Utrpení mladého Werthera
Johann Wolfgang Goethe
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481302/bmid_utrpeni-mladeho-werthera-osW-481302.jpg
4
2227
2227
Kombinací románu v dopisech a deníku vzniklo geniální dílo, v němž ústřední postava, mladý malíř Werther, líčí svůj vlastní vnitřní svět. Na počátku opěvuje krásu přátelství, hloubá nad významem vzdělání, ale nečekané vzplanutí lásky k Lottě ho postupně mění. Nejprve můžeme pozorovat hluboký a vášnivý cit, ale ten se bohužel postupem času mění v zoufalství. Jeho láska totiž není opětována a Werther tudíž propadá černým myšlenkám, které ho dovedou až jedinému možnému východisku – smrti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , 1400Originální název:
Die Leiden des jungen Werther , 1774
více info...
Přidat komentář
Ach Wertře... Netušila, že už v 18.století byli lidé takového smýšlení, nebo jen tehdy?
Moc citů, moc smutku, moc romantika. Možná to chce cítit utrpení a smutek, abych tomu rozuměla.
Kniha pro mě byla utrpením. Nemůžu si pomoci, ale děj byl nudný, vleklý a nic mě nenutilo číst dál. Knihu jsem četla snad 2 měsíce, což je u knížky této velikosti otřesné. Dalo mi to nesmírně zabrat. Dovoluji si říct, že poprvé a naposled
Tohle pro mě moc nebylo. Deprese, přemíra patosu, utápění se v citových výlevech. Holt romantismus.
Všechny depresivně laděné příběhy (a hudba) mi skvěle otevírají oči a učí mě vážit si toho, co mám.
Werther je plný vášně, Werther umí vyjádřit své intenzivní pocity (na papír), Werther se setkal s láskou, o které se občas točí filmy. Tu pravou lásku. A proto se mi líbil.
Upřímně, co k tomu říct? Toto dílo má dle mě jediný problém a tím je, že kdo není zrovna zamilovaný nebo s Wertherem nějak nesoucítí, považuje knihu za jakýsi kýč. Kniha je plná citů a občas člověk najde i nadčasovou myšlenku, nad kterou stojí se zamyslet. Já knihu četl v době, kdy jsem Werthera chápal a rozuměl mu. Od té doby se mi kniha strašně líbí, ale rozhodně to není kniha, kterou si člověk přečte pro zábavu. Pokud se člověk dostane do stejné situace, je nedocenitelná – ostatně pokud se nemýlím, tak nějak to myslel i Goethe v úvodu knihy.
Nedokážu odhadnout, kolik z výsledného dojmu udělal text samotný, a kolik přidala neblahá proslulost této knihy (vlna sebevražd po vydání, změna "nálady" celé jedné generace, nová vlna módy v oblékání atd.). Přestože na sentimentalitu moc nejsem, Utrpení mladého Werthera se mi četlo dobře a je fakt, že ať už je vám hrdina sympatický nebo ne, nějaké emoce z toho kápnou v každém případě.
Četla jsem již 3x a pokaždé je to o trochu lepší...i tak ale s Wertherem neumím tak úplně sympatizovat...
Čtení této knihy pro mě nebylo úplným utrpením, ale moc k tomu nechybělo. Oceňuji pouze několik částí, kdy ze sebe Werther nechrlil city, jak na běžícím pasu.
Když tohle člověk čte, musí být v souznění s Wertherem - cítit, vědět, co tím vším chtěl říct. Musí mít taky nějakou tu bolístku v srdci, aby vše pochopil správně.
Podle mě to byl totiž ne příliš originální příběh:
Chudák mladý Werther, neustále usiluje o dívku svých snů, byť mu je jasné, že ji nikdy nemůže získat. Ze všeho smutku a lítosti nad sebou samým páchá sebevraždu, aby ukázal jak moc trpěl a jak moc mu Lotta ublížila.
