Tragický bál

od:


KoupitKoupit eknihu

Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu. Pavlína ze Schwarzenbergu, manželka zakladatele schwarzenberské primogenitury knížete Josefa a švagrová slavného „maršálka“, žije v povědomí veřejnosti jako tragická oběť požáru na rakouském vyslanectví v Paříži v červenci 1810. Tato událost, závažná diplomatická zápletka složitě budovaných rakousko-francouzských vztahů, umožnila kněžně ze Schwarzenbergu „život po životě“. Zemře-li náhle matka devíti dětí, je to vždy tragédie, je-li tato matka známou osobností, stává se taková tragédie majetkem veřejnosti. A tak prvním posmrtným obrazem Pavlíny byl obraz statečné a obětavé matky, která položila život při záchraně vlastního dítěte. Pavlína byla však nejen svým skonem, ale především životem výjimečnou ženou – nejen svým malířským talentem, darem obratné písemné komunikace, ale především tím, že jako jedna z prvních urozených žen přijala za svůj model rousseauovské matky. Přitom dostála všem požadavkům reprezentace rodu, společenského života, filantropie, udržovala rozsáhlou korespondenci s mocnými tehdejšího světa,např. s knížetem Metternichem, přátelila se s paní de Staël apod. Prostřednictvím jejího příběhu tak nahlížíme i do každodenního života ženy z nejvyšší šlechtické společnosti....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30014/tragicky-bal-30014.jpg 4.417

Žánr:
Literatura naučná, Historie
Vydáno:, Paseka
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (2)

Přidat komentář
Radkab.
27.08.2017

Po vědecké stránce určitě kvalitně zpracovaná kniha, pro mně však místy až příliš popisná a nezáživná.

JeKa
05.07.2013

Kniha vypráví, jak už podtitul napovídá, o životě a smrti Pavlíny ze Schwarzenbergu. V první rozsáhlejší kapitole se věnuje titulnímu tragickému bálu: přípravě slavnosti, jejímu průběhu, vyšetřování vzniku požáru i následnému pohřbu obětí. V následujících kapitolách se pak autorka věnuje životu své hrdinky z rozličných perspektiv, které svým obsahem přesahují rámec běžného životopisu, ale jsou spíše sondou do života ženy-aristokratky na přelomu 18. a 19. století. Všímá si tak například Pavlíny jakožto matky, malířky, módní ikony, čtenářky,...a tím nám představuje celý její (a nejenom její) svět.