Únava materiálu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Hrdinou románu je bezejmenný dospívající chlapec. Ocitá se v cizí zemi uprostřed Evropy, která v jeho očích vypadá jen jako systém plotů, dálničních nadjezdů, železničních koridorů a logistických skladišť. Neznámé území, které se vůči němu staví zcela odtažitě a nepřátelsky. Putuje chladným zimním světem, skutečný život je mu zapovězen, pohybuje se jako stín na periferii krajiny i společnosti. Pokouší se dostat do města na severu, kam mířil se svým starším bratrem Aamirem. Během cesty se vinou převaděčů rozdělili, kluk zůstal sám a ze všech sil se snaží nalézt k bratrovi – poslednímu blízkému člověku – cestu. Svět, v nějž dříve doufal, vidí už jen jako nekonečný koloběh výroby, ve kterém člověk a lidství nemá místo: produkce automobilů, produkce masa v jatečních továrnách, strojová produkce zábavy a informací, instantní vytváření obrazu světa, produkce strachu....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/314319/unava-materialu-i4y-314319.jpg 3.5250
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (69)

Kniha Únava materiálu

Přidat komentář
Lucissia
18. února

Při rande naslepo v knihovně se mi podařilo vytáhnout tuto knihu. Jako nebylo to špatné čtení, určitě mi hodně momentů z knihy v hlavě zůstane, ale asi nebudu mít potřebu sáhnout po další knize tohoto autora. :-)

BarboraZ
07. února

Tato krátká knížka mě úplně pohltila, vše jsem prožívala spolu s postavami. Autor umí skvěle popisovat atmosféru a prostředí. Akorát mě trochu zklamal otevřený konec.

Kykeka
21. ledna

Únava materiálu pro mě byla velkým zklamáním a ztrátou času. Nekonečný příběh, který se téměř nikam nevyvíjí, mi přišel až nicneříkající. Současné téma migrace mi děj přiblížit nedokázal a pocity uprchlíků také ne. Knihu jsem dočetla, protože nerada odkládám knihy nedočtené, ale tuto jsem klidně odložit mohla.

Lu_books
28.11.2018

Rozhodně kniha na zamyšlení, ať už nad dnešním světem nebo nad vlastním životem a sebou samým.

adorjas
22.11.2018

Kniha ma bavila- a pre mňa to bolo veľké prekvapenie vzhľadom na predchádzajúci autorov počin o Anne a jej mapách. Ten stred som žrala úplne, putovanie krajinou, čítalo sa to samo. Koniec sa nám trošku zamotal, je potrebné premýšľať, čo ako, kto, kde a s kým. A kvôli tomu a ešte kvôli krátkej vsuvke s mladým Pakistancom strhávam ten jeden bod. Prečo ho tam autor dával, keď rozoberal putovanie 2 súrodencov? Chcel poukázať na silu priateľstva? Ale to mohol aj menej agresívne vkompnovať do diela. Nuž, ale nemení to na fakte, že autor sa zlepšuje a verím, že jeho diela pôjdu vekom a skúsenosťami kvalitatívne iba nahor.

Jizi
17.11.2018

Možná bychom mohli mluvit o prvoplánovitosti tematické a stylistické, možná bychom se mohli bavit o tom, že mince sice má dvě strany, ale nejdál se dokutálí po hraně (což je přesně ten každodenní, extrémů prostý život, jenž navíc není zajímavý ani tematicky, ani stylisticky), ale já bych ráda mluvila o mrazivé a hutné atmosféře, kterou autor vybudoval tak umně, že jsem tam byla, že jsem to všechno s Amirem prožívala, i když jsem vůbec nechtěla, protože kdo by tohle chtěl? A kdo z těch, co utíkali, to chtěli? Závěrečná metafora mě dostala přesně tak, jak bylo zamýšleno - naprosto. Jen se stejně jako v případě Taberyho Opuštěné společnosti obávám, že pro ty, kteří by si měli tuhle knihu přečíst, prožít a vnímat nejvíc, zůstane nepřístupná jako příliš pomalá, složitá a nudná vítačská agitka.

buitenlander
01.11.2018

Nejde necítit soucit, tohle by podle mě měly knihy dělat, ukázat svět z pohledu někoho jiného, zkusit si na chvíli pocity někoho jiného.

Lenny33
13.09.2018

Kniha se čte poměrně rychle a pojednává o zajímavém (a velmi smutném) tématu uprchlické krize. Na druhou stranu se mi do jejího čtení vůbec nechtělo a o daném tématu jsem se vlastně nedozvěděla nic nového, ani nemám pocit, že by mi kniha ukázala jiný úhel pohledu na danou věc. Pořád je to o tom samém... Navíc opravdu nesnáším otevřené konce u knih. 2,5*

marieke
19.08.2018

Hodně lidí knize "vyčítá" strohost, mně naopak tato strohost sedla. Ráda čtu 500stránkové romány, ale toto nebyla špatná změna. Naopak, nemluvnost, odcizení, anonymní postavy, opuštěná místa, neustálá krutá zima, to všechno dokreslovalo atmosféru, místy až hororovou (hlavně cesta vlakem do továrny). Podle mě hodně silný a působivý příběh.

