Barva kouzel
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452/bmid_uzasna-zemeplocha-barva-kouzel-JvN-452.jpg
4
3513
3513
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 1. díl >
Ve světě, který leží na krunýři obrovské želvy, se vydává na cestu rozverná, temperamentní a neuvěřitelně výstřední výprava. Setkáte se s čarodějem Mrakoplašem, naivním turistou Dvoukvítkem, jehož Zavazadlo za ním běhá jako pes na stovce malých nožiček, s draky, kteří existují, pokud na ně opravdu věříte, a samozřejmě dojdete až na okraj.......... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 1993 , TalpressOriginální název:
The Colour of Magic , 1983
více info...
Přidat komentář
Já fantasy nečtu a nebýt letošní čtenářské výzvy, asi bych po této knize nesáhla. Ale nakonec jsem se docela bavila.
I když se jedná o první zeměplošskou knihu, pro mě je již několikátá v pořadí. Je vidět, že si Pratchett svůj svět teprve osahává. Spíše než jeden velký příběh se jedná o řetězec situací, které nás provedou po velké části Zeměplochy i mimo ní.
Jak já to mohla neznat!? Zeměplocha mě nadchla a rozhodně to není má poslední kniha této série. Pro mně náročnější na čtení, musela jsem se ze začátku opravdu soustředit a chvíli mi trvalo, než jsem si na styl psaní a textu zvykla.. ale stálo to za to. Krásný a humorný svět!! P.S. Dobrý návrh na dárek..První díl jsem tehdy dostala k Vánocům, další k narozeninám a takhle se opakuje až na pár vyjímek do teď. :-)
Mé první seznámení se Zeměplochou a rozhodně ne poslední. Vtipné, chytré, plné fantazie, dobře napsané. Těším se na další díly! (štěstí, že jich je ještě tolik)
Jelikož mám ráda fantasy, v knihkupectví jsem se rozhodla pro tohohle autora. Příběh je zajímavý a hodně chytlavý, začíná tím, že Morpork začne hořet. Postupně se dozvídáte, jak se to stalo, objevují se postavy, monstra od trolu,skřetů, obru, draků, čarodějů , bohů. Popsání každé části Zeměplochy, kterou má na zádech velká želva A Tuin se 4 slony. Celý rozsáhlý příběh je vtipně popsaný i scény kterých je tam hodně, každá postava má něco do sebe. Celkový dojem dobrý, už jsem se pustila do druhé knížky.
Mé první seznámení se světem Zeměplochy nedopadlo tak slavně, jak jsem si představovala. Místy jsem se ztrácela a pár stránek jsem si musela přečíst dvakrát, protože v zápalu čtení jsem sem tam ztratila pozornost a nevěděla jsem, co vlastně čtu. Občas jsem si nedokázala představit, co to vlastně autor popisuje a vzhledem k té opěvovanosti celého Pratchettovského světa si troufám odhadovat, že budou i lepší díly, než tento. Přesto mě svět pohltil svou ztřeštěností a neskutečným smyslem pro humor a parodii, se kterou se opravdu žádná jiná kniha měřit nemůže. Copak je vůbec možná nemilovat Zavazadlo?! Celkově nejsem zklamaná, jen mi chvíli trvalo, než jsem si přivykla na styl psaní a humor na každé stránce. Po celou dobu jsem žasla nad autorovou představivostí a fantazií a Barvu kouzel jsem si užila. Jen věřím, že mezi dobrodružstvími Zeměplochy na mě čeká ještě pár o chlup lepších děl.
Barvitý jazyk, ještě barvitější fantazie a dechberoucí svět, který autor vytvořil už v roce 1983! Takoví lidé se rodí jednou za sto let.
První kniha od Pratchetta a určitě ne poslední. Zeměplocha je úžasná. Barva kouzel je napínavá.
