Dobrodruhům
Tereza Ramba
Neplánujte cesty… prožijte je! Cestování si nikdy nenaplánujete na sto procent – vždy vás něco překvapí. Ví to i oblíbená herečka a cestovatelka Tereza Ramba (Voříšková). Za dva roky navštívila dvacet zemí a rozepsala se o jejich známých i nečekaných podobách. Ať už máte sami neklidného cestovatelského ducha, nebo radši jenom jezdíte prstem po mapě, Tereziny zážitky v kombinaci s autentickými fotografiemi a ilustracemi jsou natolik inspirující, že vás začnou svrbět pohorky.... celý text
Přidat komentář
Na knížku jsem se moc těšila , dlouho jsem si ji chtěla přečíst ....velice se mi líbily obrázky a fotografie .....ale čekala jsem asi trošku něco jiného . Některé části mě moc nebavily. Myslela jsem , že ty cesty budou popisovaný jako příběh.....ale úplně zklamaná nejsem. Autorku velice obdivuji , to co dokázala je obdivuhodné ...
Tohle bylo tak krásné pohlazení na duši. Psáno s takovou lehkostí, poetičností, upřímností a otevřeností. Člověk měl hned chuť sbalit krosnu a vydat se do džungle. (odposlechnuto jako audiokniha)
Deníkové zápisky popsala svět jak vidí poeticky, citlivě přesně vnímám i herečku Terezu R.
Je to něco jiného - LÁSKA
Tereza Ramba vypráví o svém cestování světem. Umí opravdu dobře psát, je to laskavé čtení pro duši. Nejvíce mě zaujalo vyprávění, jak letěla do USA na falešné vízum, jak cestovala v Peru a opravdu velký je smog v Číně. Celé vyprávění prokládá také o tom, jak se seznámila a provdala za manžela. Při čtení má chuť se do světa vypravit. :-)
Knížku jsem dostala asi před 2 roky a hned jsem jí rozečetla. Bohužel mě čtení moc nebavilo, ale dnes dočteno. Autorka tady víc prožívá své momentální pocity na cestách, tak to určitě bude jednou dobrá vzpomínková knížka pro ní. Obrázky má pěkné.
Kniha s krásnými fotkami hned z několika zemí. Nejde o klasický cestopis, ale spíš pocity, které autorka při cestování měla. Některé kapitoly (země) jsou lepší, některé horší (některá kapitola se skládá doslova jen z několika málo řádků). Kniha je psaná zvláštním stylem, občas dost útržkovitě. Rychlý sled myšlenek působí občas trochu zmateně. Tento typ psaní mně bohužel moc nesedl. Za vyzdvihnutí ale stojí krásné fotky.
Původně jsem od knížky čekala tradiční zápisky z cest, tipy na různá místa a jak se na cestování do konkrétních destinací připravit. Absolutně jsem nečekala, že se v ní skrývá tolik emocí, že bude tak moc osobní a že se stane mou totální srdcovkou!
Vím o sobě moc dobře, že já rozhodně žádný dobrodruh nejsem a že do většiny míst, kde autorka byla, se jisto jistě nikdy nepodívám. Ale i z toho mála mám pocit, jako kdybych tam byla. Na Severním pólu, v Thajsku, v Kanadě, na Barbadosu..Tak moc autentické to je.
Troufám si říct, že kniha nesedne každému, že je spíš pro ty, co rádi čtou mezi řádky, mají rádi text à la deníkové zápisky, minimalismus a jsou to citlivé duše. Ti se podle mě na autorčin styl dokáží nacítit a odnesou si z textu poetický, čistý zážitek.
Kniha ma hlavne uzasne fotografie z mist, kam se clovek jen tak nedostane. Nejvice pobavily rady na co si dat v jakych mistech pozor :-) jinak ale u nekterych mist to neni tak popsane, takze se clovek obcas ztraci.. ale celkove dobra kniha s velmi osobitym stylem psani :-)
Kniha mi byla doporučena kamarádkou, která ji přečetla s velkým nadšením. Asi nejsem správný typ člověka na tuto tvorbu nebo nevím, ale já tak nadšená nebyla. Sleduji Terezu na sociálních sítích a líbí se mi její tvorba i myšlenky. Tato kniha je podaná formou deníkových zápisků z destinací v rámci celého světa a pokud člověk nezdá pozadí, nic moc mu to nedá a lze se v knize lehce ztratit nebo nechápat souvislosti. Na druhou stranu oceňuji naprosto geniální fotky a je zde poznat, jak velký vliv má cestování na vývoj osobnosti. Prošla jsem si něčím podobným a ta vnitřní trasformace a nadhled, který člověk díky cestování dostane, je znát.
Ze začátku jsem si zvykala na styl psaní ale pak už se mi to četlo krásně. Nakonec jsem moc ráda, že jsem si knihu mohla přečíst.
