Už je tady zas
Timur Vermes
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/171270/mid_uz-je-tady-zas-oRl-171270.jpg
4
1258
313
Co kdyby Hitler v roce 1945 nespáchal sebevraždu, ale jen usnul? A co kdyby se probudil roku 2011? Jak by se asi tvářil a našel by v našem světě spojence, kteří by ho podpořili? Od těchto otázek se odvíjí román německého spisovatele Timura Vermese nazvaný Er ist wieder da. Román, který okupuje přední místa německých literárních žebříčků. Prodalo se ho zatím téměř půl milionu výtisků a skoro sto tisíc kusů ve formě audioknihy. Satirický příběh se překládá do sedmnácti jazyků včetně angličtiny, španělštiny, francouzštiny a češtiny.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
Er ist wieder da , 2012
více info...
Přidat komentář
Očekával jsem politicky nekorektní satiru, ale dostal jsem lehce humorný román, který by se dal snadno použít jako základ pro další film Sachy Barona Cohena. Očekávání se ale nesmí do hodnocení promítnout, proto říkám, že jsem si knížku velmi užil. Slovní přestřelky mezi Adolfem a nic netušícími civilisty mě často rozesmály, jen se mi moc nezamlouvalo, jak [SPOILER] se do poslednÍ chvíle snaží autor zachovat stav, kdy nikdo neví, že je to doopravdy Hitler a on neví, že je považován za komika. [/SPOILER] Pokud se ale dokážete přenést přes to, jedná se o skvělé čtení, které i rychle uteče.
Tahle kniha mě dostala. Je vtipná, má nápad a hodně dobře se čte. Jen jaksi ta vtipnost je tak trošku humor skrz slzy. Je až smutné, že spousta těch situací asi ani vtipných být neměla, ale když to člověk porovná s dnešní realitou, tak se prostě smát musí.
A proč tedy jen 4 hvězdy? No prostě to mohlo být ještě lepší, tak nějak ten konec je hodně odfláknutý. Asi si nechal autor prostor pro pokračování.
Kniha o tom, co by asi dělal Adolf Hitler kdyby se ocitnul v naší době.
Kritika míří ani ne tak na Hitlera a národní socialismus, které jsou zde podané ve zkarikované podobě, ale spíš na současnou společnost, politiku, média a vynálezy, jež ovládají náš život.
Otázka tedy zní: podařilo by se Hitlerovi dostat znovu k moci???
Jsem jeden z těch, kteří dali na velkou reklamu a kladný názor jiných čtenářů a tuto knihu jsem si zapůjčil. Asi po 50 stránkách marného čekání na něco, co by děj rozjelo jsem ji odložil a s velkým sebezapřením ji dočetl teprve nyní. Kniha v sobě určitě skrývá určitou novátorskou myšlenku, ale mně osobně neoslovila. Humor je minimální a neustálé jeho vzpomínky na minulost mně už nebavilo. Dávám jednu hvězdu za to, že spisovatel nám znovu připomněl jak se lehce dokáže zfanatizovat dav lidí.
Počátkem 20. let 20. století (mám české vydání z roku 1923) napsal Upton Sinclair výtečnou knihu "Jsem tesař" o příchodu Ježíše Krista do tehdejší doby a konfrontaci té doby s ním samotným. Je to skvělý příběh, který je podáván naprosto vážně, přesto působí až hořce komicky. Netroufám si nijak tvrdit, že se Vermes Sinclairem inspiroval, a i kdyby ano, nijak by to nevadilo, vždyť samotná zápletka o příchodu historické osobnosti do současné reality je hodně výživná, zajímavá a slibuje spoustu zajímavých témat a možností. Jenže to je právě možná jeden z problému, kterou nakonec s "Už je tady zas" mám. Musím říci, že jsem poměrně dost zklamán. Může za to hned několik faktorů. Začínal jsem číst a dlouhou dobu jsem četl v době, kdy mediální masáž ohledně knih nebyla tak výrazná, důrazná a silná. Nebo možná byla, ale mě to míjelo, protože reklama je oblast, která jde zcela mimo mě a nikdy na ní nedám. Dnes se jí už ale nedá vyhnout a já docházím k závěru, že je u mnohých knih vlastně i ke škodě. Svůj účel (vytřískat ze zákazníků peníze) samozřejmě plní, jenže ona reklama čím dál více lže, nebo alespoň mlží a nebo, ještě hůře, mate. Od Vermesovy knihy jsem čekal trochu něco jiného. Záživnějšího, zábavnějšího, pronikavějšího. Nic z toho jsem nedostal. Z bezmála 400 stran románu mě pořádně zaujala akorát scéna, kdy si Hitler poprvé pouští televizi (to je až grandiózní kritická reflexe naprostého úpadku televizního vysílání a televizní kultury), dále mě zaujaly už jen dvě scény, obě však nepřinásí nic