Tatér z Osvětimi

Tatér z Osvětimi
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382011/bmid_tater-z-osvetimi-V67-382011.jpg 4 4325 4325

Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text

Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: , CPress
Originální název:

The Tattooist of Auschwitz , 2018


více info...

Přidat komentář

Klára2216
27.08.2018 5 z 5

Jedna z nejhezčích knih o nejhroznější době. Naprosto mě příběh pohltil, tím spíše, že je to opravdu podle skutečnosti.

Pistácie
19.09.2018 5 z 5

Kniha mě ihned vtáhla do děje, asi jako každá s touto tematikou. Je to o to emotivnější, když člověk ví, že postavy a jejich vyprávění vychází ze skutečnosti. Jsem ráda, že jsem objevila i stránky autorky, kde se dozvíme další zajímavé informace o postavách a jejích příbězích v rámci jejich života i mimo Osvětim. Dobové fotografie jen dokreslují, že jde o skutečnost, takže mě z toho až mrazilo.
Některé příběhy a vyprávění mi přišla až fantaskní. Ale nikdy jsem tu dobu nezažila a nedokážu pochopit, co prožívali. A je jasné, že to musela být kolikrát neskutečná náhoda a souhra okolností, co vše dokázali lidé přežít, a co pro to udělat, aby bojovali nejen o holý život, ale i životy ostatních.


Lucianka23
28.10.2018 5 z 5

Dokonalá knížka. Přečtena jedním dechem. Krásně napsané a četla se sama.

Leniii
02.12.2018 5 z 5

Pokud se ráno probudíš, pak je to dobrý den!

Val
02.01.2019 5 z 5

Přečteno za dva dny. Přiznám se, že z úsporného stylu psaní jsem byla ze začátku lehce rozpačitá, ale rychle jsem si zvykla. Možná je to tak lepší. Kdyby totiž autorka šla víc do hloubky , bylo by to pro mě mnohem horší. Probrečela bych to celé. Kniha vám bude ještě dlouho ležet v hlavě. Važme si toho co máme a doufejme, že něco podobného se už nikdy nebude opakovat. Doporučuji.

-markéta-
13.01.2019 5 z 5

Krásný román, díky kterému je vidět, že když člověk pevně věří, tak se můžou stát i nemožné věci!

Nádherná záležitost plná lásky, naděje a pomoci.

Dokonalá kniha, která rozhodně stojí za přečtení! Lehce předvídatelný konec, každopádně skončit to mohlo i jinak.

essterkaa
22.01.2019 5 z 5

Při čtení knih o holocaustu si človek uvědomí, co všechno byli lidé schopni přežít. Jak pevnou vůli museli mít. Takových knih jsem četla již více, ale i přesto se všemu stále znovu nestačím divit. Je dobré, že takové knihy jsou, protože si alespoň uvědomíme všechny ty hrůzy. Teď už je jen na nás abychom bojovali za to, aby se to už nikdy neopakovalo. Této knize přibývá na hodnotě fakt, že je psána podle skutečného příběhu, protože skutečnost, že tohle někdo zažil je naprosto neuvěřitelná. Velmi doporučuji!

Jitty82
31.01.2019 5 z 5

Myslím, že knih o holocaustu, zvláště těch podle skutečného příběhu není nikdy dost. Každé svědectví z tábora smrti je silné.
Knihu bych doporučila všem, protože si myslím, že knihy o koncentračních táborech by se nikdy neměli přestat číst.

topferka
20.09.2019 5 z 5

Kniha je úchvatná, rozhodně stojí za přečtení! Je psaná jednoduše, takže se velmi dobře čte a člověk se od ní nemůže odtrhnout! Potřebuje číst dál a dál.....
Fakt, že jde o autentický příběh , knize dodává tu opravdovost!
Hanu jsem četla také a každá z nich má to SVÉ!!!!

jarunkas
01.11.2019 5 z 5

Pekne se cte.

applause
04.02.2020 5 z 5

Tahle kniha mě dostala! Ještě dlouho na ni budu myslet. Bála jsem se, že mě nebude bavit a že budu zhnusena z hrůz, které se v Osvětimi děly (což jsem byla jednou). Naopak kniha byla napsána velmi čtivě ani er-forma tomu nevadila. Ještě doteď mě mrazí, že děj je podle skutečné události. Několikrát jsem u toho brečela, hlavně u konce. Je to opravdu silný, smutný, ale i krásný příběh. Doporučuji!

kulatina
11.03.2020 5 z 5

Pěkně popsaný lidský příběh plný lásky v nejhorších letech 2.světové války 1944-1945, které stravil hlavní hrdina v koncentračním táboře. Autorka má pěkný styl psaní, nejde o žádné zpětné vyprávění, ale o příběh s "přímou řečí", a proto je velmi čtivý.

