Únava materiálu

od:

Únava materiálu

Hrdinou románu je bezejmenný dospívající chlapec. Ocitá se v cizí zemi uprostřed Evropy, která v jeho očích vypadá jen jako systém plotů, dálničních nadjezdů, železničních koridorů a logistických skladišť. Neznámé území, které se vůči němu staví zcela odtažitě a nepřátelsky. Putuje chladným zimním světem, skutečný život... celý text

Hrdinou románu je bezejmenný dospívající chlapec. Ocitá se v cizí zemi uprostřed Evropy, která v jeho očích vypadá jen jako systém plotů, dálničních nadjezdů, železničních koridorů a logistických skladišť. Neznámé území, které se vůči němu staví zcela odtažitě a nepřátelsky. Putuje chladným zimním světem, skutečný život je mu zapovězen, pohybuje se jako stín na periferii krajiny i společnosti. Pokouší se dostat do města na severu, kam mířil se svým starším bratrem Aamirem. Během cesty se vinou převaděčů rozdělili, kluk zůstal sám a ze všech sil se snaží nalézt k bratrovi – poslednímu blízkému člověku – cestu. Svět, v nějž dříve doufal, vidí už jen jako nekonečný koloběh výroby, ve kterém člověk a lidství nemá místo: produkce automobilů, produkce masa v jatečních továrnách, strojová produkce zábavy a informací, instantní vytváření obrazu světa, produkce strachu. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/314319/unava-materialu-i4y-314319.jpg 3.6121
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (34)

Přidat komentář
zupri
17. srpna

Knížku jsem si přečetla na doporučení. Po přečtení jsem dala 3 hvězdičky, protože mi knížka přišla průměrná. Teď je to pár dnů a ten příběh mi stále leží v hlavě - takže měním na 4 hvězdičky. Knížky, které z hlavy nezmizí s poslední přečtenou knížkou, miluji. Doporučuji všem nelhostejným lidem.

JAG
18. července

Zpočátku mi trvalo se začíst, přecejen to není úplně oddechová četba. Obdivuji ale autorovu schopnost reálně popsat prostředí, postavy, pocity, což vás vtáhne do děje. Oceňuji skvělé uchopení velmi soudobého tématu a zejména jeho přiblíže z druhé strany (uprchlíka), které vede přinejmenším k zamyšlení.

Melanka
16. července

Velmi působivá kniha, chvílemi mi bylo fyzicky nevolno, cítila jsem zimu, bolest, strach. Jo, svět tak může působit, stačí projet průmyslovou zónou - odlidštěně a bezútěšně.

Jolina
14. července

Surovost a syrovost, člověk jako stroj, jehož kolečka se obrušují, jež překonává nástrahy snad automaticky, snad s pudem sebezáchovy - jen tak, jako tuhý, pevný a strojový materiál. Ale co když se ten materiál unaví? Možná než děj zaujaly obrazy, z tématu, které autor chtěl uchopit, jsem čekala víc, hlubší pohled, zde opravdu převládl spíše pocit z popisovaného, hrubého, drsného...

vlcka
27. června

Nepřečetla jsem si anotaci ani žádné recenze a začínala číst s očekáváním něčeho úplně jiného.
Strohý přímý styl se mi četl velmi dobře. Chtělo to chvíli na uvyknutí, ale pro mě pak byl skvělý. Ano, některé části se mi zdály být tak nějak nadbytečné nebo oproti jiným příliš rozsáhlé. Jistě, že by šlo toto téma uchopit i jinak, jenomže bylo popsáno právě takto a já myslím, že velmi dobře. Autor předestřel aktuální téma velmi silným způsobem, ponechal mu trochu abstrakce a nedořečených míst i osudů. Nepustil se do politiky ani se nestavěl na ničí stranu. Popsal nepředstavitelné utrpení a to tak sugestivně, že ho čtenář mohl s postavami prožívat téměř fyzicky, mně byla zima, udělalo se mi špatně (popsaná otrava oxidem uhelnatým), z klaustrofobie jsem nemohla dýchat a četla s opravdu staženým žaludkem a zaťatými zuby. V téhle knize nešlo o problém nahlížený z hlediska území, náboženství, válečných konfliktů ani historie. Tohle byl osobní tragický příběh dvou bratrů. A není to celé nakonec zevnitř jen obrovská mozaika příběhů jednotlivých lidí? Osudů, o jakých se nám tu naštěstí ani nezdá?

