Svobodnej národ

Svobodnej národ https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26684/bmid_svobodnej-narod-yEG-26684.jpg 5 727 63

Na křídových pláních nazývaných Vysočina jsou čarodějky zakázané - ode dne, kdy v lesích zmizel baronův syn. Kromě toho, každá čarodějka ví, že křída je pro čarovaní nevhodná. Devítiletá Tonička Bolavá si myslí, že její babička - moudrá pastýřka - byla čarodějkou, ale babička je mrtvá a když se teď začnou dít podivné věci, musí si Tonička poradit sama. Nejdříve se v říčce objeví podivná obluda, pak na souši bezhlavý jezdec a nakonec tvorové ze všech nejpodivnější - malí modří lidičkové v kiltech, Svobodnej národ, kteří si hledají novou Keidu, tedy královnu. Jsou to Nac mac Fíglové, pidimužíci, neboli jak si často sami říkají "špirkové", kteří jsou nejšťastnější, když mohou krást, pít a bojovat. Pak se ztratí Toniččin mladší bratříček Čestmír, a má-li ho Tonička zachránit před královnou víl, musí spojit své síly s Nac mac Fígly...... celý text

Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: , Talpress
Originální název:

The Wee Free Men , 2003


více info...

Přidat komentář

zuzca.h
02.07.2018 5 z 5

Kristusmarja já toho Pratchetta fakt miluju a díky němu i Nac mac Fígly ne že bych tydle pidimužíky chtěla mít doma nebo někde v blízkosti, ale teď už vím kam mi doma mizí věci :D. Opět krásné počtení u kterého se nasmějete a obdivujete jak někdo může vymyslet celej svět.

jaroiva
20.05.2018 4 z 5

Je poznat, že knížka je určená víc pro mládež, je trochu umírněnější, než jsem u Pratchetta zvyklá. Tonička je dobrý éro :), ale nejvíc mě bavil Ne-tak-velkej-Jock-jako-prostředně-velkej-Jock-ale-větší-než-malej-Jock Jock.

"...je moc dobrejch příběhů a písní o činech Ne-tak-velkejch-Jocků-jako-Prostředně-velkej-Jock-ale-větších-než-Malej-Jock Jocků," dodával piktmužík a tvářil se při tom tak nadšeně, že Tonička neměla to srdce říct mu, že to musí být velmi dlouhé příběhy."

Musela jsem si to najít i v originále, třeba jak opravuje Toničce svoje jméno: “That's No'-as-big-as-Medium-Sized-Jock-but-bigger-than-Wee-Jock-Jock, mistress,' said Not-as-big-as-Medium-Sized-Jock-but-bigger-than-Wee-Jock-Jock. 'Ye were one jock short,' he added helpfully.”


Tom Riddle
18.02.2018 4 z 5

Tonička Bolavá není obyčejná devítiletá holčička. Když se v její rodné Křídě začnou dít podivné věci (jako například výskyt pohádkových příšer a modrých pidimužíků), rozhodne se všemu přijít na kloub, i kdyby měla použít svého batolecího bratra jako živou návnadu.

Série o Toničce Bolavé se možná na První pohled jeví, že ani nepatří do Zeměplochy. Při zapojení Druhých myšlenek o tom ovšem nemůže být pochyb. Je jiná, ano, ale jakpak by nebyla, když je prvním (ačkoli vlastně druhým po Mauricovi, který je ovšem samostatným příběhem) plnokrevným přírůstkem do série, který cílí na mladší čtenáře. Tomu se podřizuje stavba příběhu, který je jednodušší, protože zkrátka nehraje prim. Všechno ostatní je ale typická Zeměplocha. Tonička Bolavá se na věci dívá svým vlastním pohledem, svým zvláštním uvažováním. To je motiv, který se celou Zeměplochou vine takřka od začátku (počínaje Esk v Čaroprávnosti, pokračujíc Zuzanou), a stejně jako všem předchozím, i dílům o Toničce dodává nádech nenucené emancipace a něžné poetičnosti. Ta se projevuje především ve chvílích, kdy Tonička láskyplně vzpomíná na zesnulou babičku Bolavou. Nedílnou součástí je potom praštěný humor, kterého se i tady dostává dosyta. I do sýra.

