Sběratel
John Fowles
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/2057/bmid_sberatel-1Q7-2057.jpg
4
889
162
Hlavním hrdinou, osobitého a experimentálními prvky nabitého „psychothrilleru“ z roku 1963, je psychopatický sběratel motýlů Frederick Clegg, jenž hříčkou náhody získá nemalý obnos, díky tomu si zakoupí nový dům, kam unese a kde vězní krásnou a nadanou studentku malířství Mirandu Greyovou – nechce jí ublížit, chce ji jen vlastnit. Struktura této Fowlesovy prózy je vybudována na střídání dvou působivých vnitřních monologů a především Mirandino vyprávění, jež je pro celou knihu ústřední, vyjevuje děs a absurditu celé situace – stále jasněji se totiž ukazuje, že není vůbec jisté, kdo je zde vězeň a kdo věznitel. Klinicky přesná studie chování člověka a výstavba románu s paralelou k Shakespearově Bouři fascinuje nejen svou bizarní zvráceností, ale i jako alegorie dobra a zla nebo studie niterných muk a vnitřního pekla vychýlené obsese, sublimované do hrozivých a pro okolí nebezpečných libůstek.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2004 , Volvox GlobatorOriginální název:
The Collector , 1963
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Zvrácený příběh. Mirandy mi bylo upřímně líto. Proč se to stalo zrovna jí. Byla potrestána za svou krásu?
A to, že ji nechal zemřít,to byl vrchol!
Jinak je to dobře napsané.
Tak nějak nevím, jak tohle dílo ohodnotit...
Spousta recenzí na tuto knihu je velmi pozitivních, najde se tady i hrstka čtenářů, kteří ji hodnotili jako "ohromnou, úchvatnou, geniální, perfektní a vynikající". Knihu jsem tedy s velkým očekáváním objednala a hned se dala do čtení. Četla se dobře, začtete se prakticky hned, děj docela hezky plyne. Je napsaná klasickým stylem, což se dá vzhledem k roku vydání očekávat. Každopádně za mě to bylo zklamání. Ač jsem se opravdu snažila, genialitu jsem v této knize nenašla. Nevím, zda se o velmi pozitivní recenze postaraly filozofické myšlenky postav (díky nic dávám o hvězdičku více) nebo je za tím něco jiného, za mě ale nakonec nic moc. Záleží, jak to asi bude člověk hodnotit. Vsadím se, že pokud bych si knihu přečetla před X lety, tedy v době, kdy jsem neměla s thrillery žádnou zkušenost, byla bych zřejmě nadšená a musím přiznat, že na rok 1963 je toto dílo velmi originální a průlomové. Každopádně, v dnešní době, kdy jsou knihkupectví plná skvělých psychologických thrillerů je tohle příliš obyčejné až primitivní dílo.
"Nenávidím Boha. Nenávidím cokoli, co stvořilo tento svět a lidské plemeno, co umožnilo existenci lidí jako Kaliban a situací jako je ta moje."
Tohle mně teda vůbec nesedlo, únosce je totální asociální ťunťa a jeho nucená spolubydlící zase afektovaná přemoudřelá blbka, z jejíchž hystericky ražených mouder se o mě místy pokoušely mrákoty. A hodiny a hodiny pak číst, jak se tihle dva exoti vzájemně popotahují kvůli svým pomateným myslím a jeden druhýmu nadávají do podivínů, to je z mýho pohledu až příliš surrealistický kafe. Kniha má jen dva plusy - celkem kulantní začátek a poměrně mrazivý úplný závěr, ale ta tuna pseudofilozofování mezi tím, tak to teda za mě ne děkuji.
Sběratel je velmi čtivá kniha, která má samozřejmě vlastnosti psychologického thrilleru, ale překvapivě i sociálního románu, kdy skvěle naznačuje i historický kontext. Rozhodně ji doporučuji!
A odložím si tu jeden citát: "Věří jen na ten svět, ve kterém žije a který vidí. On sám je vlastně ve vězení; ve svém vlastním hrozném a úzce vymezeném světě přítomnosti."
Nic jiného o tom pár minut po přečtení nedokážu říct, než že je to prostě ohromné. Už se nemůžu dočkat na další Fowlesovy knihy.
