Svobodnej národ

Na křídových pláních nazývaných Vysočina jsou čarodějky zakázané - ode dne, kdy v lesích zmizel baronův syn. Kromě toho, každá čarodějka ví, že křída je pro čarovaní nevhodná. Devítiletá Tonička Bolavá si myslí, že její babička - moudrá pastýřka - byla čarodějkou, ale babička je mrtvá a když se teď začnou dít podivné věci, musí si Tonička poradit sama. Nejdříve se v říčce objeví podivná obluda, pak na souši bezhlavý jezdec a nakonec tvorové ze všech nejpodivnější - malí modří lidičkové v kiltech, Svobodnej národ, kteří si hledají novou Keidu, tedy královnu. Jsou to Nac mac Fíglové, pidimužíci, neboli jak si často sami říkají "špirkové", kteří jsou nejšťastnější, když mohou krást, pít a bojovat. Pak se ztratí Toniččin mladší bratříček Čestmír, a má-li ho Tonička zachránit před královnou víl, musí spojit své síly s Nac mac Fígly......celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/26_/26684/svobodnej-narod-yEG-26684.jpg 4.5482
Série:

Úžasná Zeměplocha - knihy o Toničce Bolavé (1.)

Originální název:

The Wee Free Men (2003)

Žánr:
Literatura světová, Humor, Fantasy
Vydáno:, Talpress
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (45)

Přidat komentář
zuzca.h
02. července

Kristusmarja já toho Pratchetta fakt miluju a díky němu i Nac mac Fígly ne že bych tydle pidimužíky chtěla mít doma nebo někde v blízkosti, ale teď už vím kam mi doma mizí věci :D. Opět krásné počtení u kterého se nasmějete a obdivujete jak někdo může vymyslet celej svět.

jaroiva
20. května

Je poznat, že knížka je určená víc pro mládež, je trochu umírněnější, než jsem u Pratchetta zvyklá. Tonička je dobrý éro :), ale nejvíc mě bavil Ne-tak-velkej-Jock-jako-prostředně-velkej-Jock-ale-větší-než-malej-Jock Jock.

"...je moc dobrejch příběhů a písní o činech Ne-tak-velkejch-Jocků-jako-Prostředně-velkej-Jock-ale-větších-než-Malej-Jock Jocků," dodával piktmužík a tvářil se při tom tak nadšeně, že Tonička neměla to srdce říct mu, že to musí být velmi dlouhé příběhy."

Musela jsem si to najít i v originále, třeba jak opravuje Toničce svoje jméno: “That's No'-as-big-as-Medium-Sized-Jock-but-bigger-than-Wee-Jock-Jock, mistress,' said Not-as-big-as-Medium-Sized-Jock-but-bigger-than-Wee-Jock-Jock. 'Ye were one jock short,' he added helpfully.”

Tom Riddle
18. února

Tonička Bolavá není obyčejná devítiletá holčička. Když se v její rodné Křídě začnou dít podivné věci (jako například výskyt pohádkových příšer a modrých pidimužíků), rozhodne se všemu přijít na kloub, i kdyby měla použít svého batolecího bratra jako živou návnadu.

Série o Toničce Bolavé se možná na První pohled jeví, že ani nepatří do Zeměplochy. Při zapojení Druhých myšlenek o tom ovšem nemůže být pochyb. Je jiná, ano, ale jakpak by nebyla, když je prvním (ačkoli vlastně druhým po Mauricovi, který je ovšem samostatným příběhem) plnokrevným přírůstkem do série, který cílí na mladší čtenáře. Tomu se podřizuje stavba příběhu, který je jednodušší, protože zkrátka nehraje prim. Všechno ostatní je ale typická Zeměplocha. Tonička Bolavá se na věci dívá svým vlastním pohledem, svým zvláštním uvažováním. To je motiv, který se celou Zeměplochou vine takřka od začátku (počínaje Esk v Čaroprávnosti, pokračujíc Zuzanou), a stejně jako všem předchozím, i dílům o Toničce dodává nádech nenucené emancipace a něžné poetičnosti. Ta se projevuje především ve chvílích, kdy Tonička láskyplně vzpomíná na zesnulou babičku Bolavou. Nedílnou součástí je potom praštěný humor, kterého se i tady dostává dosyta. I do sýra.

