Zápisky z mŕtveho domu

Zápisky z mŕtveho domu
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319764/bmid_zapisky-z-mrtveho-domu-JGq-319764.jpg 4 346 346

Zápisky z mŕtveho domu začal Dostojevskij písať ešte v roku 1855. Zobrazuje všetky hlbiny ľudských duší schovaných v ďalekej drsnej Sibíri, kde tisíckykilometrov od svojich domovov žijú trestanci zo všetkých končín Ruskej ríše. Sú to najrozličnejší ľudia – vrahovia, lupiči, zlodeji, primitívi i vysokí vzdelanci, ľudia vinní i nevinní. Týchto všetkých Dostojevskij ukazuje z hlboko ľudského pohľadu. Zápisky z mŕtveho domu nám pomôžu nazrieť ako do vnútra samotného autora, tak aj do temných a nešťastných čias, v ktorých sa dej odohráva.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Spoločnosť priateľov klasických kníh
Originální název:

Записки из Мёртвого дома (Zapiski iz Mjortvogo doma) , 1861


více info...

Přidat komentář

Simka
04.09.2011 5 z 5

Tuto knihu jsem vzala z police v knihovně jen náhodou, ale jak může být náhoda skvělá. Protože tato kniha je úžasná, přečtla jsem ji za jeden den. Tolik myšlenek a mouder. Všem doporučuju.
" Naděje uvězněného člověka, je dočista něco jiného než naděje svobodného člověka."

Langosh
09.08.2011 5 z 5

Pěkný popis prostředí a myšlenek uvězněných trestanců.


kapllu
14.05.2011 5 z 5

Skvělá knížka. Sice nevhodná k přečtení najednou, ale stojí za to. Ve většině knih podrobné popisné pasáže nečtu s velkou chutí, tady tomu bylo naopak. Celá kniha je vlastně jedna velká charakteristika života ve vězení; nenudila jsem se ani na chvíli. Jediné mínus pro mě představovalo to, že se mi pletla jména. Zkrátka jakmile se v jakékoli knížce vyskytne více jak jedno ruské jméno, šíleně se mi pletou, znějí mi všechny stejně :). To ovšem vůbec není chyba autora, to je má osobní indispozice :)

Jak už Dostojevskij napsal, všichni jsou v jádru dobří, pod tvrdou slupkou se skrývá zlato. Jde jen o to ho objevit, mnohokrát nás to stojí víc úsilí, než jsme ochotni obětovat. Pomůže vůbec vězení a nucené práce jako potrestání zločinců? Jak komu; společnost se cítí bezpečněji, když zločinci neběhají svobodně po okolí, ale co ti zločinci, jak kdokoliv může tušit, co se jim honí v hlavách? Vždyť pro každého je trestem něco jiného, někdo by se ve vězení zbláznil za měsíc, jinému ani dvacet let nevadí a po propuštění se navrátí k původnímu stylu života. Ostatně, k čemu jinému by se měl vrátit, když nic jiného nezná, že.