nového, jen reflektují něco, co soudně uvažujícímu člověku musí být jasné. Je jím samozřejmě střet s neonacisty, i přesto jsem však tuto scénu očekával mnohem sofistikovanější. Poslední scénou je Hitlerův nástin toho, jak se dostal k moci, že nacisté nebyli nějací mimozemšťani najednou spadlí z nebe, že to byli normální lidi, které si normální lidi sami a dobrovolně zvolili. Jenže to je reflexe, která je, nebo by měla být normálně běžně domyslitelná. Jinak jsem dostal jen hromadu sice dobře a lehce čitelné, ale přesto tak nějak trochu nezáživné nudy. Měl jsem obrovský problém s jakýmsi Hitlerovým rozdvojením - Hitler sám pro sebe uvažující a odhalující zákoutí doby, v níž se objevil, je naprosto odlišný od Hitlera, který dělá televizní show. Sinclairův Jsem tesař se nesnažil být komický a zábavný a přesto jím tak nějak byl, velmi příjemně, Vermesův Už je tady zas se zábavný a komický být snaží a moc se mu to nedaří. Ten humor je občas dost kostrbatý, jde vidět, jak se o něj autor snaží, moc na sebe upozorňuje. Ano, ta reflexe tam je, někdy je i dost pronikavá. Je tam ale také dost UHO omáčky a chybí tam ta hlavní ingredience - oproštění se od toho, že je to jen vymyšlený příběh. Ta kontrolka mi tam blikala pořád, občas to dost vadilo.
Na tuhle knihu jsem byl hodně zvědavý a tak trochu jsem se na ni těšil. A rozhodně jsem nebyl zklamaný a vřele ji doporučuju každému, kdo má rád inteligentní humor na hranicích všeho možného, počínaje etikou a konče cynismem. Nutno ale podotknout, že tohle rozhodně není kniha pro každého - je potřeba mít nějaké znalosti z historie a orientace v současném dění taky neuškodí. Pokud tímhle disponujete, budete se náramně bavit, ale místy vám půjde mráz po zádech, když si uvědomíte, že to z čeho si autor dělá legraci je skutečnost a to, co je v knize popsáno, by se nějak podobně klidně mohlo odehrát...
Myslím, že jsem tento výraz už u hodnocení jedné knihy použila, ale snad mi odpustíte, když se k němu uchýlím znova, je zde totiž stejně platný, jako byl tenkrát. Takže: Tragedie v rouše komickém. Není snad nutné dodávat, že se jedná o varování. Pozor Němci, historie se tak ráda opakuje, smraďoška jedna. A pozor Evropané, Němci mají tak rádi historii.
Hitler ve Vermesově pojetí byl až mrazivě děsivý s tím svým dobráctvím a ústupky a tolerancí vůči židovským předkům. A to, jak si všichni mysleli, že je oukej, když mu jdou na ruku, protože to je přeci legrace! Jenže on jim mluvil z duše. To je ta tragedie, o které mluvím.
Velice neotřelý humor, trošku asi morbidní. Ale myslím, že po tolika letech už si to trochu zlehčení zaslouží. V současné německé politice se moc neorientuji, ale i tak to byla legrace. Ale v momentě, kdy mi začalo být strýčka Dolfiho trochu líto, mi došlo, že je asi něco špatně :-) Originální dílo!
K této knize jsem přistupovala se strachem, aby se nejednalo o humor sklouzávající ke křečovité parodičnosti. Musím přiznat, že mě překvapilo, jak lehce autor dokázal Hitlerovy úvahy zasadit do současnosti tak, aby do sebe zapadly, jako dílky daného celku. Je pravda to, co tu někteří čtenáři píší, že je třeba se orientovat v tématu. V pasážích týkajících se historie jsem se celkem bavila, současná politika Německa mi naopak mnoho neříká, takže tam to bylo slabší. Sám Adolf působí chvílemi naivním dojmem, až je ho člověku trochu líto, místy však jeho úvahy vyvolávají mrazení v zádech. Dávám čtyři hvězdy za dobře odvedenou spisovatelskou práci autora, který si dokázal s tématem poradit tak, aby nevznikla slátanina, jednu hvězdu ubírám za to, že byť se jedná o satiru na současnost, postava Hitlera působí až příliš, jako "zmatený roztomilý strýček", což rozhodně nebyl. Pokud byla kniha myšlena, jako "varovně vztyčený prst", je v tomto případě poněkud ohnutý.
Tak tohle fakt ne. Dala jsem do přečtených i když sem to sotva dočetla. Humor nikde, jen proslovy rádoby a účelně vtipný. Sem čekala moc..
Výborně napsaná kniha pro ty, kteří se v této tématice alespoň trochu vyznají. Byla jsem pobavená a zároveň překvapená, jak jsem postavě AH věřila vše, co řekl a udělal. Pro mě je to kniha, která za 4 hvězdy rozhodně stojí.
