Soudné sestry
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 6. díl >
Na Zeměploše, která je placatá a putuje vesmírem na zádech obrovské želvy, se najednou dějí nepředstavitelné věcí, neboť do královské politiky se zamíchaly tři místopřísežné čarodějky – Bábi Zlopočasná (ta z Čaroprávnosti) a její dvě kolegyně z magického sdružení. Bojují totiž o to, aby na trůn dosedl ten správný král... Příběh, ne nepodobný Macbethovi, se točí okolo tří čarodějek: Bábi Zlopočasné, Stařenky Oggové, stařešiny rozsáhlého klanu Oggů a majitelky nejhorší kočky na světě (Silvera), a Magráty Česnekové, věřící v nefunkční okultní předměty. Z krále Lancre Verence se stane duch poté, co ho zavraždí jeho bratranec Lord Felmet. Jenže Felmetova krutovláda se třem místním čarodějkám nelíbí a znovu se snaží dostat na trůn pravého krále, Verencova syna Tomjana. (Toho po vraždě Verence ukryjí v kočovné společnosti trpaslíka Mášrechta i s královskou korunou.) Protože ale neví, jak se zbavit vévody Felmeta a jeho manžeky, posunou čas v Lancre o patnáct let dopředu, aby mohl mladý Tomjan vznést požadavky na trůn…... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 1995 , TalpressOriginální název:
Wyrd Sisters , 1988
více info...
Přidat komentář
Jak tak brouzdám Zeměplochou (pěkně popořádku, díl po díle), připadá mi, že kvalita nejen že neklesá, nýbrž naopak roste. Pratchett chrlí nové a nové nápady, občas je fikaně propojí s těmi dřívějšími a navíc je stále jistější v umění všechny ty ztřeštěnosti poskládat do soudržného příběhu. Soudné sestry jsou zase úžasně zábavné, bláznivé i chytré vyprávění, ve kterém jsou sympatické úplně všechny postavy, dokonce i ty nesympatické.
Nejdřív zmatenost největší a spousta chaos... Na konci stále stejné množství chaosu, ale začala jsem si ho v průběhu čtení užívat a dokázala ocenit vtip a smysl pro absurdnost pana Pratchetta, ok, tohle není moje poslední čtená kniha od něj! A možná si to příště střihnu anglicky
Tak třeba:
"Bábi Zlopočasná se zlobila často. Považovala to za jednu ze svých silných stránek. Upřímná zlost je jednou z největších tvůrčích sil světa. Jenže se člověk musel naučit, jak ji používat. To znamenalo, nenechat ji jen tak odkapat. Je třeba ji zachytit za hrází, opatrně, nechat ji, aby zmohutněla, nasbírala sílu, naplnila několik údolí vaší mysli a pak ve chvíli, kdy celá ta konstrukce už už hrozí zborcením, otevřít malou trubku až dole, u základny hráze, a nechat vytrysknout nepředstavitelně silný paprsek spravedlivého hněvu, který nezadržitelně roztočí turbíny pomsty."
No to nemá chybu!
Naše prvé stretnutie s čarodejnicami. Na situáciach, ktoré zažívajú, sa musíte len smiať, plus do toho úžasné Pratchettove hefty. :) A samozrejme výborná zápletka, všetko do seba zapadalo a chválime aj prácu prekladateľa. Záver podarený, napínavý a otvorený, láka k prečítaniu ďalšej knihy z tejto minisérie. Tak hor sa na Čarodějky na cestách. :) Martin a Sandrička
V čase nevlídném za mnou přišel anděl. Ne, nebyl to anděl. Navštívily mě čarodějky a prozářily můj šedivý den.
"Jeden mág, se kterým svůj problém konzultovala, jí vysvětlil, že je to způsobeno jejím skvělým metabolismem. To jí alespoň umožnilo cítit se mírně nadřazeně i ve společnosti Stařenky Oggové, která podle Bábina přesvědčení metabolismus v životě ani nezahlédla."
"Vévoda se těžce opřel v sedadle u okna a zakryl si oči rukama. Byl jsem zrozen k tomu, vládnout dole na pláních, pomyslel si, kde je samá rovina, kde není takové hnusné počasí a hnusné všechno a kde žijí lidé, kteří nevypadají, jako když je někdo uplácal z těsta."
"Narovnala se a otočila na jednu a pak na druhou stranu. Chomáče amuletů, magických šperků a okultních symbolů na různých částech jejího těla se sborem rozcinkaly, a nepřítel nejen že by musel být slepý, aby si nevšiml, že se blíží čarodějka, musel by být i hluchý."
... A děvčata, příště vejděte hlavním vchodem.