(SPOILER)
Tak tohle mi úplně vyrazilo dech. Poslouchala jsem ve formě audioknihy a to tomu možná dodalo ještě nový rozměr.
Přestože Miranda je se svým povýšeným přístupem a pocitem nadřazenosti vlastně nesympatická postava, celou dobu jsem ji litovala a přála jsem jí dobrý konec. Navíc jejím příběhem je krásně zobrazeno, jak snadno a jakým způsoběm vzniká Stockholmský syndrom, přestože se u ní plně nevyvinul.
Na druhou stranu pro Fredericka, který lítost vzbuzuje přirozeně, jsem měla pouze odpor a opovržení a myslím, že Miranda to vyjádřila velice výstižně. Tolik jím opovrhujete, že ho ani nemůžete nenávidět. Možná bych i mohla soucítit s jeho nemocnou myslí, kdyby nebylo poslední věty knihy. Vlastně mě celou dobu štval tím, jak svou zvrácenost schovával i sám před sebou za něžný cit, který ale podle mě doopravdy necítil. Pouze posedlost a potřebu vlastnit a dokázat si tak vlastní postavení.
Hned po přečtení ve mě přetrvává pocit hořkosti nad tím, že všechny Mirandiny ctnosti, kvůli kterým se Frederickovi tak zalíbila, byly zničeny ve chvíli, kdy ji unesl a tím pádem okamžikem únosu pominul důvod k únosu. Přesto to nějakou dobu trvá, než si to oba aktéři uvědomí, ale to už je pozdě.
Za mě naprosto výborná kniha, která je skvělou psychologickou sondou do myslí dvou lidí v naprosto příšerné a absurdní situaci.
Kdybych chtěl jedním slovem vyjádřit své bezprostřední pocity po přečtení knihy, asi bych použil výraz: úchvatné.
Tak precizní a zároveň čtenářsky strhující sondu do psychiky dvou hlavních postav jsem již dlouho nezaznamenal. Kniha současně nabízí vhled do morálky anglické společnosti v druhé polovině 20.století, zejména pak poukazuje na bující maloměšťáctví. Jména protagonistů příběhu a nakonec i příběh samotný evokují mé vzpomínky na Shakespearovo drama Bouře, které ve mně zanechalo hluboký dojem.
Doporučuji!
AUDIOKNIHA: Perfektně namluvené dílo. Příběh, kde zprvu nesnášíte hlavní hrdinku, abyste ji i přesto nakonec litovali. Příběh, kde nejprve litujete hlavního hrdinu, abyste jim i proto nakonec opovrhovali. Jedním slovem silné. Jen to mohlo být delší.
Nepřipadá mi úplně fér porovnávat tuhle knihu se současnými bestsellerovými (nebo wannabe bestsellerovými) thrillery. Tedy nepřipadá mi to fér k té současné thrillerové tvorbě, protože tahle kniha patří do úplně jiné ligy, do níž drtivá většina současných thrillerů, které jsem četla (ne že bych byla expert, ale pár jich bylo), ani zdaleka nedohlédne. Ve Sběrateli jde opravdu o víc než o to, že psychopat unese holku, kterou je posedlý, a že se ho máme bát, ale přitom s ním sympatizovat - to už bylo fakt napsáno mockrát i před Fowlesem a leckdy "akčněji" a "mrazivěji" (což například mě většinou moc nezajímá :) ). Sběratel jakoby mimochodem rozebírá mj. britskou společnost dané doby a "výsadu kléru" neboli pozici, kterou ve společnosti zaujímá umělec. Což myslím nabízí velmi zajímavý materiál k přemýšlení i českým čtenářům v 21. století.... Že je to skvěle napsané s krásně vystiženými myšlenkovými pochody dvou podivuhodných jedinců (a souhlasím s komentáři, které uvádějí, že ten vyšinutější a nebezpečnější z nich je často sympatičtější) i motivy, které je k nim vedou, to už ani nemusím zmiňovat. Myslím, že vzhledem k tomu, kolik toho v knize je, jde o velice úsporný a hutný text.
Četla jsem mnohokrát a mnohokrát ještě budu.
