Rozpůlený dům: Příběh sudetské rodiny
Alice Horáčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487754/bmid_rozpuleny-dum-65148e5f59225.png
5
452
107
K románové kronice ze Sudet inspirovala autorku vlastní rozpůlená rodina: po roce 1945 byla část jejích příbuzných odsunuta a část zůstala. Alice Horáčková se ve své čtvrté knize vrací do malebné česko-německé vesnice první poloviny 20. století a z odposlouchaných historek, vzpomínek i archivních záznamů splétá velký „familienroman“. Mezi její předky patřili pytláci a pašeráci, svobodomyslné ženy i úspěšní kšeftmani s textilem. Je to příběh o tajných láskách, změnách identit, útěcích, křivdách a žabomyších válkách, které nakonec stály životy. Češi a Němci tu žijí ve smíšených manželstvích, ale taky se handrkují o to, kdo komu zamordoval psa, kdo dřív vystaví novou školu a k jaké národnosti se kdo přihlásí ve sčítání lidu. Z jedné strany je přitom diriguje Jednota severočeská a z druhé Deutscher Kulturverband. Rozpůlený dům vznikal více než čtyři roky a autorka v něm střídá perspektivy, mužské a ženské hlasy, fantazii s citacemi. Při rešerších se dozvěděla víc, než by jí bylo milé: mimo jiné i to, že jeden z jejích předků se stal arizátorem židovské fabriky a přítelem Reinharda Heydricha.... celý text
Přidat komentář
Velmi hezky popsané osudy hrdinů na území Sudet, předválečné období, války, odsun Němců. Zajímavé, jen ke konci celkem zdlouhavé.
Težký příběh z těžké doby v místech, kde se osud s lidmi nepáral. Jsem milovnik Krkonoš a proto jsem si tuhle knihu vyhlédla. Autorce se celkem povedlo propletení tolika postav, zabrat dějiny česko-německých vztahů v pohraničí od monarchie po konec 2 sv. v. muselo být náročné. Byly tam části velmi čtivé, postupně jsem, ale přestávála mít zájem číst dál. Možná trochu zdlouhavá, ale zajímavé.
Velmi čtivý příběh smíšené česko-německé rodiny z Benecka z první poloviny 20. století. Je to svého druhu kronika tohoto krásného kraje. Silný příběh, který nabízí lásku i nenávist, víru i fanatismus, komplikované lidské povahy i složité mezilidské vztahy. Lidé tu mají tvrdý život plný dřiny a doba okolo dvou světových válek prověřuje jejich charaktery, kdy kromě kšeftování, udávání a násilí mohou projevit i osobní statečnost nebo vůli přežít. Skvělý pohled na sudetskou problematiku.
Poslouchala jsem jako audio a románové postavy se prolínaly s těmi skutečnými velmi přirozeně spolu s významnými událostmi té doby - Bohumil Hanč, polární záře v roce 1938, protržená přehrada na Bílé Desné, Heydrichiáda i odsun Němců na základě Benešových dekretů. O fotografie jsem byla ochuzená, ale audiokniha byla i tak velmi hutná a mrzí mě, že osudy jednotlivých členů rodiny neznám až do současnosti.
Velmi výstižně shrnula hlavní myšlenku románu helenah: "dějiny se opakují, charaktery lidí se nemění. Za to, KDE jsme se narodili a žijeme nemůžeme. Za to JAK žijeme ale ano." Děkuji za toto shrnutí a hlavně děkuji za tuto knihu.
Na plný počet hvězd kniha není. Chybělo mi větší propracování charakterů postav a jednotlivých příběhů. Některé kapitolky působily spíš jako popis fotky než příběh.
Rozpůlený dům jsem původně vůbec nechtěla číst, tak nějak už mám dost těch truchlivých česko-německých osudů. Ale jelikož jsem momentálně neměla po ruce nic zajímavějšího, pustila jsem se do něj a jsem nadšená.
Nejprve musím vychválit ty skvělé fotky, které příběh v tom kterém historickém období doprovázejí, nádhera! A samozřejmě a především popis tehdejšího a až do vzniku ČSR víceméně nekonfliktního soužití Čechů a Němců v oblasti Krkonoš; je až legrační, jak mnohdy jméno vůbec nenapovídalo, nakolik se jeho nositel cítí být Čechem či Němcem (a už vůbec ne, nakolik je „jen“ slušným člověkem).
Výborné čtení – místy smutné, ale velmi zajímavé a lidsky přitažlivé, pochopitelné a srozumitelné. Navzdory chybějící dataci kapitol – časově uvozené jsou jen hlavní oddíly knihy – se příběh četl snadno; bylo na nás čtenářích domyslet si aspoň zhruba, v jakém roce a po jaké události se děj té které kapitoly odehrává.
Jsem ráda, že jsem v téhle době nemusela žít.