Lucie2
30.03.2020 5 z 5

Za mě další silný příběh z nepředstavitelné, strašne doby. Lale je můj hrdina!

Ella161
17.10.2020 5 z 5

Silný příběh, který mě velmi zasáhl. Brečela jsem, frustrací se tahala za vlasy a nedokázala se od čtení odtrhnout. Lale byl silný, empatický mladík, který si v Osvětimi zažil dost šílených věcí. Bylo evidentní, že to neměl přežít. Měl zatraceně tolik štěstí, že si dokázal udělat kontakty tam, kde to nejvíce potřeboval. Bylo fakt dojemné, jak všem pomáhal, rozdával jim jídlo a snažil se, aby alespoň něco viděli optimisticky. Jeho láska ke Gitě neznala hranice a já jen žasla nad tím, co by všechno kvůli ní dokázal obětovat. To, že jí pomáhal, když byla nemocná a ani jí moc neznal, raději ani nebudu komentovat. To bych se tady určitě rozvášnila a ten komentář by byl sakra dlouhý. Ke všem se choval s úctou a pochopením. I když on sám byl dost v háji, vždycky druhým pomohl. I potom, co ho za to postihl trest. Nebudu se vyjadřovat k esesákům a už vůbec ne k Mengelemu. To, co dělali, bylo prostě odporné a neuctivé. Stále nemůžu zapomenout na to, co se přihodilo Leonovi. Chudák! Nedokážu si představit všechen ten strach, který museli mít. Nedokážu si představit, jak tyhle zrůdnosti mohl vůbec někdo přežít. Moc pěkně zpracovaný příběh, který se mi vryl do paměti. Hlavně mě potěšil doslov. Byla jsem upřímně šťastná, že to zvládli.

renat1
17.11.2020 5 z 5

Napinave čtení

Safinka
06.01.2021 5 z 5

Byla jsem z ni nadšena

atramVe3
06.04.2021 5 z 5

Silná čtivá kniha...

Sůvazknihovny
11.05.2022 5 z 5

Drsný román z drsného prostředí, kde né každý měl to štěstí přežít. Hezky zpracované, nezachází do brutálních popisků, ačkoliv jsou mnohdy zřejmé. Člověk si při těchto románech uvědomí své neskutečné štěstí...

Ladislav73
09.06.2020 5 z 5

Přečteno jako audiokniha ve výborném podání Martina Siničáka. Doporučuji.

PosPol
02.02.2023 5 z 5

"Já ti něco povím tatére. Vsadím se, že jsi jediný Žid, který kdy vstoupil do pece a pak z ní zase vyšel". Jak píše autorka: "Tatér z Osvětimi je příběhem dvou obyčejných lidí, kteří žili v mimořádné době, kteří byli zbaveni nejen svobody, ale i své důstojnosti, svých jmen, své identity....
Někdo by Lale označil za hrdinu, někdo za kolaboranta. Když ho přivezou do tábora ve vlaku určeném pro dobytek, Lale velmi brzy zjišťuje, že když bude dělat co se po něm chce, spíše přežije. A díky tomuto přístupu se z něj stane "tatér", který má na starosti tetování čísel u nově příchozích vězňů. Najde si cestičky, jak přilepšit sobě a ostatním, má různá privilegia.
Když potká dívku Gitu a zamilují se, záhy se ukáže, jak je štěstěna vrtkavá dáma... Jak otáčíte další a další stránky, jenom si přejete, aby alespoň jeden příběh z tohoto období skončil dobře.
Kniha je jednoduše napsaná, dobře se čte, kapitoly jsou rozděleny podle datumu. Lale se setká i s Mengele, z této části knihy jsem měla asi nejvíce husí kůži. Zároveň mě neuvěřitelně bavilo téma karmy - co dáš, se ti vrátí. A u Lela to platilo dvojnásob, protože díky své štědrosti, empatii a lidskosti přežil tam, kde jiní by již dávno byli zabiti. Aneb jak říkal Lale: "Kdo zachrání jednoho, zachrání celý svět".
Na závěr taková perlička - v knize se objeví celkem 4 odlišná čísla, které Lale vytetuje Gitě - při tetování uvádí 3562, po dotetování 4562, jindy o ní mluví jako o 34902 a v dodatku použije autorka číslo 24902. Zajímavé.