Chajda69
08.08.2018

Neměl jsem nejmenší tušení, do čeho se pouštím, nečetl jsem ani anotaci. Jen se nám jednoho dne objevila doma a vzhledem k tomu, že se rozsahem jedná spíše o jednohubku, vzal jsem si knihu na cestu do práce.

Plynula velmi rychle. Když jsem se vžil do obou postav, do jejich nelíčeného zoufalství, boje o důstojnost, o právo na lepší život, o právo na život... knihu jsem dočetl téhož večera. V knize se objevovaly také lyrické popisy, například zimní krajiny, ty běžně moc nemusím, ale zde do příběhu jaksi pasovaly, měly tam být, měly svůj účel. Občasná autorova strohost a stručnost dotvářela atmosféru. Navíc jsem velmi ocenil závěr knihy a to, že autor nebyl ve všech ohledech explicitní, protože nevyslovené má leckdy větší sílu.

Prey
06.08.2018

Únavu materiálu jsem otevíral několikrát a dočetl ji víceméně ze setrvačnosti. Struktura vyprávění mi přišla matoucí. Hodně mi vadilo nadužívání krátkých vět („Odchrchlání. Plivnutí do sněhu. Dvojí škrtnutí. Praskot tabáku. Lačné potáhnutí z cigarety. Dlouhý výdech nosem. Cinknutí klíčů. Sníh zakřupal pod botami. Kluk pevně zavřel oči. Snažil se nevnímat zimu. Poslouchal každý krok. Kdosi venku obcházel návěs.“). Některé pasáže byly působivé, ale co z toho, když výsledný dojem je hodně rozpačitý. Přestože v situaci kolem migrace bych byl asi řazen spíš k vítačům, protože pociťuju distanc od samozvaných správných Čechů a diskuze je vyhrocená, tady mě iritovala ta umělá naléhavost. Prodané orgány, nelidský kapitalismus plný automatizovaných továren, svět vnímaný hesly z Wikipedie a počítačovými hrami, cit ku pomoci druhému jen v bezdomovci? To téma by zoufale potřebovalo jiný přístup než souhrn starých a nových klišé. Šindelkovi nějak nerozumím a už nedokážu plakat jen z toho, že někdo na papíře mrzne. Kam nás ta kniha posunula?

panjan
24.07.2018

Šindelkova utopická novelka je místy zajímavá, místy nudná a ani bych ji nespojoval s aktuální imigrací do Evropy, spíše s vizí globální společnosti a ne příliš příjemnou.
Mnoho pesimismu pro nic. McCarthy svým knihám umí dát atmosféru a lidský rozměr.
Pan Šindelka únavu.

KrystofJuzko
07.07.2018

Příběh dvou bratrů snažících se dostat do Evropy. Cesta je vykreslená jako nekompromisní, nebezpečná, nejistá. Silný příběh, pracující s motivem útěku ze zničené krajiny za snem.

Knihomolík2017
04.07.2018

Kéž by takoví uprchlíci byli, ale oni ve skutečnosti moc dobře vědí do čeho jdou a mají velký přehled o tom, jak Evropa vypadá. Nečekají, že budou přijati, valná většina chce žít v ghettech. Pokud je to naprostá fikce s fiktivním světem, tak dávám tři hvězdičky, ale pokud to mělo popisovat trochu realitu, tak dávám jednu hvězdičku, tak tedy průměrně dávám dvě za polootevřený konec a příliš mnoho postav.
Důvodem, proč je takový autor vážený je jen ten, že už nejsou dobří autoři a nebo o nich média nemluví. Vzhledem k tomu, že autor vystupuje v médiích, tak to už je špatně, měl by být schovaný za svou knihou, protože ta by měla říci mnohem více, než sám autor.

Gooverka
11.06.2018

S "uprchlickým" tématem jsem se setkala vůbec poprvé v životě a proto i celkem chápu, že na české poměry bylo vydání této knihy výjimečné, navíc v době, kdy se podobné otázky řeší celosvětově. Do knihy jsem se ponořila a na některých stránkách mi bylo až fyzicky špatně, což se mi ještě mnohokrát nestalo. Moc mě bavila část, kde hlavní hrdina putoval sněhem, ale zde všechna pozitiva končí. Na hodnocení knihy hodně ubrala nepřehlednost postav, kdy jsem až do konce některé části nechápala a celkově mi přišly dost zbytečné. Polootevřený konec byl jasný už od začátku, ale i tak mě docela zklamal.

