Stanice 11
Emily St. John Mandel
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/268467/mid_stanice-11-268467.jpg
4
178
46
Během představení Krále Leara v torontském divadle představitel hlavní role přímo na jevišti zkolabuje a přes veškeré snahy na místě umírá. Tragická událost, avšak nijak neobvyklá. Stačí však jediný strohý dovětek na konci kapitoly a je rázem jasné, že na jeho kolegy i celé lidské pokolení se řítí dosud nepředstavitelná katastrofa. Jen o několik hodin později dopadne na lidstvo „jako atomová bomba“ mimořádně smrtící virus gruzínské chřipky a zdecimuje 99 procent světové populace. Na rozdíl od jiných dystopií se ve Stanici 11 mladá kanadská autorka Emily St John Mandelová nezaměřuje pouze na samotné přežití postav v nové realitě dvacet let po tzv. Konci. Jak stojí velkým písmem na boku karavanu kočující herecké společnosti „Symfonie na cestách“, která projíždí opuštěnou krajinou kanadských jezer a přiváží hrstkám přeživších krásu hudby a Shakespeara: „Přežít nestačí“. Stanice 11 není ani tak románem o apokalypse, ale spíše nadmíru strhující knihou o lidské paměti a ztrátě, nostalgii a snech a o povznášející síle umění, které dokáže přehlušit samotu a zachytit prchavost okamžiku.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2015 , ArgoOriginální název:
Station Eleven , 2014
více info...
Přidat komentář
Jakožto velký fanoušek post-apo knížek jsem čekal víc a přijde mi, že potenciál nebyl využit naplno. Na můj vkus tam bylo zbytečně moc flashbacků do doby před koncem normálního světa. Klidně bych je oželel a nahradil rozšířením post-apo částí, protože, jak už bylo zmíněno, popis nového světa je perfektní a uvěřitelný.
Opět se potvrdilo, že vysoká očekávání knihám (a dílům obecně) neprospívají. Málokdy jsou naplněna nebo překonána. U Stanice 11 jsem čekala větší literárnost, trochu "vypsanější" styl. Podle několika doporučení a reakcí jsem předpokládala, že se kniha vymaní z dnešního tradičního pojetí scifi/fantasy ("hlavně čtivost! ať to rychle odsýpá") a přinese něco mezi světovou prózou a fantastikou. To se nestalo. Je to takový Steven King oproštěný od hororových prvků.
Ale... Přes nenaplněná očekávání je kniha dobrým čtením s několika dobře vystavěnými postavami, které čtenář bez problémů emocionálně rozezná a naváže se na ně. Trochu problém byl u některých členů Symfonie na cestách, kteří splývali a byli odsouzeni k zamlžené existenci. Zejména na začátku pak je sugestivně podán nástup Gruzínské chřipky, pomalé a neochotné uvědomování si, že se vážně něco děje (a že je to něco bezprecedentního). Otázky po smyslu umění v různých dobách, po tom, co všechno člověk opravdu potřebuje jsou rozmělněny napříč celou knihou; možná až příliš rozmělněny. V tom bych klidně přidala a nebála se, že bude člověk zahlcen (to by mohlo pomoci fantastickému žánru v získání více čtenářů i z řad těch, kteří se na ni zatím dívají skrz prsty kvůli literární pokleslosti - někdy neprávem, jindy oprávněně).
S odstupem, když už vybledla ona prvotní očekávání, vidím Stanici 11 jako jednu z knih, ke kterým se chci vrátit a prožít je znovu. Mix žánrů a autorčin styl tvoří jedinečný celek, po kterém se mi zastesklo, takže se s chutí vrhnu na druhé čtení.
Knížka (obálka a hřbet :D ) je na můj vkus příliš růžová. To ale nemění na jejím obsahu. Ze začátku mi přišlo velmi zmatené přeskakování z "přítomnosti" do "minulosti" a jiných časových úseků. Je ale skvělé jak později všechno do sebe začalo zapadat a mít svůj smysl. Popis post apokalyptického světa je podle mě dostačující a velmi uvěřitelný. Knížku bych doporučil všem, jako takové oddechové post apo čtení. Nečekejte mrtvolu na každém rohu, ale nudu zase taky nezažijete. :)
Moc hezká netradiční postapo knížka. Flashbacky mířené do minulosti před Koncem mě nejdřív otravovaly, ale pak když se všechny ty příběhy začaly dávat dohromady, tak jsem tomu přišla na chuť. Na konci mě jen mrzelo, že se už nedozvíme víc - ale asi to byl záměr :)
První slovo, které se mi spojuje s touto knihou, je "osobní". Nejde rozhodně o klasické postapo plné supersilných charakterů, nebo naopak pouhých průvodců po zničeném světě, ač postapokalyptické elementy jsou zde mnohdy uvěřitelnější než v některých jiných románech. Oceňuji například zmínění faktu, že po několika letech benzín změní složení a nelze jej již využívat jako paliva pro motory. Hlavní událostí románu je smrt herce, který zkolabuje přímo na jevišti, když hraje krále Leara. Od tohoto bodu se rozvíjejí mnohé dějové linie do všech možných koutů časoprostoru, některé z nich se v minulosti či v budoucnosti spojí, jiné nikoliv (což mě při čtení docela překvapilo, ale nevadilo mi to). Zdánlivě naivní, vanilkové a bulvární příběhy ztraceného světa moderní civilizace jsou v prudkém kontrastu s nelítostným světem po Konci, kde můžete zemřít, když špatně šlápnete na hřebík, nebo když po vás jde šílená sekta. I ve zničeném a drsném světě je ovšem místo na prosté lidské emoce. Lidstvo se snaží přežít, a víc než to, protože "Přežít nestačí" - věřím, že kdyby k něčemu takovému opravdu došlo, mnozí z přeživších by se snažili uchovat a předat vzpomínky na zašlý věk, podobně jako se o to snaží mnoho protagonistů Stanice 11. Postavy i jejich dialogy byly s několika výjimkami uvěřitelné, zdařilé bylo podle mého názoru i využití hovorového jazyka. I když ve mně po přečtení nezbylo příliš mnoho materiálu po přemýšlení, kniha se mi četla skvěle a rozhodně bych ji mohla doporučit jako oddechovější čtení všem, kdo mají rádi příběhy z postapokalyptických světů. Autorka je ještě mladá a myslím, že její tvorba rozhodně má potenciál, budu ji určitě dále sledovat.
Štítky knihy
kanadská literatura konec světa postapokalyptické romány
Stanice 11
Kniha Stanice 11 je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 205x |
| Čtenářské výzvě | 49x |
| Doporučených | 14x |
| Knihotéce | 123x |
| Chystám se číst | 167x |
| Chci si koupit | 17x |
| dalších seznamech | 4x |
začalo to slibně, ale bohužel, nepodařilo se mi v tom najít žádný děj :)