Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533982/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-65ec48f3db159.jpg
4
4186
4186
Byla rodilá Brňačka než začalo být důležité, jestli má víc české nebo německé krve. Příběh děvčete „dvojí krve“ začíná nevinně na hodinách kreslení s kamarádkou Janinkou a s příchodem nacismu potemňuje stejně jako postava násilnického otce, jemuž nástup fašismu vlije energii do žil. Neblahé následky nese Gerta ještě před koncem války, který je pro ni začátkem nového pekla. Uplatňování principu kolektivní viny na těch, kteří byli po ruce, se v sugestivním líčení pohořelického pochodu smrti, jímž vygradoval divoký odsun Němců z Brna, doslova zhmotňuje před očima. I přes hrůzné zážitky se však Gerta rozhodne Československo, jež považuje za svůj domov, neopustit. Dočasný azyl nachází ve vsi Perná pod Pálavskými vrchy, odkud ji nakonec vyžene násilná kolektivizace a noví usedlíci, kteří k nedávno nabyté půdě ani krajině nemají žádný vztah.... celý text
Přidat komentář
U téhle knihy jsem prolila hodně slz. Chvílemi jsem zapomínala, že je to jen příběh. Nebo taky ne - za skvěle napsanou knihou se skrývají opravdové příběhy lidské zrůdnosti. Díky Kateřině Tučkové toto téma vidím zase trochu
jinak. Člověk si říká - to by se nikdy nemohlo stát... A ono jo. Člověk člověku vlkem.
(SPOILER)
Skvele tema. Skvele zpracovane. Bohuzel mi chybela jakasi autenticnost, coz se u fikce asi da ocekavat. Ale i tak je skvele, ze takove tema bylo otevreno a kniha je opravdu famozni. Mozna bych uvitala (jako neBrnak) mapu predvalecneho Brna a povalecneho, ten mistopis mi, k me skode, nic moc nerikal, ale zase chapu, ze kniha nema plnit funkci faktografickou.
Celou knihu me take mrzelo, ze hlavni hrdinka nenasla odvahu rict nikomu, kdo byl otcem Barborky. Prislo mi to nefer i vuci Bare samotne.
Mé první setkání s KT. Věděla jsem, co mě čeká, knihy na toto téma obyčejně nevyhledávám, právě pro tíhu tématu. Ale je moc dobře, že se píšou. Že byl napsán tento bolavý, smutný příběh. Mrazí mě z něj a zároveň jsem uchvácena.
Paní Tučková píše jazykem, který mě prostě baví, i když její příběhy předkládají čtenáři smutný, a děsivý zároveň, obraz české minulosti. Děkuji, že se nebojíte psát, ptáte se, hledáte, studujete a připomínáte. Příběh Gerty s ní žijete od prvních stránek až do poslední kapitoly, kde nejde neudržet slzu. O knize a jejích postavách budete ještě dlouho přemýšlet a zpracovávat všechny ty emoce, které vám autorka servíruje na každé stránce. Tuto krásně napsanou knihu doporučuji všem! 5*
Příběh dívky, která je vytržena ze svého domova a s miminkem na rukou musí podstoupit pochod smrti z Brna do Pohořelic A vše jenom proto, že musí platit za to, že měla německého otce, avšak českou matku.
Kniha opět mistrně napsaná. Kateřina Tučková nikdy nezklame.
Strašlivý, ale dojemný příběh ženy, která byla jako Němka donucena odejít ze svého domova.
Téma odsunu Němců po 2.světové u nás je velmi ožehavé a celkem mě překvapilo, že se do toho někdo pustil. Opravdu velice povedený a silný příběh.
Naposloucháno jako audio s ***** Vilmou Cibulkovou. Dle očekávání hodně, hodně smutný a reálný příběh z Brna a jižní Moravy. Výborná kniha.
Chodí se k Božím mukám, nikoliv k Boží muce. Hodnost Hauptmannführer neexistuje.
Velmi potřebná a hlavně dobře napsaná kniha, zaplňující jedno z nejbolavějších "bílých míst" české historie. Jenom se už léta nemohu zbavit dojmu, že oběti "divokého odsunu" Němců z českého území nejsou dostatečně důrazně označovány za další (jako následné) oběti hitlerovců. Je sice pravda, že jejich vrazi a tyrani byli většinou Češi, ale především to téměř výhradně byli bývalí kolaboranti, kteří se touto nehoráznou krutostí snažili zakrýt své válečné zločiny a hlavně by se tyto temné síly v českém národě patrně nikdy neaktivovaly bez předchozího nacistického teroru. Napadlo třeba někdy někoho, jak by vypadal např. život Reinharda Heydricha, kdyby se narodil o sto let dříve? Tohle "vytváření příležitostí" je jedním z nejskrytějších a nejzáludnějších německých válečných zločinů. Ale abych zase nevypadal, že rodilé české zločince nějak hájím: to platí jen o prvních poválečných letech. Komunistická zločinecká mašinérie už byla v daleko větší míře původně česká a přinesla zločinů minimálně stejně.
Ještě teď mě mrazí, když si na tento příběh vzpomenu. Pro pochopení člověk musí "dozrát ". Velmi dobře napsaný pohled do minulosti zase he tak vzdálené!!!
Neuvěřitelné silný příběh zasazený do historických událostí, o kterých se u nás nemluví/nemluvilo. Jsme moc ráda, že si autorka tento příběh vybrala, nastudovala a zpracovala takto čtivou formou.
Tak nějak nevím, jak knihu hodnotit. Asi jsem od ní čekala víc. Občas jsem se ztrácela v ději, postavy mi nebyly nijak sympatické, děj mě nevtáhl. Téma určitě zajímavé, ani jsem netušila, co se dělo v Brně po válce, na druhou stranu, jak se Němci chovali k Židům víme a že ani ti, co přežili koncentrační tábory neměli po válce snadný život. Knihu bych asi nedoporučila, takže dávám jen tři hvězdy.
Četla jsem knížku podruhé, silný příběh a hodně podnětů k přemýšlení. Je zajímavé jak se jeví různé události s odstupem let, nebo třeba příští generaci. Každopádně důležité téma, stejně jako ostatní, které autora zpracovává.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Obvykle čtu spíše odpočinkovou literaturu, tohle pro mne byl výstup z komfortní zóny. Je to tak silný a smutný příběh, několikrát mi během čtení tekly slzy. Nejen že hrdinka zažila válku a odsun a celoživotní ostrakizaci, ale ještě k tomu všemu to co jí prováděl otec. Tak strašně to všechno ovlivnilo její osobnost, a vztah k lidem a ke světu. Mrzí mě, že Barbora hodnotila vztah své matky k sobě jako chladný, myslím, že kdyby jí Gerta prozradila, kdo je její otec, mohlo to mezi nimi pročistit vzduch. Zároveň respektuji, že to neudělala. Obdivuji Gertu, že vše přežila a že nakonec v životě fungovala. Připadám si bezmocná, štve mě, co všechno se v minulosti (i nyní!) dělo a jak absolutně nemám možnost nic ovlivnit.