Ti druzí
C. J. Tudor
Mrazivý. Děsivý. Neodložitelný. Nový psychothriller autorky bestsellerů Kříďák a Jáma. Gabe se jednoho dne vracel autem domů z práce a v zácpě uvízl za starým autem. Jeho zadním oknem na něj vykoukla dívčí tvář. Zahlédl, jak říká: „Tati.“ Byla to jeho pětiletá dcera Izzy. Od toho okamžiku už ji nikdy nespatřil. Tři následující roky strávil Gabe cestováním po dálnici, kterou tenkrát jel, a hledáním Izzy. Odmítá se vzdát naděje, že ještě žije. I když mu všichni tvrdí opak. Fran a Alice mají za sebou taky spoustu dní a nocí na cestě. Ty dvě ale nikoho nehledají. Ty dvě utíkají. Před někým, kdo jim chce za každou cenu ublížit. Protože Fran zná pravdu. Ví, co se skutečně stalo Izzy. Kdo za to může. A co udělají ti druzí, když ji a Alici dostihnou...... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2020 , KalibrOriginální název:
The Other People , 2020
více info...
Přidat komentář
Plný počet a smekám před autorkou. Opakovala bych jen to, co už tu padlo.
Faktem je, že se mi už dlouho nestalo, že bych měla studenou plotnu a dítě odbyla slovy: "Neruš, čtu!! " :)
Ne, tohle prostě bylo jedno velké šlápnutí vedle. Do čtení jsem se musela vyloženě nutit, příběh byl takový nemastný neslaný. Prý mrazivý a děsivý? To sotva. Neodložitelný? Musela jsem si dokonce dát na pár dní pauzu, jak jsem z toho byla znuděná a znechucená. Postavy byli bez charakteru, jejich chování bylo leckdy iracionální až iritující. Sled událostí byl poněkud zvláštní a rozuzlení nebylo nijak šokující. Žádné vau se tedy nekonalo. Nedoporučuji, je to jen ztráta drahocenného času, který lze využít k lepším thrillerům. Zatím se mi od autorky nelíbila ani jedna kniha, tak snad ta další bude už o level lepší.
Četla jsem kvůli výzvě. Knížky libující si v nadpřirozených jevech nemám v lásce, ale tady jich bylo tak málo, že samotnou mě to až zarazilo! Vlastně mi ta duchařina přišla úplně zbytečná.
Příběh začal slibně, ale v průběhu byl děj občas takový neučesaný. Autorce se však jedno upřít nedá: co vypadá jako nesmyslně spletité, je vlastně výborně zamotané a každý střípek nakonec vytvoří pěknou mozaiku.
Místy překombinované, rozhodně ne mrazivé, děsivé, neodložitelné. Námět fajnový, ale dalo se z něj vytřískat víc.
Po Kříďákovi, který nasadil opravdu velmi vysokou laťku, jsem dlouho dobu další knihy od Tudor odkládala. Nakonec přišla řada na Ti Druzí.
Ze začátku trochu chaotické, místy jsem se ztrácela. Čím déle člověk knihu čte a vytváří si různé obrazy dějové linie jak by to mohlo být, ve většině případů nám do toho autorka hodí vidle a jsme zase na začátku, část příběhu nám rozkličuje a část nám zase zamotá. Ke konci už do sebe vše krásně zapadá a poslední puzzle složí krásný obraz celé dějové linie. Vše se vším souvisí. Skvěle propracovaný příběh i zápletka, která není jen plná křivdy a odplaty, ale poukazuje na základní pravidlo, nic není zadarmo a velmi si rozmysli, co si vlastně přeješ a pravidlo oko za oko, zub za zub. Také se dozvíme něco málo o temném společenství na Dark webu, která knize přidává další porci napětí. A vše okoření menší dávka napřirozenosti. Kniha je úžasně zamotaná, propojena a není překombinovaná.
Výsledkem, je opravdu skvělá kniha, která pobaví, nutí se pořádně zamyslet, dávat pozor a ve zrytu nese i určité poselství. Kniha je úžasně zamotaná, propojena a skvěle rozklíčovana. Příběh ani jednotlivé linky neruší ani nejsou překombinované.
