Violka: Román o hledání domova
Mirka Skočílková
Marika je samostatná mladá žena, která se nechce vázat, a aby si udělala v životě pořádek, rozhodne se odletět na Nový Zéland. Po tragické smrti sestry Violy a jejího manžela se ovšem všechny její plány zhroutí. Marika se najednou musí postarat o malou neteř Violku, která po smrti rodičů trpí psychickými problémy, sehnat peníze na zaplacení dluhů sestřina manžela i vést vzmáhající se stavební firmu. I když si k malé Violce rychle vybuduje vztah, nástrah číhá na mladou ženu až příliš mnoho. Naštěstí jsou zde přátelé a snad i pravá láska snad... celý text
Přidat komentář
Je to milá knížka a ráda čtu české autory, ale tento příběh mě bohužel moc nenadchl. Ze začátku zajímavý začátek, ale za polovinou jsem se musela nutit knížku dočítat. Na můj vkus velmi naivně vykreslené postavy. Vhodnější pro náctileté čtenářky.
Kniha se četla hezky a vůbec mi nevadilo, že hlavní hrdince se všechno dařilo a měla kolem sebe spoustu lidí, kteří jí neváhali ve všem pomáhat ve dne v noci. Konec dopředu víte, ale jako oddychovku na dovolenou doporučuji.
JJ, oddechovka, čtení na dlouhé zimní večery..příběh se mi zdál poskládaný ze života aspoň tří žen, tohle všechno jedna zvládnout nemohla.. ale nikdo přeci neříká, že je to podle skutečnosti...,že..? Tak jsem nechala příběh volně plynout a on plynul krásně...moc pěkná knížka
Kdyby se z Violky vyškrtaly mobily a byla pod ním podepsaná Vlasta Pittnerová, věřil bych, že mohla vyjít v roce 1919. Naivní, nenáročná červená knihovna, navíc ne moc dobře napsaná.
Příběh Mariky, které se ze dne na den změní život tím, že si vezme k sobě do péče neteř Violku, po smrti jejich rodičů. Knížka se čte sama, trochu romantarna s jasným koncem, ale pohodová oddechova knížka, místy téměř i slzicka ukapla.
Bohužel až moc neuvěřitelne je, jak hrdinka vše zvládá, tři zaměstnání a ještě péče o malou a do toho ji vždy pomůže a vyhoví její kupa známých a kamarádů...
Až po přečtení knihy jsem se dozvěděla že to je prvotina mladé autorky, takže držím pěsti a budu se těšit na další knihu.
Sice dvě tragické smrtelné nehody v jedné rodině mi přišlo přitažené za vlasy,ale jinak byla kniha úžasná.Začátek a konec jsem probrečela,ale dlouho jsem nečetla nic tak skvělého.Za mě prostě nádhera,boží a i když je z části velmi smutná,stojí za přečtení.Rozhodně ze současných českých knih jedna z nejlepších.
Knížka se četla dobře, hlavně její první část, přesto jsem od ní očekávala víc. Taková nenáročná oddechovka oddechovka.
Celkem čtivá pohádka o superženě a jejím "koťátku". První polovina se mi líbila výrazně víc, ke konci už jsem to chtěla mít rychle za sebou. Z některých slovních obratů mám mírné literární trauma :)
Knížka se výborně četla, občas jsem i zaslzela.Autorčin styl psaní mi seděl.Nenáročné čtení, doporučuji
První polovina knihy se četla moc pěkně. Dojemné líčení pomalého sbližování malé holčičky se svou tetou v té nejtěžší chvíli. Druhá polovina už mě tolik nebavila, stále omílala dokola to stejné. Líbila se mi však poslední kapitola, která dává naději na lepší budoucnost.