Myslím, že na tuto knihu musíte být správně naladěni a určitě se nebude líbit každému. Já jsem si ji vybrala původně kvůli přebalu, který mě zaujal a když se mi pak dostala do rukou, tak se mi líbila ještě víc. O autorce jsem toho moc nevěděla, jen jsem si vždy myslela, že je trochu střeštěná, ale zjistila jsem, že je v ní mnohem víc. A i kniha je jiná než jsem čekala. Není to klasický cestopis. Je to takové plynutí ze země do země na vlně vzpomínek, emocí a myšlenek. Někdy je to neuspořádané a nahodilé, ale o to víc srdečné. A celé se to čte moc pěkně. A tak jsem s Terezou procestovala i země, kam bych se já osobně nikdy neodvážila. Možná je trochu blázen, ale klobouk dolů...
Nejvíc se mi líbily kapitoly typu - Co jsem se naučila v džungli..na severním pólu...na poutní cestě...ve Skalistých horách...v Peru. Kouzelná je i část odehrávající se na vodě. Prostě, mně se kniha líbila a Tereziným babičkám přeju silné nervy, protože tahle holka toho asi nenechá...4,5*
(9/22)
Kniha láká nádhernou obálkou a opravdu vydařeným designem, jinak pro mě ale bohužel byla zklamáním. Nejedná se o cestopis, ale spíše deník, v němž autorka zachycuje své pocity a myšlenky, které se jí v daných chvílích na daných místech zrovna honily hlavou, přičemž ty mnohdy s návštěvou dané země vůbec nijak nesouvisí. Vše je navíc psáno poměrně specifickým stylem, spíše jako asociativní tok myšlenek a emocí bez logické, chronologické linie. Jelikož autorku a její osobní problémy ani její rodinu a přátele neznám, mnohdy jsem se ztrácela a text mi nedával smysl. Možná jsem na knihu příliš racionální a „při zemi“, a tak ke mně slova nijak nepromlouvala, pouze stékala, aniž by zanechala jakoukoli stopu. Upřímně paní Ramba její cesty, na které bych si sama nikdy netroufla, závidím a obdivuji její odvahu a dobrodružnou povahu, ale bohužel zřejmě nepatřím do cílové skupiny knihy. Věřím, že si však své čtenáře najde, poměrně vysoké hodnocení ostatních čtenářů budiž tomu důkazem.
"Viděla jsem strašně moc chudoby a ještě víc lásky. Viděla jsem pravdu napsanou na zdi žlutou barvou, hluboko v Andách. Bůh je láska. Láska je Bůh. Láska je."
Přečteno jako audio s krásným hlasem samotné autorky. Občas tam na mě bylo až moc vulgárností, ale celkově je to psáno velmi poeticky. Tereza umí vykouzlit až čarovná slovní spojení a obraty, líbilo a moc hezky se to poslouchalo. Obdivuju, co všechno zvládla objet, obejít a poznat.
Jak již tu bylo několikrát napsáno, tato kniha NENÍ cestopis. Je to krásný deník, zachycující pocity, situace, mezilidské vztahy, krajinu a to v nemoci i ve zdraví a ze všech možných úhlů pohledu. Jednoduše popisuje, co se možného i nemožného na cestách může přihodit a je to natolik zajímavé, že opravdu chce nazout pohorky a jít světa kraj.
Bohužel jsem očekávala cestopis a nevšední informace o procestovaných zemích, ale jedná se spíše o autorčin deník a osobní pocity na cestách. Z tohoto důvodu mě kniha moc nenadchla, ale věřím, že si své čtenáře určitě najde. Přitahuje hlavně známým jménem herečky.
Štítky knihy
duchovno deníky láska česká literatura fotografie cestopisy dobrodružství české cestopisy
Kniha Dobrodruhům je v
Právě čtených | 39x |
Přečtených | 842x |
Čtenářské výzvě | 294x |
Doporučených | 50x |
Knihotéce | 190x |
Chystám se číst | 279x |
Chci si koupit | 112x |
dalších seznamech | 3x |
Čekala jsem něco úplně jiného než jsem ve výsledku dostala. Místo klasického cestopisu vás Tereza nechá nakouknout do svých myšlenek, spíš formou deníku, chvíli mi trvalo si na tento styl vyprávění zvyknout, ale jako celek se mi tento poetický styl vyprávění moc líbil. V knížce jsem našla spoustu hezkých myšlenek a se spoustou z nich se dokážu ztotožnit..
S toulavýma botama jsem se asi narodila, a i když na severní pól se jako autorka nechystám, za polární kruh za polární září jsem se vydala nedávno.. A ano, polární zář je zázrak!
Okouzlení zátokou Ha Long sdílím, stejně jako Tereza chápu, proč je to jeden ze sedmi divů světa..
Ještě bych ráda viděla Peru nebo Austrálii, třeba už jen proto, že v Austrálii je těžký mít depku ;-)..
Moc se mi líbila myšlenka na konci vyprávění z Barbadosu, vystihuje asi úplně všechno..
"Malý věci. Velký věci. Cestování mění život. Vytrhává nás z naší reality, nutí nás bojovat za sebe, rozšiřuje obzor. Živí duši."