Černá luna

Další Kotletovina je za mnou. Černá Luna je skvělý pokračování prvního dílu. Pořád tu máme Lulova syna, co si snaží očernit duši análním sexem, aby ho nevyčuchala déčka. K tomu se přidává záhadná Lilith a další nadpřirozený účastníci nekonečnýho boje pekla a nebe.
Jako je to hodně klasickej Kotleta. Začátek je silnej – některý scény z věznice jsou určitě na pět hvězd. Ale jako obvykle autorovi ke konci dojde síla (nebo čas) a posledních sto stran, který by klidně vydaly na vlastní pokračování, je prostě jenom takovej rychlej, uspěchanej konec. Šup šup, už jsme v limitu stránek.
Jenom místo deus ex machina tady máme deus ex tabula? Nebo něco takovýho.
Jako celkově se mi to líbilo, ale protože konec je zase tak uspěchanej, tak asi nemůžu dát moc víc než ty čtyři hvězdy.

Tenhle díl mě bavil víc než první. Hlavně proto, že mi Filip už nepřišel jako takový ňouma, který ze všeho vyvázne nějakým zázrakem. Bavilo mě, že svět nebyl černobílý, že ti špatní nebyli úplně špatní, ale svým způsobem byli i na té správné straně. Příběh se mi četl skvěle, stránky ubíhaly jedna za druhou a najednou byl konec. Jen ten konec, to finále s Lilith bylo takové odbyté.. Čekala jsem nějakou gradaci a pak popis co následovalo, ale vše se odehrálo na třech stranách.. Škoda..

Kotleta přitvrdil. Černá luna má mnohem temnější nádech, než většina jeho jiných knih. Témata jsou trochu těžší, humor, a to hlavně tuzemský, ale nechybí. Mně tato série sedla vice, než nové kyber swingers párty.

Pro mě malinko slabší než první díl ( možná způsobeno absencí efektu překvapení, kdy člověk ještě nevěděl do čeho jde).
Děj celkově zajímavý, objeví se nové postavy, místa i situace. Ubylo sexu, přibylo krve a zbraní o hutnější výrazy stále není nouze.
Od té doby co Lilith utekla z pekla se změnilo hodně pravidel, což přispělo k dějovým zvratům.

Líbilo se mi to víc než první díl.
Filip tentokrát musí spojit síly s papínkem Luciferem, aby společně zastavili tu prohnanou mrchu Lilith. Na pomoc se jim přimotají mimo jiné i Andělé, a tak kromě osobních pohnutek sledujeme i věčný souboj nebe a pekla. Samozřejmě v Kotletovském podání.
Nechybí spousta akce a násilí, okořeněné erotikou a humorem se skvělými hláškami.
Jen ten konec byl trochu hopem.
Ale i tak lahůdka.

"Kabelkový román" pro drsné chlapáky. Spousta brutální akce, zajímavé fantasy nestvůrky, politické boje nebe proti peklu a potoky krve. To vše okořeněné trochou vulgarismů a erotikuš scén. Jako celek příběh funguje fajn, sem tam dokonce padl i nějaký ten vtipný vtip. Hlavními negativy je zbytečně useknutý konec, který by snesl pár stran navíc a na můj vkus příliš velké množství popkulturních odkazů. (Někdo to má rád, někdo ne. Já to zrovna příliš nemusím.)

Můj finální verdikt tedy je, že se jedná o fajn oddychovku, která neurazí, ale ani nenadchne. Zklamaná jsem nebyla, čtení jsem si užila, přesto se však k tomuto titulu neplánuju v budoucnu znovu vracet. Po dějové stránce není příběh příliš originální a nemůžu tvrdit, že by mi natrvalo utkvěl v paměti. S autorem ale nekončím, ba právě naopak - ráda vyzkouším některé další tituly, protože stylem psaní mě zaujal. Docela slibná očekávání mám od série Legie, takže uvidíme...

Moc pěkné čtení které se mi docela líbilo docela mě překvapil ten useknutý konec

O chlup lepší než Smečka, ale stejně Tobiášův řád je takový hodně velký odskok dolů od Kotletovy běžné kvality.

Příběh napínavý od samého začátku, nemohla jsem se odtrhnout, Akce, vzrušení, humor i dobrodružství (i když občas byly některé věty až moc natahované).
Autor rozhodně nezklamal.
Ovšem konec byl docela utnutý, jako když se najednou proberete z transu. Zbyla spousta otázek o tom, co se vlastně dělo dál.
Doufám v pokračování!

U této knihy mi nic nechybělo, jen ten konec byl velmi utnutý. Doufám, že bude další díl.

