Třešně v rumu
Michaela Janečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/490802/bmid_tresne-v-rumu-qt4-490802.png
4
315
93
Dovolená s cholerickým dědou (!) komunistou (!!) na Kubě (!!!). Štvou vás příbuzní u nedělního oběda? Nemůžete pochopit, koho to zas volili, proč si vzájemně přeposílají konspirační maily, nadávají na novináře a skuhrají, že za jejich mládí bylo líp? Vydechněte a počítejte do deseti. Ne vždy je hloubení příkopů mezi generacemi ten nejlepší nápad. Třicetiletá Michaela, profesí redaktorka veřejnoprávní televize, proto potlačila svůj pud sebezáchovy, a rozhodla se se svým (o čtyři dekády starším dědou) bezmála měsíc cestovat po Kubě. Když oběma balila kufry, ještě netušila, že za pár dní: stráví večer na policejní stanici na okraji Havany, pak se děda ztratí v pralese, že rum je oficiální snídaní šampionů a patery trenky na měsíc v pohodě stačí. Máte před sebou svérázné zápisky z cest, jež ve výsledku nejsou cestopisem, ale spíš deníkem bizarních situací v kubánských kulisách. Pokud čtenáře kdy zajímalo, co se stane, když sejme rudé třešničky z loga KSČM a naloží je do řízného kubánského rumu, v této knize najde odpověď.... celý text
Přidat komentář
Velmi vtipné putování s dědou komoušem po Kubě. Slečnu jsem velmi obdivovala, já bych se asi vrátila sama.
Připomínka míst, kde jsme byli v roce 2004 také. Bohužel se za těch dvacet let evidentně vůbec nic nezměnilo. Realita kubánského života, který člověk pozná když cestuje po vlastní ose a netráví dovolenou pouze v luxusním kubánském hotelu.
Zklamání..
Knihu jsme si koupila před dovolenou a těšila jsem se jak budu vzpomínat na naše cestování po Kubě a pobavim se u zábavných historek... bohužel se tak nestalo, autorka je velmi zaujata proti Kubě a krom pochval rumu a pláží na Varaderu je vše špatně.. I humor je založen na tom jak je na Kubě vše hloupé... bohužel ...
Vtipné, zábavné, rumové a samozřejmě třešňové! Třešně tvoří takový faktor strachu, co kdyby se ta nákaza z Kuby vrátila zpátky k nám, i demokratické volby mohou nepříjemně překvapit, jak z historie víme!
Měl jsem podobného dědečka. Na Kubu jsme spolu sice nejeli, on byl pozoruhodnou kombinací prvorepublikového dragouna a poválečného komunisty. Když jsme mu s bratrem kladli záludné otázky o legitimitě jeho oblíbeného režimu, křičel, "Vy puberťáci, až něco v životě dokážete, pak můžete kritizovat!" Stejně jako v případě autorky, naše babička byla svatá žena, která včas servírovanou večeří jeho revoluční vášně krotila! Budiž jim oběma země lehká!
Kniha mě velmi pobavila! Je mi jasné, že některé zážitky si autorka přibarvila a vygradovala do absurdna kvůli vyznění příběhu, ale vůbec mi to nevadilo, jelikož to bylo vtipné. Zábavně napsané, s nadsázkou, čtivý jazyk, žádná zbytečná omáčka. Akorát teda jsem po přečtení knihy vůbec neměla chuť podívat se na Kubu, nevím jestli to byl záměr. Kniha má i druhý rozměr mimo cestovatelského zápisníku - teď už asi chápu jistou část voličů KSČM. Oni tomu opravdu věří, protože je to jejich mládí a nic je nepřesvědčí. Jestli je pravý děda jen z půlky jako Evžen, tak by autorčina babička měla být svatořečena.
Docela hezké vyprávění o jedné cestě vnučky-novinářky s dědou a jeho kamarády na Kubu. Je to trochu jiný pohled na "ostrov svobody" než nabízejí běžné turistické bedekry, což považuju za hlavní přínos útlého příběhu. Trochu mi vadilo neustálé připomínání dědečkových potíží i jeho nadšení pro Fidelův ostrov, což mělo být oním hlavním zdrojem zábavy. Nu což, i to může být poučné, ten jiný názor na předchozí generaci...
Je to takový netradiční cestopis o Kubě, který nepotřebuje vše lakovat na růžovo. Vtipné situace vznikají z rozdílných očekávání dvou hlavních protagonistů: demokraticky smýšlející autorky a jejího dědy (kovaného komunisty). Líbí se mi právě to vystižení dvou odlišných úhlů pohledu na tu stejnou věc. Komentáře a pointy jsou občas trochu na sílu, ale přijde mi, že to k tomuto typu literatury patří.
Knížka tak nějak strašně na sílu, snaha být vtipná za každou cenu... co mě ale dostávalo úplně nejvíc bylo neustálé stěžování si. Miluju cestování a takový přístup k němu fakt nedávám...
