Strach
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/311465/bmid_strach-qV8-311465.jpg
4
1505
1505
Mysteriózní thriller plný hrůzy. Vyhořelý třicátník se po letech vrací do příměstské čtvrti na úpatí hory, která ukrývá mrazivé tajemství - ve výjimečně chladných zimách se tam ztrácejí děti. Společně s bývalou láskou a kamarády musí čelit nejen zlomyslné síle, ale i stínům vlastní minulosti. Všechny pády a zklamání, které do té doby zažil, jsou ničím proti peklu číhajícímu na místech, kde vyrůstal. Autor bestsellerů Jozef Karika v děsivém příběhu s nadpřirozenými prvky přináší i citlivé vyprávění o tom, jak naše životy ovlivňuje dětství a všechno, co jsme jako děti zažili. Při psaní mi nešlo jen o dynamický příběh - chtěl jsem čtenářům naservírovat i pořádnou dávku strachu. Pokud jsem po dopsání kapitoly sám nespal u rozsvíceného světla, nebyl jsem spokojený. Naopak, když se mi podařilo sebe samého pořádně vyděsit, bral jsem to jako známku úspěchu, prozrazuje autor.... celý text
Přidat komentář
Jak psáno na obálce - řemeslně zvládnuto dobře. Autor ví, na jakou strunu uhodit a co pěkně barvitě předestřít, aby to čtenáře ohromilo. Konec mě vůbec neoslovil, byl sice vygradovaný do absurdna, ale za mě měl být zkrátka jiný a trochu to celé shodil. Takže nic moc a jsem zvědavá na tu "lepší" Trhlinu.
Horory nečtu, ale chtěla jsem poznat styl J. Kariky. A sedlo mi to. Autor může mít radost - v noci jsem se bála spát u otevřeného okna a z četby jsem měla noční můry. A i když je červen, po mrazu ani památky, tak když jsem ráno šla do práce vylidněnou tichou ulicí a nikde ani človíčka, ani auto... tak se mi pěkně ježily vlasy v zátylku. Takže dost dobré. Nechám to uležet a půjdu ještě do Trhliny. :-)
Zpočátku mi vadila dost velká podobnost s To od Kinga,nemohla jsem se soustředit..pak se příběh rozjel a nabral obrátky.Musím se přiznat,že jsem raději četla za dne,v noci mě trochu přemáhal STRACH !!
"Strach"... mysteriózní thriller... ano, to je! Jožo Karský se po rozchodu a po opuštění zaměstnání vrací ze Žiliny domů, na Rožumberok. Vrací se do prázdného bytu svých rodičů, kde ale veselé dětství neprožil. Otec byl zlý a agresivní, maminka nemocná a sestra jako malá zmizela. Něco ji uneslo... Ve chvíli, kdy udeří silné mrazy, záčnou znovu mizet děti... stejně jako před třiceti lety. Co tajemného se děje na hoře Čebrati? Co Jožo zažil děsivého jako dítě a teď se to opakuje? Příběh je srovnávaný s "TO" od Kinga... možná se autor Kingem inspiroval, ale určitě ho nekopíroval. Byla jsem nadšena zmínkou o Djatlovově výpravě a určitou podobností děje s krutým osudem účastníků expedice. Za mě je top "Trhlina", ale celkově mám pocit takový, že komu se Trhlina nelíbila, toto by se ho zaujalo víc! Já byla spokojena!
Trhlina - docela dobrý.. Toto už ne a s Karikou končím.. Pokud je vám tak 14 - 18 a nemáte toho zatím moc načteno, tak by se vám to třeba i líbit mohlo.. Začátek mě ještě i docela bavil (když nebudu hodnotit (ne)náročnost stylu psaní) - autor dokázal navodit zneklidňující atmosféru, pak už to šlo od desíti k pěti.. posledních cca padesát stránek jsem dočetla, jen abych to dočetla.. bohužel
Ráda se bojím a tady mi občas naskakovala husí kůže i když jsem četla uprostřed slunečného dne a mezi lidmi. Na google mapách jsem se prošla po Malých Tatrách a přemýšlala, v které z bytovek je ložnice, jejíž dveře nechtěl hlavní hrdina za žádnou cenu otevřít. A moje resumé z knížy? To, z čeho máme největší strach a čemu se nejvíc snažíme utéct nás nakonec snejně dožene.
Číst knihu a bát se přitom, zároveň nedokázat přestat, tak to jsem si již v případě Trhliny ověřila, že dokonale umí Josef Karika. Hned od první stránky to bylo neskutečně čtivé a mrazivé. K závěru jsem se trochu nudila, pro až trochu příliš velké nereálnosti, ale poslední stránka...., bomba!
