Rozpůlený dům: Příběh sudetské rodiny
Alice Horáčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487754/bmid_rozpuleny-dum-65148e5f59225.png
5
460
109
K románové kronice ze Sudet inspirovala autorku vlastní rozpůlená rodina: po roce 1945 byla část jejích příbuzných odsunuta a část zůstala. Alice Horáčková se ve své čtvrté knize vrací do malebné česko-německé vesnice první poloviny 20. století a z odposlouchaných historek, vzpomínek i archivních záznamů splétá velký „familienroman“. Mezi její předky patřili pytláci a pašeráci, svobodomyslné ženy i úspěšní kšeftmani s textilem. Je to příběh o tajných láskách, změnách identit, útěcích, křivdách a žabomyších válkách, které nakonec stály životy. Češi a Němci tu žijí ve smíšených manželstvích, ale taky se handrkují o to, kdo komu zamordoval psa, kdo dřív vystaví novou školu a k jaké národnosti se kdo přihlásí ve sčítání lidu. Z jedné strany je přitom diriguje Jednota severočeská a z druhé Deutscher Kulturverband. Rozpůlený dům vznikal více než čtyři roky a autorka v něm střídá perspektivy, mužské a ženské hlasy, fantazii s citacemi. Při rešerších se dozvěděla víc, než by jí bylo milé: mimo jiné i to, že jeden z jejích předků se stal arizátorem židovské fabriky a přítelem Reinharda Heydricha.... celý text
Přidat komentář
A já se musím přiznat, že se mi to moc nelíbilo a už teď vím, že kromě pár historických faktů si zanedlouho už příběh pamatovat nebudu.
Poslouchala jsem jako audio a už jsem se nemohla dočkat konce. Papírovou knihu bych určitě nedočetla.
V první řadě mi vadilo příliš velké množství postav, které s příběhem ještě přibývaly a na konci jsem se v nich už naprosto ztrácela.
Doba a její problémy stejně tak jako obyvatelé Sudet byli popsány velice dobře, ale překvapilo mě, že nebyly vůbec zmíněny historické události jako smrt TGM, dopad Heydrichiády a jiné.
Necítila jsem v příběhu žádné velké emoce a celkově mi děj přišel průměrný a bez hloubky, stejně tak jako většina současných filmů.
Poslouchano jako audiokniha. Chvíli mi trvalo se zorientovat v množství postav, ale jinak se to poslouchalo dobre.
Tentokrát mi trvalo dlouho, než jsem se začetla. Ale velký počet postav, který se zpočátku zdál jako nevýhoda, se ukázal být vynikající příležitostí, jak na pár stovkách stránek jediného románu vykreslit množství různých typů lidí a jejich postojů v těžkých dobách 1. světové války, hospodářské krize, nárůstu nacionalistických nálad v Sudetech, doby okupace i konce 2. světové války. Bylo zajímavé číst o všech těch typech Čechů i Němců, žijících na Benecku.
Tato kniha mi velice připomíná Šikmý kostel 1 + 2. Vypráví především o jedné rodině, během času od prarodičů po vnoučata a jejich osudech před, během válek a po nich. Obyvatelé u Šikmého kostela jsou také na hranicích, a museli si vybrat národnost Polsko/Česko/Slezsko/Německo a ještě navíc ten těžký život horníků. Oproti tomu Rozpůlený dům je zase těžký život na horách, zima a právě rozdělení obyvatel na Čechy a Němce. Je tu krásně vidět po válce, že si lidé prostě nic neodpouštějí a v lidech to zůstává dodnes. Kousek od Benecka pocházím, takže tento kraj je pro mě velice blízký a kniha mě velice bavila. Je velmi obsáhlá, líbí se mi rozdělení knihy na období a krátké kapitoly mi vyhovovaly. Knihu doporučím především rodině, je krásné číst o místech, které člověk zná. Líbí se mi i obal knihy a především osudy popisovaných lidí v čase.
Spousta postav a osudů, ale na rozdíl od podobně "bohatě obsazených" knih jsem neměla problém s orientací, kdo je kdo a proč jedná tak, jak jedná. Myslím, že se autorka snažila o objektivní pohled jak na Čechy, tak Němce, protože život ani lidé nejsou černobílí. Byly to drsné časy a ne neuvěřitelné, co jsou lidé schopni si provádět. Jsem ráda, že jsem to nezažila a doufám, že nezažiju nic podobného. Většinu knížek si půjčuji z knihovny, ale tuhle jsem si - po přečtení - koupila.
Tedy; ze začátku velmi pozvolné a náročné čtení. Po nějaké chvíli si čtenář zvykne na množství postav a jejích příběhy a pak ho celé dílo pohltí natolik, že se od knihy nemůže odtrhnout. Velmi zajímavě zpracovaný příběh o době minulé.
Očekávala jsem něco jiného.
Hodně osob, propletené příbuzenské vztahy ...to se mi zdálo zdlouhavé a ztrácela jsem souvislosti.