(SPOILER) Nemám to slovo rád, ale pro tuto knihu ho musím použít - srdcovka. Viděl jsem film, četl knihu a poslechl audioknihu. (Ano, poslechl, protože audioknihy se nečtou, to vědí i malé děti.) Jedno vám řeknu - autor na to, že nikdy nikoho neunesl a nezavřel do sklepa (teda asi, jisté to není), vystihl psychologii oběti naprosto přesně. Všechny tři přítelkyně, které jsem držel ve sklepě, se chovaly úplně stejně jako ta kravka z knihy a zkoušely i stejné triky a nakonec i podobným způsobem pošly! Doporučuji.
U této knihy jsem dal na recenze. Vše nasvědčovalo tomu, že budu nadšený a s tim jsem do toho šel. Teď po dočtení jsem na vážkách. Upřímně nebylo to ono chybělo tam něco. Asi jsem namlsaný novodobými psycho thrillery ze kterých mrazí. Tady se vlastně zas až tak nic nestalo. Únos, věznění to ano, ale bez napětí, zapletky a strhujíciho konce. Přičítám to době ve které to bylo napsané. Půlku knihy nám vypráví pachatel druhou půlku toho samého oběť. Za mě zklamání
Co tak ještě napsat ke knize, kterou už stovky čtenářů rozebraly do posledního písmenka ... Bylo to vážně psycho a konec mě dostal úplně. Jedna z nadčasových knížek, u které se nepozná, že už je to nějaký ten pátek, kdy se poprvé vykulila z tiskárny. Mág se mi ale líbil víc. 4,5*.
Úžasné, mrazivé a napínavé, zvláště na konci. Poslouchala jsem audioknihu s brilantním podání J. Plesla a L. Pernetové. Výborný požitek poslechu této knihy. Vůbec jsem netušila, kam až může zajít "Sběratelova" vášeň Mirandou a jak to vše skončí.
Tak tohle je mistrovská kniha. Studie zakomplexovaného psychopata a jeho trošku afektované povýšené oběti z uměleckých kruhů. Happyend není součástí balení.
Knihu mi kdysi na střední, věnoval kamarád. A ne, nebyl rozhodně nějaký "Sběratel." Kdyby byl, tak si tuto knihu stoprocentně nechal sám pro sebe. Každopádně tato kniha - komorní drama, téměř až "antické," do mých sběratelských kousků patří. Brilantně napsaný příběh o lidské vášni a touze ve sběru čehokoliv, třeba i ,,lidské trofeje... Husí kůži mám pokaždé, když si na tuto knihu vzpomenu.
Uff. Fowles psal tak dobře, až je mi jako čtenáři špatně.
Přitom to nejspíš začalo jen jako takový nápad.
Začnu koncem, ten je opravdu strašný, nečekaný (takhle dneska podobné knihy mco nekončí...). Fakt síla. Vyprávění z pohledu psychopata se dá úspěšně číst, i když je to v mnohém znepokojující. Až podezírám autora, že tato část má ve čtenáři vzbuzovat sympatie nebo alespoň snahu o pochopení choré mysli a ne nějaké rychlé odsouzení. Naopak část vyprávěná obětí je napsaná tak, že čtenář tu holku chvílemi nemůže vystát. Chápu, proč to tak je, proč její postava je představena tímto způsobem, v doslovu je to pěkně vysvětleno a dává to smysl. Ale neustálé zmiňování toho chlapa G. P. mi maximálně lezlo na nervy, stejně jako ten pozérský život. Celek je zvláštní mix, ale funguje velmi dobře.
Mrazivé. Nevěřila bych, že to o nějaké knížce řeknu, ale fakt to bylo psycho. I proto, že byl hlavní charakter tak nevyzpytatelný - vůbec ne násilnický nebo extra zvrhlý, jen... divný. A moc se do toho zamotal. Ale namluvené to je fakt dobře. A napsané. A je to docela tragické.
Štítky knihy
zfilmováno anglická literatura thrillery posedlost psychologické thrillery únosy
Kniha Sběratel je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 1 207x |
| Čtenářské výzvě | 89x |
| Doporučených | 118x |
| Knihotéce | 318x |
| Chystám se číst | 519x |
| Chci si koupit | 85x |
| dalších seznamech | 9x |
Thriller jako víno, ani bych nevěřil, že ho Fowles napsal už v roce 1963. Čte se skvěle!