Nemůžu ovšem nezmínit podstatný problém, a soudě dle okolních komentářů půjdu asi těžce proti proudu, ale jak si obvykle překlad Zeměploch vychvaluju, nářečí Nac Mac Fíglů mi přijde jako solidní přešlap vedle, obzvlášť s ohledem na fakt, že série o Toničce je určená mladším čtenářům. Upřímně jsem význam mnohých vět musel nekonečně luštit, a občas s frustrací nakoukával do anglického originálu, kde, světe div se, Nac Mac Fíglové mluví poměrně srozumitelnou angličtinou, psanou skotským "přízvukem." Táhne mi to jinak velice dobrý díl Zeměplochy dolů. Uvidíme, jestli si na to nakonec nějak zvyknu, jestli to v dalších dílech bude utlumenější, nebo jestli budu příště psát komentář o přírůstku do série Tiffany Aching.

Čarodějky na cestách/Malí bohové, Mort, Hrrr na ně!, Soudné sestry, Pravda, Muži ve zbrani, Zajímavé časy, Noční hlídka, Těžké melodično, Dámy a pánové, Nohy z jílu, Maškaráda, Carpe Jugulum, Čaroprávnost, Zloděj času, Svobodnej národ, Stráže! Stráže!, Sekáč, Úžasný Mau®ic a jeho vzdělaní hlodavci, Poslední hrdina, Lehké fantastično, Erik, Poslední kontinent, Barva Kouzel, Otec prasátek, Magický prazdroj, Pyramidy, Pátý elefant, Pohyblivé obrázky

Sněžková
07.11.2017

Další fantastická kniha páně Pratchetta, dej mu Smrť správně ohoblovanou houpačku ve své říši.
Fíglům jsem se docela dlouho vyhýbala, protože Patricij je prostě Patricij a Hlídka Hlídka. Ale Tonička - a její úžasný pohled na svět - neměla být odstrkována tak dlouho. A její pánev taky ne.
Další ze skvělých zeměplošských příběhů. Kelda, Roland, Králka a hlavně pokřik „Kristusmaríjá!“. To všechno mě dostalo opět do kolen a smála jsem se v autobusu i v metru jako blázen. A bylo mi úplně jedno, že se na mě spolucestující jako na toho blázna opravdu koukají. Už pokračuju Kloboukem s oblohou a Zimoděj se mi rýsuje pod vánočním stromem stejně jako naděje, že pan Pratchett neupadne v zapomnění. To by totiž svět skončil.

nikita8
24.10.2017

Kniha se mi četla dobře a byla to jedna z mých prvních přečtených do samotného konce :)

mirektrubak
27.07.2017

Mám knížky Terry Pratchetta rád a ani tento kousek nebyl výjimkou - prostě záruka dobré zábavy. Jen jsem měl tentokrát pocit, že v porovnání s předchozí Noční hlídkou byl příběh trochu jednodušší. A taky se mi zdálo, že některá témata už znám z dřívějška - třeba povídání o tom, co dělá čarodějnici čarodějnicí už bylo podobně napsáno (myslím v Čaroprávnosti nebo Soudných sestrách?) a taky hlavní hrdinka byla netradiční takovým tím tradičním způsobem. Kdybych chtěl být hnidopich, tak bych řekl, že z Pratchettova boje proti obvyklým příběhovým konvencím se už samo stává klišé...
Ale to jsou jenom drobnosti. Koneckonců, přečetl jsem to za jedno odpoledne, tak si asi nemůžu moc stěžovat. :-)

Eridan
19.06.2017

Nová čarodějnická série mě okouzlila. Tonička má pod čepicí a je to sympatické mladé děvče plné myšlenek. Nejen sýrem živ je člověk, ale i Nac Fíglí hanáčtina zaručeně osvěží (jako mazání na ovce). Lehká inspirace Alenkou v říši divů jest nepřehlédnutelná (králičí nora, královna). Snová říše je efektivní a sny nezapomenutelné. Pokud se tedy nehodláte probudit... Těším se na další díly.

kní
31.05.2017

Navzdory genderovým stereotypům musím zvolat (nebo přesněji - zařvat): Tonička je borec!

