Úžina mořských bouří
Alexandr Grin (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/39514/uzina-morskych-bouri-iXp-39514.jpg
4
10
4
V rámci edice Galerie klasiků, jako součást dvousvazkového souboru děl ruského romantika A. Grina, vyšly povídky Úžina mořských bouří, Kapitán Vévoda, Koráby v Lisse, Velitel přístavu, Kormidelník Čtvera větrů, Ostrov Reno, Střelec ze Zurbaganu, Ďábel oranžových vod, Srdce opuštěných dálek, Kolem světa, Akvarel, Sto mil po řece, Krysař, Provaz, Život Gnorův. Doslov Marta Čížková. ... celý text
Přidat komentář
Vrátil jsem s k téhle knížce po cca 35 letech - jako puberťák a adolescent jsem Grinovy povídky hltal. Člověk se s nimi dostával jinam - paradoxně, ruský autor mne uměl dovést do fantaskního, ale přesto téměř reálného světa. Pozdní romantik uměl ukázat jiný svět, trošku jako z rodokapsů, ale umístěním příběhů i jejich vyzněním tolik jiný. I když jeho povídky nejsou všechny tak ikonické, jako Jessie a Morgiana, která nádherně vyzněla i ve filmovém zpracování, všechny v duši zanechají stopu - a sentiment, snad lítost, že jeho světy nepoznáme na vlastní kůži. Lituji těch, kteří jeho knížky neznají …
Tak tato kniha byla pro mě překvápko, ale velmi se mi líbila a nalákala mě na další knihy tohoto autora. Povídky jsou takovým prazákladem fantasy žánru, jsou velmi dějové a psány krásným jazykem a všechny v sobě mají něco, co vás nutí přemýšlet o lidech a jejich vztazích ještě dlouho po přečtění.
Alexander Grin stvořil nádherný barevný svět plný dobrodružství. V dnešní době to nevypadá nijak výjimečně, i když on při tom nepoužíval žádných nadpřirozeností a duchařin žánru fantasy, bez nichž se dnešní stvořitelé paralelních světů prostě neobejdou. Jeho příběhy, postavy a místa jsou ze světa lidí, jenom je nenajdete na žádné mapě. Je to velmi netradiční zjev ruské a sovětské literatury.
Autorovy další knížky
| 1982 |  Jessie a Morgiana |
| 1980 | Nachové plachty |
| 1960 |  Cesta nikam |
| 1966 | Zářivý svět |
| 1975 | Zářivý svět / Královna vln |
Kniha Úžina mořských bouří je v
| Přečtených | 9x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 9x |
| Chystám se číst | 4x |
| Chci si koupit | 3x |
Na túto knihu ma nalákali tunajšie chválospevné komentáre. A neostáva mi iné, len s mnohým súhlasiť. Text je to neskutočne farebný (v opisoch prírody a obrazoch), snový, a pritom taký realistický (v hnutiach mysle jednotlivcov i v medziľudských vzťahoch), pomaly plynúci, aby človek vstrebal všetky autorove "zastavenia". V Úžine morských búrok Grin použil nádherný poetický jazyk, ktorým hneď premiestnil na opisované miesta a k ľuďom, ktorí sa svojsky (a nám podobne) vyrovnávajú so vzťahmi, so životom, s rozhodnutiami... Celou knihou sa ako niť vinie téma slobody jednotlivca, občas až túžobne očakávanej samoty, téma kochania sa stvorením a prírodou, odpútania sa od nezmyselných povinností a otroctva práce. Zaujímavé, hoci trochu strašidelné, sú aj ilustrácie (v slovenskom preklade knihy).
Musím pridať aj pár ukážok tých magických i kruto ľudských obrazov, inak to nejde:
- Oceán majestátne driemal.
- Svetlá lámp na sťažňoch vzplanuli na smolovočiernej vode kotvišťa a veľké jagavé brilianty Južného kríža sa rozsypali po zamate neba.
- Dúfal, že s jednou sekerou a s maximálnym vypätím vôle stvorí kút, kde sa vyhne neznesiteľnému susedstvu ľudí a lepkavým cudzím pohľadom, po ktorých sa človeku žiada umyť.