Vtáky v tŕní

28.08.2020

Prvni jsem videla 4 dilnou serii a ta me naprosto uchvatila. Kniha je jeste lepsi. Dekuji CV, ze jsem se po letech ke knize opet dostala!

25.08.2020

Jako jedna z mála zdejších čtenářek jsem nikdy neviděla seriálové zpracování, dokonce jsem o něm a ani o knize samotné nikdy předtím neslyšela. Do ruky se mi dostala náhodou - zaujal mě poetický název a něžná obálka, jež mě spolu s popisem nalákala na milou romantickou letní četbu. Z toho, co jsem dostala, jsem poněkud rozpačitá, ale možná to bude tím, že se jedná o moji vůbec první rodinnou ságu...

Moje pocity z knihy se nedají shrnout do několika málo vět, neboť se měnily jako na houpačce, v závislosti na jednotlivých etapách života hlavních hrdinů. Začátek soustřeďující se na Meggiino dětství na odlehlé farmě na Novém Zélandu si mě získal nejen popisem složitých vztahů v rodině Clearyových (a vzrůstající touhou dozvědět se něco víc o Feeině minulosti), ale také příležitostí nahlédnout pod pokličku tehdejšího života obyčejných pracujících Australanů a dozvědět se něco více o uspořádání australské společnosti a rodiny. Ani život na Droghedě mi neupřel tu zvláštní radost pozorovat Meggiino dospívání a její vzájemné sbližování s Ralphem.

Co se týče jejich vztahu, byla to nepochybně jedna z nejromantičtějších lásek, jaké lze v knihách nalézt. Ničivá, svazující, balancující na tenké hranici s nenávistí. Přiznám se, že mě trochu zarážel onen osmnáctiletý věkový rozdíl, ale na tehdejší poměry to nejspíš bylo úplně normální. Ralph byl velmi rozporuplná postava, která se jen stěží dokázala vyznat v sobě samém, a jejími vnitřními bitvami autorka zaplnila opravdu mnoho stránek. Sledovat charakterové vývoje Meggie a Ralpha mě neskutečně bavilo, těšila jsem se na každé jejich další setkání po té, co se jejich životy začaly nezadržitelně vzdalovat.

A právě proti onomu vzdalování mám určité výhrady. Autorka jako by postupně upozaďovala příběh jejich mocné lásky a dávala příliš velký prostor vedlejším postavám. Některé pasáže mi navíc připadaly zbytečně moc popisné, ubírající knize na čtivosti. A to říkám jakožto milovnice dlouhých poetických líčení přírody, kterých jsem se však v knize postupem času až přesytila. Výhrady jsem měla taky proti pro mne osobně nezáživným detailům z australského válečného nasazení, které se ani nesnažily soustředit na Jimse a Patsyho, nýbrž na podrobný rozbor bojů v Africe.
Někomu to možná bude připadat jako příjemné zpestření té velké romance, ale já bych naopak upřednostnila, kdyby autorka přenechala více prostoru Ralphovi a Meggie.

Nelituji, že jsem si Ptáky v trní přečetla, ačkoli to není dokonalý román bez jediného nedostatku a koncem knížky děj pomalu upadá (ne že by osudy Megiiných dětí Danea a Justiny nebyly zajímavé, ale svým způsobem mi narušily dojem z milostného příběhu Ralpha a jejich matky), jedná se o kvalitní četbu plnou krásy, lásky, naplněných i nenaplněných tužeb, bolesti a trnů, jež si mnohdy sami zabodáváme do srdce s vědomím, že jednáme špatně. Nejedná se o žádnou pohádku, ale o realistickou kresbu života hrstky lidí, jež trpěli svými nedostatky a své štěstí vykoupili nesnesitelnou bolestí jako ti ptáci v trní...

