Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii
Zdeněk Šmíd
První díl dnes již kultovní série o partě vodáků.Jedna z mála knih, od kterých se čtenář neodtrhne a nad kterými se od srdce zasměje, neboť i ten, kdo nikdy nejel Lužnici a další toky naší vlasti, o tom něco slyšel a rozhodně byl také mladý jako členové party v těchto příbězích.
Přidat komentář
Každý vodák se tam najde. Pravidla vodáckého života podaná s vtipem. Teď to budou mít vodáci těžší, bez piva (a rumu).Snad si nějak poradí. Hlavně, aby v řekách byla voda.
Kdo nebyl na vodě, na trampu, kdo neposlouchá country nebo folk, kdo není aspoň trochu romantik, ať si raději přečte něco jiného. Knihu nepochopí a pochopit nemůže. Část jsem znal ze starých pásků z koncertů bochovských Plavců (TAM jsem se narodil!). Četl jsem si ji teď potřetí a jásal. Seriál byl sice jiný, ale jak audio, tak film tvoří jiný pohled na knihu. Za sebe říkám, že lepší knihu o vodáctví, kamarádství, partě těžko napsat.
Kniha, která neuvěřitelně masturbuje nad vodáctvím po celou dobu svého rozsahu a to až do té míry, dokud vám svůj vlastní pocit nadřazenosti a nejlepšího elitářství nevystříkne přímo do ksichtu.
Není zde příběh, jen plkání naprosto zažraného vodáka nad svým koníčkem. Hlavní hrdina nedokáže žvanit o ničem jiném a to je docela bída vzhledem k tomu, že se na tyhle žvásty snaží sbalit buchtu. Která je ale naštěstí tak nijaká a prázdná, že se v tom jeho žvanění snad ještě masochisticky vyžívá.
Jak jsem už naznačil - elitářstvím, zasvěcenými odbornými pojmy, pocitem výjimečnosti a pýchou na absolutně tuctovou a ničím zajímavou sociální skupinu je to narvané až po okraj, jenom ten příběh tomu chybí. A nejen příběh - chybí tomu i zajímavé postavy, děj, napětí a vlastně všechno.
Je tu pár náznaků dobrého nápadu (pár situací, které byly málem vtipné, pak vodák, který krade/kupuje náboženské artefakty, špičkování se s jinými vodáckými partami), ale žádný není nejen dotažený do konce (nedejbože k dokonalosti), ale končí u zárodku pouhé myšlenky. Celou tu nudnou a odfláknutou kravinu mohl zachránit humor, ale ten zde neexistuje, v nejlepším případě je naprosto bez vtipu.
Jednu hvězdičku dávám za to, že mě to nedalo a byl jsem zvědavý, co bude dál a jestli to bude taková blitka až do konce. A na téhle vlně pouhé zvědavosti to moji pozornost jako zázrakem udrželo.
pro mne napřed učebnice, nyní už nostalgické vzpomínky a slzy smíchu, už mám svoje vzpomínky a příhody, ale i tak,se k téhle knížce vždy před létem vracím....
Knížka mě moc nenadchla. Ano, byly tam okamžiky, kdy jsem se zasmála, ale celkově jsem se musela nutit ji dočíst. Řeku jsem sjížděla až jako dospělá a s dětma, tak to byli pro mě spíš nervy. Asi to musíte prožít jako mladí a bezstarostní, aby to mělo to správné kouzlo, a později tu nostalgii.
Pro každého vodáka by tato kniha měla být "must have/read". Bývaly časy, kdy jsme si na vodě z knihy předčítali. Šmídův nevtíravý humor je neuvěřitelně vtipný. Pro člověka, který jezdí pravidelně a popisovaná místa zná, má kniha úplně jiný náboj. Vodák píše o vodácích. S humorem.
Je to docela brak, ale hezky se to čte. A takový ty klišé vodácký prostě pořád platí. Jen už teda současní vodáci neřeší trhání lodí o kameny :-)
Já sama vodák nejsem ani jsem to v životě nezkoušela. Přesto mě kniha neuvěřitelně bavila a vytvořila ve mně prozatím málo dominantní sen - stát se vodákem.