Zdálo by se, že je téma sudet a národnostně smíšených pout již vyčerpané, a tudíž musí každá další taková kniha upadnout v zapomnění, topit se v průměrnosti. A ono ejhle na Rozpůlený dům, který onu domněnku zcela vyvrací! Příběh vystavěný na funkčních a uvěřitelných dialozích plyne s naprostou samozřejmostí, aniž by působil nabubřele či pedantsky. Nejen že obstál v náročné zkoušce čelit konkurenci, ale mnohdy předčil (alespoň má vlastní) očekávání. Jen překvapivě překotný závěr mě zamrzel, vlastně bych snesla daleko fortelnější bichli :)
Velmi zajímavé téma, bohužel mi styl autorky asi moc nesedl. Přičítám to nejspíše opravdu krátkým kapitolám (3-5 stran), díky nimž jsem se často ztrácela v množství postav a jejich národnosti. Chvilkama jsem se opravdu natrápila. Dočetla jsem do konce, který se četl asi nejjednoduššeji díky rychlému spádu, i když si nejsem jistá, že jsem přesně věděla kdo je vlastně kdo a ke komu patří.
Podobně jak čtu i v některých předchozích komentářích, chvilku mi trvalo, než mě děj vtáhl a než jsem se vyznal v postavách, ale postupně byla kniha lepší a lepší
Sudetská otázka je podle mě pořád velice žhavé téma. Příběhy, které se odehrávaly v knize, byly tak živé, mnohdy smutné, někdy radostné, Čech nebo Němec, zpočátku to bylo jedno, všichni byli sousedi, mluvili na sebe česky, německy, českoněmecky.
Kniha mě velmi bavila, velice mi vyhovuje systém krátkých kapitol. Určitě bych doporučila knihu přečíst, moc se mi líbila.
... románové kroniky mám ráda, i když na začátku musím hodně informací o obyvatelích, a zároveň se ujišťovat, kdo ke komu patří. Která rodina je tohle a která tamto. Ráda sleduju životy lidí v dávných dobách a tady bylo navíc moc důležité, kdo je Čech a kdo Němec
Obsahově určitě zajímavá knížka, ale nějak jsem se do toho nedokázala dostat... Nevím přesně - vytvořit si vztah k jednotlivým postavám? Najít si nějakou propojovací linku? Trochu jsem se ztrácela i v množství postav, kdo je Němec a kdo Čech... Jistě je to cenné dílo, no my jsme si nějak nesedli.
Tak, jak je uvedeno výše jedná se o románovou kroniku. To, jakým způsobem se autorka vypořádala s tak komplikovaným tématem, mi až bralo dech. Knihu by si měl přečíst každý, kdo chce o období po skončení druhé světové války vynášet jednoznačné soudy. Pak by možná pochopil, že to nelze právě proto, že vztahy, motivace a úhly pohledu tehdejších obyvatel Československa byly tak rozmanité. Jisté je, že v tehdejší atmosféře a situaci byl odsun německého obyvatelstva jediným řešením pro obě strany. Další soužití prostě nebylo možné. To, jak to proběhlo bylo sice velice často ostudné a zločinné, ale na nutnosti odsunu to nic nemění. Díky paní Alici Horáčkové za úžasný čtenářský zážitek.
Myslím, že je to nejlepší knížka na téma Sudet, kterou jsem četla. Promítá se do ní celá první půlka 20. století, všechny převratné události a změny, které s ní souvisely. Podává úžasně zajímavý a živý obraz tehdejšího života v jedné česko-německé vesnici, tamních obyvatel, opírá se o historii jednoho rozvětveného rodu.
Nápadité členění do kratičkých kapitolek napomáhá orientaci, stupňuje dramatičnost dění a zároveň trochu napomáhá odstupu od vypjatých scén, aby se v nich člověk neutopil a neztratil kontinuitu s celkem.
Obdivuju Alici Horáčkovou za zevrubnost, se kterou vklínila kontroverzní historii, archivní záznamy i vzpomínky do románové kroniky.
Děkuju za nestrannost.
(A zajímaly by mě osudy protagonistů po válce).
O fotky jsem přišla. Audiokniha byla nádherná.
Štítky knihy
20. století Krkonoše sudetští Němci Sudety Češi a Němci okupace Československa podle skutečných událostí poválečné odsuny Němců rodinná historie, dějiny rodu české romány
Autorovy další knížky
| 2022 |  Rozpůlený dům: Příběh sudetské rodiny |
| 2014 | Vladimíra Čerepková. Beatnická femme fatale |
| 2018 |  Neotevřené dopisy |
| 2016 | 7x ve vedlejší úloze |
UCHOKNIHA. Nebyla to láska na první slůvko, spíš naopak - zpočátku mi docela trvalo zorientovat se v postavách. Netrvalo ale dlouho a byla jsem lapená - Sudety (konkrétně Krkonoše) a spletité příběhy a vztahy lidí. Lidí, kteří staletí nemuseli řešit, zda jsou Češi nebo Němci, prostě tak to v těch krajích vždycky bylo... Najednou se ale musíte rozhodnout, k jaké straně se přidáte... Moc hezky zachycené předchozí první půlstoletí - od dob, kdy po Krkonoších lyžoval Hanč, až po dobu po druhé světové válce. Rozhodně doporučuji!