Slezské písně

Slezské písně https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/281145/bmid_slezske-pisne-Uaz-281145.jpg 3 950 143

Jedná se o básně velmi často s národní a sociální tematikou, jsou zde však např. i básně milostné. Původně vydáno pod názvem Slezské číslo, teprve po rozšíření získalo svůj známý název Slezské písně. Pomník Maryčky Magdonové ve Starých Hamrech Některé básně ze Slezských písní: 1. intimní básně osobního charakteru: * Labutinka – posmrtně nalezená báseň; formálně přesunuta do Slezských písní (1961) * Jen jedenkrát * Červený květ – úvodní báseň sbírky, květina je symbolem jeho vlastního nitra, kaktus, jako květina, která vykvete pouze jednou, symbolizuje jeho životní osamělost 2. básně reagující na sociální bídu a národnostní útlak (problém utlačování lidu, viní z toho Němce, Poláky, Židy a lhostejnost Čechů): * Maryčka Magdónova – Maryčka je sirotek (otec byl opilec, který se zabil při návratu z hospody). Maryčka se stará o mladší sourozence. Jednou ji při krádeži dříví chytí Hochfelder, který ji udá. Když ji odvádí strážník do „Frydku“, spáchá sebevraždu skokem ze skály. Dílo je napsáno kriticky, v každé sloce se autor ptá Maryčky na řešení. * Ostrava * Kantor Halfar – příběh učitele, který vzdoroval tlaku odnárodňování a učil česky. * 70 000 * Bernard Žár * Návrat 3. pohled na soudobou českou politiku, vlastenectví: * Praga caput regni 4. básně, jejichž estetická hodnota spočívá ve spojení různorodých principů, tendencí a poetik * Škaredý zjev – nepřímým obrazem (pomocí symbolů) zde popisuje těžký život na Ostravsku, označuje se za věčného tuláka. 5. básně věnované jednotlivým obcím na Moravě a ve Slezsku * Polská Ostrava - báseň na protest proti přejmenování Polské Ostravy na Slezskou Ostravu * Dombrová – protest proti českým snahám přejmenovávat vesnice ve Slezsku * Valčice - oslava připojení Valtic k Moravě po roce 1918 * Děrné, Melč - oslava otevření nové školy * Kyjov, Mohelnice... celý text

Přidat komentář

Stanas513
29.03.2019 4 z 5

Připomínka školních let, museli jsme se naučit nazpaměť jak Ostravu, tak Maryčku Magdonovu. Pár zmínek o Ostravě ve sbírce je. Celá sbírka je hlavně o beskydském kraji: Frýdek, řeka Ostravice a množství malých vesniček. A také o těžkém životě horníků a horalů.

Messilina
27.03.2019 5 z 5

Jedna z těch knih, ke kterým se občas vracím. Zlatý fond naší literatury.


Jana283
11.03.2019 5 z 5

Již od dětství básník plně uspokojuje mou zálibu v temnu a tragičnu...

boxas
10.03.2019 4 z 5

"Tupě díváme se v davu,
jak nám k špalku kladou hlavu,
jak vůl na porážku vola."

Tak tohle je citát z básně 70 000, který mi asi navždy utkvěl v hlavě. A že to bylo už na střední škole. Nikdy, říkala jsem si, nikdy se takhle nebudu chovat! A říkám si to dodnes. Petr Bezruč, i když mám k němu výhrady a některé básně nemusím, tak dokázal málo slovy vyjádřit velké myšlenky. A proto si myslím, že má stále svoje místo mezi našimi TOP spisovateli. Bez ohledu na to, jak ho využil a hlavně zneužil bývalý režim.

alzbeta4340
20.02.2019 3 z 5

Některé básně jsou velmi působivé, jiné mě zaujaly méně. A některé vyjadřují postoj autora, který je mi rozhodně cizí. Při čtení určitě pomáhá znalost místního prostředí.

princesse
08.02.2019 2 z 5

Tak pro mě to není. V rámci čtenářské výzvy jsem zkusila a poezie nebude můj koníček.

stanza
01.02.2019 4 z 5

Slavná sbírka básní a já bohužel znala jen některé, ty co zná asi každý Maryčku Magdónovu, Ostravu.... Ve škole nás je učili nazpaměť. Už tenkrát se mě líbily i když jsou tak smutné. Jsem moc ráda že jsem objevila i ty druhé třeba Červený květ, Jen jedenkrát .....jsou stejně krásné, kruté, chmurné, pravdivé.

KnihovniceVěra
28.01.2019 4 z 5

Stálo za to si přečíst celou sbírku barda slezského národa, když ze školy jsem znala 2-3 básničky, které nám vtloukali do hlavy. Bezpochyby talentovaný a velmi vzdělaný básník (některé narážky na řeckou mytologii jsem nepochopila), ovšem hlavními emocemi jsou vztek a smutek, což na mě působilo depresivně. Nesporně černé zlato mé knihovny.

katushah
25.01.2019 5 z 5

Vynikající dílo. Ten ostravský dialekt je v poezii zajímavý a originální. Básně jsou o prostém, obyčejném životě u nás v ČR a s většinou věcí se tu setkáváme dodnes.

kilometr
21.01.2019 5 z 5

Zpíval jsem,kritika chválila,
jak moje písničky vzruší-
ni,to jen vzpomínky-bludičky,
tesklivou mihly se duší.90%.