Tuto knížku jsem si přečetla hlavně kvůli tomu, abych věděla, o čem bude zítřejší divadelní hra. Jedná se o mou první od Terryho Pratchetta a nezklamal mě. Nejvíc se mi líbil jeho humor a zvláštní styl psaní. Celkově knihu hodnotím velmi kladně, jediné co mi vadilo byla hrozná obálka a to, že příběh nebyl rozdělen na kapitoly (takže jsem se nemohla odtrhnout :) ) Jsem velice zvědavá, jak to bude vypadat na jevišti...
Dlouho jsem přemýšlela, jestli dát 4 a nebo 5 hvězdiček... Knížka se mi vážně líbila, bavila jsem se u ní, ale u jiných knížek jsem četla téměř bez dechu a hltala každou stránku a tady ne, přesto jsem se rozhodla dát hvězdiček plný počet...
Bavila mě Černá Alisa a úryvek.. "ale skončilo to s ní blbě, nějaký dvě děti ji strčili do pece..." a nebo.. "ale ona už pak trochu blbla, zkoušela to třeba s otráveným jablkem.." tak to mě fakt pobavilo...
Terry Pratchett a jeho knížky o Zeměploše prostě nemají chybu. Je to přesně ten druh šíleného, bláznivého, hravého a absurdního humoru, který miluju. Navíc se mezi všemi těmi nafoukanými mágy, svéráznými čarodějkami, chemicky nestabilními draky, vznešenými upíry, huhňajícími Igory, zručnými skřety, chamtivými trpaslíky, sympatickými zombíky, pomalými trolly se sklonem k závislostem, zručnými skřety, sexy vlkodlaky, noční hlídkou v čele s Elániem, knihovnami s pokřiveným časoprostorem a knihovníkem s dlouhými pažemi, zálibou v banánech a slovní zásobou zahrnující Ook (a to je jenom stručný a neúplný výčet) najdou i geniální satirické postřehy a opravdu hluboké myšlenky, které povyšují Pratchettovo dílo z kategorie "prostě taková srandička s barevnou paperbackovou obálkou" do kategorie "Literatura".
Jedna z mých nejmilejších. Jak to dopadne z Macbethem, když se odehraje na Zeměploše a vloží se do toho bábi Zlopočasná, stařenka Oggová s kocourem Silverem, Magráta Česneková, samotný Smrť v masce smrtě a další? Prostě jako pořádná legrace.
Viděla jsem i jako divadelní hru a ta se taky hodně povedla.
Já jsem si tuto knihu oblíbila natolik, že jsem začla shánět a číst další, mám ráda i tento zvláštní smysl pro humor atd
Fantasy není zrovna můj žánr, ale o Prachettovi jsem toho už slyšela tolik, že jsem to prostě chtěla zkusit a udělat si vlastní názor. A teda musím říct: královsky jsem se bavila! Sice mě to asi nepřesvědčí, abych změnila své čtenářské choutky, ale rozhodně se nebráním přečíst si od něj ještě něco jinýho. Což je podle mě ta nejlepší poklona, co fantasy-knize můžu složit.
"Cítila strašnou touhnu klít, znala mnoho kleteb. V tomto směru byla Dobračka Sejkonopná velmi vynalézavá. Dokonce i stálí obyvatelé lesa si zvykli raději kolem jejího domku proběhnout co nejrychleji. Jenže Magráta teď nebyla schopna najít jedinou kletbu, která by beze zbytku vyjadřovala její pocity. Nakonec se rozhodla… spokojit s klasikou. Vykřikla: „Do hajzlu!“
:-D :-D já toho Terryho miluju :D
Nejoblíbenější zeměplošský díl! Dokonalá práce s notoricky známým Shakespearovým Macbethem, perfektní užití humoru, výborný náhled do životů zeměplošských čarodějek i mocipánů a v neposlední řadě božských kočovných herců - tahle kniha mě vážně nadchla.
Chvíli mi trvalo než jsem po Mrakoplašovi přivikla těmto třem čarodějkám ale nakonec se z nich vyklubalo užasné Trio. Magráta,Bábi a Stařenka jsou prostě užasné a společně dokonalé. Příběh byl zajímavý, duch Verence se mi taky moc líbil. Byla tam spousta užasných postav, každá svým způsobem originální. Jen tam mohlo být o trochu víc Smrtě.
Moc jsem se bavila, knížka se příjemně četla, těším se na další díly. Opravdu moc povedené.
Soudné sestry jsou vtipné a duchaplné, Pratchett je stále na vrcholu své obrazotvornosti, nicméně musím dát horší hodnocení, abych vyzdvihla ty díly Zeměplochy, které mě bavily víc.
Čarodějky jsou úžasné a nejen ty, v této knize je spousta postav díky kterým se člověk při této knize skvěle pobaví.
Štítky knihy
Zeměplocha magie humor kočovná divadelní společnost čarodějky
Autorovy další knížky
1993 | Barva kouzel |
1997 | Dobrá znamení |
2007 | Darwinovy hodinky |
2003 | Noční hlídka |
1995 | Stráže! Stráže! |
Tohle je přesně ten důvod, proč jsem se zamiloval do Pratchetta...