Do této knihy jsem se vůbec nemohla začíst, první třetina se až na občasnou lehkou výjimku táhla jak smrad, postrádala napětí, spád no prostě tragédie. V druhé třetině se již konečně začalo něco dít a knížka byla rázem o trochu zajímavější, avšak ten správný spád chytla až ke konci. Kromě posledních asi 2 kapitol, které byli naprosto překombinované a zbytečné...Nějak nevím jestli ještě budu mít někdy chuť od této autorky cokoli číst. Kvalita nebyla závratná ani u prvotiny (Kříďák) a s každou další knihou je to bohužel ještě horší...
Edit: Přemýšlím, co mi tato kniha připomínala a už to mám hlavní zápletka je na téměř totožném principu jako v knize Řetěz, avšak tam je téma zajímavěji a tudíž lépe rozvedeno...
Po přečtení Kříďáka, který u mě u této autorky nasadil vysokou laťku, jsem se pustil i do této knihy. Zezačátku mi přišel děj trochu chaotický a než jsem se nadál, byl jsem o pár let jinde. Postupem času jsem ale knize přišel na chuť a prakticky jsem jí neodložil, dokud jsem ji nedočetl. Příběh byl velice poutavý, hlavní postavy výrazné a pro mě jedna z nejlepších zápletek. Kniha mi nabídla nejenom příběh, ale také základní informace o něčem, co je mi osobně vzdálené, ale přesto o tom slýchám poměrně často - o dark webu. Sekta, nebo chceme-li skupina, dodala knize hlavní náboj napětí, nejistoty a držela děj ve vysokých otáčkách. Chvílemi jsem si myslel, že propojení hlavních i vedlejších postav je tak komplikované, že "díly skládačky" do sebe nemohou nikdy zapadnout, ale autorce se to povedlo a vše dokonale zapadlo. Je až neuvěřitelné, že jedna "žádost" spustí lavinu, která bude mít za následek poznamenání životů několika lidí a jejich rodin. Za mě plný počet!
P.s. Věřím, že i v této občas nelehké době by hodně lidí pomoc "Těch druhých" uvítalo a přišlo jim to správné. Také jsem se s tím setkal a jejich pomoc bych uvítal. Můžeme ústavní či soudní systém nenávidět, brát ho jako velikou nespravedlnost či jím v soukromí opovrhovat a sdílet své pocity na sociálních sítích, ale kdyby jsme jej neměli, můžeme se pak rovnou vrátit k jeskyním malbám nebo zpět na stromy. Proto podobná uskupení neexistují ... Nebo?
Moje třetí kniha od autorky. Zezacatku mi to připadalo celkem chaotické. Vůbec jsem neměla utříděné souvislosti, ale pak se postavy postupně odhalovali a dalo to knize nějaký směr. Skládačka zapadala do sebe a knihu jsem nerada odkladala. Byla za mě hodně dobrá. Ta myšlenka a nápad odplaty originální.
Me prvni setkani s autorkou, porad se nejak Jame i Kridakovi vyhybam, ale tentokrat jsem rozhodne chybu neudelala. Narazila jsem na Ty druhe a opravdu jsem knihu nemohla odlozit, precteno v jednom dnu. Zpocatku to vypada trochu jako chaos, ale postupne se stripky skladaji dohromady, je to napinave a ma to spad.
"Zadny clovek nevi, kde skutecne lezi jeho hranice, dokud k nim neni dotlacen.
Co vsechno udelame pro ty, ktere milujeme? Ty nejkrutejsi ciny se rodi z te nejvetsi lasky."
Po týdnu od přečtení chci napsat komentář a pomalu nevím co. Chvílemi jsem se v odhalování toho, proč a kam zmizela Izzy, motala jak vítr v bedně. Vzhledem k tomu, že jsem poslouchala v audio formě, vracela jsem se těžko a tudíž některý dějový souvislosti jsou mi záhadou doteď. Zbytečně moc spletitý, krapet nereálný ( i když tohle mi ne vždy vadí) a ponurý jako noc. Jsem ráda, že jsem se prodrala na konec a čapnu něco jinýho. Něco nad čím se mi nebude mozek točit jako žentour.
Jednohubka, která se rozjela docela dobře, ale celkem rychle uvadala, takže dočteno spíše ze setrvačnosti než ze zvědavosti.
Zpočátku poněkud nejasné, ale jak se začnou vyjasňovat vztahy mezi jednotlivými dějovými liniemi, tak už poměrně dobré čtení. A po vyjasnění, kdo jsou Ti druzí a o co jim jde, už se knížka čte jedním dechem.
