Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532629/bmid_uzkosti-a-jejich-lide-65d5e739867b3.png
4
2090
2090
Buď lže jeden, nebo všichni. Někdo ví, kde se ten pachatel skrývá Takhle by mohl znít závěr vyplývající z výpovědí osmi svědků prapodivného přepadení, které provedlo „to pako s pistolí“, přestože vlastně nic drsného neplánovalo... K politováníhodnému incidentu došlo den před silvestrem při prohlídce bytu, kam však zdaleka ne všichni zájemci dorazili s úmyslem najít si nový domov. Jakmile místní policisté podivuhodného zločince v objektu zamknou a osvobozená rukojmí odvedou k podání svědectví na služebnu, ukáže se, že pachatel mezitím zmizel. Odhalí strážci zákona Jim a Jack, kam se padouch vypařil a proč jsou všichni tak střelení a rozčilení?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Originální název:
Folk med ångest , 2019
Interpreti: Otakar Brousek ml.
více info...
Přidat komentář
“Pravda je, že kdyby lidé byli opravdu tak šťastní, jak to vypadá na internetu, netrávili by na něm sakra tolik času, protože ten, kdo prožívá krásný den, ho z poloviny nevyplácá na focení sebe sama.”
Důchodkyně, starší pár, dvě lesbičky, úspěšná bankéřka, herec a makléřka se při prohlídce bytu stanou rukojmími, aniž by to lupič původně plánoval. Stráví tak spolu jeden den a sdělí si informace, které si sotva přiznají samo sobě.Případ vyšetřují policisté, otec a syn, a né úplně se jim to daří.
Příběh vypadal ze začátku velmi slibně - byl plný vtipů a zábavných okamžiků. Postupně se mi ale zdálo, že humor trochu upadal. Pokud ale hledáte nenáročné čtení, u kterého se pobavíte, jsou Úzkosti a jejich lidé dobrou volbou.
Neočekávaný příběh s famózním koncem. Přečteno s lehkostí a šarmem, myslím že se zde najde spoustu lidí. Některé postavy byly naprosto šílené, nicméně policisté si dokázali poradit. Děkuji za neskonalou jízdu :) takže Doporučuji!
Přestože i Úzkosti jsou backmanovsky milé a osobité, scházela mi tentokrát uvěřitelnost postav i příběhu jako celku, která mě u ostatních autorových knížek dostává. Přemýšlela jsem o hvezdičce navíc, protože to je přece můj milovaný Backman, ale byla bych vůči jeho ostatním knížkám i jiným mým top knížkám nepoctivá, takže tentokrát za mě bohužel jen 3.
Není to "typický" Backman, na kterého jsme zvyklí, ten bláznivě ztřeštěný úvod mi párkrát vytáhl obočí vzhůru a já na chvíli zapochybovala, jestli ten Fredrick tentokrát až nepřestřelil...
Ale samozřejmě, že ne... on si nás jen malinko jinak připravil na další skvostný čtenářský zážitek....
Opět krásné a já ten jeho dojemně hořkosladký styl zbožňuji ... ♡.
" "Pachatel umí se střelnou zbraní?" - Podívala se na něj. "To jako s... PISTOLÍ? " " Ne, asi s hov*em.
Všichni by směli být na policajty tak nehorázně drzí a vulgární a oni by to v klídku nechali být tak??
Zara trapná s tou hrou, že má raka a že u psycholožky první věcí, kterou udělá je, že jí šťouchá do soukromých fotek čerstvě zesnulých rodičů ... jako celá ta knížka je plná magorů.
Co by mě na ní mělo dojímat ?!!
Musím říct, že tohle jsem nečekala ... ze začátku jsem si říkala, co to je za slátaninu a pak se z toho vyloupla tak moc pěkná a milá kniha ... o lidech, hodných lidech, o jejich osudech, dobrých i špatných, o jejich štěstí i neštěstí ... chválím a doporučuji.
Dobře, kápnu božskou... byla jsem dlouhou dobu skeptická k jeho příběhům... ano, moje culpa a možná trošičku i všude tak moc oslavovaného Oveho culpa ;) ... ale přeci jen jednoho dne jsem sebrala záložku do hrsti a rozhodla se tedy prubnout, co na něm všichni mají a to i přes vcelku děsivou anotaci slibující něco, s čímž já úplně v knížkách nekámoším...
NICMÉNĚ... ocitla jsem se ve vyprávění, které mojí maličkost obalilo tou nejněžnější člověčinou... popadala jsem se maximálně tak za slzné kanálky a překvapená jsem si spokojeně frfňala nad životem, který dokáže tu duši zmítající se ve zmaru a chaosu ukotvit ve správný čas na správném místě... takže to, co mě sem tam zatahalo za záložku jsem jim všem odpustila s laskavostí jejich vlastní... ta myšlenka toho našeho lidství je totiž úplně nejvíc nadpozemsky boží ♡
Príbeh je ako fraktál, pri každom priblížení vidíte stále viac a viac detailov, čím sa ale mení celková kompozícia a vy musíte čeliť svojim unáhleným záverom, ktoré ste si predtým vytvorili. Nežná poetika jeho príbehov je niečo čo sa neomrzí, jeho podanie medziľudských vzťahov je niečo čo ma vždy pobaví a donúti sa zamyslieť sa nad sebou samim.