Môj prvý Pratchett a hoci sa chystám aj na ďalšie knihy, Barva kouzel ma príliš neohromila. Zábavných pasáží a potrhlo originálnych nápadov je samozrejme dosť, avšak príbeh ma veľmi nechytil. Kniha na mňa pôsobí dojmom voľne prepojených poviedok v ktorých podarená dvojica Mrakoplaš a Dvoukvítko zakopávajú o švihnuté postavičky a dostávajú sa do šialených situácii. Nemajú pritom žiadny cieľ a idú kam ich Osud zaveje. Uvidíme ako sa to vyvinie v ďalších knihách, zatiaľ je to za 6/10.
Zeměplochu mám velice rád, první seznámení s ní jsem měl právě díky Barvě kouzel cca před 15 roky. Shodou okolností jsem se teď konečně dostal k audioknize, kterou jsem dostal k Vánocům cca před dvěma roky. Snad to bude tedy začátek mé opětovné cesty Zeměplochou.
Jak mě kniha po té době zaujala?
Je na ni znát, že to ještě není ta Zeměplocha, na kterou se člověk postupem času zvykl. Aby ne - v roce 1983 Zeměplocha teprve vznikala a Zeměplošský styl psaní Terryho Pratchetta se teprve tříbil. Tato kniha je ryzí parodií (v tom nejlepším slova smyslu!) na hrdinské fantasy, zatímco postupem času se totiž Sir Pratchett dostal v knihách Zeměplochy spíše k parafrázi našeho světa.
Už v Zeměplošské prvotině je ale naprosto zjevné, že Terry má úžasné vyjadřovací schopnosti a fantazie autora nezná mezí. Těch nápadů, které do díla dokázal vměstnat, to je neuvěřitelné. Mě osobně nejvíc zaujala Zeměplošská řešení foťáku nebo hodinek. V první knize se také objeví dvě z mých nejoblíbenějších postav celé Zeměplochy - Smrť a Zavazadlo. (Je úžasné, kolika různými způsoby a jak neuvěřitelně zábavně lze popsat Zavazadlo neomylně se snažící se dostat za svým pánem!)
I ty momenty Deus ex machina, které v knize jsou, jsou cokoliv, jen ne očekávaným řešením situace.
Samostatnou kapitolou je překlad páně Kantůrka. Plně po právu se o něm Sir, dokud si pro něj L.P. 2015 nepřišel Smrť, vyjadřoval v superlativech. No a audiokniha panem Kantůrkem namluvená - to je lahoda. (Jen ten Smrť by nemusel znít tak moc jako ze sudu - bylo tomu hůře rozumět.)
Proč ne pět hvězdiček? Asi je to mou sečtělostí Pratchettova díla a jsem prostě zvyklý mít tam i tu parafrázi Zeměplocha - náš svět. Protože to v pozdějších dílech jde Terrymu náramně. Krom toho musím nějak rozlišit výbornou knihu od naprosto vynikající, no ne? :-)
Můj první Pratchett. Na začátku jsem se trochu ztrácela - ty názvy a jména... Ale musím uznat, že hlavní dvojice - naivní a věčně vším nadšený Dvoukvítek a sobecky ustrašený mrzout Mrakoplaš jsou kouzelní. A abych nezapomněla na třetí důležitou "postavu", tak Truhlu s nožičkama, tak věrnou a poskytující vše co je kdy potřeba, tak tu bych brala hned. Asi mě čekají další výpravy po Zeměploše.