TheCiko5
02.05.2018

Téma skvělé. Myšlenka výborná. Zlost, nechuť, zvědavost a očekávání, nenaplnění. Text - scénář. Málo. Pan Šindelka výborný, ale nepřizpůsobil styl tématu. Málo. I přes konkrétnost nepřehlednost v charakterech. Přisuzuji to záměrnému neuvedení všech jmen. Závěrečná pointa? Unikátní. Stejně jako osobnostní a psychické propady postav. Učebnice vnitřního monologu.
Celkem? Hodně v málu.

broskev28
16.04.2018

Opakovala bych se, takže jen: moje první setkání s autorem, milé překvapení. Strohý, ale výstižný způsob psaní koresponduje s obsahem, jak už dříve napsali jiní. Autor neagituje, nevysvětluje, nepřesvědčuje ani neobviňuje. A přesto se jaksi cítíme spoluviníky toho obludného systému globalizovaného světa. Já tedy určitě.
A jsem tuze zvědavá na další knihy Marka Šindelky.

Kateřin-a
12.04.2018

Zpočátku mi téma knihy moc nesedělo, ale postupně jsem se do příběhu začetla. Místy dost popisné, ale nepřišlo mi to v textu rušivé nebo zdlouhavé. Autor má schopnost dodat popisu cesty nebo místa (např. výrobní hala) i něco navíc. K dokreslení příběhu hlavních postav mi chybělo pár detailů z cesty, z jejich minulosti. Kniha o putování člověka neznámou a nepřátelskou krajinou, cizí civilizací a samotou. Aktuální téma, zajímavé autorovy postřehy, myšlenky, výstižná přirovnání. Čtyři hvězdičky.

Marekh
07.04.2018

Když jsem se zeptal na tuto knihu kamarádů, jestli tuto knihu četli, tak jedna z nich mi řekla, že tato kniha je o ničem. Přesto jsem si knihu přečetl, abych si vytvořil vlastní názor.

Knihu hodnotím pozitivně. Určitě není čtení této knihy ztrátou času. Při čtení jsem si uvědomil, čím vším si musel dospívající chlapec projít, jaké útrapy musel protrpět, aby se mohl sejít se svým bratrem.

mirektrubak
03.04.2018

Pokud bylo záměrem knihy vyvolat fyzické pocity, pak musím říct, že se to v mém případě povedlo. Cítil jsem strach, osamělost, bezmoc... Při větším počtu stran by tahle metoda psaní asi začala unavovat, ale na menším rozměru (v anotaci je kniha definována jako román, já bych to označil spíš jako novelu - možná ani ne tak kvůli délce, ale pro zaměření se na krátce vymezenou dobu a malý počet postav) se mi to jevilo dobře použité - v napětí jsem byl udržován od začátku do konce.
Únava materiálu zároveň nemohla být ze své podstaty tím, co by někteří čtenáři čekali. Krátké jednoduché věty odpovídaly myšlení vyčerpaných postav, které ve své situaci nemohly mít čas ani energii na hlubší úvahy. Absence přímé řeči měla také opodstatnění – to že si kluci s nikým nerozumí a nemohou s nikým komunikovat (a jsou tedy odkázání sami na sebe v neznámém prostředí), to byla přece jedna z určujících definic jejich situace. A tak dále.

Příliš nadšen jsem nebyl z pasáží, které odbočovaly od hlavního tématu, Třeba popis odlidštěného prostředí strojové výroby nebo turistických hyen ukájejících se návštěvou válečné zóny. Jako silný moment jsem naopak vnímal kapitolu napadení utečenců trojicí vlastenců – sice i zde byla scéna popsána trochu schematicky, když se ukázalo, že rádoby drsní hoši jsou vlastně ještě děti, maskující svoji nejistotu jeden před druhým, přesto byl emocionální účinek značný.

A společenský dopad knihy? Byl bych rád, pokud by přečtení Únavy materiálu lidem v Česku pomohlo dívat se na uprchlíky jako na lidské bytosti, uvědomit si, jak jsme si vlastně v mezních situacích všichni podobní. No… Marek Šindelka svoji část práce odvedl tím, že napsal přesvědčivou knihu, teď už je to na nás, jestli si dopřejeme ten luxus vystoupení z bezpečného prostoru našich vlastních předsudků a obecných soudů.

