Sbohem, armádo!

Román čerpající z dramatu první světové války, napsal autor v roku 1929 na základě vlastních zážitků z italské fronty. Osou mistrného vyprávění, odvíjejícího se na plasticky zachyceném pozadí otřesných válečných zážitků, je tragický milostný příběh amerického sanitního dobrovolníka a anglické ošetřovatelky z italské fronty a později ze Švýcarska. Hemingway zde vyslovil svou negaci války a svůj protiválečný protest. Vydavatel: SNKLU, Praha....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/32428/sbohem-armado-32428.jpg 4813
Originální název:

A farewell to arms (1945)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno:, SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (66)

Přidat komentář
6839
17. září

Je pravda, že příběh je psán spíše z povrchu, a lešení je tvořeno mnoha nezávaznými dialogy. Nicméně příběh odehrávající se ve válečného prostředí, z toho přeci jen nakonec dotváří velké sídlo/dílo.

Langosh
11. září

Zajimava a ctiva kniha. Proste typicky autoruv styl - hodne dialogu, casto o nicem, ale nekdy i o necem.

jadran
17. srpna

Už jako malý (10 let) jsem přečetl Na západní frontě klid. Později jsem hledal podobně silnou knihu a tak jsme to vzal od Aldingtonova Zemřel hrdina, přes Tichý Don a Petra a Lucii až k tomuto celkem oceňovanému dílu a musím konstatovat, že stejně jako u ostatních autorových knih jsem byl poněkud rozčarován. Dobrá kniha je ta, která vám svým příběhem něco řekne, která u vás vyvolá nějaké pocity (dneska se říká emoce) a která vás nutí přemýšlet. A když knihu dočtete, máte takový dvojaký pocit - je vám líto, že je konec, že jste dočetli, máte plnou hlavu dojmů, ale už se nějak tak podvědomě těšíte, až po knize sáhnete znovu. To tady ale nebylo. Spíš mně z příběhu amerického dobrovolníka vyplynulo přesně to, co píše o Hemingwayovi Robert Ruark v Medojedkách, kde ústy svého hlavního hrdiny Aleca Barrapoukazuje na povrchnost a pozérství autora, které se promítá do jeho nekriticky oslavovaného díla. Sbohem armádo jsem četl před dávnými a dávnými lety, a teď to tady uvádím proto, že Medojedky jsem od té doby přečetl již mnohokrát a tuhle skutečnost, vztahující se k předmětnému románu jsem si vybavil právě nyní...

iveta3867
12. června

pro mě zklamání, nebyla jsem schopna dočíst, styl psaní mi nějakým způsobem vadil..

mats379
27. dubna

Jedna z mých nejoblíbenějších, je dojemná, lidská, upřímná; nedoporučuji číst těhotným neurotičkám

MartinLiterKing
03. dubna

Líbí se mi realistický popis války, milostná zápletka. Chápu motivace hlavního hrdiny. Dialogy trochu váznou. Jinak doporučuji, knihu mám rád.

Kuža007
28. března

Tato kniha mě upoutala od samého začátku. Hemingwaye zde prakticky prožívá v jistých knižních scénách, převážně na frontě svoji vlastní autobiografii. Sice jsem byl trochu zklamavý, když Frederik zdrhnul a děj se stal o něco málo slabší, ale poté jsem si řekl: ,,Vždyť se to jmenuje Sbohem, armádo."

Lucie Pfeifer.
24. března

*OBSAHUJE SPOILERY*
Začátek mě zaujal a vtáhl do děje. Každopádně se musím přiznat, že od té doby, co hlavní hrdina utekl - a vyhl se tak válce, jsem doufala v kapitolu, kdy se tam vrátí. Nebo kdy aspoň pro něj někdo přijde, zjistí se, že se jí vyhýbá,...cokoliv! Místo toho následovaly jen nic neříkající dialogy s jeho milou a nekonečné popisování toho, jak se jim žije a co si zrovna dávají ke svačině.
Pro mě tedy jel děj kvalitně z kopce. Je to škoda.