Velmi mi vyhovoval autorův styl psaní, byl neotřelý a vtipný. Navíc kniha nebyla nijak náročná, takže je to ideální oddechovka.
Poprvé jsem ji četla v 15 než jsme jeli se školou na vodu. Příjemný humor, fajn parta, která čtenáře provází i v dalších dílech.
Trocha nostalgie a vzpomínek. Na tuhle knížku jsem poprvé narazila před ..., no už je to delší doba. Tentokrát se sice takové nadšení jako tehdy nekonalo, ale pořád je to vtipné a fajn.
K téhle knížce se ráda vracím, stejně tak jako ke vzpomínkám na zašlé vodácké časy. Spolehlivě mně rozesměje. Po přečtení mám vždycky chuť vyrazit zase někdy na vodu.
Jak jsem jen na tuhle knížku mohla zapomenout?
Ač jsem nikdy nejela vodu,díky ní vím,co je vracák,háček,nebo porcelán. Řvali jsme u ní s kamarádkou smíchy..a trochu záviděly.
Jestlipak ještě existují vodáci jako v této knize? Smutně hledím na Vltavu zaplněnou jako dálnici a vzpomínám na poetiku let minulých...
Taková hezky odpočinková a čtivá knížka, určená výhradně pro vodáky (ostatní asi nebudou příliš nadšení). Chvilkami trošku slabší, ale zasmála jsem se. Takže ahoj.
Trochu je mi líto napsat, že mě kniha nebavila tak, jak jsem doufala. Ve Vodáckém průvodci jsou zábavné kapitoly, u kterých jsem se usmívala. To ano. Ale také byly chvíle, kdy mě četba nudila, hlavně Kennyho pohádky a plané okecávání. Díky tomu, že převládaly vtipné pasáže, váži 3 lodní uzly.
na vodu jsem jela poprvé, když mi byly tři. o 6 let později vyšla tahle knížka a naši si ji koupili. to jsem ji asi četla poprvé. byla brožovaná a teď z ní padají listy, protože téměř každý, kdo se k přidal k vodácké partě POHODA, si ji musel přečíst. většinou začal už na vodě a pak byl slyšet jen chechot z nafukovací matračky, kdy byl postaven tábor a onen nováček už věděl, o čem že ta voda je. Krutě pravdivá kniha. Knížka s námi sjela Sázavu, Lužnici, Oravu i Hron, myslím, že i Ohři a Vltavu. Ve svém "doma" už ji mám taky, v tom novém vydání, ale to vůbec nevadí, i když z té modré táhne řeka nostalgie. a tak občas doma u našich používáme tuto knihu jako zdroj citací a zábavy, protože nám pokaždé vyvstane nějaká ta vzpomínka na vodu. a citovat můžeme opravdu všichni.
Nádherná, čtivá knížka, která mne hned napoprvé přilákala k vodáctví. Asi bude navždy jednou z hlavních srdcovek mezi knížkami. Jen škoda, že tyto časy jsou dávno pryč a na českých řekách se již neobjeví. Čím dál více ve mne tato knížka budí kromě všech krásných pocitů i nostalgii.
MILUJU tuhle knížku. Mám ještě to první vydání, z kterého mi tatínek četl na dobrou noc. Bongo, Křižák, Keny, parta Řízek atd... to mě fakt nikdy neomrzí. Člověk se pobavil slušným a inteligentním humorem. Seriál jsem viděla jen jeden díl a strašný! Ale kniha mě nikdy nepřestala bavit.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1992 | Cejch |
1997 | Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii |
1997 | Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách |
2002 | Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění |
1998 | Proč bychom se netěšili aneb Jak se držet nad vodou |
Kniha Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii je v
Právě čtených | 3x |
Přečtených | 884x |
Čtenářské výzvě | 185x |
Doporučených | 56x |
Knihotéce | 230x |
Chystám se číst | 88x |
Chci si koupit | 14x |
dalších seznamech | 3x |
Poslechnuto jako audiokniha. V rámci žánru super. Skvělá oddechovka třeba na vodu nebo jiný vandr, ale ani doma to nemá chybu :-).