14makusa26
30.04.2017

Super knížka. Bavilo mě to hned od začátku až do konce. Miluju tyhle knihy... :)

Per-quiee
11.03.2017

Říká se, že Terry Pratchett není po každého a u mě se to potvrdilo.

petulka.sasanka
04.03.2017

Úžasne!!! Už se těším na další kniho s Toničkou a Nac mac Figlema.

Nelly
27.12.2016

Můj první Prachett a celkem náhodně vybraný. K mé spokojenosti. Snoubí se zde čirá, barevná fantazie, trošku pohádková, i břitký humor. "Ajto, asi si dojdú pro dalšie prečetovské čtivo..."

BarkaS
24.12.2016

Toničku můžu, i když tak úplně nezapadá do klasické Zeměplochy. Podle mého názoru je to jedna z prvních knih, která odráží to, čím si Pratchett prošel. Ale má dobrý konec a závěrečné setkání (nebudu jmenovat) je velmi zábavné.

Jonny
10.11.2016

Tahle knížka mi připadá taková... taková nepratchettovská. Prostě taková jiná, než ostatní co jsem četl. Kantůrek si skvěle poradil s překladem. Cpát Fíglům jazyk s prvky asijského (tím směrem, jak je morava) nářečí bylo odvážné, ale zafungovalo to.

EmmaEmma
07.09.2016

Pratchettovy knihy jsem nečetla v pořadí, v jakém byly napsány a to je chyba. Přestože řada s Toničkou Bolavou je moje nejoblíbenějš, nějak jsem se neuměla vrátit- hlavně kvalitou.Klobouk s oblohou mě namlsal a Svobodnej národ tak trošku zklamal. Asi nejvíce mi chyběly druhé a třetí myšlenky Toničky a taky Bábi, její moudra i kouzla.

czpilar
29.05.2016

Nemůžu si pomoct, ale stylem mi to připomnělo jinou Pratchettovou sérii: Vyprávění o Nomech.

repli2dev
26.05.2016

Netradičně jsem četl první díl sérii s Toničkou až jako poslední ze všech, takže člověk vlastně vplul do obsahu jako do příjemného prequelu a užil si Toniččino stávání se Toničkou, objevování kouzla meta-myšlenek a pidimužíky.

A až u čtení tohoto dílu jsem si uvědomil, že Tonička je možná lehký autista... či jinak viděno dítě, které ze své neúprosné čisté logiky vlastně nikdy nevyrostla, jako se to stane (nám) ostatním lidem ;-)

DivnýJanko
03.05.2016

Nová krv do čarodejníckych príhod, Tóňa Bolavá... Jednoducho skvelé. Odporúčam nebrať si túto knihu na miesta kde sa vyžaduje vážnosť, lebo záchvat smiechu, ktorý text môže spôsobiť dosť poburuje, smutné tváre. :D takže vlastne si ju zoberte so sebou. A pozor na tretie myšlienky! ;)

david5746
29.04.2016

Zase něco trochu nového, možná nesedne každému, ale Tonička je fajn, piktmužíci taky. Ikdyž Toničce těch 9 let moc nevěřím... ;)

Hedwik
27.04.2016

Zajímavá kniha, zas tak trochu jiný styl psaní než na které jsem zvyklý u pána Pratchetta, avšak styl je to pohádkový a ten se mi zamlouvá. Pidimužíci jsou parádní a ta jejich mluva a překlad, no nemá to chybu :)

bidesh
10.03.2016

Toniččin střízlivý pohled na pohádky je nepřekonatelný. A Nac mac Fíglové? Kdo by je nemiloval...

Turmee
08.02.2016

Pratchetta prostě miluju. Tuhle knížku jsem četla v angličtině, čímž jsem si dobrovolně zkomplikovala porozumění všem slovním hříčkám, ale ta radost, když se mi povedlo nějakou odhalit byla k nezaplacení :D
Tiffany (Tonička) je jedna z mých oblíbených postav a taky Nac Mac Feegls mě svými hláškami dostávají. Úžasné oddechové čtení plné fantazie, barev a odvahy.

lucie0951
05.08.2015

Tato kniha byla mým prvním setkáním s tvorbou T. Pratchetta. Musím se přiznat, že jsem ji dočetla až na druhý pokus, Asi zafungovaly třetí myšlenky, ale především mě okouzlili svobodomyslní piktmužíci Nac Mac Fíglové a jejich děsivá poezie.