Nemám moc ráda v thrillerech záhadné a nevysvětlitelné jevy, tady to naštěstí nebylo až tak výrazné, ale stejně…
Začátek nedává smysl. Ale pak se příběh skládá střípek po střípku. Perfektní mozaika lidských osudů se skvělým rozuzlenim.
Prostě a jednoduše perfektní. Hned jsem objednal předešlou knihu Jámy a těším se na další od autorky.
Vypravěčsky napsané, vyspělá autorská ruka. Autorka pracuje spíše s dějem než s postavami a tím čtenářovu pozornost záměrně odvrací od toho, co je v příběhu stěžejní. Prolínavost postav a jejich osudů ději úspěšně přispívají, díky čemuž děj rychle ubíhá a přidává samotnému příběhu zajímavosti a neopakovatelnosti. Autorka ví, kde přidat na působnosti, kam nastražit stísňující prostředí, kde zvolnit, aby se popostrčila čtenářova představivost. Líbí se mi to postupné rozbalování příběhu, rozkrývání podobností mezi osobami a vláken jejich životních osudů.
Velmi zajímavý příběh a čtivé. Velká písmenka a krátké kapitoly, umožňují tuto knihu přečíst za chvilku a strávit pohodový den volna.
(SPOILER)
"Věčně jsme mysleli, že budeme mít další den, další týden, další rok. Jako by naše budoucnost byla jistota. Ne jen křehký příslib." (kap.15)
Chystala jsem se knihu vrátit do knihovny nepřečtenou...ještě, že jsem to neudělala :-) Ze všech knih, které jsem od C.J. Tudor četla, se mi Ti druzí líbili nejvíce. Příběh byl dobře propracovaný, spletitý, plný překvapení a bylo to ohromně čtivé. Autorka stylem psaní dokáže nalákat ke čtení další a další kapitoly... Oceňovala jsem, že nadpřirozeno bylo trochu upozaděno (po přečtení Jámy jsem byla připravená na existenci nějakého mystična), ale nejsem si jistá, jestli jsem tuhle dějovou linku správně pochopila...
Téma knihy bylo zajímavé:
- skupina na dark webu - líbilo se mi pojmenovaní "Ti druzí" - člověk si často myslí, že tragédie se ho netýkají, to těch druhých...
- odplata "oko za oko" - chápu tu potřebu člověka potrestat někoho za to co provedl, ale tenhle systém byl dost drsný aneb jak jedna "touha po spravedlnosti" dokáže ovlivnit osudy a životy několika dalších lidí
- jako mámu malé holčičky mě osud Izzy zasáhl, autorce se věrohodně podařilo popsat pocity bezmoci, zoufalství a životní degradace rodiče, který přišel o dítě
"Když se někdo pohřešuje, je to jiné, než když zemře. Svým způsobem horší. Smrt nabízí konečnost. Smrt vám dává svolení truchlit. Uspořádat poslední rozloučení, zapálit svíčky, položit květiny. Pustit.
Když se někdo pohřešuje, zůstanete v předpeklí. Uvíznete na divném bezbarvém místě, kde se na obzoru slabě mihotá naděje a zoufalství a utrpení kolem vás krouží jako sup." (kap.3)
SPOILER: Už po pár stránkách mě napadla spojitost Alice-Izzy, autorka si mohla dát trochu víc práce a mlžit...překvapila mě dějová linka Fran, a byla jsem ráda, že Gabe a Katie si k sobě začali pomalu hledat cestu.
Doporučuji k přečtení!
Štítky knihy
thrillery tajná společenství tajemství zrcadla dálnice zmizení dětí
(SPOILER) Knížka je velice čtivá od začátku téměř do konce.
Celé čtení jsem se těšila, jak to celé na konci dopadne, ale konec mně tedy bohužel celkem zklamal.
Když pominu fakt, že celé to zorganizovala ošetřovatelka/hospodyně, o které je v knize zmíňka asi tak 3x, tak pasáž kde Izzy přišla do pokoje za Issabellou mi připadalo, že se autorka koukala před napsáním konce na film typu X-mena… bohužel tato pasáž bylo z mého pohledu vážně přehnaná a zkazila mi celý dojem z knihy…
Nicméně obsah jako takový byl ještě jednou velmi čtivý a napínavý.