Pro mě geniální.... tam někde jsem i já..... a možná... tak trochu jsme tam my všichni...
Tragikomické příběhy s propletenými osudy v několika časových liniích. Z oddechové literatury se během čtení stal román s přesahem, nutící k zamyšlení. Humorné scény prokládány nejrůznějšími moudry a úvahami. "V životě jsou období, kdy bytí příšerně bolí... Život sráží k zemi, to se jednou stane skoro každému, vám nejspíš taky..."
Bohužel nebavilo... Příběh, který je vykreslován, je stavěn na uzavření kruhu, na tvrzení, že všechno se vším souvisí a lidské osudy jsou navzájem propojeny, že i v kritických chvílích se projeví lidská solidarita a že pochopení pro ostatní lidi je někdy nad zákon. Neříkám, že by tohle byla špatná motivace k napsání knihy - ale ten samotný příběh je tak absurdní, že to šlo prostě už za hranici mé ochoty to přijmout a prožívat. Vím, že jde o nadsázku, psáno pouze pro pobavení a pro takové to lehké pousmání s prvky moudra, ale mně to prostě lezlo na nervy. Použité záznamy z výslechů lidí se nesly všechny ve stejném duchu - a to že vyslýchaní mají policajty úplně na háku - a rukojmí se chovali stejně i přímo v době přepadení - prostě nezájem - někoho s pistolí sotva vzali na vědomí a dál řešili své bagatelní problémy. Já vím, že mělo jít o ten klíčový vtipný prvek - a lidé se nad tím asi i baví - ale za mě ten křečovitý humor prostě moc tlačil na pilu a dělalo to pro mě pohádku pro děti bez reálnějších základů. Úplně celkově námět a příběh hodnotím opravdu velmi nízko, pro mě to byla kravina, která mi nic nedala. Co se týče autorova stylu, to je jiná - tady je opravdu cítit, že psát umí a má i cit pro různé prvky překvapení a gradace. Toto je moje první kniha, kterou jsem od něj četla - a určitě se na toho slavného Oveho také časem chystám. Vím, že u nás vyšlo víc jeho knih, tak doufám, že všechny nejsou laděny do "třeskutého" humoru, protože bych od něj ráda četla něco normálního - i tato kniha obsahovala pár krásných myšlenek, které mi neunikly.
Knížka je humorná, bláznivá, ztřeštěná…, ale občas vám až zatrne z toho, jak je lidská, moudrá, hlubokomyslná…
Teda zprvu jsem moc nechápala, co se s panem Backmanem stalo :-)
Naštěstí mě zachránilo uvědomění si, že všechny jeho knihy začínají "frčet" až po první třetině a vydržela jsem... A vyplatilo se. Opět úchvatné, dojemné a jedinečné.
A "Jak sníst slona" si budu připomínat často ...
Děkuju
Co napsat?! SKVĚLÉ ČTENÍ. Další kniha pana Backmana, které se může směle zařadit do "něcoříkající" literatury. Úžasně zpracované myšlenky. Jít s tímto pánem na kávu či pivo, jistě bych si s ním měla o čem povídat.
Ze začátku byla kniha skvělá a měla spád. Zároveň jsem ji bral jako oddechovku, je napsaná velmi velmi jednoduše a pochopitelně. Později ale ztrácí dech a kdyby byla o 20 % kratší, myslím, že by to bylo jen ku prospěchu. Tak jako tak stojí za přečtení/poslech.
Z chaotického a bláznivého se postupně vyklube něco hodně lidského, dojemného a přitom i vtipného. Úplně jiný Backman, ale pokaždé mě dostane. S Mužem jménem Ove a Medvědínem řadím k jeho nejlepším.
Myšlenky a osudy nesourodých lidí v jedné situaci. Vtipné, ale i slza ukápla. Doporučuji.
Backmana mám asi rád, ten člověk se očividně vyzná v lidech, v blbech.
Místy jsem se opravdu od srdce zasmál, nevim jestli to mám definovat jako suchej, absurdní, nebo lacinej humor, ale opravdu jsem se bavil. To že má dílo ještě další přesah v podobě lidskosti netřeba zmiňovat, napsal to Backman. Tuhle knihu definitivně zařadím mezi ty které si koupím, ale v knihovně se neohřejí a budou putovat od přítele k příteli a třeba se i vrátí. Jednou, někdy, možná ...
Štítky knihy
humor švédská literatura tajemství
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
F. Backman je můj oblíbený autor. K této knize jsem ale přistupovala trochu s nedůvěrou. Anotace, obálka.. Začala jsem číst a úplný začátek byl takový.. Ale četla jsem dál. A vyloupl se krásný, lidský příběh o osudech více lidí, které jsem si prostě oblíbila. Je to takové milé, lidské, dojemné i jsem se zasmála a čtení mě prostě bavilo. Navíc vše se postupně odhaluje, zapadá čím dál víc do sebe a nakonec.. Pěkné, doporučuji, přečtěte si.