23.08.2020

(SPOILER) Děj vypráví o rodině Clearyů, zavede nás nejdříve na Nový Zéland a poté do Austrálie v době obrovských pastvin a farem. Střídání napínavých pasáží a popisných je přiměřené a nunecené. Knize nechybí napětí, láska i smutné části. Za mě oddychové čtení. Poprvé jsem knihu četla asi před 10 lety a musim říct, že jsem ráda, že jsem se k ní znovu vrátila.
Dost často mi bylo Meggie líto, matka k ní byla vždy odměřená, otec Ralph se na ni vykašlal a život po Lukeově boku pro ni musel být hrozný ve srovnání s životem na Droghedě. Na druhou stranu jsem obdivovala její sílu a vytrvalost jít si za tím co chce. Vyobrazení zakázané lásky kněze je zde bravurně popsáno.

03.08.2020

Vcelku docela čtivá kniha. Jen příběh byl na můj vkus trochu zvláštní. Asi třikrát jsem se sekla s odhadem, o čem bude kniha vyprávět. Nakonec to bylo o všem (všech) a o ničem (nikom) zároveň. Na mě trochu zbytečně obsáhlé, plné úmrtí a nedořešených vztahů a osudů lidí.

03.08.2020

Velmi dobře napsaná kniha (trošičku holčičí ale to nevnímám jako něco méněcenného nebo snižující kvality autorky) - manželka mi ji doporučila a jsem rád že jsem si ji louskl. Bylo to príma čtení a mám časosběrné romány celkem v oblibě. Nový Zéland a Austrálie jdou rozhodně místa která bych chtěl navštívit a to že se dej odehrával právě zde byl další bonusový bod. Děj knihy byl velmi zajímavý, postavy a jejich charaktery se mi jevily jakožto velmi rozmanité a opravdu dobře vykreslené a to co ve svých životech prožívaly hlavní postavy bylo realistické a dobře mapující dobu a prostředí. To že je tato kniha na světě již více než 40 let a přesto má co říct i dnešním čtenářům a již miliony lidí na světě ji četly je jednoznačně důkaz to ho že je to prostě skvělé a mistrně napsané dílo - osvědčená klasika.

02.08.2020

Po letech jsem se ke knížce vrátila a musím říct, že se mi tentokrát líbila ještě o kus víc! Vytrhla mě ze čtecí krize, protože i když je to fakt tlustá bichle, četla se perfektně. Historické ságy z Austrálie miluju a i když se většina mých oblíbených odehrává ve vzdálenější historii, příběh z první poloviny dvacátého století mě vzal za srdce. Nehodnotím plným počtem hvězdiček, protože typicky jako většina rodinných ság měla i tato některá slabší místa. Například příběh Meggiených dětí Justiny a Danea už jsem tolik nehltala, jako příběh samotné Meggie. Tu jsem měla moc ráda, ale jen do té doby, než se z ní stala matka... Otec Ralph mi moc nesedl a především jsem se musela oprostit od představy nesympatického herce, který se jeho role ujal v seriálu z roku 1983, Richarda Chamberlaina.
Knížku každopádně moc doporučuji a sama řadím ke klasice.

20.07.2020

Romantika

17.07.2020

Kdysi v mládí jsem viděl film stejného názvu a byl jsem z něho nadšený. V hlavních rolích R. Chamberlein a R Waldová v něm prožili hezký příběh i když s nenaplněním svých životních tužeb a lásky. Po přečtení tohoto příběhu v knižní podobě se musím přiznat, že jsem očekával trochu více. První část knihy odehrávající se na odlehlém ranči uvnitř nehostinného australského vnitrozemí popisující život rozvětvené rodiny irských emigrantů Cleryů, mě zaujala podstatně víc než druhá část příběhu umístěného do vatikánského Říma, kde jeden z hlavních hrdinů Ralph povýšil na kardinála. Smutné na celém příběhu je, že Ralph dal sobecky, i když byl velmi milován farmářskou dcerou Meggie, přednost raději Bohu než normálnímu světskému životu. Osudy ostatních postav příběhu jsou spisovatelkou popsány velmi dobře. Zmínil bych zajímavý osud dcery Meggie Justiny, která si jako jediná z rodu farmářů zvolila svůj způsob života a šla za hlasem svého srdce. Vzhledem k tomu, že zmiňovaná druhá část knihy mě svým zdlouhavým a popisným dějem přímo neoslovila, hodnotím knihu spíše průměrně 4*

