Skalpel, prosím
Valja Stýblová
Román s prvky žánru psychologického a společenského, ve kterém zasloužilá umělkyně, profesorka neurochirurgie přibližuje nemocniční prostředí a ve vyprávění významného neurochirurga dává nahlédnout do průběhu operací a jiných lékařských zákroků, do života a práce ostatních lékařů i do osudů jejich pacientů.
Přidat komentář
Střízlivá a patosu prostá bilance života zkušeného neurochirurga, retrospektiva jeho životních úspěchů i proher v předvečer důležité operace. Věrohodně podané i díky autorčině znalosti lékařského prostředí. Skvělé je také filmové zpracování s Miroslavem Macháčkem v hlavní roli.
Moc dobře napsaný psychologický román z lékařského prostředí. Stejnojmenný film se mi taky líbil.
Výborná kniha z lékařského prostředí! Vybrala jsem si ji do Čtenářské výzvy, od autorky jsem doteď nic neznala - a byla jsem příjemně překvapená. Kniha vypráví zdánlivě obyčejný příběh jednoho manželského páru, kde důraz je kladen spíše na muže-lékaře. Opravdu hodně se mi líbila skutečnost, že všechny postavy v knize jsou popsané se vším všudy, tedy i se svými chybami. Žádná z nich není jen kladná, nebo jen záporná. Autorka prostě líčí život takový, jaký opravdu je. A nezaměřuje se ani zdaleka pouze na operaci malého pacienta Uzlíka, přiblíženy jsou také další osudy, někdy i takové, které končí tragicky. Kniha si pozornost čtenáře opravdu zaslouží a já se zase časem poohlédnu po nějaké jiné od této autorky. A na závěr bych chtěla dodat, že pokud máte náladu na příběh ze skutečného života, knihu si přečtěte. Myslím a hlavně doufám, že vás nezklame...
Po letech jsem si připomněla tutu knížku, kterou jsem četla ještě jako studentka. Úplně "jiný" příběh, díky zkušenostem, věku, babičkovství. Moc krásné a čtivé. Vřele doporučuji.
Nebýt výzvy, tak bych po této knize nesáhla. První kapitola mě moc nebavila, ale pak jsem se začetla a nakonec musím říci, že se mi to líbilo a ráda se ke knize zase někdy vrátím.
Jedna z nejlepších knih z lékařského prostředí. Vytáhl jsem ji z knihovny jako první knihu letošní výzvy a znovu mě dokázala pohltit, dojmout, donutit k zamyšlení. Myslím, že její dočtení si ještě nastavím skvělou filmovou adaptací.
Velmi čtivá kniha z lékařského prostředí, kterou jsem přečetla skoro jedním dechem. Skvělá sonda do života a duše lékařů, kteří chtějí pomáhat, ale zároveň si musí najít čas i na svou rodinu. V práci i v osobním životě musí čelit spoustě těžkých rozhodnutí. Z knihy je patrné, že Stýblová sama byla lékařkou neuroložkou, takže kniha obsahuje různé odborné termíny. To mi ale vůbec nevadilo, naopak to působilo velmi autenticky. Určitě si v budoucnu od Stýblové přečtu ještě něco dalšího.
Čtivý příběh ze zdravotnického prostředí. Knihu jsem četla poprvé ještě když jsem chodila na zdravotní školu a ona mě nasměrovala k mému prvnímu zaměstnání na dětské neurochirurgii. Nyní jsem se po letech ke knížce vrátila a znovu mě pohltila.
Jasně.. Valja Stýblová.. Nevím, jak jsem na ni mohla zapomenout.
Je to divné.. Až když někdo zemře, tak si uvědomíte jeho tvorbu a jak se vám jeho tvorba líbila. Pro moji dceru je nejlepší kniha Dům u nemocnice.
Vzpomínka na Valju Stýblovou - když jsem četla Benjamina, netušila jsem, že za chvíli přijde zpráva o jejím skonu ....
Téma neurochirurgie, které nám zde představuje, je trochu náročnější ....
Ale já ráda vzpomínala na malého Uzlíka - u dětí je vždy horší smířit se s tak těžce řešitelnou diagnózou....
Zodpovědnost lékaře za život člověka považuji za nejpodstatnější - vždyť lékař je pouze člověk ....
A Valja Stýblová se v tomto prostředí dobře orientovala....
Román z atraktivního a pro mnohé lidi neznámého prostředí - neurochirurgického oddělení jedné nemocnice, který čtenářům přibližuje chod tohoto oddělení, odpovědnou práci lékařů, jejich každodenní zápas o životy pacientů. Autorka nás zavádí do prostředí, které v nás vyvolává neskonalou úctu a hluboký obdiv, popisuje složitou a pečlivou přípravu celého lékařského týmu, kterou věnují každému pacientovi, soustředění operatéra před každou operací, která rozhoduje o životě nebo smrti člověka. A zároveň si uvědomujeme, že lékaři, kteří denně rozhodují o osudu svých pacientů, jsou vlastně také těmi úplně obyčejnými zranitelnými lidmi s nejobyčejnějšími starostmi, bolestmi a radostmi jako má každý z nás.
Příběh znám hlavně z filmového zpracování, které se mi docela líbilo. Zajímalo mě, jaká bude kniha a musím uznat, že byla mnohem lepší. Bylo zajímavé nahlédnout do zákulisí nemocničního prostředí.
O stárnoucím lékaři - neurochirurgického oddělení, vyprávějícího, co všechno se děje za zdmi nemocnice
Ve Skalpelu, prosím, se Stýblová dotkla dvou témat, která mě coby zaměstnance zdravotnictví pálí a tíží taky a často si kladu stejnou otázku. Četlo se velmi dobře a lehce :)
Krásná a čtivá kniha z lékařského prostředí.Film co je podle ní natočen je taky moc povedený a jako jeden z mála filmů obsahuje snad vše co kniha.
Souhlasím ondreji.b, byť jsem jen "socialistická sestra", před revolucí z porodnice.
Nesmíte Hanko tolik moralizovat. Možná se s knihou míjíte věkem či se tolik změnila doba? Nebo jste jen neměla tu správnou náladu...
Vnímání knihy vždy vychází z osobnosti čtenáře a jeho životního příběhu.
Četla jsem v době studia a moc si autorky vážím.
P.S. z r. 2021: Realita však je asi na straně Hanky - lze si to poslechnout či přečíst v knize Vladimíra Beneše jr. Mé cesty do hlubin mozku :o)
Štítky knihy
lékařské prostředí zfilmováno nemocnice, špitály psychologické romány lékař a pacient lékaři
Autorovy další knížky
1970 | Mne soudila noc |
1959 | Dům u nemocnice |
1966 | Až bude padat hvězda |
2001 | Nenávidím a miluji |
1984 | Princ a Skřivánek |
Kniha Skalpel, prosím je v
Právě čtených | 2x |
Přečtených | 504x |
Čtenářské výzvě | 57x |
Doporučených | 13x |
Knihotéce | 187x |
Chystám se číst | 56x |
Chci si koupit | 6x |
dalších seznamech | 3x |
Moc těžko se mi píše. Kniha mě zasáhla kdysi, jako studentku, nyní po letech, kdy mám odrostlé děti a malá vnoučata, cítím tu nepopsatelnou bezmoc kolem Uzlíka a naprosto se ztotožňuji s komentářem ondrej.b - ten mně mluví z duše.
Kniha i film určitě navždy zůstanou v mém srdíčku