Ti, co vidí
J.R. Erickson
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/515535/bmid_ti-co-vidi-N2u-515535.jpg
4
276
276
Přízraky z Michiganu série
1. díl >
Jednoho slunečného srpnového rána roku 1935 najde třináctiletá Sophia Grayová svou kamarádku Rosemary, jak se potuluje po lese. Rosemaryiny žluté šaty jsou flekaté a potrhané, dívka zvláštně napadá na jednu nohu a má prázdné skleněné oči. Zoufale naznačuje Sophii, že jí musí nutně něco ukázat, a ta ji následuje. Dvacet let po nálezu Rosemaryina těla se Sophia ocitá uvězněná v rozlehlém a děsivě krásném Ústavu pro choromyslné v severním Michiganu. Dostává se do rukou zlovolného doktora, který si za své oběti vybírá pacienty s nadpřirozenými schopnostmi. V současnosti, v roce 1965, je Hattie, podobně jako před třiceti lety její matka, vedena duchem. Noviny ukryté na půdě odhalí tajemství, které ovlivnilo život Hattie a jejích sourozenců. Hattie a její sestra Jude se vydávají na křížovou výpravu, aby napravily křivdy minulosti a odhalily podvod, který jim před deseti lety ukradl matku.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2023
,
Fobos
Originální název:
Some Can See , 2018
více info...
Přidat komentář
Ti, co vidí byli velké vykročení z mé komfortní čtenářské zóny. Mysteriózní příběhy s prvky nadpřirozena jsem nikdy moc nevyhledávala, ale jednou za čas chci vyzkoušet něco nového a zjistit, jestli neobjevím třeba nového oblíbeného autora...
Bohužel mi ale tato novinka tolik nesedla. Námět zněl hodně zajímavě, ale chyběla mi gradace děje a navíc jsem se místy ztrácela v časových linkách a postavách, byly sice značené, ale prostě mi to trvalo...
Ve výsledku rozhodně nelituju, že jsem si Ti, co vidí přečetla, ráda jsem je zkusila a špatné čtení to nebylo, ani náhodou, jen mi tam něco chybělo.
Kniha spadá do kategorie "divím se, že to někdo vůbec vydal". Absolutně nezáživné a nudné, cenu by měl dostat autor anotace, který to dokázal shrnout natolik lákavě, že mě to přinutilo ke koupi. Děj je vyprávěn stále stejným unylým tempem, žádná velká gradace či napětí, plno vycpávek, aby se to natáhlo a chyby v logice - viz perfektní komentář od Kanuska níže. Za mě tedy bohužel ne.
Kniha to nebyla špatná... jen jak se tam často mění časové linie a vystupující postavy, které zrovna vyprávějí příběh... trochu mě to pletlo než jsem se v příběhu zorientovala... ale opravdu byla lepší linie Sofie v ústavu... to musím uznat ..
Měl jsem drobátko strach, že to bude tak trochu paranormální červená knihovna. Byl jsem poměrně mile překvapen. Čtenář sleduje příběh z pohledů čtyř postav, v němž se prolínají různé časové roviny, zpočátku jsem byl lehce zmaten skládáním kapitol, ale později mi to začínalo dávat smysl. Jako horor příběh moc dobře nefunguje, spíš se jedná o thriller s prvky paranormálna. V 1/3 jsem byl lehce skeptický, zda ve čtení pokračovat, poněvadž jsem nedostával kýženou dávku děsu nebo napětí, překonal jsem to a neudělal jsem chybu. Ne jednou jsem se přistihl, že prostě musím přečíst další kapitolu.Velkým plusem knihy jsou kapitoly, nejsou nikterak dlouhé, naopak čtenáře nutí pokračovat v četbě. Příběh jako takový není příliš komplikovaný, přesto však dává smysl. I když bylo pár věcí, které bych vytknul. Z autorky mám pocit, že psát mužské charaktery ji není komfortní, protože mi přišlo, že spousta postav mužského rodu měla epizodní roličku, zemřela nebo někam odjela. Obecně postav bylo na téměř 300 stránkovou knihu poměrně dost, tudíž možná to byl záměr. Z tématu vidět a cítit mrtvé, případně z ústavu pro chormyslné se dalo vytřískat o maličko víc - v tomhle ohledu jsem čekal úplně něco jiného. Potenciál nebyl využít jak bych si představoval - více ústavu, sadistický technik nebo strašení by na škodu nebylo. Autorka psát umí, to zase jo, ale závěr knihy ve stylu zlo bylo potrestáno a všichni žili šťastně až na věky pro mě nebyl úplně košér a pro knihu v žánru horror/thriller bych si představil černější konec.