Malachime
15. června

Nebylo to vyloženě špatné, ale čekala jsem víc. Strašně mi vadilo, jak Šindelka opakuje ve vyprávění slova. Například slovo "řežavý" bylo v knize asi dvacetkrát.

jiri2737
14. červnaodpad!

Opravdu strašné.

hynzek
12. června

Už to tu bylo komentováno: je to Cesta, ale ne otce a syna, ale dvou bratrů (každého zvlášť) a ne krajinou apokalypsy, ale současnou Evropou. I když i tady minimálně jeden z nich zemře. Zlí Evropani! "Němci u Vás v Evropě začali zabíjet Židy. Židé utekli z Evropy, vzali nám zem a zabili moje prarodiče, tak jsme utekli do Sýrie. V Sýrii se začali zabíjet všichni navzájem, tak teď utíkám do Německa, čemu na tom nerozumíte?!" Pointa na závěr: Mír najdeme ve virtuální realitě, ve skutečném světě se zabíjí doopravdy. Anebo je ten virtuální svět jen metaforou smrti, ve které už podruhé zemřít nelze. Asi jsem se v tom ztratil.

Tozbee
10. června

Do knihy jsem se pustil zcela nepřipraven, bez očekávání, bez přečtení anotace na přebalu (čemuž se preventivně vyhýbám u všech knih). A řekl bych, že mě autor dostal tam, kde mě chtěl mít. Příběh ve mně zanechal takřka fyzické prožitky. Oceňuji zvolené téma, neboť takovou volbou si autor s ohledem na vyhrocenou společenskou situaci spíše přitíží. Ztotožňuji se s mnohými výtkami na adresu přílišné popisnosti textu, na absenci dialogů a na plochost příběhu, ale zároveň si troufám odhadnout, že autorově volbě rozumím. Krátké popisné věty vycházejí ze způsobu vnímání jednotlivce v cizím prostředí, kde se cítí ohrožen. Dialogy chybějí zkrátka proto, že se hrdinové s nikým nevybavují (jazyková bariéra). A hloubku by příběhu dodal podrobnější popis postav, jejich minulosti, motivů, názorů, což by vyprávění rozmělnilo, vyžádalo by si změnu formy, odvedlo pozornost od "únavy materiálu těl hrdinů" a zavdalo příčinu k moralizování. Těsně za čtyři.

"Klukovi došlo, že se žena bojí. Měla z něj strach. Znovu se pokusil usmát, lehce pokrčil rameny a zavrtěl hlavou. Ale bylo to marné. Žena nic z toho nevnímala. Realita se mezi nimi náhle pokazila. Žena v něm, v celé té situaci viděla konkrétní, zcela přítomné ohrožení."

knih.sasa
07. června

Od knihy jsem čekala víc. Neseděl mi způsob vypravování a nezaujalo mě ani uchopení tématu. Nakonec jsem trochu přeskakovala.

Pawlis
29. května

McCarthyho Cesta ušitá na aktuální dění, jen možná trochu horkou jehlou.

KejmlP
24. května

Chvíli mi trvalo zvyknout si na onen strohý styl, pak už se to četlo pěkně. Co se týče oné humanistické myšlenky, určitého vžití se do opuštěného člověka v neznámé zemi které nerozumí, to se rozhodně povedlo, byť si myslím, že potenciál tématu je mnohem větší. Pohled na Evropu "z druhé strany" byl také zajímavý, ale opět, bylo by to krásné téma na román. Takhle autor bohužel jen lehce klouže po povrchu, příběh postrádá hloubku, a i konec se mi zdál poněkud slabší, bez velké pointy. Za mě tedy průměr.