27.06.2020

(SPOILER) Zajímavý příběh z australské buše. Pro někoho, kdo to čte poprvé určitě napínavé, jak to dopadne. Řekla bych, že ze začátku to mělo takový nádech pedofílie, když vezmu v úvahu, že skoro 30tiletý kněz už začínal milovat 10tiletou holčičku! Co se týčče Ralpha, byl podle mě rozpolcený a myslým, že se minul povoláním! Podle mě, neměl na to být knězem! V tomto příběhu je dobře vidět, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Meggie mi někdy připadala sobecká vzhledem k Ralphovi a trochu i k Justýně, a najivní vzhledem k Lukeovi! Musím také říct, že jsem vůbec netypovala, že se Fee dožije úctyhodného věku! Na to, kolik měla dětí a málem se udřela prací... Klobouk dolů! Z toho, jak skončil Paddy mi nebylo zrovna dvakrát dobře i kvůli detajlnosti popisu. Jinak si myslím, že kniha byla zbytečně dlouhá a chvílemi nezajímavá a za to 4 hvězdy.

17.06.2020

Knihu jsem četla před lety a ráda se k ní vracím.Sem tam ji vytáhnu z knihovny,prolistuji,některé kapitoly přečtu. Kdo je tím ptákem,který v trní přijde o život? Megy,kterou opustí všichni,které milovala? Její matka,která celý život pyká za hřích svého mládí? Ralf,který neví, zda miluje Megy víc než Boha a nedokáže se rozhodnout? Všichni se motají v životě jako ti ptáci v trní.Knihu doporučuji všem, kteří mají rádi příběhy z australské přírody. Na motivy knihy byl natočený seriál, nebyl moc dobře dabovaný, viděla jsem ho jednou a nikdy víc jsem se k němu nevrátila. Kniha je mnohem lepší.

19.05.2020

Kniha se mi docela líbila, hezky se četla.

28.04.2020

Na to, ze jsem knihu koupila z neznamych duvodu v levnych knihach a kdysi davno snad videla kousek nejakeho filmu, ktery mi prisel priserne trapny a kycovity, se cetla docela dobre. Ale jo, libila se mi. Vztahy byly popisovany zajimave a ne preslazene jako v jinych romanech a i popis Australie byl zajimavy.

01.02.2020

Tuhle knihu jsem rozečetla předtím několikrát, ale nikdy nedočetla. Asi špatný čas. Vrátila jsem se k ní nyní a vtáhla mě svou atmosférou. Kniha je nádherná, avšak depresivní tím, jak odráží reálný život. Je vám smutno, protože s rodinou prožíváte všechny jejich strasti od útlého dětství, až po jejich mnohdy tragické konce. Mně však na tom nepřišlo smutná ta nenaplněná láska mezi hlavními hrdiny. Ne, tohle ani zdaleka nebylo tak smutné. Mnohem smutnější bylo to, jak se jedna rodina vlivem okolností rozpadá, stárne a mizí před očima...

Z knihy přímo cítíte ten věčný koloběh života. Cítíte, jak opravdu končí etapa jedné velké rodiny, ze které postupně nezbývá nic. Na konci všeho zbývá pouze osamělost a smutek. Pokud autorka chtěla ukázat, jak je život krátký a jak málo stačí k tomu se proměnit v prach, pak bravo! Kniha je tím nasáklá. Okusíte stejný smutek, jako když se hrdinové loučí se svými blízkými a pomalu spějí ke svému konci, jen s osamělostí po boku. Příběh jako by na každé straně říkal, že nakonec stejně zůstanete sami. A v tu chvíli pochopíte, že tohle je horší trest než smrt. Naopak, ta je tady vysvobozením.

Hrdiny na konci příběhu opouštíte úplně jiné, než jaké jste je poznaly.

Příběh ve mně zanechává pocit, jako když čtu poslední stránku společně s hlavní hrdinkou, kdy osamělost a bolest z těch posledních řádek přímo tryská ... A naděje v nedohlednu. Všechno, co jsme milovali, je pryč. Čeká nás jen život v osamění.

Znepokojující a děsivé.