Knihu jsem dostala k narozeninám, a jelikož jsem ji četla až nyní na podzim, tak musím říct, že jsem z ní upadla docela do deprese. Obecně celý letošní podzim má strašně smutný nádech, alespoň pro mě...musím se přiznat, knihu jsem měla chuť odložit a možná se k ní snad vrátit. Nakonec jsem to neudělala, a je to dobře. Kniha je čtivá, jen strašně smutná, aspoň ze začátku, ale velice realistiky poukazuje na to, co se může komukoliv v běžném životě stát. Obdivuju Mariku, jak všechno zvládla, tolik smrti v jejím životě, tolik bojů za malou Violku, a je jen dobře, že nakonec se na ni usmálo štěstí v podobě Dana.
První polovina knihy se četla sama, potom už to bylo jako z "harlekýnu", ale že to lehké neměla ani jedna zpočátku,s tím musí souhlasit asi každý, kdo knihu četl.
SPOILER :
Život se s nimi moc nemazlil, a možná proto autorka druhou polovinu knihy opepřila těmi hřejivými pocity lásky a něhy, vždyť kdo z nás chtěl, ať to skončí opět katastrofou.
Dlouho jsem váhala, zda vůbec tu jednu hvězdu dát. Díky příběhu tak činím. Zpracování je ale otřesné, jako kdyby to napsal středoškolák. Je použita ich forma, ale kdo se takhle vyjadřuje? Tak strojeně, příliš spisovně. Do toho chyby a překlepy, popis každého úkonu, co hlavní hrdinka udělá (už chyběl jen popis, kdy chodí na wc). A slovní spojení "přijde mi se podívat" mi vždy znechutilo několik následujících řádek. Chápu, že se to nejspíš říká v určité oblasti, ale proč tak potom není laděna celá kniha? V polovině jsem to vzdala a stránky prolétla tak rychle, abych nepřišla o hlavní dějovou linii.
Nejsem úplně cílovka podobných příběhů a na plný počet hvězd mi zde něco chybělo. Ale i tak se mi kniha četla moc dobře, celkově se mi líbila, odsýpalo to, u knihy jsem si odpočinula. Autorka píše příjemným, lehkým a citlivým způsobem - její styl psaní mi seděl a vyhovoval. Na to, že se autorka věnuje několika těžkým tématům, se kniha fakt čte snadno, lehko a úplně sama. Jsem příjemně překvapená a rozhodně jsem ráda, že jsem této knize dala šanci. Mohu doporučit. :-)
Je to taková pěkná knížka na léto, která se dobře čte sice jsou tam některé pravopisné chyby, které by v knížce být neměly. Marika je velmi silná a činorodá žena, která si umí v životě poradit se vším. Knížka je taková červená knihovna a hlavní hrdinka je super žena v normálním životě to takhle není,prostě hodně nereálný příběh, proto jsem se rozmýšlela jestli dát 3*,ale dávám 4*
Pozor spoiler!
...je mi tak dobře. Prostě a jednoduše dobře.
To je poslední věta knihy a zároveň shrnutí pocitu, který čtenář po přečtení má. Kniha je napínavá, velmi dobře se čte, občas je smutná, občas úsměvná. Zkrátka si zaslouží pět hvězdiček za knihu tohoto léta.
Štítky knihy
pro ženy psychologické příběhy psychická traumata sirotci ztráta blízkých ztráta matky ztráta otce opatrovnictví
Autorovy další knížky
2019 | Violka: Román o hledání domova |
2021 | Opuštěný dům |
2020 | Kdo věří na zázraky |
2023 | Vesničanka |
2024 | Červená nit osudu |
Čtivý a nenáročný román pro ženy, u kterého nemusíte přemýšlet. Můžete prostě jen číst a unášet se pěkným příběhem. Co mi ale neskutečně vadí, je ta spousta překlepů a pravopisných chyb, na které v knížce narazíte. I/Y, špatné skloňování zájmen....
Z knížky to udělalo bohužel jen průměr. Je to škoda, protože příběh jako takový se mi líbil. Na můj vkus moc velký happyend, ale... proč ne? :-)
Pokud Mirka do budoucna něco napíše, ráda si to koupím a přečtu, potenciál a vlohy k psaní tato autorka určitě má. :-)