Trosečník sibiřský
Světlana Glaserová
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386057/bmid_trosecnik-sibirsky-BM6-386057.jpg
4
143
66
Skutečný, sotva uvěřitelný příběh malého českého chlapce na cestách po obrovském sovětském impériu. Kniha je volným zpracováním autentických vzpomínek otce autorky, který se narodil v roce 1925 v Sovětském svazu a mapuje jeho dětství a dospívání. Na jedné straně bolševické impérium třicátých let minulého století živořící pod krutým diktátem soudruha Stalina a na druhé malý kluk napůl Čech - napůl Rus, který se do té zvrácené doby a rozvrácené země narodil. Po několika málo klidných letech strávených na Sibiři v rodinné zemědělské usedlosti, přichází éra tak zvaného rozkulačování zemědělců a rodičům nezbývá, než se pokusit před komunistickými represemi uprchnout. Rodinná anabáze začíná na Transsibiřské magistrále, když otec s matkou a čtyřmi malými dětmi několik týdnů cestují společně s krávou Stračenou v dobytčáku do Vladivostoku. Ani zde na březích Japonského moře ale nenacházejí klid a tak se přesouvají znovu a znovu. Většinou vlakem, ale taky na velbloudech přes pouště Tádžikistánu i ruskou trojkou přes zasněžené pláně Západní Sibiře a mezi tím vlaky a zase vlaky, přes hory i nekonečné stepi té obrovské země. Železná Stalinova ruka je ale v roce 1937, v Západosibiřském hornickém městečku Prokopjevsk, nakonec stejně dostihne. Otec je zatčen a z poměrně slušně situované rodiny se rázem stanou hladoví otrhaní psanci. Maminka, které se mezi tím podaří získat československé občanství, se v zoufalství přesouvá již sama s dětmi do vytoužené vlasti svého muže. Československá republika ale v tu dobu stojí na samém prahu druhé světové války a tak bída, hlad a peripetie tímto přesunem ani zdaleka nekončí. Je pravda, že o ukrutnostech stalinismu toho bylo napsáno i nafilmováno již poměrně hodně a to většinou z pohledu dospělých perzekvovaných osob. Trosečník sibiřský je však pozoruhodný právě tím, že ty zlé a nepochopitelné časy jsou tentokrát viděny očima malého chlapce, což dodává příběhu jistou odlehčenost a kniha tak má všechny předpoklady stát se doporučovanou četbou pro starší děti.... celý text
Přidat komentář
Obdivuji autorku, jakým způsobem se vypořádala se zápisky svého otce. Kniha je čtivá, je upřimná a já si doplnil životopis jejího otce, který mi zrovna (dle knihy Rusanda na větvi) sympatický nebyl. Ale nyní jsem schopen pochopit (pokud jde o jeho osobu) vše to co učinil v pozdějším věku. Z knihy se mi nejvíce líbila pasáž z Tadžikistánu a městečka Šurab, ještě tolik nezasaženým netvorem Džugašvilim. Pak už je to pouze smutné, i když hodně vypovídající. Je ironií osudu, že dědeček paní Světlany byl sovětskými komunisty propuštěn z (zřejmě) gulagu zásluhou nacistů, tedy v době kratičkého smíru mezi SSSR a hitlerovským Německem. Červen roku 1941 byl ještě v pořadí. Za skvělou považuji i vtipnou obálku knihy.
Tahle kniha mě fakt zaujala, a to z více důvodů. Více v recenzi: http://cleoxandrablog.mozello.cz/blog/params/post/1732279/
Ačkoliv si kniha vysloužila nálepku "Pro děti a mládež", rozhodně má co nabídnout i nám dospělým se zájmem o Rusko, světové dějiny nebo těm, kteří si chtějí četbu zkrátka užít.
Příběh nabízí čtenáři rozmanitou škálu zážitků od těch úsměvných až po zážitky nasycené množstvím sovětských a dobových reálií. Nehrozí tedy, že byste se při četbě Trosečníka nudili. Ba naopak.