Nemůžu ovšem nezmínit podstatný problém, a soudě dle okolních komentářů půjdu asi těžce proti proudu, ale jak si obvykle překlad Zeměploch vychvaluju, nářečí Nac Mac Fíglů mi přijde jako solidní přešlap vedle, obzvlášť s ohledem na fakt, že série o Toničce je určená mladším čtenářům. Upřímně jsem význam mnohých vět musel nekonečně luštit, a občas s frustrací nakoukával do anglického originálu, kde, světe div se, Nac Mac Fíglové mluví poměrně srozumitelnou angličtinou, psanou skotským "přízvukem." Táhne mi to jinak velice dobrý díl Zeměplochy dolů. Uvidíme, jestli si na to nakonec nějak zvyknu, jestli to v dalších dílech bude utlumenější, nebo jestli budu příště psát komentář o přírůstku do série Tiffany Aching.

Čarodějky na cestách/Malí bohové, Mort, Hrrr na ně!, Soudné sestry, Pravda, Muži ve zbrani, Zajímavé časy, Noční hlídka, Těžké melodično, Dámy a pánové, Nohy z jílu, Maškaráda, Carpe Jugulum, Čaroprávnost, Zloděj času, Svobodnej národ, Stráže! Stráže!, Sekáč, Úžasný Mau®ic a jeho vzdělaní hlodavci, Poslední hrdina, Lehké fantastično, Erik, Poslední kontinent, Barva Kouzel, Otec prasátek, Magický prazdroj, Pyramidy, Pátý elefant, Pohyblivé obrázky

Sněžková
07.11.2017 5 z 5

Další fantastická kniha páně Pratchetta, dej mu Smrť správně ohoblovanou houpačku ve své říši.
Fíglům jsem se docela dlouho vyhýbala, protože Patricij je prostě Patricij a Hlídka Hlídka. Ale Tonička - a její úžasný pohled na svět - neměla být odstrkována tak dlouho. A její pánev taky ne.
Další ze skvělých zeměplošských příběhů. Kelda, Roland, Králka a hlavně pokřik „Kristusmaríjá!“. To všechno mě dostalo opět do kolen a smála jsem se v autobusu i v metru jako blázen. A bylo mi úplně jedno, že se na mě spolucestující jako na toho blázna opravdu koukají. Už pokračuju Kloboukem s oblohou a Zimoděj se mi rýsuje pod vánočním stromem stejně jako naděje, že pan Pratchett neupadne v zapomnění. To by totiž svět skončil.

nikita8
24.10.2017 4 z 5

Kniha se mi četla dobře a byla to jedna z mých prvních přečtených do samotného konce :)

mirektrubak
27.07.2017 4 z 5

Mám knížky Terry Pratchetta rád a ani tento kousek nebyl výjimkou - prostě záruka dobré zábavy. Jen jsem měl tentokrát pocit, že v porovnání s předchozí Noční hlídkou byl příběh trochu jednodušší. A taky se mi zdálo, že některá témata už znám z dřívějška - třeba povídání o tom, co dělá čarodějnici čarodějnicí už bylo podobně napsáno (myslím v Čaroprávnosti nebo Soudných sestrách?) a taky hlavní hrdinka byla netradiční takovým tím tradičním způsobem. Kdybych chtěl být hnidopich, tak bych řekl, že z Pratchettova boje proti obvyklým příběhovým konvencím se už samo stává klišé...
Ale to jsou jenom drobnosti. Koneckonců, přečetl jsem to za jedno odpoledne, tak si asi nemůžu moc stěžovat. :-)

Eridan
19.06.2017 5 z 5

Nová čarodějnická série mě okouzlila. Tonička má pod čepicí a je to sympatické mladé děvče plné myšlenek. Nejen sýrem živ je člověk, ale i Nac Fíglí hanáčtina zaručeně osvěží (jako mazání na ovce). Lehká inspirace Alenkou v říši divů jest nepřehlédnutelná (králičí nora, královna). Snová říše je efektivní a sny nezapomenutelné. Pokud se tedy nehodláte probudit... Těším se na další díly.