Druhý díl měl trochu jiný říz, ale stejně to bylo moc prima čtení. Snad bude pokračování.

Psané sice čtivým kotletovským stylem, ale příběhově to vlastně není nic moc.

Po dočtení druhého dílu se nějak nemůžu rozhodnout, jestli se jedná o posun k lepšímu či horšímu.

Kotleta nás vrhne přímo doprostřed velké řežby a naprosto vtáhne do příběhu hned na první straně. Člověku je tak hned jasné, že akce v tomhle dílu rozhodně nebude pomálu a otázky si budeme klást později. Navíc pro mě velkým plusem je navýšení akce na úkor erotických scén, kterých bylo i na Kotletovy poměry v prním díle prostě až moc. Když si k tomu přidám super nápad nejen s ohrožením světa, anděly, démony, ale i tajemným původem démonské sukuby, měla bych být nadšená. Zvlášt když vše doplňuje skvělá interakce mezi Filipem a Luciferem (oslovuj Lulu).

Ačkoli na sukubu jsem byla zvědavá, akci i vtipné interakce Filipa s anděly i démony si užívala, něco tomu prostě chybělo.

Ano, bylo tu pár super hlášek a vtipů a Lucifer aka Lulu mě rozesmál pokaždé, rozhodně mi ale přišlo, že toho humoru bylo poskrovnu. Dalším kamenem úrazu pro mě byly postavy. V prvním díle jsme měli River, která měla prostě šťávu a k Filipovi sedla, Aleša pak tuhle dvojku skvěle doplnila a takový Bohnický princ to vše dorazil. Tady máme pár nemastných, neslaných bab, nechápavých andělů a díky bohu za jednoho vtipného démona a Lucifera. Absence postav z minulého dílu tak byla opravdu citelně znát a paradoxně nejlepší vtip zazněl při vzpomínce na Bohnického prince. Když jsem nazávěr dostala ten useknutý konec ala skok v čase a stalo se asi to a to, byla jsem docela naštvaná.

Ve výsledku je kniha prostě průměr. Neurazí, kdo má rád tunu akce jak z béčkových filmů v devadesátkách, ten bude nadšený, občas se i zasměje a velké finále snad nějak promine. Mě ale oproti ostatním Kotletovkám nenadchla, nedostatek humoru a zajímavých postav mě donutil tu bezmyšlenkovitou řežbu často odkládat a dočetla jsem čistě jen ze zvědavosti jak to vlastně s Lilith tenkrát bylo.

Neměla jsem možná tyhle knihy číst po Spadu, Bratrstvu krve a Legii, protože to je prostě úplně jiná liga.

Moc rychlý konec, mám hromadu nezodpovězených otázek. Ale užila jsem si to :-)

Ďábelská obálka - ďábelsky suprová fantasy !

I druhý díl mě nepřesvědčil, abych se stala fanynkou tohoto typu knížek. Příběh zase moc rychlý, matoucí a vlastně úplně hrozný. Události tam byly naskládané na sobě jako sendvič a já se v tom opět extrémně ztrácela. Někdy jsem se i zasmála, ale spíše jsem nevěřícně třeštila oči. Vážně to není nic pro mě.

Kotleta je prostě borec. Jeho knížky se čtou samy a u této to nebylo jinak. Bavilo mě to od začátku do konce. Umím si představit z toho udělat další sérii a vůbec bych se nezlobil, pokud by bylo pokračování. I když jak příběh rozvinout že? ;)

Přesně pro tohle miluji Kotletu a jeho knihy. Je tam dost akce, sexu, hlášek a vtipných situací, že Vás to baví číst. A hlavně Vás to vždy chytí za koule a drží, aby jste mohli číst co nejvíc.

"Připomnělo mi to vtip, který mi kdysi vyprávěl Bohnický princ: Jaký je rozdíl mezi kroksama a blowjobem od kamaráda? Žádný. Je to příjemný, ale když se podíváš dolů, ztratíš důstojnost."

za mě je tedy druhá kniha Tobiášova řádu posunem k lepšímu. Akce zůstala a sex je tu tradičně také, ale jako kdyby tentokrát držel Leoš svého patnáctiletého Kotletu na uzdě a díky tomu se to s ním moc nepřehání (první díl byl v tomhle celkem extrém i na Kotletu). I příběhově mi Černá luna sedla víc a četla se mi lépe než jednička. Jediné mínus je absence Aleši a River, které tu mají prakticky nulový prostor a nové postavy je nezvládají plnohodnotně nahradit...7/10