Stříbrná zátoka

10.03.2015

co dodat. do autorky se začínám čím dál víc začítat a čím dál víc se mi její knížky líbí. už se těším na její novou knížku :)

10.03.2015

Doporučuji!Krásná oddechovka(pro mě mezi detektivkama a trihlery), takový příběh,co zasáhne i pohladí.Dojemné, romantické, i drsné ze života. Při scéně jak velryby trpí výletní lodí se mi udělalo až zle od žaludku, když jsem si to představila. Ze začátku mi jen vadilo psaní očima hodně postav - mám ráda, když se to střídá, ale tady jsem měla co dělat těch 5 zezačátku pochopit, ale pak se mi to líbilo. U posledních stránek jsem myslela, že rozkoušu čtečku i s obalem...:-) Srovnávat s Než jsem tě poznala nemůžu, každá je jiná, ale obě se mi hodně líbily!

06.03.2015

"...Ale on nás zničí! A ty ho přitom necháš bydlet v našem nejlepším pokoji!"
"Co se stalo, stalo se, Liso, jestli to letovisko začnou stavět, nebo ne, to my už neovlivníme. My musíme myslet na to, abychom vydělaly co nejvíc, dokud to ještě půjde."
"A zásady můžou jít k čertu?"
"Zásady si nemůžeme dovolit, Liso, tak to prostě je..."

Asi do půlky knihy, kdy je temná minulost pouze naznačována a postupně teprve odhalována, jsem si užívala ten čtenářský požitek z autorčiny stylistiky. Ona prostě umí psát. A tohle je tolik zajímavé téma zvlášť pro nás suchozemce - velryby a jejich migrace, vykreslení života v malé sevřené komunitě závislé na přírodě, vztahy mezi nimi, tajemství, které viselo ve vzduchu. Jenže pak přišlo několik melodramatických zvratů, mnou těžko uvěřitelná zápletka a nabídka pochybné oběti, a já musela přestat číst, abych nabrala na to očekávané klišé dech. Fakt mám ráda šťastné konce, ale čeho je moc,...
Ale vzhledem k tomu, že se Jojo v té době teprve rozjížděla a to nejlepší teprve v roce 2007 měla před sebou, jsem více než ochotna tuto generálku přijmout.

04.03.2015

Měla jsem z knihy obavy, nudil mě začátek, nekonečné popisovaní všeho. Ale to se celkem rychle změnilo v krásný děj plný emocí a strhujícího příběhu, že jsem se najednou od knihy nemohla odtrhnout. Sice první dvě knihy byly lepší, ale tahle je prostě úplně jiná. Doporučuji

04.03.2015

Nechce se mi srovnávat její knihy,ale musím.Prostě moje první kniha,kterou jsem od Jojo četla byla samozřejmě kniha Než jsem tě poznala - tu už asi nic nepředčí,ale....už jak jsem psala u druhé knihy,kterou jsem od Jojo četla Poslední dopis od tvé lásky tak i teď to píši pro Stříbrnou zátoku. Scéna jak popsala snahu o záchranu mláděte kosatky byla tak dojemná až jsem se z toho fakt rozbrečela...což nepopírám se Jojo povedlo u všech jejich knih,ale tato kapitola byla opravdu dojemná. Musím přiznat,že touto knihou...tímto příběhem mi trochu připadalo jako styl Nicholase Sparkse...ale je to jen má domněnka.Jojo prostě umí psát. Její knihy se čtou s krásnou lehkostí.Umí přeskakovat z postavy na jinou postavu a příběh přesto plyne dál a vy se snažíte říct si...Tak a dnes už jenom Lisu a půjdu spát,ale stejně se přistihnete,že si ještě přečtete další dvě kapitoly. ;-D A někdy prolistujete i kapitoly další...;-D Nesnáším to ale někdy to prostě udělat musím. :-DPak toho však lituji.Těším se na další díla této autorky.

03.03.2015

Úžasné! Po dlouhé době mám pocit, že jsem přečetla opravdu krásně napsanou knihu. Jojo Moyes mi už potřetí dopřála neskutečný zážitek. Miluju tu knihu. Je to úžasný a dojemný příběh, při jeho čtění jsem si připadala jako bych tam byla taky. Četla jsem skoro celou noc a den bez přestávky. Ale stálo to za to. :)

02.03.2015

Obdivuhodne, jak dokaze autorka vypravet plynule prostrednictvim peti ruznych lidi a skrz ne vypoustet pomalu a nerusene pribeh hlavni, pritom vas zavede do ciziho prostredi, ktere je vam na konci stejne blizke jako vlastni postel. Jedine skobrtnuti mi prislo to snadne vyreseni kauzy Letty, ale i to se muze stat.

28.02.2015

Pěkný příběh.Nic na nervování,prostě pěkné počtení

27.02.2015

Velice milá knížka. Musím říct, že mám Jojo ráda více a více. Je úžasnou vypravěčkou, téměř jsem cítila tu vůni moře, vítr na tváři, slyšela jsem kejhání racků, šplouchání vln a sůl ve vzduchu. Velice uklidňující příběh, kterému nechybí pěkná zápletka, zajímavé postavy a nelehké lidské osudy. Zase jsem se nad nějakou knížkou mile potěšila a nechala se vtáhnout do děje.
Ještě nikdy jsem nečetla o velrybách, tak jestli Vás to zajímá a máte rádi nějakou tu uklidňující oddechovku, rozhodně doporučuji.
A rozhodně nemíním srovnávat Stříbrnou zátoku s jejími ostatními knihami. Všechny jsou bezvadné. Tato sice ne tolik, ale její spisovatelský talent je ohromující.