BrozaM
23. května

Začátek pro mě nejistý, člověk si na krátké a strohé věty musí zvyknout. Není to jednoduché čtení, mění se časy, vypravěč, dějové linie se různě kříží... ale nakonec vás to dostane.
Přistupovala jsem ke knize skepticky, protože spousta mých známých ji odložilo. Pro ty, kteří váhají, neodkládejte a dočtěte, stojí to za to!

lenkaabooks
15. května

Zajímavá kniha. Úsporné věty a strohý styl mi nevadil, jen se člověk musí více soustředit, nečte se to lehce, není to čtení na jeden zátah. Téma aktuální - běženci hledající nový domov. V tomto případě jde o dva rozdělené bratry. Popis naděje, beznaděje, sžíravého hladu a nekonečné zimy kdesi v Evropě opravdu mrazil. V tu chvíli si opravdu nelze nevážit teplé postele a plné lednice.

bee88maja
13. května

Humanismus, a lidství obecně, ve mně probouzí tato kniha. Napumpovaná emocemi. Empatie je základ pro pochopení těch slov, té skutečnosti, toho boje o život a touhy po lepším životě. Bez této schopnosti může být pro vás kniha brakem, či snahou ulehčit ožehavé téma doby nynější.

Verrrunka
29. dubna

Musím říct, že jsem ke knize přistupovala trochu skepticky. Protože nejdřív přišel ten obrovský boom a nadšení a pak jsem četla i pár ne moc pochvalných recenzí. Takže jsem si říkala, že to bude jen další marketingový tah.
Ale musím uznat, že jsem se docela zmýlila. Začtení do děje nebylo úplně jednoduché, strohý styl psaní byl kupodivu poměrně náročný. Ale děj mě docela pohltil, při některých scénách jsem byla dost znepokojená. Téma, které teď hýbe světem z lidského pohledu.

Jana_Hlus
28. dubna

Téma knihy výborně zvolené vzhledem k aktuálnímu dění. Oceňuji i název. A posledním pozitivem je to, že autor skutečně psát umí. Ale to je asi tak vše. Z tématu, které mohlo být opravdu hodně dobré, mohlo jít hodně do hloubky, přiblížit ožehavou problematiku uprchlíků čtenáři, se stala jen nevýrazná změť nekonečných souvětí. Absence přímé řeči, únavné popisy a nic mezi řádky, pro mě bylo zklamáním. No, pro porotu Magnesia Litera nikoliv, tak je asi chyba ve mně. Pořád mi tak nějak běží hlavou, jestli to nebylo napsáno poněkud účelově. 2/5

Marcela52
19. dubna

Kniha mě zaujala svým úsporným stylem vyprávění, které vtáhne čtenáře do děje od první stránky. Není to snadné ani optimistické čtení, přesto stojí za to, se tímto příběhem mladého chlapce, který je na útěku z rozbité země do "civilizace", pročíst až do konce. Autorovi se podařilo bez zbytečné sentimentality popsat nelehký osud uprchlíků, kteří se snaží přežít za extrémních podmínek. Určitě je potřeba nejen takové knihy psát, ale také je číst. Marek Šindelka si ocenění Magnesia litera za nejlepší prózu roku 2016 rozhodně zaslouží...

veru_nedvedova
18. dubna

Velmi zajímavý příběh o útěku do Evropy. Vtáhne vás to do děje a donutí vás zamyslet se nad tématem uprchlíků. Uvědomíte si, že uprchlíci jsou přeci jen také lidé. Chtějí si zachránit svůj život a život rodiny. Chtějí si najít domov. A o tom celém to je.
Neházejme je do jednoho pytle.