14makusa26
30.04.2017

Super knížka. Bavilo mě to hned od začátku až do konce. Miluju tyhle knihy... :)

Per-quiee
11.03.2017 2 z 5

Říká se, že Terry Pratchett není po každého a u mě se to potvrdilo.

petulka.sasanka
04.03.2017 5 z 5

Úžasne!!! Už se těším na další kniho s Toničkou a Nac mac Figlema.

Nelly
27.12.2016 4 z 5

Můj první Prachett a celkem náhodně vybraný. K mé spokojenosti. Snoubí se zde čirá, barevná fantazie, trošku pohádková, i břitký humor. "Ajto, asi si dojdú pro dalšie prečetovské čtivo..."

BarkaS
24.12.2016 4 z 5

Toničku můžu, i když tak úplně nezapadá do klasické Zeměplochy. Podle mého názoru je to jedna z prvních knih, která odráží to, čím si Pratchett prošel. Ale má dobrý konec a závěrečné setkání (nebudu jmenovat) je velmi zábavné.

Jonny
10.11.2016 3 z 5

Tahle knížka mi připadá taková... taková nepratchettovská. Prostě taková jiná, než ostatní co jsem četl. Kantůrek si skvěle poradil s překladem. Cpát Fíglům jazyk s prvky asijského (tím směrem, jak je morava) nářečí bylo odvážné, ale zafungovalo to.

EmmaEmma
07.09.2016 4 z 5

Pratchettovy knihy jsem nečetla v pořadí, v jakém byly napsány a to je chyba. Přestože řada s Toničkou Bolavou je moje nejoblíbenější ,nějak jsem se neuměla vrátit- hlavně kvalitou.Klobouk s oblohou mě namlsal a Svobodnej národ tak trošku zklamal. Asi nejvíce mi chyběly druhé a třetí myšlenky Toničky a taky Bábi, její moudra i kouzla.

dpxcz
29.05.2016 4 z 5

Nemůžu si pomoct, ale stylem mi to připomnělo jinou Pratchettovou sérii: Vyprávění o Nomech.

repli2dev
26.05.2016 4 z 5

Netradičně jsem četl první díl sérii s Toničkou až jako poslední ze všech, takže člověk vlastně vplul do obsahu jako do příjemného prequelu a užil si Toniččino stávání se Toničkou, objevování kouzla meta-myšlenek a pidimužíky.

A až u čtení tohoto dílu jsem si uvědomil, že Tonička je možná lehký autista... či jinak viděno dítě, které ze své neúprosné čisté logiky vlastně nikdy nevyrostla, jako se to stane (nám) ostatním lidem ;-)

DivnýJanko
03.05.2016 5 z 5

Nová krv do čarodejníckych príhod, Tóňa Bolavá... Jednoducho skvelé. Odporúčam nebrať si túto knihu na miesta kde sa vyžaduje vážnosť, lebo záchvat smiechu, ktorý text môže spôsobiť dosť poburuje, smutné tváre. :D takže vlastne si ju zoberte so sebou. A pozor na tretie myšlienky! ;)

david5746
29.04.2016 4 z 5

Zase něco trochu nového, možná nesedne každému, ale Tonička je fajn, piktmužíci taky. Ikdyž Toničce těch 9 let moc nevěřím... ;)

Hedwik
27.04.2016 4 z 5

Zajímavá kniha, zas tak trochu jiný styl psaní než na které jsem zvyklý u pána Pratchetta, avšak styl je to pohádkový a ten se mi zamlouvá. Pidimužíci jsou parádní a ta jejich mluva a překlad, no nemá to chybu :)

bidesh
10.03.2016 5 z 5

Toniččin střízlivý pohled na pohádky je nepřekonatelný. A Nac mac Fíglové? Kdo by je nemiloval...