Tohle není kniha pro každého. Základním předpokladem pro její čtení je znalost tématu nacistického a také dnešního německa. Nejedná se o klasický komický román. I když mě spousta věcí upřímně pobavila, je také třeba se zamyslet nad tím, že kdysi to nebyl vtip.
Jak zde bylo již trefně řečeno, kniha je mnohem více politickou satirou než literárním dílem (a o románu nemůže být už vůbec řeč, postavy jsou pouhými kulisami). Vermes svou stylizaci sice unesl, ale o mnoho více nenabízí. Bylo mu vytýkáno, že A. H. vkládá do úst své vlastní názory a myšlenky – možné to je, osobně mi vadilo vykreslení A. H. jako sice podivína, ale vlastně docela sympatického chlapíka. Pokud vás baví současná německá politika a vyznáte se v reáliích, budete se docela bavit. Jinak je to ale spíše přeceňovaná kniha bez větších literárních či myšlenkových kvalit, kterou i pomalejší čtenář přečte za dva dny.
Z knížky mám smíšené pocity. Díky scénickému čtení jsem po ní sáhla a zakoupila ji.
Co by se stalo kdyby se AH opravdu probudil do dnešní doby?! Bylo by to děsné a zároveň komické. Je nutné brát knihu s velkým velkým nadhledem! Jinak se do toho zamotáte a knížku odložíte. I já ji skoro odložila, ale dala jsem ji šanci a chtě nechtě jsem se občas i zasmála. Samozdřejmě téma AH je velmi vážné a nelze to zesměšňovat, ale knížku omlouvá to, že je to varování co by se mohlo stát kdyby . . . ! Masy lidí jsou pořád ovlivnitelné, ať je to dnes či v době minulé!
Kniha je spíše politickou satirou než románem. Proto bych knihou neobdaroval nikoho, kdo nejeví aktivní zájem o politiku. Kniha je to vtipná, ale pokud člověk není dobře znalý německé kultury, aktuální německé politické scény, tak mu zřejmě zůstane mnoho upřeno. Přesto je dojemné, s jakou láskou Hitler vzpomíná na děti reichleitera Goebbelse.
Knihu jsem nedočetla. Nedokázala jsem číst o AH, ani v této satirické podobě. Mám ho napořád spojeného s tím největším zlem a vadí mi jeho neustálé připomínání např. v TV dokumentech (které tou častostí nevyznívá jako výstraha, ale spíš jako oslava). Ale třeba se tomuto zpracování někdo dokáže zasmát.
Měla jsem asi velká očekávání a jinou představu. Uznávám,že podrobnými znalostmi současné politické scény v Německu bych si to asi užila víc. I tak mě ale vtipy nezaložené na politice zřejměi unikaly, protože jsem se nezasmála ani jednou. Naopak od zhruba dvacáté stránky až do konce mě mrazilo a to velmi. Jako memento tahle knížka ale funguje výborně. Jen se obávám, že ti,kterým by měla otevřít oči, po ní nesáhnou a nebo to nepochopí viz hrdinové knížky.
Kniha je dobře, čtivě a až moc lehce napsána. Ve své podstatě neříká o lidech nic nového, vlastně o nich bohužel neříká vůbec nic nového. Ovšem je to zase kus humoru, paradoxně autor nepotřeboval nějaký těžký level,aby tam vsunul to co chtěl a přitom obecenstvo náležitě pobavil. Někdy je v jednoduchosti opravdu síla:).
Nutno přiznat že neoslovoval tenkou čárou čtenářů a je to znát, že se rozmáchl, a hned od počátku chce zaujmout všechny, což nutně vede k jisté průměrnosti ve vyprávění, nic nevychytává, píše lidově "jak mu slina přijde na jazyk". Protože text má být lehce zapamatovatelný, lehce vážitelný, a širokospektrý.
Štítky knihy
Adolf Hitler prvotina satira humor zfilmováno německá literatura nadsázka černý humor
Už je tady zas
Velmi zajímavá kniha, i když z ní asi nejsem tak unešená jako většina prodavačů bestsellerů. Námět rozhodně originální. I když zpracování mi občas připomínalo knihu "Pan Kaplan má stále třídu rád" - vtipné, ale jednotlivé kapitoly spolu příliš nekomunikují a fungují spíše samostatně, takže po chvíli se v podstatě dost opakují a už úplně nepřekvapí. Což může i nemusí být výtka. Rozhodně ale oceňuji poukázání na to, že hledání druhého plánu ve všem (a pro umění to platí především) je občas velmi nebezpečné - však by Hitlera neodibvovali tolik, kdyby za vším, co dělá, nehledali druhé významy politické satiry. Rozhodně pro někoho, kdo se rád babrá ve významech literárních děl, dobrý podnět k zamyšlení :)