Lituju všechny, kteří neměli na výběr, a prožili vše, co s ní souviselo.
A obdivuju ty, kteří – ač sami nejsou pamětníci – o ní dokážou takhle psát.
Jak málo stačí, aby se dosud normální lidé do sebe pustili, začali se udávat, nenávidět. Stačí trochu přiložit pod kotlík a nechat je propadnout fanatismu. Dostatečně dlouho v nich živit pocit, že jim je křivděno, že jim někdo ubližuje, nabídnout naoko snadné řešení, až tomu začnou věřit a ve jménu té víry zabíjet své sousedy. Stačí, že mluví jinou řečí, vyznávají jiné náboženství...je to pořád dokola. Myslela jsem si, že to ani nedočtu, ne že by to bylo špatně napsané, naopak, ale pro pocit zmaru a beznaděje, protože pořád se to děje na různých místech Země a nikdo to nedokáže zastavit. Lidstvo je prostě nepoučitelné. O postavách a ději nemá smysl nic psát, tohle je třeba si přečíst. Někdo je sympatický víc, někdo míň, někdo je na zabití. :-/
Vzhledem ke kompozici knihy, která sestává většinou z poměrně krátkých kapitol, jde o takový kaleidoskop příběhů a postav, které přibližují život na Benecku od konce 19. století do konce 2. světové války. S hodnocením jsem váhala, kniha se mi velmi dobře četla, ale postavy postrádaly hloubku a pro toho, kdo už z daného období má něco načteno, byl jejich vývoj i konec od určité chvíle poměrně předvídatelný. Určitě ale román může přispět k odbourání černobílých pohledů na minulost.
Kniha se velmi dobře četla, bylo v ní pro mě mnoho zajímavého a nového z historie. Taková příjemná forma, aby člověk pochopil jak to asi mohlo být se sudetskými Němci v průběhu času (jejich nadšení pro Hitlera, nadšení pro německou otázku a pak jejich postupné prozření a nucené odstěhování jako "trest").
Bylo to barvité čtení, jedna rodina a tolik různých osudů, kdy se museli vypořádat se svým původem. Žít na jakékoliv hranici není určitě jednoduché, a v době války žít v německém
prostředí,muselo být obzvlášť
těžké. Kniha se díky krátkým kapitolám četla velmi dobře. Knihu oživily ji i dobové fotografie.
Až jsem se divila, jak mě ta kniha bavila, autorku jsem neznala. Moc pěkně napsané. Snaha o spravedlivé vysvětlení událostí. V přímých řečech autentické místní výrazy a vyjadřování, to dodá na věrohodnosti. Postavy jsem si nejdřív vypsala na papír, abych se v tom neztratila, ale bylo to zbytečné, děj sice skáče, ale kapitoly jsou tak krátké, že střídání děje vůbec nevadí. Nejsympatičtější mně asi byla postava Anežky. Jsem taky ze smíšené rodiny a taky z Podkrkonoší, taky mně leccos prarodiče vyprávěli, takže téma je mi blízké. Alici Horáčkové tleskám.
Z knihy mám rozporuplné pocity. Byla ctiva,chvílemi hodně zajímavá a napínavá,chvílemi jsem měla chuť ji přestat číst, jak se mi zdála zdlouhavá. Postav bylo hodně, chvílemi jsem se ztrácela v ději i case. Za mne kniha mohla být kratší
Ale ja obecně mám radši knihy do 400 stran , někomu jinému to vadit nemusí. Nicméně strhávám body i za to, že jiné knihy s touto tématikou mě bavily více.
V postavách jsem se ze začátku ztrácela, nějak jsem nevěděla, kdo ke komu patří. Neustále jsem se vracela na začátek knihy, kde jsou vypsáni hlavní postavy příběhu..
Jelikož žiju v Tanvaldu a značná část příběhu se odehrává právě tady, má kniha pro mě zvláštní náboj. V knize jsou také zmíněny významné události kraje (Bohumil Hanč, protržená přehrada na řece Bílé Desné).
Kniha je jakási kronika česko-německé rodiny a jejich přátel v tom nejhorším možném období, jakým 2. světová válka bezpochyby byla. Uvítala bych další kapitolu, chtěla bych vědět, jaké osudy život jednotlivým členům rodiny přichystal.
Oceňuji, že autorka vychází ze své rodiny, v knize jsou i fotografie, což se mi líbilo. Kniha byla čtivá a nebyl problém přečíst najednou i sto stránek.
Co mi ale vadilo byl přístup k sexu, takový naivní a bylo ho tam na můj vkus hodně. Neříkám, že nepatří k životu, ale tady mi to prostě nesedělo. A ten konec mi přišel takový useknutý.
Možná je to i tím, že se jednalo o autorčinu rodinu, že žádná z hlavních postav nebyla vyloženě špatná. Vždy se jejich jednání nějak omluvilo.