Dávám pět hvězd, ale knihu už nikdy číst nebudu. Je skvělá, ale nic depresivnějšího a skutečnějšího jsem snad nečetla.

09.01.2020

Jedna z mých nejoblíbenějších knih - je skvělá a určitě stojí za přečtení.

06.12.2019

Ano, krásná kniha. Také ji miluji. Ale krásná je do té doby, než zjistíte, že na prvním místě je sice Ralphova velká láska - ale k nikomu menšímu, než je BŮH sám. S tím se nemůže měřit ani ta sladká Maggie. Jak sladkobolné.

06.12.2019

80% - K téhle knize jsem se vrátila po dlouhých dvaceti letech - když jsem ji četla jako mladá a koukala při tom na působivě natočený seriál s Richardem Chamberlainem a Rachel Wardovou v hlavních rolích, tak jsem z toho hořkosladkého příběhu byla unesená. Člověk se ale s lety mění a po opětovném přečtení ve mně vítězí spíš pocit hořkosti. Mám poněkud problém s tím, že mi v podstatě žádná z postav není zvlášť sympatická. Zejména asi proto, že se téměř všechny chovají přesně jak ten pták z citované legendy, který se nabodne na trn a během umírání zazpívá svou nejkrásnější píseň. Ať už se jedná o matku rodiny Fee, která se odhodlá legalizovat postavení své a svého nemanželského syna Franka sňatkem s mužem, jemuž není schopna dát najevo svou lásku, až už je příliš pozdě, a téhož není schopna ani vůči zbytku svojí rodiny, nebo ať jde o zmíněného Franka, který raději uteče z domova a skončí na dlouhá léta ve vězení, o zbylé syny, kteří se na celý život uvážou ke starosti o spravovanou farmu, aniž by kdy založili vlastní rodiny, nebo o Meggie, která obětuje celý život nerealizovatelné lásce ke katolickému knězi (a posléze k jejich synovi), jejího manžela Luka, který se nedokáže odpoutat od dřiny s nejasnou vizí, že si někdy koupí farmu, anebo o otce Ralpha, jenž se až do smrti potácí mezi láskou k Meggie a pocitem povinnosti k církvi, hojně podporovaným jeho touhou po kariéře a uznání. Nakonec jedinou pro mě zajímavou postavou byla zdánlivě nesympatická Meggiina dcera Justina, která po letech projevila dostatečnou dávku rozumu na to, aby šla za svým štěstím. Dodatečně ale musím na této sáze ocenit to, co jsem si kdysi nedokázala tak vychutnat - popis australských reálií první poloviny dvacátého století, vykreslení farmářského života ve vyprahlých, suchem a požáry sužovaných končinách vzdálených desítky kilometrů od nejbližšího městečka, jakož i v jiných částech země, kde naopak vlhkost vzduchu dosahuje neuvěřitelných hodnot, a vyprávění o tom, jak se v této zemi žilo po první světové válce, v dobách krize, ve druhé světové válce i po ní. Přestože autorka občas věnuje až příliš času popisům a dějovým linkám, které pro mě nebyly až tak čtivé, její vypravěčský talent je nesporný.

01.11.2019

Knihu jsem dostala už dávno- asi až po filmovém zpracování.
Babičce se film líbil - jestli knihu četla- to už si nepamatuji a bohužel už se nikdy nedozvím a maminka četla i knihu.
A já knihu doporučuji.

04.10.2019

Čarokrásný příběh naplněný bolestí a neskutečnou silou. Dokázala jsem se vžít do všech postav a se všemi prožívat jejich životy. Připadá mi, že i tolikrát v knize zmiňovaná barva a její název "popel z růží" dokonale vystihuje atmosféru knihy. Nádhera.

Ptáci v trní. Zřejmě jediná kniha, kterou jsem xkrát přečetla. Pokaždé je to pro mě úžasná kniha, tolik lásky a přesto nad tím vítězí možnost moci. Jak moc bych si při čtení přála, aby tenhle příběh byl šťastný. Ale snad právě proto, že zde je tolik smutku, zůstává tato kniha ve mně navždy...