Lolisha
03.08.2015

Seria pratchettoviek o Tonicke Bolavej sa stala mojou najoblubenejsou z Pratchettovych knih.
Carodejky boli popri Smrtovi a Zuzanke vzdy moje najoblubenejsie postavy...Tonicka Bolava a jej prihody maju ale este nieco navyse, cim si ma ziskali. A k Tonicke samozrejme nedmyslitelne patria Nac Mac Figlove, nad ktorymi hlaskami som sa nevedela prestat smiat.

Rozuzlenie Tonickinych problemov je sice niekedy az prilis jednoduche, ale take byvaju obcas aj riesenia v realnom zivote..jednoduchsie, ako sa na prvy pohlad zda.

Jednoznacne odporucam.

Tarrei
16.07.2015

Výborná kniha.
Je to také vůbec první kniha, na kterou jsem se od Pratchetta vrhla. Rozhodně nezklamala. Měla zajímavý, ač místy pěkně zamotaný děj. Hodně pobavila, hlavně výroky Nac mac fíglů.
Takže jsem připravena na další kousky od tohoto autora.

Vlčice.N
20.06.2015

Nevěřila jsem, že by mě mohlo cokoliv od Pratchetta bavit. Dělala jsem však chybu, že jsem se mu vyhýbala. Tato kniha mě přesvědčila o tom, že má cenu přečíst si od něj i jiná díla. Byla nádherná.

Fuksinka
15.04.2015

Napadlo vás někdy pochybovat o tom, jestli ta zlá čarodějnice z pohádky byla opravdu zlá? Nebo jestli ten princ byl opravdu krásný? Mě ne, ale já nejsem Tonička.

Když jsem knihu dočetla, uvědomila jsem si, že lituji, že jsem ji poprvé nepřelouskala jako malá. To okouzlení z ní by bylo určitě ještě větší, obrovský, báječný!!! Třeba by mi to i pomohlo myslet trošku jinak, líp.

Jo a: CVRLIKY!

marlowe
20.03.2015

Jak už jsem napsal v komentáři k Barvě kouzel, Terry Pratchett rozhodně není mým šálkem kávy. Přesto (nejspíš ovlivněn současným vzedmutím vlny mediálního zájmu o jeho osobu – dnes je to osm dní, co autor zemřel – ale i veden snahou "pochopit, co na tomhle chlapíkovi všichni mají") jsem sáhl po jeho další knize.

Příběh o Toničce Bolavé mě oslovil svojí komorností a zpočátku jsem koketoval i s pětihvězdičkovým hodnocením, ale později jsem podlehl témuž "syndromu přesycení", který mne přemohl i u Barvy kouzel: Někde v polovině knihy jsem znovu začal pociťovat únavu z "bezbřehé imaginace" a chuť číst dál se postupně vytrácela. Zkrátka je ve mně něco špatně nastaveno…
Přesto jsem poctivě dočetl – a upřímně řečeno: jsem rád, že jsem to nevzdal!

Po jistém váhání uděluji čtyři hvězdičky, především za nádherný jazyk, za řadu půvabných míst, vyvedených v mollových tóninách (vztah Toničky a její babičky) a vlastně i za docela milý příběh…

karel3856
16.03.2015

Při psaní komentářů k Terryho knihám mám vždy dobrý pocit. Kniha je skvěle napsaná, úžasně přeložená a rozhodně bych jí doporučil k přečtění každému, ano jednoduše každému. Následující díly série s Toničkou mi přijdou lepší, ale tato kniha ničím nestrádá, jednoduše některé být lepší musí. Rozhodně tato série graduje a velmi se těším na finále. (Poslední kniha kterou kdy Terry napsal a čeká na vydání na podzim letošního roku v Anglii. držme si palce aby se u nás s překladem a vydáním moc nečekalo)

kmentova
30.12.2014

První kniha o Toničce Bolavé. Za ní následují další díly. Dle mého názoru tato série je nejlepší, co jsem kdy četla od Terry Pratcheta. Krásné i díky úžasné práci překladatele. Četla jsem ji i v originále, ale v českém překladu mi to připadalo ještě lepší. V každém případě tato série stojí za přečtení. :-)