Neustále Vás bude pohánět touha číst dál, budete chtít vědět, jak to s tím nezbedným Vaškem dopadlo a nakonec Vás bude nesmírně mrzet, že ho musíte tak brzy opustit.
Autorka se sice snažila vykompenzovat absenci dalších let Václavova života tenkým doslovem, nicméně příběh neobyčejného chlapce by si dle mého zasloužil pokračování. Chápu ale, že je na příběh těžké navazovat, jelikož vychází z autentických zápisků a deníků autorčina otce.
Myslím, že Trosečník je jednou z knih, které budu doporučovat, kudy budu chodit, a že mi v hlavě i v srdci bude doznívat ještě dlouho.
Tohle je skutečná literatura, protože vypráví o skutečném životě. Kniha je čtivě napsaná a rozhodně neprolétne hlavou, aniž by tam zanechala potravu k přemýšlení. Ačkoli se jedná o dílo doporučované pro děti a mládež (což už dávno není můj případ), přečetl jsem si ji s chutí. Takže je možná pravda to, co tvrdí teta Kateřina: kůň je jednou hříbětem, člověk dvakrát dítětem :)
Rozhodovala jsem se, jestli dát 5 nebo "jen" 4 hvězdičky. Včera jsem dočetla a dala jsem 4, ale dnes jsem nad tím ještě několikrát přemýšlela a došla jsem k závěru, že 5 bude hodnocení přiléhavější. Rozhodně velmi kladně hodnotím ty perfektní ilustrace - dokreslují výborně atmosféru děje a jsou originálně provedené. I tyto ilustrace tedy významně přispěly k mému rozhodnutí hodnotit knihu maximem hvězd. =)
Na to, že jde vlastně o poměrně krátký příběh Vaška/Slávka od jeho raného věku po dospívání, dobrodružství tam není zrovna pomálu. Až si říkám, že když on sám v knize hovoří o tom, jak sem tam fabuloval a dobarvoval si svá vypravování pro uši jiných, jestli tohle všechno vlastně opravdu prožil... Tedy rozhodně jeho příběh nehodlám zpochybňovat, ostatně i kdyby si do své biografie opravdu něco přibarvil, četlo se to moc hezky. Jen jedním my lezl na nervy - že chvilku "neposeděl"! =)
Celkově tedy musím konstatovat, že kniha předčila má očekávání - kdybych se nemusela zrovna učit na zkoušky, asi bych ji přečetla doslova naráz.
Kluk, který prožívá dětství na několika velmi odlišných místech. Čtivý příběh o dětství, do kterého zasahuje politická situace.
Naprosto neuvěřitelný příběh toho, co se může stát, když se octnete v nesprávný čas na nesprávném místě.
Velmi čtivé, viděno očima malého kluka, přesto zajímavé i poučné. Život v Rusku, rozkulačení, postavení rodin, školství v Rusku.
Příběh kluka, jehož poutavost tkví především v rozkročenosti v široké geografické rovině. Řekněme desetiletý euroasijský roadtrip dětskýma očima. Zajímavé jsou především kontexty dobového Sovětského svazu, ale rovněž Československa či okrajově nacistického Německa. Hlodá ve mě trochu, že tak jak si hlavní postava často přiznaně vymýšlela, zda i tak nečinila jeho předloha v reálných pamětech.
Myslím, že by si tato kniha zasloužila větší propagaci. Já osobně jsem jí objevila jen díky Databázi. Je naprosto skvělá a mělo by si jí přečíst co nejvíce lidí. Tím, že jsou hrůzy stalinismu popisovány z pohledu dítěte, mohou knihu číst i starší děti.
Skvělé, nevyumělkované a zároveň velmi nevšední čtení! Doporučuji a ještě třikrát doporučuji všem věkovým kategoriím. Abychom se u nás doma o knihu nepřetahovali, tak jsme si ji v rodinném kruhu, na střídačku, předčítali nahlas.
Krásná, nevšední kniha, s dost neznámým příběhem, krásně popsaná doba očima dítěte, docela raubíře, ale bez takové nátury by třeba nepřežil, nebo by se také do některých problémů medostal. Rozhodně doporučuji k přečtení.