Možná bych od knihy na takové téma očekávala, že ve mě vyvolá emoce, ale to se nestalo, ale nelituji, že jsem si knihu přečetla.
Kdybych mohla, dám hvězdiček sedm....ze začátku jsem se ztrácela v postavách, ale pak si to sedlo.... Mám moc ráda historické knihy, které jsou postaveny na pravdivích reáliích.... Úplně mě dostalo, když jsem četla o polární záři v roce 1938, protože ta je zaznamenána i v kronice naší vesnice... I když téma není veselé, jsou místa, kdy jsem se řehtala nahlas.... Třeba vyvolávání duchů staršími obyvateli mužského rodu :-D Knihu opravdu doporučuji
Jelikož jsem z regionu a pocházím z česko-německé rodiny, tak se mě téma velmi dotýkalo. Kniha mi byla bližší než Šikmý kostel (který jsem nedočetla), přecijenom se víc týkala našich hor. Nejprve jsem se zděsila počtu stran, ale kniha mě pohltila a četla se jedním dechem. Ráda bych si ještě dostudovala, co konkrétně v knize byla fakta a co románová fikce, uvítala bych k tomu nějaký úvodní/závěrečný komentář autorky.
Jedná se o téma bolestné, ale důležité připomínat, aby se historie neopakovala. Války nikdy nic dobrého nepřinesly a vždy na tom tratí spousta nevinných lidí na obou stranách fronty.
Kniha je skvělým vhledem do historie sudetské problematiky. Já bych klidně uvítala příběh popsaný až do současnosti.
Zároveň mě četba vedla k vděčnosti, v jaké době žijeme nyní a jak náročný byl život na horách o století zpátky.
Kniha se četla hodně dobře, příběh měl spád, někdy až moc, některé postavy nebo situace by si zasloužily víc pozornosti a prostoru do hloubky. Každopádně jako pohled na část našich dějin dobré.
Na začátku knihy jsem se vyloženě do čtení knihy trochu nutila. Byl to trochu zmatek a kniha byla psaná takovou formou deníkových zápisů, což moc numožňovalo se začíst. Protektorát a druhá světová válka začala mít zajímavé vývoje postav a jejich osudů a pak to už jen svištělo. Vlastně zpětně hodnotím i ty deníkové zápisky jako skvělé, odcejpalo to a nemuselo to mít ten balast kolem. Jednu hvězdičku ubírám právě za ten náročnější rozjezd.
UCHOKNIHA. Nebyla to láska na první slůvko, spíš naopak - zpočátku mi docela trvalo zorientovat se v postavách. Netrvalo ale dlouho a byla jsem lapená - Sudety (konkrétně Krkonoše) a spletité příběhy a vztahy lidí. Lidí, kteří staletí nemuseli řešit, zda jsou Češi nebo Němci, prostě tak to v těch krajích vždycky bylo... Najednou se ale musíte rozhodnout, k jaké straně se přidáte... Moc hezky zachycené předchozí první půlstoletí - od dob, kdy po Krkonoších lyžoval Hanč, až po dobu po druhé světové válce. Rozhodně doporučuji!
A já se musím přiznat, že se mi to moc nelíbilo a už teď vím, že kromě pár historických faktů si zanedlouho už příběh pamatovat nebudu.
Poslouchala jsem jako audio a už jsem se nemohla dočkat konce. Papírovou knihu bych určitě nedočetla.
V první řadě mi vadilo příliš velké množství postav, které s příběhem ještě přibývaly a na konci jsem se v nich už naprosto ztrácela.
Doba a její problémy stejně tak jako obyvatelé Sudet byli popsány velice dobře, ale překvapilo mě, že nebyly vůbec zmíněny historické události jako smrt TGM, dopad Heydrichiády a jiné.
Necítila jsem v příběhu žádné velké emoce a celkově mi děj přišel průměrný a bez hloubky, stejně tak jako většina současných filmů.
Štítky knihy
20. století Krkonoše sudetští Němci Sudety Češi a Němci okupace Československa podle skutečných událostí poválečné odsuny Němců rodinná historie, dějiny rodu české romány
Autorovy další knížky
| 2022 |  Rozpůlený dům: Příběh sudetské rodiny |
| 2014 | Vladimíra Čerepková. Beatnická femme fatale |
| 2018 |  Neotevřené dopisy |
| 2016 | 7x ve vedlejší úloze |
Kniha Rozpůlený dům: Příběh sudetské rodiny je v
| Právě čtených | 23x |
| Přečtených | 628x |
| Čtenářské výzvě | 145x |
| Doporučených | 40x |
| Knihotéce | 179x |
| Chystám se číst | 583x |
| Chci si koupit | 126x |
| dalších seznamech | 7x |
Oproti Sudetskému domu Štěpána Javůrka velké zklamání a nuda!