Marekh
07. února

Kniha se mi líbila. Závěr knihy byl smutný, neočekával jsem takový konec.

vendysantos
29. ledna

Jedno z Hemingwayových nejvydařenějších děl, ke konci velmi dojemné.

scroft
11. ledna

Spolu s Komu zvoní hrana asi moje nejoblíbenější kniha od tohoto autora. Styl jakým je napsaná člověka úplně vtáhne do děje. Zobrazuje historická fakta tak jak byla v celé jejich surovosti bez příkras, pan Hemingway byl a vždy bude jedním z nejlepších autorů.

Kunki
01. ledna

Frederic Henry
slečna Catherine Barkleyová
Helena Fergusonová
Rinaldi
Gordini, Passini, Manero, Guvuzzi

misantroop
20.12.2017

Jednoduchý Hemingwayův styl. První světová válka v Evropě a v ní dobrovolník ze Spojených Států. Hrůzy války i příběh muže, který během těchto hrůz našel jiné hodnoty než dobrodružství. Klasika světové literatury.

ellyem
18.12.2017

Knížka mě vůbec nezaujala. Už si přesně nepamatuji, proč, ale vím, že jsem ji nedočetla.

ferda16
22.11.2017

Další knížka z povinné četby - je tu popsána fronta z pohledu vojáků a milostný příběh za války, který doplňuje atmosféru a vtahuje do děje. Příběh mě oslovil a neodtrhla jsem se až do konce.

Warty
10.11.2017

Z této knihy jsem byla upřímně hodně zklamaná. Musím říct, že dialogy mezi Catherine a hlavním hrdinou jsou vyloženě stupidní - a to je slabé slovo (opravdu se mi nechce věřit, že dospělí lidé spolu takhle v té době komunikovali). Opravdu nevím, z jakého důvodu je tahle kniha tolik oceňovaná (a povinnou četbou).

LucyMi
15.10.2017

Zezačátku méně čtivá, ale konec vše nahrazuje. Jsou tu spíše negativní komentáře - nechápu, co chcete víc. Je tu popsána fronta z pohledu vojáků, následný ústup a milostný příběh za války, který doplňuje atmosféru. Někdo píše, že je konec zdlouhavý, já jsem se třeba nemohla odrthnout - je to věc názoru. Kdo je na pochybách, ať do ní jde - sám uvidí, jestli ho to chytne. Toto je moje první knížka z válečného prostředí a určitě ne poslední.

bob9249
10.09.2017

U mě dobrý. Líbí se mi ten minimalistický styl. Mám rád knihy z válečného prostředí. Skvělé jr, že tam autor nechává některá slova v italštině nebo francouštině. Dodáva to autenticitu.
Akorat ta pasaz tesne pred zaverecnym dejem je dost nudna. Takovy neustaly cekani a nuda. Ale tak to mohlo byt i ve skutecnosti pro hlavniho hrdinu.

*Pájuše*
16.07.2017

Klasikou je to nazýváno oprávněně. Nemůžu říct, že bych si Hemingwaye zamilovala, ale tato autobiografie je střípkem jeho duše. Toho, co sám zažil a toho, čeho my - moje generace - byla ušetřena. Určité výhrady k tomu můžu mít, ale těžko je můžu ventilovat, když nevím, o čem mluvím. Sbohem, armádo má v sobě něco pozitivního, i když děj knihy tomu vůbec nenasvědčuje.

moonell
06.07.2017

Špičky ledovce jsou pro mě, jak se zdá, pořád málo.

BobanHo
23.04.2017

Další z mých nedočtených knih... Prostě to nešlo, něco drhlo už od začátku. Ale možná mám jen špatné období...

ThrisaManx
19.04.2017

Sbohem, armádo mě tedy bavilo hodně. Vážně hodně, postavy mi byly sympatické a působily velmi živě, celý příběh jsem prožívala s nimi. Ačkoli to nepatří mezi naprosté špičky, příběh je milý a snadno se čte.

topipig
22.03.2017odpad!