Dobrá, když přivřu snad i třetí oko nad uměle naroubovanou podobností s božským Štefanem... přeci jen... Pennywise je zkrátka Pennywise... to je ta správně nabombená pokáknutíhodná definice strachu... tak tohle bylo takové... kdo, jak, co a proč to vlastně čtu... mé papírové večery provázelo zmatené cosi zírající každou chvíli do nějaké jablečné apky... a mně bylo za pár písmen úplně jedno, jakej bubák kde číhá a v samotném rozuzlení mě snad zavalila lavina, protože si ho vlastně vůbec nepamatuju... škoda!
Pro mě hodně dobrý horor, působivý, přesvědčivý, dost jsem se bála; večer, sama doma, jen teď v květnu bez toho nezbytného mrazu...
Plus za to, že je to „naše“ (česko-slovenský původ), za celkem logické návaznosti i vyústění a zajímavý úplný konec; inspirace Kingem a možná i Kodžim Suzuki mi vůbec nevadí, potěšila souvislost s Djatlovovou výpravou…
Plus za reálné existující prostředí, žádná vymyšlenost, pomocí google map jsem se přenesla do místní části Malé Tatry v Ružomberoku, koukala na svah Čebratě, dokonce i ty dvoupatrové bytovky tu stojí…
Malinké minus za trochu nepravděpodobnou nedovtipnost policie a na mě i dost popisů krutosti.
Celkově mě knížka nesmírně pozitivně překvapila, hodnotím maximálně, doporučuji ale před četbou opustit racionální kritické myšlení a poněkud otevřít mysl „nevysvětlitelným tajemnostem“.
(Srovnání s Vězněnou od Renčína pro mě trochu kulhá, Renčín mě - na rozdíl od této knihy - moc nechytl.)
Namlsaná z Trhliny musím říct, že Strach na mě tolik nezafungoval. Občas to příliš tlačilo na pilu a ty závorky mě taky krapet zlobily. Atmosféru to má, umí vtáhnout, nicméně něco tomu chybělo. Beru to tak, že tady si Karika trošku natrénoval, aby nám pak mohl vpálit dokonalou Trhlinu. :-)
Já nevím..kniha se četla dobře,autorův styl psaní mi sedí,ale příběh mi přišel takový laciný brak..
Největší vada této knihy asi je, že jsem ji četl až po Trhlině, která nasadila laťku dost vysoko. Trhlině by člověk málem uvěřil, zde je to jasná fikce, ale narozdíl od Trhliny se nám zde autor ani nesnaží předkládat nějaké "důkazy". Důležité je, že to bylo strašidelné, napínavé a zábavné. Sice slabší než Trhlina, leč pořád velmi dobré.
Do čtení jsem se pustila brzy po Trhlině (skvělá!), a tudíž jsem očekávala potvrzení kvality. Byla jsem zklamána - mysteriózní možnání až k nevíře, místy určitě nechutné, bála jsem se tak do dvou třetin - a pak už jsem přeskakovala. Závěr?! Trochu zoufale neočekávaný. Do dalšího Kariky se nepouštím.
Slovenská obdoba slavného Kingova románu To. Nechci tím říct, že by Karika vykradl román svého proslulého kolegy, ale určitých podobností si nešlo nevšimnou. Pokud odhlédnu od zmíněno, tak musím Kariku pochválit.
Opět předvedl, že umí psát tajuplné příběhy. Navodit ponurou atmosféru a navodit strach autorovi rozhodně jde. Kniha opravdu působí dost "depkoidně" a strašidelně, myslím, že slabším povahám nemusí dělat dobře některé lehce brutální popisky. Strach je dobrý, ale srovnám-li ho s Trhlinou, tak ta působila o něco lépe. Pro mě dokonce i strašidelěji, přestože neobsahovala nic explicitního.
Karik určitě stojí za přečtení, dobrý hororových autorů je v českých a slovenských luzích a hájích jako šafránů. Strach udrží v napětí a zaujme.
Jednoznačně skvělý horor. Ještě o stupínek lepší než Trhlina. Po večerech jsem seděl, četl, ani nedutal. A ten pocit strachu mnou pěkně proplouval. Vřele doporučuji. Vytvoření atmosféry strachu a děsu bylo dokonalé. A ten závěr... Woooow
Štítky knihy
tajemno Slovensko, Slovenská republika strach zima mysteriózní, mystéria slovenské horory
Napíšu to tady tak, jak jsem to včera těsně po dočtení psala kamarádkám do našeho "čtenářského kroužku": "Nebavilo mě to tak jako Trhlina, ale na konci jsem se ku.vavoledop.dele málem po.rala." Ano, ve druhé půlce už pro mě (na rozdíl od Trhliny) ta hrůza negradovala, měla jsem pocit, že se to všechno spíš už jen opakuje, a říkala jsem si "ok, ok, tak už pojďme na konec, ať vím, jak to dopadne". No... A na konci se málem stalo výše zmíněné. A proto dávám čtyři, i když jsem ještě tak pět stránek před koncem byla rozhodnutá, že budou tři hvězdy.