No, abych řekla pravdu, čekala jsem od knihy víc. Začátek příběhu je poutavý, zajímavý kdyby se po něm šlo vice, či se psalo podrobněji o léčebně a Sophii vůbec bych se nezlobila. Jinak je kniha takový průměr, který zabaví na deštivém dny.
Ako prvé musím pochváliť obálku tá je naozaj nádherná a určite vám na ňu padne zrak v kníhkupectve.A ak sa pre ňu rozhodnete určite nebudete ľutovať .Ti co vidí nie je ducharina pri ktorej sa vám postavia aj vlasy dupkom (takže ak začínate s týmto žánrom toto bude dobrá voľba ) ale má v sebe niečo co má zaujalo a príbeh má bavil.Počas čítania na vás vdýchne tajomno a nadprirodzeno.Oceňujem že autorka v príbehu poukázala prostredníctvom Sophie na dobu kedy sa toto naozaj dialo.Som človek ktorý verí na takéto veci a veľa ľudí ktorý majú dar ako Sophie a jej dcéra Hattie nie sú v spoločnosti prijatý ako ty normálni.
Niektoré postavy vám budú sympatické iné zase nie.Sú opísané tak aký sú ľudia aj v skutočnosti. Jedni bažia po moci a úspechu.Iný sú zavretý za bránami budov(neprávom).Kniha je plná tajomstiev a duchov .Atmosfera v príbehu je opísaná realistický.Je tu plná škála emocii rôzneho druhu od hnevu až po šťastie.
Nemôžem si pomôcť ale hrozne mi to pripomenulo seriál Stratené duše.Takže ak vás serial bavil dávam do pozornosti túto knihu a ak máte chuť na príbeh s nádychom tajomná skúste.
(SPOILER)
Příběh začal velmi slibně a čtivě.Postupně se však překlopil do neskutečné nudy. Těšila jsem se na duchařský pomalý příběh, ale místo toho jsem se prokousávala hromadou nelogického chování postav.
Velmi často převracím oči u D.Coates, jejíž hrdinky a konce všech knih jsou stejné. Ale zlatá Darcy, která píše alespoň čtivě.
Tady to vypadalo, že po první třetině knihy došla autorce inspirace a začala plácat první co ji napadlo a atmosféra naprosto nulová. Příběhy postav byly těžko uvěřitelné a nedotažené.
Hattie v 18 či 19 letech bydlí sama. Dobře, a čím se vlastně živila? Do toho tvrdila, že v organizaci Pomocné ruce pomáhá už více než patnáct let - No, to začala brzy.
Sestry netouží po vztahu, přesto se najednou zamilují do jednoho muže - což je trochu zbytečná postava. Damien tvrdí, že potřebuje pomoc při práci s bezdomovci a Hattie pak vůbec není divné, že s ní mezi bezdomovce nešel ani jednou ale jezdí s ní na koni?
Sophie byla v blázinci na základě čeho? Pokud by ji tam šoupl manžel, tak dobře v té době, dejme tomu. Ale jen tak? Žádný soud? Bratr ji nemohl navštěvovat? Na základě čeho? Proč se nesnažil víc? Oni mu prostě řekli, že nemá nárok a on to přijal?
Sestry mají novinový článek a místo aby hned jely do ústavu tak jako nic? Já bych teda jela hned. A když už jely - Jude si přečetla jméno doktora na seznamu zaměstnanců. Kde si ho jako přečetla? Na netu v roce 65?
A proč se nešly zeptat do něch novin na podrobnosti. A proč se noviny nechytly toho, že v ústavu zemřel zaměstnanec a podezřelá z jeho vraždy utekla??
A kdo po ní pátral? zaměstnanci ústavu, nebo policie? Pokud policie - jak to, že se neobjevili u Jude, Hattie či Ruth?
Babička Ruth - tak o té jsem čekala víc. Rozhodně víc konfrontací s vnučkami, obzvláště s Hattie. Pohled z postavy Ruth mohl být zajímavý, ale zůstal nevyužit.
Hattie v rukách doktora. To jako fakt? On se chtěl zeptat jen co říká matka? A jak chtěl svůj čin obhájit? Vždyť Hattie nebyla pacientka.
Peter - zbytečná postava.
Po tom, čím si Sophie prošla, by asi sotva byla taková jak byla vykreslena - tohle bylo asi nejméně uvěřitelné.
Kniha obsahuje hromadu vaty - viz scéna s brokovnicí, která má přinutit čtenáře pokračovat ve čtení, ale mě teda spíš otrávila.
