Traja kamaráti
Erich Paul Remark
Robert Lohkamp a jeho dvaja kamaráti sa počas hospodárskej krízy okolo roku 1930 prebíjajú životom, ako vedia. Vlastnia autoopravovňu a pokúšajú sa čeliť hroziacej nezamestnanosti. Robertova láska k Patrícii Hollmannovej presvetľuje román ako jasný lúč. Pat pochádza z meštiackej rodiny, žije však v schudobnených pomeroch, a navyše zápasí so smrteľnou chorobou. To všetko Robert spočiatku vôbec netuší...Remarque na jednotlivých osudoch postáv zachytáva celú spoločenskú i politickú situáciu v Nemecku, hoci ju podrobne neopisuje. Príbeh jasne svedčí o autorovom rozčarovaní z ťažkých čias, predsa však je pretkaný sviežim humorom. Patrí k najkrajším dielam oslavujúcim silu priateľstva a lásky až do posledného dychu.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2016 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Drei Kameraden , 1937
více info...
Přidat komentář
Je to tak dávno,co jsem četla tuto knihu,ale dodnes si pamatuji své poicity po přečtení smutného příběhu.Remarque se stal mým oblíbeným autorem.
Ze začátku mě to moc nechytlo a četl jsem to skoro rok, ale konec to vynahradil. Slzy mě stékaly po tváři.
Pro mě nejlepší Remarquevo dílo. Příběh o lásce a o přátelství! Nádherná kniha od skvělého spisovatele..
Tři kamarádi byla moje první Remarqueova kniha a i když od té doby uběhlo vlastně takřka půl století, dodnes si pamatuji pocity, které ve mně tenkrát vyvolala. Rozbalil jsem ji hned, jak jsem vyšel z krámu (v Brně na České) a začal číst v chůzi. Posadil jsem se na první lavičku, na kterou jsem narazil a četl, až dočetl. Dočítal jsem - podoben našemu prvnímu dělnickému prezidentu Gottwaldovi - při světle pouliční lampy (ten si údajně takto v mládí doplňoval vzdělání - aspoň nám to ve škole tvrdili). Odnesl jsem si z té četby do života poznání, že kamarádství je skvělá věc (když se povede), že velké lásky mívají často tragické konce (nejen v knihách, ale i v životě) a že krása a velikost nosí často ošumělý kabát ( a neplatí to jen o autech). Navíc jsem se naučil i pár nadávek pro život (uznejte, že takový "slabomyslný potrat" nebo "putující hřbitov bifteků" jsou skvělé. A i když jsem od té doby přečetl řadu jak jeho, tak i jiných knih, tahle patří stále mezi ty, které mi přirostly k srdci.
Klasické dílo. Přátelství na mnoho způsobů - od drobných pozorností až k lásce a oběti nejvyšší, životu položenému za kamaráda, za lásku. Mnohem víc mě dojímaly velice živé historky přátel, vztahy, trávení společného času, nežli love story Robbyho a Pat - tak nějak je jasné, že jejich láska skončí špatně. Remarqueovy love story jsou takové ploché, mnohem jadrnější a živější a nadčasovější jsou právě příběhy přátel nebo náhodných známých, či přímo nesnášenlivost vůči nepřátelům. V tom je mistr nad mistry.
Když jsem dospíval, tak se mi tato kniha moc líbila. Až na ten závěr, ten byl přece jen trochu rozvleklý a ženská hrdinka přehnaně kladná.
Remarque píše své knihy velmi podobným stylem, který je poznat již po několika slovech. Ale právě jeho styl psaní miluji. Krásné, nadčasové citáty- co slovo, to perla. Dokonale se dokážu sžít se všemi hrdiny, v každém je něco. Další výborná kniha. Nejde hodnotit jinak než pěti hvězdičkami.
Tohle je další z důkazů, že Remarque je výborný spisovatel. Trochu jinak laděný příběh než autorova ostatní díla.
Tři kamarádi představují dílo hodné mistra.
Opět jsem se přesvědčila o tom, že zobrazovaná pravda je sice krutá, ale je upřímná. Zároveň je však pravdou, že u (po)válečných knih je nezbytná, takže žádné zjemnění se nekoná a ,,přehánět" naneštěstí není v čem, protože nelze více zavírat oči před skutečností...?
Podle mě nejlepší kniha od Remarqua. Kniha o lásce a o přátelství - co je víc? Krásná kniha, která mě přivedla k tomuto spisovateli a vlastně i k lásce ke knihám. Kdysi v anketě Kniha mého srdce byla tato pro mě jasnou volbou.
"Nikdy nezapomenu na tuto tvář - nikdy nezapomenu na to, jak se ke mně potom naklonila, jak změnila výraz, jak se tiše naplnila něžností a jemností, zářivým tichem, jako by rozkvetla - nikdy nezapomenu na to, jak mi její rty vyšly vstříc, jak se její oči přiblížily k mým, jak byly těsně přede mnou a dívaly se na mne, tázavě, vážně, veliké a lesknoucí se - jak se pak pomalu zavřely, jako by se vzdávaly."
Opět krásný a zároveň smutný příběh o lásce v kontrastu s válčením. Remarque dovede dokonale popsat tento protiklad. Určitě doporučuju.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) přátelství láska nemoci německá literatura 30. léta 20. století
Autorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Moje první Remarqueova kniha a také jedná z nejlepších jaké jsme kdy četl.