Příjemná humorná oddechovka s nádechem rumu a komunismu. Pobavilo a o to přeci jde.
U čtení jsem se moc bavila. Takových lidí, jako je děda, znám ve svém okolí několik, ale rozhodně bych neměla odvahu s nimi jet kamkoliv, natož na Kubu. Před spisovatelkou smekám....
Kdysi mi o svém zájezdu na Kubu vyprávěla jedná známá, která se moc neorientovala v zeměpise, dějepise ani v politice a strašně se divila, že tam letěli tak dlouho a že tam lidé žili v chatrčích z vlnitého plechu. Škoda, že tam nejela s dědou spisovatelky, ten by ji přesvědčil o jejím špatném úhlu pohledu.
Jedinou výtku bych měla k častým nespisovným výrazům. Ale možná tak chtěla autorka dodat příběhu větší autenticitu.
Hodnotím humor v knize. Třešně v rumu lze přepsat jako komunista na Kubě. Tato knížka o cestě dědečka a vnučky na Kubu mě s touto zemí seznámila daleko více a přesněji než cestopisné dokumenty o této zemi. Netřeba dodávat, že zábavných příhod je zde velké množství.
Vtipný příběh o cestě novinářky se svým dědečkem, zarytým komunistou na Kubu, aby poznali jak se žije v komunistické zemi, cesta plná humorných nástrah a bohužel nezvratné pravdě, že některé lidi ani tvrdá realita nepřesvědčí, že je spousta věcí jinak
Humor byl tak nakažlivý, až se po mě otáčeli lidi v metru. Skvělá jízda od začátku do konce. Inu cestovat s partou důchodců na Kubu po vlastní ose, se zarytým komunistou a jeho partou. Inu, co neztropí tahle partička, to přidá cestování samo.
Oddechovka, která je chytrá, vtipná, sarkastická i milá, zábavná a dokonale přirozená? Těch je, zdá se mi, pomálo. Ale tenhle příběh o vejletu moderní novinářky s komoušským dědou na Kubu, tak ten takovej je. Měla jsem jej na seznamu už nějakej ten měsíc, ale něco mě pořád odrazovalo. Nebylo proč. Třešně v rumu jsou výborný!
Hořko-sladká groteska, vzdělávací příručka komunistické historie i současnosti, pravdivý turistický průvodce Kubou a zároveň návod, jak vycházet s vaším příbuzenstvem, které zrovna nemá stejný světonázor jako vy. Název více než vypovídající. Dejte si taky!
To byla jízda od začátku do konce! Styl psaní i humoru mi sedl, smála jsem se snad na každé druhé stránce a děkovala osudu, že nemám za dědu Evžena. Úžasný popis reálií Kuby a zážitků s nimi spojených. Člověk má chvíli i chuť na Kubu vyrazit, ale pak si vzpomene na to méně příjemné (čehož je většina) a zase si to rychle rozmyslí.
Nemůžu říct, že bych se smála od začátku až do konce, ale byla to taková příjemná jednohubka.
Perfektně vtipná a odpočinková kniha. Měla jsem ji přečtenou hned a už se mi dlouho nestalo, abych se u nějaké knihy s chutí zasmála jako u téhle. Vyloženě mi sedl autorčin humor a její styl psaní a vyprávění. Bavilo mne jak je to celé psané s nadhledem, vtipem a i delší popisy historických událostí byly odlehčeny a zjednodušeny. Chvílemi jsem sice uvažovala, kolik si toho autorka přibarvila, ale ať je to jakkoli, kniha nám přinese výlet do autentické Kuby a je to zaručený lék na zlepšení nálady.
Už dlouho jsem se u knihy tak nenasmál. Mám ve svém okolí pár známých, kteří toužili navštívit Kubu a splnili si ten sen. Bohužel všichni prostřednictví CK s cílovou destinací Varadero a jedním či dvěmy organizovanými výlety do okolí. A myslí si, že byli na Kubě. Tohle je ta pravá kniha k vyléčení ideálů. Autorku neznám, ale věřím jí každé slovo a obdivuji její umění zkratky, vystižení podstaty daného okamžiku a samozřejmě smysl pro suchý humor. Ten miluji. Škoda že nelze udělit víc hvězdiček - neváhal bych.
Štítky knihy
humor Kuba cestování české cestopisy deníkové záznamy prarodiče a vnoučata humoristické příběhy
Třešně v rumu
Třicetiletá Míša se s dědou Jakešem -Evženem vydává do kubánského ráje a vtipnými poznámkami glosuje rozpor mezi idylkou nabízenou turistickými průvodci a komunistickou propagandou a realitou na místě mimo turistické rezorty. Neodolala jsem a vygůglila jsem si fotku Mural de la Prehistorica.