Poprvé v životě se mě stalo, že jsem s knížkou sekl v půlce jejího vyprávění. Ale u Sbohem armádo to prostě nešlo jinak. Příšerná nuda a otravné a nesympatické hlavní postavy Fredericka a Catherine, zejména ta ženská mě svým chováním vyrážela dech. Ty jejich dialogy, které mezi sebou vedli, to bylo něco příšernýho!! Rád čtu knihy cestou do práce a z práce, ale u této nicneříkající a plytké nudy jsem vyloženě usínal. Balím to a vůbec mě nezajímá, jak kniha skončí. Tohle už nikdy více. Hemingway nebude můj šálek čaje.

StihOMam
14.03.2017

Po přečtení knihy a shlédnutí filmové verze mi bylo jasné, který z obou způsobů interpretace na mě více zapůsobil. Přestože, možná snad proto, že kniha mi bylo předložena v originále, převálcovala film dost zásadně. Hemingwayův vypravěčský styl a osobité přiblížení válečného prostředí dokáže zanechat hluboký dojem.

Richelle
28.02.2017

Zajímavý děj, ale četla jsem lepší díla od autora. Kniha mi přišla zdlouhavá.

parxel
29.12.2016

Z této knihy mám hodně rozporuplné pocity. Na záčatku mě Ernest velmi mile překvapil, způsobem jakým píše. Text mi přišel napsaný velmi lehce a četl se v podstatě sám. Zkrátka první dojem po pár přečtených stránkách byl velmi dobrý.

Postupně s přibývajícími kapitolami mi však příběh přišel čím dál tím víc plytký a v podstatě o ničem. A to jak z pohledu děje, tak z pohledu cítění a prožívání hlavních postav. Úplně nejhorší z celé knihy mne připadaly milostné dialogy mezi Frederickem a Catherine. To byla fakt hrůza.

Chvíli jsem pak Ernesta podezíral z toho, zda to nebyl záměr. Zda určitá povrchnost a jakoby plochost pocitů nebyla určitým zobrazením toho, jak se do hlavních postav promítá válka. Bohužel po dočtení, mám pocit, že to tak asi zamýšleno nebylo.

Jediné co mne překvapilo, byl tragický konec. Závěr je podle mne na celé knize asi tím nejlepším. Byl to totiž první a poslední okamžik z celé knihy, který ve mne vzbudil nějaké silnější emoce. Velmi dobře to vystihuje jedna ze závěrečných vět: "Nejde nic říct." Přesně tak jsem se po dočtení poslední části cítil.

BlackJeffy
24.12.2016

Mé první dílo od Hemingwaye (bohužel ne poslední, byla jsem školou donucena i ke Stařec a moře) a já jsem ho doslova proklínala. Nesedl mi. Vůbec. Dějově mě kniha příšerně nudila, několik pasáží jsem přeskakovala, protože je naprosto otravné číst dialogy mezi Henrym a Barkleyovou (dobře, ten kde mu vysvětluje proč by chtěla taky kapavku mě opravdu rozesmál). Jediné, co mohu říci je - Už nikdy víc.

vendy.b.
18.12.2016

Slečna C. Barkleyová mi přišla neuvěřitelně otravná. Konec mě celkem překvapil, ale i tak je to Jedna z nejnudnějších knih, co se mi kdy dostaly do rukou. Sama se až divím, že jsem ji dočetla. Za mě Hemingway už nikdy.

AllyKumari
11.07.2016

Hemingwayova metoda "ledovce" nesplnila účel. Minimalismum celého textu se zdá sterilní a člověka nezasáhne. Na konci jsem si připadala jako bych zahlédla něčí příběh z okna vlaku, jen tak mimochodem. Hemingway a já si prostě nesedneme.

110022
15.06.2016

Kniha není špatná, ale četla jsem lepší díla. Velmi mě překvapilo tragické ukončení knihy, kdy jsem přemýšlela o tom, proč autor zvolil zrovna takovýto závěr.