babyboar
13. dubna

Tato kniha se mi velmi těžko hodnotí. Chtěla jsem si ji přečíst ještě před jejím oceněním, ale tak nějak to vyšlo, že jsem se k ní dostala právě ve chvíli, kdy získala cenu ML. Z pohledu literárního se mi kniha líbila velmi. Bála jsem se, že půjde o nesouvislé, "umělecké" lyrické texty, které člověk pochopí až po několikerém přečtení. Naštěstí tomu tak nebylo. Vyprávění ve své zkratkovitosti čtenáře pohltí, sevře úzkostí a vrhne jej do víru myšlenek. Závěr mě sice také nechal chvíli na pochybách, ale domnívám se, že jsem mu porozuměla a jsem za něj ráda. Nejvíce jsem se obávala sladkého závěru z pohádky. Co se mi ovšem nelíbí, nebo je v rozporu s mým světonázorem, je očividná podpora migrační vlny, s níž se Evropa aktuálně potýká včetně všech důsledků. Kniha přímo na čtenáře vřeští pdpru chudáků migrantů. Ono, kdyby do Evropy putovali občas třeba dva bratři, bylo by to člověku při čtení i líto. Koneckonců knihy s tématem útěk vychází stále a stále, světové války, holocaust... a vždy je to neveselé čtení, kdy trpí lidé, jenže tyto problémy se musí řešit systémově. Chvílemi jsem tedy s autorem nesouhlasila, ale i to je dle mého názoru účel literatury. Rozpoutávat diskuse o dění kolem nás. A svým vystoupením na ML mě Šindelka v mém názoru jen utvrdil.

Sparkling
25. března

Pokud šlo Šindelkovi o to vyvolat ve čtenáři psychické i fyzické odezvy na to, co potkává postavy v knize, povedlo se mu to dokonale. Při čtení jsem cítila tíseň, občas mi bylo vyloženě fyzicky nepříjemně a kniha ve mě zanechala nepříjemný dojem.
Co bych hodnotila negativně, jsou občas opravdu až příliš důkladné popisy (již níže zmiňovaná výroba auta) a to, že jsem se zezačátku nemohla začíst. S obojím ale možná autor počítal a napsal knihu tímto způsobem s určitým záměrem. To, že autor píše na toto téma, nevidím (tak jak někdo psal v komentáři níže) jako kýč či lacinou sebepropagaci. Možná, kdyby to Šindelka napsal jinak, ale ne, když si udržel svůj strohý, nezúčastněný styl psaní bez snahy o prvoplánové dojetí čtenáře a vyhnul se přímé kritice určitého přístupu konkrétních států či jednotlivců.

kalinkacz
20. března

Téma knihy velice zajímavé, zpracování - pokulhává... Bohužel, ale je tomu tak.. Autor se rozhodl pro vynechání dialogů a celá kniha je tedy závislá na podrobných popisech scenérie a příhod... Možná z tohoto důvodu se kniha nečetla moc snadno a stránky mi neubíhaly.. A ten konec? Ten jsem nepochopila... Nebo ne nepochopila, ale není mi prostě jasné, jak to vlastně skončilo a co jsem se ptala v mém okolí, tak to vlastně neví nikdo... Myslím si, že kniha je to tak originální, že by si ji měl každý přečíst, už jen kvůli tématu, kterým se zabývá a udělat si na ni svůj názor...

Lenora
13. března

RECEPT na tuto knihu je obsažen již v autorově předchozí knize. Např.:

- ...v oblíbeném žánru „osud malého člověka na pozadí velkých dějin“ (vem válku, přidej malého člověka a různě to střídej v poměru asi 3:4, dokud nevznikne poselství).

- Najednou jsem spatřil, že mezi slovy holokaust a transformers už není příliš velký rozdíl.

- Všechny ty příběhy nepřinášejí vhled do minulosti, přinášejí vhled do Googlu.

- „všechny naše problémy jsou proti tomu naprosto směšné“ křičí rachitický devatenáctiletý režisér, který právě natáčí filmový opus Hitlerova schovanka...

teresinha
10. března

Tenhle popis útěku a strachu se mi pod kůži nezaryl. Snad to bylo tím, že jsem knížku často odkládala a často jsem se k ní vracela a těžko jsem pokaždé hledala přetrženou nit. Přišlo mi to celé takové ploché a moc popisné. S placatými emocemi. Šindelka vládne jazykem, o tom jsem se už přesvědčila v Mapě Anny, ale tady se mi zdálo, že svůj um napřel špatným směrem.

Víc tady: http://bit.ly/Unava_Materialu

petrarka72
20. února

Vynikající kniha. Putování nečitelným světem, popisovaným tak, jako by ho člověk viděl poprvé, temnota a beznaděj. Dva bratři, kteří se hledají. Běženci, kteří na domov nemají nárok. Téma aktuální, a přitom atmosféra a životní pocit nadčasový.

