Vyhaslý případ

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Spisovatel charakterizuje sám tento svůj román z r. 1961 jako „pokus vyjádřit dramaticky různé typy víry, poloviční víry i nevíry v takovém prostředí, stranou světové politiky a domáckých starostí, kde se tyto rozdíly ostře pociťují a kde docházejí vyjádření“. Líčí duševní drama chrámového architekta, jenž znechucen světem, lidmi i sebou samým uteče do leproserie oddělené od světa konžským pralesem. Pokládá se za „vyhaslý případ“ v práci i v lásce......celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/93_/93685/vyhasly-pripad-93685.jpg 4.619
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Česká biblická společnost, Kalich
Orig. název

A Burnt-Out Case, 1961

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Kniha Vyhaslý případ

Přidat komentář
konicekbily
23. září

Krásný příběh, ve kterém se střetávají různé charaktery osob a názory těchto osob na svět, zejména na víru, motivaci člověka, změnu životního prostředí, lidskost, vzájemnou pomoc a toleranci a hodnocení druhých lidí. Je také nastolena otázka pravdy a lži a závěrem je ukázáno, kam až zmasakrované mezilidské vztahy mouhou dospět.

mirektrubak
23.08.2018

Querry chce zmizet před náboženskými rituály a skončí ubytován u mnichů. Chce utéct co nejdál od společenského života a stane se středobodem řečí a intrik. Chce se vyhnout ženám a zaplete se tak, že z toho není cesta ven. Ale hlavně: konečně nechce být konfrontován s falešnými představami o sobě, konečně chce žít bez přetvářky – a jeho život je obrácen naruby, dezinterpretován, je mu doslova sebrán a Querry nemůže víc, než jen sledovat, jak se jeho poslední zoufalý pokus o změnu mění v katastrofu.
Mám pocit, že nám tím chce Graham Greene říct, jak je to marné a vlastně směšné. Že i když dojdeme někam, kde končí všechny cesty a dál už je jen džungle, že sami před sebou neutečeme, že ten geografický pohyb nedává žádný smysl. A že i když si myslíme, že jsme skončili se světem a s Bohem, tak že si to opravdu jen myslíme. Že rozhodnutí o tom, kdy hra končí a jestli nebo jak bude pokračovat, není na nás.

Nevím ani proč, ale žil jsem v přesvědčení, že jsem už zkonzumoval od Greena všechno, takže jsem byl potěšen, když jsem zde na DK narazil na dosud nečtený román. A byl jsem nadšen, jako u Greena vlastně vždy (teď samozřejmě mluvím o jeho „vážné“ tvorbě) - Querry i Colin jsou typické postavy z jeho příběhů: smutné, zlomené, ale ve své bolesti vždy citlivé, po životě toužící a soucit vyvolávající.
Nemůžu tvrdit, že jsem schopen rozuzlení knihy přesně vyložit, ale vím, že oba hlavní hrdinové ve mně budou nějakou dobu dál žít. V hlavě i v srdci.

krnoha
24.11.2017

Výborně napsaná kniha, to je přeje u Greena samozřejmost. Jako by mi na ní něco vadilo nebo překáželo. Vlastně je to dokonale vykalkulovaný a profesionálně napsaný román. Všechny postavy se chovají podle předem dané charakteristiky a nejvíc ten blbec, který je naprosto schématický a autorovi se nepodařilo ho oživit. Ještě ke všemu právě jemu připadla úloha uspořádat velkolepě dramatické finále, které z té frašky udělá tragikomedii. Rycker na konci překročí svůj stín a spáchá něco naprosto bombastického. Myslím že to psychologicky nesedí. Víc by se mi líbilo, kdyby autor ubral na teatrálnosti a nechal to doznít v rovině grotesky.

Hanka_Bohmova
27.03.2016

Nechápu, že mi tahle Greenova kniha tak dlouho unikala. Bolest svědčící o tom, že co bylo ztraceno, je přes veškeré relativizování skutečně postrádáno, a mělo tedy význam. Pevnůstky budované ze vznešených argumentů, podvádění sebe sama. Snaha léčit své ztráty druhým člověkem, "použít" jej v tom nejhorším slova smyslu.
Tři kratičké úryvky:

"Venku někdo volá. Myslel jsem jednu chvíli, že volá mě... Ale člověku se vždycky zdá, že slyší vlastní jméno, bez ohledu na to, co kdo skutečně volá. Stačí jedna slabika a je to totéž. My jsme přece takoví egoisté."

"Nemám k vám o nic menší odpor než vy ke mně, Querry, ale přesto vás proslavím. Člověče, já vám nadělám takové slávy, že vám tady u řeky ještě postaví pomník. V nejnevkusnějším stylu, znáte to, že jo, ale nebudete tomu moct zabránit, protože bude po vás a budete pod drnem - vy, pěkně na kolenou, kolem dokola ti vaši zasraní malomocní, a vy je učíte, jak se modlit k bohu, na kterého nevěříte, a ptáci vám serou do vlasů."

Ve tmě rámusily žáby a ještě dlouho do noci, kdy už mu hostitel dávno popřál dobrou noc a odešel, zdálo se Querrymu, že kvákají Ryckerovy duté fráze: milost - svátost - povinnost - láska, láska, láska.

Processus Xipho
28.03.2013

Jedno z nejlepších děl Grahama Greena. Vnitřně zmrzačený člověk hledající něco mezi tělesně zmrzačenými. Mezi "vyhaslými případy" lidí vyléčených z lepry, ale nesoucí si svá fyzická poškození, kterých se nelze zbavit.
Stejně jako Kazatel ze stejnojmenné starozákonní knihy dosáhl všeho, co je ve světě považováno za cenné. Ale ať už získával cokoli, vždy stál Kazatel opodál a výsměšně se šklebil, protože už dávno věděl, že to nic neznamená.