(11/17)
Tak jsem se rozhod, že si všechny Pratchettovky přečtu hezky postupně, od začátku. Možná nakonec skončim u linií (Mrakoplašova, čarodějky, Elánius...), ale začátek u BK je jasnej. Barva kouzel byla první knížka, kterou jsem kdysi od Pratchetta čet, a tenkrát jsem z ní byl nadšenej - možná ale proto, že od tý doby jsem už několik dalších (podle mě lepších) pratchettovek přečet, mi napodruhý přišla přeci jenom slabší, než jsem čekal. Pořád je to dobrý intro do zeměplošskýho světa, neni ale lepším intrem než by byla téměř jakákoli jiná pratchettovka (minimálně začátky dějovejch sérií určitě). Takže kdo chce s Pratchettem začít, klidně timhle může, já bych ale doporučil třeba Stráže, stráže! (začátek line Hlídky) nebo Soudné sestry (linie čarodějek). Každopádně v Barvě kouzel je nejzajímavější snad ten kontrast cynickýho zbabělce a zkrachovalýho nýmanda Mrakoplaše a upřímně dobrosrdečnýho a naivního Dvoukvítka, kterej si všechny zvrácenosti Ankh-Morporku a okolí vykládá jako roztomilej folkór beztak převážně pořádanej místními vlídnými lidmi k pobavení turistů. K tomu máme Dvoukvítkovu kouzelnou stonohatou truhlu, která se pro páníčka rozkrájí (nebo když na to přijde, klidně rozkrájí někoho jinýho), namakanýho naolejovanýho hrdinu-kulturistu-primitiva barbara Hruna, ve vzduchu krystalizující koncentrovanou magii na samym okraji Zeměplochy a všeobecnou smůlu živenou znuděně zlomyslnym božstvem, a dohromady to dává příjemnou knížku popisující první část příběhu pokračující Lehkym fantastičnem. Je to pořád lepší, než na co by se zmoh téměř kdokoliv jinej (se mnou v čele), naštěstí ale Pratchett pozdějc napsal i lepší knížky.
Trvalo dlouho, než jsem se k zeměplošné prvotině dostala. Sice jsem před lety náhodně několik příběhů ze Zeměplochy četla, avšak i přesto, že se mi styl líbil, nepřiměly mě se do série nějak hlouběji položit. I tak jsem nechtěla Zeměplochu odepsat a řekla si, že napříště začnu pěkně správně od začátku, a tak po dlouhé době konečně došlo na Barvu kouzel a musím říci, že Mrakoplaš s Dvoukvítkem mě naprosto okouzlili. Humor chvílemi trochu připomíná Adamse a já se celou dobu výborně bavila. Další díly si určitě nenechám ujít.
tak dlouho jsem se fakt nezasmala:-)jsem jedina komu Mrakoplas pripomina Rimmera?Kdo by ty kluky nemiloval:-)
no, nebavila jsem se tak, jak jsem čekala, a místy jsem se trochu ztrácela. Ale jinak dobře absurdně vystavěný svět, ke kterému se určitě ještě vrátím
Můj první Pratchett. Na jednu stranu jsem si opravdu zamiloval Zeměplochu, její šílené postavy a geniální humor. Na stranu druhou mě zkrátka nebavil příběh. Mrakoplaše jsem si později celkem oblíbil, což se nedá říct o Dvoukvítkovi... Avšak popisy dalších dílů mě zaujaly a na Zeměplochu se určitě znovu podívám.
Samozřejmě počítám, že budu díky svému hodnocení zatracen fanoušky Zeměplochy. Původně jsem se těšil na tuto fantasy klasiku s vysokým oceněním a velmi kladnými referencemi okolo mě. Ač mám blízko k fantasy a sci-fi byl jsem nesmyslným a chaotickým dějem a podivným humorem zděšen a do konce jsem se nutil pouze puzen zvědavostí jestli to bude takhle slabé až do konce. Občas se nudné, nebo podivné děje rozjedou a jsem rád, že jsem se nenechal zastrašit. Zde se takové prozření nekonalo.Ne ne, tohle jednoznačně není šálek humoru pro mě a jsem přesvědčen, že se k tomuto autorovi již nikdy nevrátím a budu se mu vyhýbat obloukem. Ovšem netvrdím, že když já nechápu a nestačím na tuto knihu a autora tak, že tyto knihy nepotěší a nerozesmějí někoho jiného. Každý ať si najde svou vlastní cestu, tedy četbu já se vydám jinou cestou...
Naprosto krásná kniha plná fantazie a humoru. Jen se trochu s potýkám s popisy, ale to bude nejspíš můj osobní problém :) A pak ještě bych něco vytkla, ale ne autorovi: správně zapisovat uvozovky.
No tak s tohoto titulu jsem se málem pok.... :-D prostě úplně skvělý úvod do Zeměplošských titulů ...
Štítky knihy
Zeměplocha humor Mrakoplaš zfilmováno mágové Dvoukvítek Zavazadlo
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Jedna z mých velice oblíbených knih. Originální a naprosto úžasný svět Zeměplochy.