Je to už nějaký ten pátek co jsem tuhle knihu četla. Stejně se ale i s odstupem času můj názor na knihu nezměnil, jak to u některých knih bývá (potřebují čas, aby jste mohli zpracovat veškeré zážitky a dojmy).
Četla jsem to jako 14-ti letá holka a tenkrát mi přišlo nudné a zdlouhavé číst o zhrzené, neopětované lásce. Nenacházela jsem krásu ve Wertherových nešťastných pocitech, které vyléval na papír. A sama vím, že by mě to s největší pravděpodobností nebavilo i dnes.
S panem Goethem jsem měl tu čest poprvé a nevěděl jsem vůbec co očekávat. A tak to ze začátku vypadalo na typickou romanci, jež vám roztrhá srdce na hadry a přesto zůstane celé. Tak jsem se podíval na konec, ne abych zjistil, jak to celé dopadne, ale kolik stran mně čeká. Téměř pouhých sto. Což bych snadno strávil i kdyby šlo o typické dílo romantismu. Jenže, čím vyšší čísla se ukazovala v dolních rozích stránek, zjišťoval jsem, že kýčovitý zápal citu a horoucí nenaplněná láska nejsou hlavní myšlenkou Goethova díla. V osobě mladého Werthera jsem se setkal s vnitřní rozervaností, životní nejistotou ve snaze pochopit svět kolem sebe a sebe samého a samozřejmě s nemožností a neschopností to všechno unést. Werther je člověk. A Goethe humanista. A v Geothem je velký kus Werthera.Kromně humanismu, lze nešťastném mladíkovi vycítit i subjektivismus ikdyž podle mne nijak moc vyhraněný. Nedá mi to a neodpustím si nesrovnat Goetheho s T.G. Masarykem, s jehož myšlením jsem se v poslední době setkal. Oba byli humanisté a pan Prezident Goetheho v hovorech s Karlem Čapkem chválí, pokud si vzpomínám. Masarykův humanismus je více uvědomělý a rozumový, Goetheho humanismus je více humání, ve Werthrovi říká v podstatě: nevím, nechápu, jsem ztracen a tak to je, klade prostě větší důraz na cit. Hodnotím vysoko, protože jsem se trochu ve Werthrovi našel.
I přesto, že jsem knihu četla již několikrát vždy na konci se modlím ať to neudělá... už několikrát to udělal :)) skvělá kniha...
Na mě ta kniha byla moc depresivní a kladla do popředí sebevražedné sklony..i přesto na mě zapůsobila, četla se mi dobře, i když jediná vypjatá situace byla ta sebevražda jinak to bylo dost ubrečené
Tohle je opravdu velké dílo, stojí za to si ho přečíst. Během čtení, jsem musela několikrát přestat a jít se zabavit něčím jiným. Zanechávalo ve mně zvláštní pocity a někdo by to třeba považoval za špatnou vlastnost knihy, a tak by ji ani moc dobře neohodnotil. Já v tom ale vidím silné kouzlo, protože pokud ve vás kniha zanechá něco tak silného, je to jasný důkaz toho, že se ve vás usadila jako vetřelec. Záleží jen na tom jestli, nebo jak a kdy toho vetřelce přijmete.
Preromantické dílo o nešťastné a nenaplněné lásce mě oproti mému očekávání doslova nadchlo!
Bohužel mě kniha nijak více nezaujala, nesnadno se čte. Pointa je sice věrohodná, ale podána stylem, který není mým šálkem kávy. Mám ráda klasickou literaturu, ale tato k ní nepatří.
Štítky knihy
prvotina láska smrt trápení 18. století milostné romány romantismus německá literatura Německo romány v dopisech, epistolární romány
Autorovy další knížky
| 1968 |  Utrpení mladého Werthera |
| 1973 |  Faust |
| 1982 | Faust a Markétka |
| 1974 | Spřízněni volbou |
| 1976 | Balady |
Nešťastná láska je těžká a vypořádat se s ní chce odvahu.