Temnota
Lynn Beach (p)
Stopy hrůzy - Údolí přízraků série
< 2. díl >
Jason McCormack je slepý, ale tento handicap ho nemůže zastavit. S pomocí svého průvodce, vlčáka Errolla, a přítelkyně Cissy, pátrá po tajemných záhadách opuštěné indiánské Vesnice stínů (Shadow Village). Ale jeho pátrání může přinést nebezpečí a snad i smrt. A Erroll se záčíná chovat podivně, ohrožuje svého pána i ostatní. Jason se stává obětí podivných, děsivých náhod. Podaří se mu zvítězit nad Zlem, které na něj číhá v temnotě?... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 1992 , Studio dobré nálady - nakladatelství KreditOriginální název:
The Dark , 1991
více info...
Přidat komentář
Za 42 minut hotovo, nebylo to tak “pitomé” jako jiné díly, ale nedá se od toho čekat nic. Pokud nečekáte nic, dostanete maličko víc. Alespoň pokud vám je 10 a je to první strašidelná věc, kterou čtete. Naivní, jednoduché, ale v této sérii lehce nad průměrem.
Druhý stopáčový díl série Údolí přízraků a opět takový průměr. Zápletka podobná jako v Posedlé, na internátní školu přijde nový student a opět proti sobě omylem poštve místní nadpřirozené zlo, tentokrát ducha z jeskyně, kterého se musí zbavit dřív, než se duch zbaví jeho. Nejzajímavější asi je, že je to tentokrát psáno z "pohledu" nevidomého kluka (a občas i jeho psa).
Na této sérii je vidět, jak nemilosrdně pracuje zub času - to co kdysi v jinošských letech vypadalo strašidelně ( asi způsobeno malým výběrem, nebo co ), je ve zralém věku spíš odměněno úšklebkem a lhostejně bezradným pokrčením rameny nad další podpůměrnou ztrátou času. Je pravdou, že jsem nepřečetl tenkrát ani desetinu z celé série, ale zatím po těch prvních šesti dílech jde o slaboduchý podprůměr s vyjímou Stinovy Ložnice. Sám jsem zvědavý, ke kolikátému dílu mě zavede nostalgie a zvědavost , Temnota, kde "odvážná" trojice ( slepec, vodící pes a kůstka ) čelí agresi indiánského démona, uvězněného v jeskyni a zašpuntovaného šutrákem nemá u mě ambice na víc než 35 %.
Jasona mi bylo líto pro jeho slepotu, ale měl výborného psa a dobrou spolužačku a kamarádku. Opět krásný příběh s dobrým koncem.
Lynn Beach má sympatický a čtivý styl psaní a zde předkládá příběh o slepém chlapci a jeho milovaném psovi. Už od začátku jsem si k nim vybudoval kladný vztah a během jejich napínavých dobrodružství jim fandil. Rozhodně povedená jednohubka ze série Údolí přízraků!
Knihu jsem objevila v knihbudce u nás na vlakovém nádraží. Stopy hrůzy jsou obecně vzpomínkou na mé dětství, takže jsem si přečetla s velkou chutí :) Knížka patřila asi k trošku slabším ze série, přesto jsem měla radost, že se mi dostala do ruky.
Opět slabší díly od Lynn Beach. Jsou lepší. Dalo se to číst, ale pár let na to zase nechám v knihovně padat prach :)
Napínavé, ale Posedlá byla lepší. Na druhou stranu tématicky mě kniha dojala, protože pokud v jakékoliv knize vystupuje pes, jsem z toho "naměkko".
Vyloženě odpočinková kniha, na nic víc se člověk nemusí soustředit v té četbě. Zkrátka pro zabití času, zhruba tak jedné hodiny, vzdy sahnu po této edici. :)Ale ze série stopy hrůzy tato kniha bohužel slabší kousek. Proto v ramci teto serie tři hvězdičky pro tento příběh.
Take zjistuji, ze vek se odrazi i na pohledu na knihy. Stopy hruzy uz nejsou, co byvaly, kdyz mi bylo 14,15,16 let, ale serii si stejne postupne zopakuji celou - z nostalgie :o)
Ale jo fajne na zahnání nudy za 3h přečteno. Takova oddechovka, příběh nebyl špatný.
Celkem dobrý díl. Kdyby mi bylo asi o 10let méně, vnímala bych knihu jako horor, teď je to pro mě odpočinkový četba. Zajímavé, jak se tato série knih mění z pohledu věku :)))
Vynikající kniha .Napínavá,zajímavá zkrátka jak jí jednou začnete číst nemůžete přestat.
Autorovy další knížky
| 1992 |  Posedlá |
| 1993 | Neznámá v zrcadle |
| 1992 | Temnota |
| 1992 | Skřek šelmy |
| 1993 | Ďábelské kouzlo |
Kniha Temnota je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 179x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 96x |
| Chystám se číst | 3x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 2x |
Knihu jsem přečetla za jeden den v autobuse na cestě mezi pacienty, moc se mi líbil hlavně ten vlčák, taky jsme jednoho doma měly.