Knihu jsem ani v tom předvánočním shonu nebyla schopná odložit a přestat číst. Neblahé časy, viděné očima malého chlapce jsou podány bez zbytečného patosu a zároveň s citem. Dítě prostě zůstává dítětem za každých okolností a i když jsem chvílemi byla na malého Slávka naštvaná (hlavně když dorostl do puberty) za to, jak svou maminku trápil, tak na druhou stranu jsem vzápětí pro jeho neklidnou duši básníka nacházela pochopení. Každopádně děkuji autorce za nevšední zážitek!
Tak tohle se opravdu povedlo. Knihu bych doporučila všem už klidně od 12 let, protože je skvělá, skvělá a ještě jednou skvělá. Nádherné ilustrace (dílo autorky!!!), velmi čtivé, psáno s nadhledem i vtipem, nabízí mnoho souvislostí a poznatků a člověk si ani neuvědomí a je na konci, až je mi to líto. Už jen držet tento vydavatelský počin v rukou je něco. Chtělo by to nějakou cenu!
Taky mě kniha velmi mile překvapila. Hlavně to, že se neodehrává celá jen v SSSR, ale druhá polovina se týká předválečného Československa a míst mě dobře známých (Čáslav, Heřmanův městec, Vysoké Mýto). Je to opravdu skvělá knížka vhodná pro všechny generace a nejen pro milovníky historie.
Tak to bylo nečekané a milé překvapení, jeden z knižních pokladů, který mapuje Rusko očima malého kluka. A výborně!
Tak rychle zapomínáme, jak generace střídá generaci. Neuvěřitelný, milý a dobrodružný příběh o jedné daleké cestě je o to silnější, že je pravdivý. Autentický příběh malého kluka mne totálně vtáhl do děje, usadil do kanape a zachumlal do deky, snad aby mi v té daleké Sibiři nebyla zima. Svět viděný očima dítěte je tolik jiný, nehledě na krutost doby a okolností. Škoda, že Albatros této knize nevěnuje přeci jen více propagace.
Máte rádi "malé dějiny"? Příběhy obyčejných lidí, kteří žijí v převratné době? A zajímá Vás jak to vypadalo v Rusku těsně před vypuknutím druhé světové války? Pokud jste odpověděli 3x ano, pak mám pro Vás zajímavý tip: knihu Trosečník sibiřsky, která přibližuje léta 1925-1940 očima malého kluka.
Musím říct, že mě takhle kniha potěšila, bylo to moc příjemné čtení. Je to takový mix historického dokumentu o málo známých okolnostech českých dějin a dobrodružného příběhu malého kluka v exotických končinách. Kdybych to měla s něčím srovnat, tak třeba s Transportem za věčnost Františka Tichého, který letos dostal Magnesii literu za dětskou literaturu. Je tedy pravda, že pro klučičí dobrodružný příběh mi tu trochu chyběl dramatický oblouk s pointou na konci, ale vzhledem k tomu, že to je vlastně opravdovská autobiografie (Světlana Glaserová zpracovala autentické zápisky svého otce Václava), tak se s tím dokážu smířit.
Knížku mohou číst jak dospělí, tak dětští čtenáři, ta druhá kategorie navíc ocení i vcelku milé ilustrace samotné autorky. Trochu jiný pohled na historii, než jak ji známe z hodin dějepisu, si ale užijí všichni.
Štítky knihy
vlaky stalinismus životopisy, biografie dětství Sibiř Sovětský svaz dětský hrdina zločiny komunismu pro dospívající mládež (young adult) podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Trosečník sibiřský |
| 2020 | Osiánův cestovní kotlík aneb S Kelty nejsou žerty |
| 2016 | Rusanda na větvi |
| 2015 | Kdopak by se šmejdů bál? |
| 2022 | Bedřich z Ořecha |
Milý a hlavně nezaujatý dětský pohled na hrůzy 20. století. Řekl bych, že je to určitě mimořádná kniha a doporučuji k přečtení všem bez rozdílu věku.