sola_lupa
11.03.2018

Cenu Magnesia Litera si kniha podle mě zasloužila oprávněně. Děj knihy šel rychle dopředu. Napsaná je stylem, kdy je člověk schopný se do ní rychle a lehce začíst. Co se týče tématu, je velmi zajímavé a hlavně je aktuální v každé době. Z ČSR utíkali lidé kvůli válce, z Koreje také, teď utíkají ze Sýrie, Iráku,... Utečence nikdy nikdo nechce přijmout a nezáleží na době, ani vyznání. Jsme pořád stejní. Extremisté se najdou v každém národu jakéhokoliv vyznání a zázemí. Kdo jsi bez viny, hoď kamenem.

douchová
21.02.2018

Velmi čtivé, celou dobu jsem byla " v knize ". Mám ráda příběhy z mezních situací. Problém pro mě je: lidsky mám samozřejmě se všemi lidmi v takovýchto situacích soucit, ale řešení nemám, místo pro všechny zde asi není...Ale jak autor sám řekl, tohle jeho kniha řešit nechce, jen nabízí vhled do prožitků prchajících. To se, myslím, povedlo, jen nevím, jestli to stačí....

micha-ella
20.02.2018

Příběh o strastiplné cestě.
Věta z anotace: ,,Svět, v nějž dříve doufal,vidí už jen jako nekonečný koloběh výroby, ve kterém člověk a lidství nemá místo."
Ale v Evropě, u nás - jsme lidští! Jde o důvod těch strastiplných cest! A taky o to místo, hlavně o to místo, v Evropě není tolik místa, aby se tam vešla celá Sýrie, Afghánistán, Afrika...

Terinka-ka
10.02.2018

Krásná kniha. Miluju Šindelky poetický jazyk, který dělá knihu zajímavější než samotný příběh.
Místy mi vadily dlouhé popisy, ale i tak stojí určitě za přečtení a patří mezi moje oblíbené.

Hlavata26
02.02.2018

Kniha se mi četla těžce, musela jsem ji číst pomaleji, občas se mi stalo, že jsem se v ději ztratila a byla jsem nucena se vrátit o odstavce zpátky, nebo jsem to vzdala a začala číst znovu od začátku celou kapitolu. Jsem zvyklá děj a řádky přelétávat, ale tady jsem se musela hodně soustředit, protože styl psaní nebyl zrovna můj šálek kávy.

Musím ale přiznat, že v druhé polovině knihy se mi párkrát stalo, že jsem se začetla a děj začal dobře plynout, ale skončila kapitola a jela jsem zase na novo.

Knihu nezavrhuji, možná se k ní ještě později vrátím a zkusím přečíst znovu.

outlonice
28.01.2018

Naproste pohlceni dejem - popisovanou uzkost jsem sdilela s hlavnim hrdinou natolik, ze jsem chvatala, abych byla uz na konci knihy a prozivany pocit tez ukoncila. Marek S. nabidl naturalisticky styl psani, ktery ja mam opravdu rada. Diky moc za tento literarni pocin, jiz se zaradil mezi me doporucovane knihy.

makoni
29.12.2017

Ikdyž mám Šindelkův styl psaní moc ráda, tahle knížka na mě byla možná až moc abstraktní. Každopádně je to uchopení aktuálního tématu jiným způsobem, než by se dalo očekávat a pořád ji řadím mezi moje neoblíbenější knížky vůbec :-)

Medovnice
17.12.2017

Zajímavý pohled na uprchlíky, ale trochu schématický. Sem tam klišé, ale ve výsledku docela povedená kniha

Alma-Nacida
13.12.2017

Velmi hutný, až minimalistický text popisující hrůzy tak zcela bez emocí, jak je asi může vnímat člověk na pokraji zkázy a vlastních sil. Poněkud snový konec mi nevadil, ostatně myslím, že ráj má každý z nás docela jiný.

fusshoku
04.12.2017

Parafráze více povedené McCarthovy Cesty. Paralel mezi těmito díly jsem objevil nespočet, od detailů, které mi Cestu je připomněli, jako pomoc od neznámého člověka, který sám má málo, až po zásadnější věci, které mě utvrdili v názoru, že se autor McCarthym inspiroval, například "kult světové strany" - v Cestě jih, zde sever - jejíž dosažení však nepřinese očekávanou změnu, ale pouze zklamání. Nebo v obou případech lehce vnucená smrt jednoho ze dvou protagonistů, která trochu budí dojem, že je v knize "jen aby se neřeklo, že to je málo dojemný a depresivní". Také práce s jazykem velmi podobná McCarthymu.
Nicméně početl jsem si náramně, nebál bych se použít klišé výraz "přečteno jedním dechem". Otevřený konec nepřekvapil, ale stejně naštval.
Jo, mám tady spoilery, tak pozor.
-
Když na to ještě koukám zpětně, docela mi připadá, že si autor přihřívá polívčičku na ohni, co za chvíli zhasne. Zajímalo by mě, jak se na tuto knihu budou lidé dívat za dvacet let, nejspíš zmizí tak rychle, jak se objevila.