Mikkinnen
12. února

Šindelka se pustil na velice tenký led výbušného tématu dnešní doby a nutno říci, že z toho vybruslil se ctí. Respektive svou novelu z tzv. druhé strany, pojal víc než správně. Žádná konkrétní země, ale čistě Evropa. Tedy první plus pro autora. Důraz na prožitek hlavních "hrdinů" kdy s nimi čtenář vše vnímá jako by tam byl také, je druhé plus. Délka novely ideální. Tedy třetí plus. A teď mínusy - přílišná popisnost v některých místech knihy je hlavně věci editora. Tady bych dal mínus. Ok autor má talent na popisy. O tom žádná. Ale všeho s mírou. Impresionisté mají také nádherné obrazy, ale u x- tého obrazu už prostě zatoužíte po holandských mistrech 19 stol. Tedy na můj vkus opravdu velké množství popisu, které působí až plevelně v záhonů růží. Další mínus vnímám autorovu úsečnost a častou úspornost vět. Jistě, v dramatických a "rychlých" místech to je jen ku prospěchu věci, ale při normálním běhu události je to zbytečně sekané. V knize do 200 stran ještě ok. Ale mít to třeba 500? Tak to ani náhodou. A ano, občas jsou v knize místa, kdy autor pouze předvádí svůj talent, ale upřímně... klukovi, co je lehce přes třicet, se nemůže nikdo divit. Rozhodně si Šindelku zařadím mezi nejzajimavejsi současné české spisovatele a uvidíme co bude dál.

vekune
31. ledna

Což o to, jazykový styl je vytříbený, radost to číst. Téma by mě zaujalo, ale zpracování už nikoliv. Příliš mnoho popisných situací. Popisovat výrobu auta? Ano, chápu, kluk to viděl a zarazilo ho to, ale z mého pohledu se nejedná o knihu o migrantech, ale o popis zimní krajiny, chaty a továrny.

fauxthum
15. ledna

Je to sice dobře napsané, ale v lepším případě jde o kýč, v tom horším o lacinou spisovatelovu sebepropagaci skrze kontroverzní téma, k němuž ovšem evidentně nemá nic co zásadního nebo relevantního říci.

medialstar
07. ledna

Šindelka vládne slovem, prostě to umí. Vnímám ji především jako o pokus o vidění problému i z druhé strany. Neházet prostě všechny do jednoho pytle. Představit si za příběhem skutečné lidi. Kniha má pár silných momentů. Ale nejradši bych se úplně odprostila od toho, že se jedná o téma migrace a brala ji jako knihu o cestě, vůli, naději, citech a potřebách. Paradoxně mě víc oslovila ta industrialní linie, tam to fungovalo nějak přirozeněji. Na knihu či spíše autora jsem četla spoustu negativních ohlasů v diskuzích, aniž by samozřejmě knihu četli. Už se nejednalo o nic jiného než o laciné útoky, které jen ukazují to, že se opravdu jedná o zásadní a ožehavé téma, které nám nemůže být jedno a o kterém se musí mluvit. Jen si prostě Šindelka nezvolil tu stranu barikády jako většina internetových diskutérů. Špatná reklama taky reklama.
Dala bych hodnocení 3,5*, ale vzhledem k tomu, že na 3 to zas nebylo, dávám 4. Ale s odřenýma ušima.

marcela6425
02. ledna

Tuhle knížku jsem s velkými nadějemi koupila před vánoci celkem 3x - z toho jednou pro sebe a 2x jako dárek. Bohužel jsem byla trochu zklamaná. Téma mě opravdu zajímalo a těšila jsem se na ucelený lidský příběh, na "Evropu očima uprchlíků" a na to, že mě kniha donutí vcítit se do imigrantů...ale ty emoce se nedostavily. Za to spousta popisů, a ano, opravdu to působilo trochu scénářovitě. Každopádně jsem ale ráda, že se tématu migrace někdo věnuje, vymačkat by z něj šlo ale víc...