Knížka se četla dobře. Strašidelná ani děsivá není vůbec, aspoň pro nás milovníky hororu. Ale bavilo mě to.Tak uvidíme co ta další.
Ze začátku mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala v postavách, ale pak se to četlo dobře. Nicméně u vytržení nejsem, čekala jsem víc.
Naprosto dokonalá obálka je asi tak to jediné, co bych mohla na knize pochválit. Pro mě osobně to bylo velice slaboučké, ani na jedné z postav mi nezáleželo, ani jedné postavy mi nebylo líto, a to tam takoví adepti byli, ale co se s nimi stane, mi bylo v podstatě ukradené. Prostě taková matla patla splácanina všeho možného dohromady, ale nic pořádného z toho nevylezlo.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Mám ráda tuhle tématiku s duchy. Děj frčel svižně a aniž bych se nadála, tak jsem byla na konci. Pro mě velice povedená knížka, která mě vytrhla z krize. Bavila mě.
Ze začátku jsem byl trochu zmatený z mnoha postav a časových rovin, ale postupně, jak jsem se více dostával do příběhu, už to bylo jasnější. Druhá polovina knihy je opravdu napínavá a četla se dost rychle. Celkově se jedná o zajímavý příběh, ale kniha nijak nevyniká od ostatních podobných duchařských příběhů.
Označení knihy jako horor je trochu úsměvné, za mě je to spíš mysteriózní thriller s prvky nadpřirozena. Líbilo se mi prolínání časových rovin (minulosti a přítomnosti) a tempo, jakým se odkrývaly souvislosti a vztahy mezi postavami. Mě tyhle rodinná dramata a temná tajemství, okořeněná špetkou duchařiny, dost baví, navíc mi styl psaní připomínal Jennifer McMahon, takže to bylo taky jedno velké plus. Závěrečné rozklíčování zápletky bylo za mě v pohodě a další díly si určitě nenechám ujít.
Knížka se mi líbila. Měla na mě trochu takový Stranger Things vibe. Ze začátku jsem byla trochu zmatená z častého střídání času a postav, ale zvyknete si. Čekala jsem to asi více strašidelné a více zasazené do prostředí ústavu. Nicméně se mi kniha líbila a do dalších dílů se určitě pustím.
Taková klasická oddechovka, nenadchne ani nezklame. Ze začátku jsem to chtěla odložit, byla jsem zmatená z postav a období událostí, pak se to tak nějak propojilo, chvilku to mělo dobrý děj, ale pak to rychle a divně skončilo.
Osobně bych knihu určitě neřadila mezi horory a bohužel mi to nepřišlo ani jako mysteriózní thriller. Ano, v knize narazíte na duchy, ale ne v takovém stylu, že by vám z toho běhal mráz po zádech.
Příběh vypráví několik protagonistů a střídá se také několik časových rovin. Přestože je vždy uveden letopočet a vypravěč, působilo to na mě trochu zmatečně. Až po cca 100 stranách jsem pochopila vztahy mezi postavami a vše začalo dávat smysl.
Rozběhl se velmi zajímavý příběh, kdy mi z některých pasáží bylo až úzko.
V polovině knihy se objevila detektivní linka, která mě hodně zaujala a bavila a která také ovlivnila mé celkové hodnocení.
Od knihy jsem bohužel čekala něco jiného, proto jsem nebyla schopna ji náležitě ocenit. Nicméně i tak musím uznat, že příběh je to rozhodně zajímavý a myslím, že najde mezi čtenáři nadšené ohlasy.
Štítky knihy
psychiatrické léčebny duchové a přízraky mysteriózní, mystéria křivda nadpřirozené schopnosti rodinná tajemství duchařské romány
Čekala jsem od knihy vice, zacatek mel paradni rozjezd, stred byl zajimavy, ale pak autorovi dosel dech, ta sladkost na konci me uplne znicila. Bod urcite za to, že kniha ma spad a cte se velmi dobre, bod za duchy, i kdyz horor to tedy nebyl a bod za Damiena, ktery mel stesti na obe sestry, ten, i kdyz to byl jinak suchar, me bavil. Jak uz bylo receno, kniha ma nelogicnosti - po 10 letech v ustavu, prakticky na samotce a pod sedativy byla Sophie tedy ve vyborne fyzicke i psychicke kondici, dokonce po nekolikadennim bloudeni neznamym lesem nasla cesticku k domovu, ktera se za celych 10 let nijak nezmenila a pan dr. najednou po letech procitl a videl a citil duchy vsude az se z toho zblaznil a stal se prakticky svym pacientem. Takze - smele do cteni, cte se to opravdu dobre, ale berte to jako oddychovku.