toto rozhodně není jednoduchá romantika, tato kniha spíš mohla vyjít v Odeonu.
Je to podmanivý příběh o zvláštní silné ženě, která se stará o hřbitov, pěstuje a prodává květiny, přestože ona sama nikdy "na růžích ustláno neměla". Violette je neobyčejně laskavá a tak u sebe doma přijme každého nešťastného návštěvníka hřbitova, pohostí ho a vyslechne jeho trápení. Čtenář se postupně seznamuje s jejím příběhem, jak se od prvních chvil svého života mohla spolehnout jen sama na sebe a jak navzdory všem zklamáním a velké ztrátě vždy dokázala najít další smysl života.
Autorka postupně skládá kamínek ke kamínku až do samého závěru, kdy do sebe vše zapadne, celý obraz vystoupí a čtenář pochopí všechny souvislosti...
Hlavní příběh dotváří i pár vedlejších, stejně úchvatných.
Zdánlivě to vypadá jako popis jednoho obyčejného života, ale tato kniha rozhodně není obyčejná ani průměrná. Toto psal někdo, kdo umí vyprávět, navíc krásným bohatým jazykem. Pochvalu zaslouží i překladatelka, odvedla vynikající práci.
K přečtení doporučím těm, kteří dokáží číst i pomalu a vyhledávají neobyčejné životní příběhy.
Nejdříve jsem se nalákala na hřbitovní tématiku, ale později jsem objevila, že kniha má opravdu hloubku. promyšlené charaktery i příběh, který violette nám povídá už defakto "na stará kolena" a postupně druhou dějovou linku prolíná od jejích náctiletých let postupně až do přítomnosti. osudy všech jsou zasáhnuté neštastnými láskami, nedorozumění, nevěrami, nefungujícími rodinami a to překvapení v podobě toho temného tajemství je třešnička na dortu. rozuzlení vám autorka prozradí až na úplném konci, kdo ten žal způsobil a defakto rozvrátil úplně manželství filipa dušičky a violett. Kniha sice vypadá, že bude hodně depresivní, ale tak to není. dokonce se i zasmějete. dlouho mě takhle žádná neuchvátila.
Štítky knihy
přátelství pro ženy Francie francouzská literatura tajemství psychologické romány hřbitovy romány maloměsto
Vyměnit vodu květinámKniha Vyměnit vodu květinám je v
| Právě čtených | 16x |
| Přečtených | 638x |
| Čtenářské výzvě | 128x |
| Doporučených | 65x |
| Knihotéce | 239x |
| Chystám se číst | 522x |
| Chci si koupit | 77x |
| dalších seznamech | 8x |
Violette Dušičková, správkyně hřbitova a její vtipná partička, která jí na hřbitově pomáhá. Smutné, ale přesto uklidňující, pomalu plynoucí prolínání životů. Ráda jsem si knihu přečetla.