16.02.2015

Fascinuje mě, jak tady spousta lidí napíše, že její první kniha Než jsem tě poznala byla nejlepší a teď se horší. Háček je v tom, že to nebyla její první kniha, ale skoro myslím, že spíš zatím poslední. Jen u nás byla jako první přeložena. Takže se autorka stále zlepšuje :)

15.02.2015

Je mi to líto, ale nemohu hodnotit jinak, asi už nemám tu správnou romantickou duši, ten děj mi přišel takový plytký a postavy dost černobílé, konec předvídatelný.

13.02.2015

Krásné, nebudu vůbec srovnávat předešlé knihy, mně se to moc líbilo a opravdu jsem si to užila. Líbila se mně ta poklidná atmosféra malého přímořského městečka i samotný děj, který se pomaloučku rozbíhá, až nás chytne a už nepustí. A když zavřu oči, možná uslyším i to moře s delfíny a já bych chtěla sedět na molu ve Stříbrné zátoce.

11.02.2015

Ale no tak !!!! Proč už to skončilo?
Mě se kniha moc líbila.
Líbila se mi forma, příběh srozumitelně plynul, ačkoli každá kapitola je vyprávěna některou z postav.
Líbil se mi námět, zajímavé a poutavé téma, krásný příběh, spousta emocí.
Líbilo se mi líčení prostředí, přírody, života tam někde.... daleko.....
Očekávání bylo veliké a zklamaná nejsem. Nepředčila, laťka je vysoko, ale "těm dvěma" zdárně šlape na paty. Možná opravdu slabší rozjezd bohatě vynahrazen bez ztráty hvězdičky :-)
Ale proč taková kniha přichází na naše pulty až 8 let od vydání originálu? A kdy bude další? A že jich napsala.....

11.02.2015

Jojo Moyes má úžasný dar, dokáže vyvolat emoce v několika řádcích. Na Stříbrnou zátoku jsem dlouho čekala a opět nezklamala. Přiznávám, že prvních 80 stránek bylo trochu zdlouhavých, ale pak děj dostal spád a ne tak ledajaký. Opravdu stojí za přečtění. Všechna čest autorce, protože když sahám pro knihu s jejím jménem, vím, že nemůžu chybovat :)

11.02.2015

Nenadchla mě sice tolik, jako první dvě, ale perfektní je, o tom ani potom.
Začala jsem ji před několika měsíci anglicky, ale dlouhé vyprávěcí pasáže bez přímé řeči byly celkem tvrdým oříškem, takže jsem knihu odložila a čekala na překlad. Nutno podotknout, že v tomhle případě je opět a zase vážně škoda, že knihy Jojo Moyes vychází s tak děsně zoufalým zpožděním, nemůžu si pomoct, ale v tomhle jsme fakt sto let za... No prostě úplně jinde.
Anyway vlažný začátek a už zmíněné vyprávěcí pasáže jednotlivých hlavních hrdinů úplně vyváží svižná druhá polovina a především konec. Popis krajiny rovněž paráda, na tohle má autorka bezesporu úžasný talent. Rozhodně doporučuju otevřít lahev dobrého australského vína a přečíst!

10.02.2015

Další krásné dílo této autorky. Po úžasném Než jsem tě poznala přišlo pro mě zklamání v podobě Posledního dopisu od tvé lásky, takže jsem se trochu bála nové knihy. Ale v mém měřítku předčila moje očekávání, prostě super! :-)
Možná tam na mě bylo až moc té přírody, ale to knize neubírá na hodnocení, zvlášť když jsem poslední stránky probrečela, což je pro mě známka opravdu jen toho nejsilnějšího příběhu.
V příbězích Jojo Moyesové se vždycky stane něco, co vás, minimálně mě hrozně mrzí, je to smutné, depresivní a vy byste to hrozně chtěli změnit. Ono to pak sice vede k něčemu dobrému, uvědomujete si to, ale přesto si přejete, aby si tou danou situací hlavní hrdinka nemusela projít. A to asi dělá její knihy tak jedinečnými.

09.02.2015

Jak jsem se těšila,tak jsem trošku zklamaná.Nemůžu říct, že by se mi to vyloženě nelíbilo,to ne! Jen si myslím,že první dvě díla byla lepší.Zvláště tou první ,,Než jsem tě poznala" nasadila autorka vysokou laťku.

09.02.2015

Kniha je pro mě velkým zklamáním, jsem se těšila na novou knížku od této autorky, jejíž dvě předešlé díla jsem zhltla přes víkend. Děj je předvídatelný, vleče se a závěr přitažený za vlasy. :(

09.02.2015

Hodně se mi to líbilo. Ani kapitoly z různých pohledů mi nevadily. Naopak. Postupně jsem si skládala příběh dohromady, dozvídala se nové informace. Udržovalo mě to v napětí a životy postav mě pohltily a alespoň chvíli jsem je prožívala zároveň s nimi. To se mi stane jen u málo knih a jen málo spisovatelů mě dokáže do příběhu vtáhnout. Ale u Jojo se mi to stalo už podruhé...