SladkaK
12.01.2019 2 z 5

Poezie není můj šálek čaje, ba ani kávy. Společně strávené chvíle byly proto velice těžké, tak raději volím nyní zdolat Lysou a vidět tu krásu vlastním srdcem. Ahoj.

markéta783
11.12.2018 5 z 5

Poprvé jsem četla na základní škole, pak znovu před maturitou a teď jsem znovu narazila na tuto sbírku doma v knihovně. Jen jsem do ní chtěla ze sentimentu nahlédnout a nakonec jsem ji přelouskala celou. Nádherné básně skvěle vystihující těžký život na Ostravsku v devatenáctém století.

Kuža007
29.11.2018 4 z 5

Docela pěkné básně z moravskoslezského prostředí.

Marekh
28.11.2018 4 z 5

Sbírku tvoří balady. Jsou z oblasti Těšínska, Ostravska, Opavy a Beskyd z 2. poloviny 19. století. Ve sbírce jsou užity krátké verše, kontrasty, přímá oslovení a výzvy, věty zvolací, metafory, ironie, výsměch.. Vyskytují se zde také nářeční prvky. Autor chtěl básněmi poukázat za chudobu a těžký život v tomto regionu, poukazoval na to, abychom bránili svůj rodný jazyk. Bydlím v tomto regionu, takže místa v této knize znám.

Líbily se mi např. balady Kantor Halfar, Maryčka Magdonova, Ostrava aj. Vzpomínám si, že jsme se na střední škole museli naučit baladu Červený květ, ale bohužel celou báseň bych už nedal dohromady z hlavy. :)

krevetinka
26.11.2018

Básně, které jsem vesměs vůbec nepochopila. Okolí ostravska je mi vzdálené, stejně jako motivy vlastenectví, úpadku češtiny a chudoby, proto bohužel, ani přes moji snahu, nemohu na sbírce najít nic pozitivního. Znova bych si knihu určitě nepřečetla.
Čteno v rámci povinné četby k výuce.

sgjoli
26.10.2018 5 z 5

Je pravda, že Slezské písně jsou sbírkou dosti pochmurnou, temnou – skoro až se sklonem do deprese. Ale i tak ji mám moc ráda, a to na poezii většinou moc nedám. Hodně mne baví ten jazyk, s kterým Bezruč pracuje. Ty obrazy, které básník sestavuje, jsou dost realistické, syrové, jdou až ne dřeň toho, co se Bezruč snaží předat. Překrásné, prostě překrásné.

Damato
23.10.2018 5 z 5

Když jsem tuhle sbírku četla poprvé, připadla mi neskutečně pochmurná . Možná i tím, že jsem ji četla-tak jako většina čtenářů tady- v době přípravy na maturitu a snažila jsem se honem rychle ji přelouskat, abych mohla, jako ostatní maturanti, machrovat před maturitní komisí svou znalostí Maryčky Magdonové a dojemným popisem chmurné doby utlouct maturitní komisi svou dokonalostí. Tenkrát by se mi to asi povedlo. Dnes, po letech, jsem se ke sbírce dostala úplně náhodou, když jsem o ni v knihovně zavadila. Přečetla jsem ji jedním dechem. Bylo mi nejen smutno, nostalgie doby, kdy jsem sbírku četla poprvé se samozřejmě dostavila, ale tím, že jsem četla toto dílo po skoro 30 letech jsem spoustu věcí vnímala jinak , možná ne až tak depresivně jak v mládí. Prostě je to úžasné dílo, A to i tím, že byl Bezruč naprosto úžasný básník ( a že jich v naší literatuře bylo a nadále i je) . Jen škoda, že poezie je prostě braná jako povinná četba, kdyby to nebylo brané jako že MUSÍM TO PŘEČÍST, bylo by mnohem víc mladých, které by tohle čtení chytlo.Podle mě, tohle dokonalé prostě je.

Lilda
13.10.2018 3 z 5

Knihu jsem si vybrala v rámci povinné četby. Věděla jsem dříve, že patří k české klasice, ale taky, že je náročná. Musím říci, že i mně, jakožto obyvatelce Slezska a člověku, který se s nářečím setkává odmalička, dělaly některé básně velký problém. Plno výrazů je už zastaralých a občas jsem vůbec nerozuměla, co chtěl autor říci. Oceňuji záměr autora popsat sociální útisk slezského obyvatelstva a bezpráví činěno Poláky a Němci. Samozřejmě nejvíce se mi líbily básně Ostrava a Maryčka Magdónová.

heavy66
01.09.2018 4 z 5

Ostrava 2 (Hřebenka)
Sto roků v hospodě seděl jsem
Sto roků chlastal jsem piva
za sto let na stará kolena
poslední pětka mi zbývá

Startek dým sedl mi do očí
od pípy smrtka už kývá
z vlasů, vousů a obočí
visí mi rampouchy piva.......

"Promiňte, paní profesorko, učil jsem se, ale nemůžu si vzpomenout, jak je to dál!"

saruse
31.07.2018 5 z 5

Mám ráda tuto sbírku. Můj milovaný pedagog na univerzitě Bezručově tvorbě zasvětil kus života a mluvil o ní téměř neustále. A já zase žila/žiju nebo trávila/trávím čas na výletech nebo u příbuzných v místech, o kterých Bezruč píše. A celou tou problematikou zdejší kraj vlastně pořád žije - v expozicích místních muzeí, obzvláště Hornického muzea Landek nebo Dolu Michal, v repertoárech divadel, třeba Arény, ve tvorbě i současných místních regionálních spisovatelů nebo třeba v počinech knihoven, jako je Paměť Ostravy atd. atp. Vše, o čem píše Bezruč, už zdejšímu kraji nikdo neodpáře. Zároveň však Ostrava umí velmi překvapit už i svými jinými, novými tvářemi.