Rodina z podkroví
Lisa Jewell
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462972/bmid_rodina-z-podkrovi-tl9-462972.jpg
4
355
123
Rodina z podkroví série
1. díl >
Pozor, koho si pustíte domů… Londýn, módní čtvrť Chelsea. Honosný dům na nábřeží a v něm kolébka s nakrmeným a spokojeným miminkem, které čeká, až ho někdo pochová. O patro níž, v kuchyni, leží tři rozkládající se mrtvá těla. Kdo se doteď o dítě staral? A kam zmizel?
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2021 , CosmopolisOriginální název:
The Family Upstairs , 2019
více info...
Přidat komentář
Od autorky jsem četla předchozí knihu Pod dohledem, která mě nadchla svou čtivostí a proto jsem se s chutí pustila i do Rodiny z podkroví, od které jsem měla díky slibné anotaci a doporučení na obálce vysoká očekávání. A to je možná můj problém. Příliš vysoká očekávání.
V knize pozorujeme několik postav a z počátku se mi děj zdál chaotický. Uznávám, že postupně to dávalo čím dál více smysl, ale během čtení prvních stran jsem prostě byla více zmatená než napnutá. Autorka se vyžívá v dost zvláštních popisech postav a neseděla mi i některá slovní spojení. Postavy byly na můj vkus trochu plytké a jejich chování mi občas nedávalo smysl. Na druhou stranu musím ocenit samotnou zápletku, která mi přišla originální a zajímavá.
Věřím, že pokud nebudete mít přehnaně vysoká očekávání jako já, dostanete čtivý psychothriller s neotřelou zápletkou.
Skvěle napsaný příběh o tajemství jedné rodiny. Děj ubíhal tak rychle, že jsem byla v šoku, že jsem už na konci. Představovala jsem si ten ponurý dům, podkroví, zahradu, obyvatele domu v černých hábitech. Bála jsem se, že se z toho vyvine duchařina, ale naštěstí tomu tak nebylo. Určitě doporučuji přečíst :o)
I když jsem si ze začátku myslela, že bude lepší než autorčina předchozí kniha Pod dohledem, nakonec tomu tak úplně nebylo. Začátek vypadal slibně, ale nakonec to nebylo takové, jak jsem čekala. Měla jsem trochu borčus v postavách a časových rovinách, a to asi do půlky knihy. Zápletka se mi líbila, ale myslím, že z některých situací se dalo vytěžit víc. Jako celek se mi kniha líbila, ale konec byl takový očekávaný, dalo se to vymyslet líp. Jako odpočinkové čtení dobré, ale na plný počet hvězdiček to nebylo. Každopádně knížku můžu doporučit
Prvních několik kapitol hodně nepřehledných, spousta postav, míst, časových rovin a dějových linií. Jakmile jsem se však zorientovala, o kolik dějových linií se jedná a kdo kam patří, tak se z toho vyklubalo hodně zajímavé čtení.
Zajímavý příběh na pomezí společenského románu a thrilleru. Po přečtení mám zvláštní pocit, jako bych četla viktoriánský román z prvky hororu namísto detektivního příběhu ze současnosti. Zprvu jsem měla trochu problém s orientací v čase a s perspektivou vyprávění, ale jakmile jsem se zorientovala, četbu jsem si užila. Zápletka je v celku originální, ale trochu neuvěřitelná a čekala jsem asi jiný závěr - nějaký šok, pro který si budu knížku pamatovat, ale bohužel mne zakončení spíše zklamalo. Také mne trochu zamrzelo, jak se v příběhu vraždí o sto šest a všechny zúčastněné to nechává chladnými a bez následků - duševních, fyzických i sociálních.
Když se prokoušete tím trošku zamotaným začátkem se spoustou postav, několika dějových linek, zařadíte si tři vypravěče, tak pak už si naplno můžete užít další ze skvělých kousků od Lisy Jewell.
Záhadné postavy, temná bizarní atmosféra, stupňující se napětí a docela slušné tempo vyprávění s mnoha tajemstvími i zvraty. Postupně se nám skládá celá šílená mozaika děsivé tragédie, která se odehrála před mnoha lety. Anotace mnoho neprozrazuje, takže si můžeme jen tipovat jaký dopad měla na jednotlivé aktéry a jejich životy.....
Čekala jsem, že budu sedět a hltat každé slovo, nestalo se tak. Přebal, název i začátek napovídal tomu, že budu cítit strach, úzkost a napětí, ani to se nestalo. Nicméně jsem přesvědčená, že je to následek deformace po knihách od Chrise Cartera.
Neznamená to tedy, že bych si čtení neužila, že bych si v duchu nevytvářela teorie a pomyslně nepředepisovala osudy jednotlivých postav. Kniha příjemně ubíhá a samozřejmě místy i velmi překvapí. Konec se mi zdá malinko patetický, každopádně to je čistě o úhlu pohledu. Doporučuji zainvestovat, v knihovně se Vám určitě neztratí. Svědčí o tom nejeden komentář pode mnou a tuším, že i nade mnou. :)
Začátek byl velmi rychlý a slibný. Seznamujeme se se všemi postavami z minulosti i přítomnosti, ve druhé polovině začínáme pomaličku rozplétat, co se v domě stalo, ale bohužel konec byl o ničem.
V celé knize není jediná postava, se kterou sympatizujete. Vše je postaveno na atmosféře tajemna a stísněnosti, bohužel nic takového se nekoná. Jeden moment překvapení tu tedy byl, ale to je na tenhle žánr poněkud málo. Scény, ve kterých máme spolu s hlavní hrdinkou zadržet dech zde nejsou, protože už daná fakta dávno známe z minulosti. Navíc bylo v příběhu několik situací, které nemají dohru a v podstatě tam byly navíc. Prý má ale vyjít druhý díl tak předpokládám, že právě tam budou objasněny. Nicméně já ho nejspíš číst nebudu. Ten nesourodý konec, který byl vzhledem k vážnosti celé situace poněkud odbytý a dehonestující celý dosavadní příběh mě poměrně naštval.
Přiznám se, že v první třetině knihy jsem se poněkud ztrácela v postavách. Ale jakmile jsem se zorientovala, už jsem se neodtrhla. Zatím je to moje druhá kniha od autorky a rozhodně si od ní časem opět něco vyhledám.
Autorka si s námi pohrávala opět až do poslední stránky. Propletenost celého toho příběhu, divnost samotných hlavních hrdinů. Styl vyprávění z různých pohledů, kdy čtenář stále přemýšlí, jak to nakonec dopadne a co je vlastně pravda. Je až neuvěřitelné, co autorka dokázala napsat a popsat, tak do detailů.
Ve společném čtení s holkama jsme měly mnoho teorií, jak by to mohlo být, kdo je mohl zabít. A opět jsme se u něčeho málo trefily.
Tak to byla jízda.. příběh začíná pozvolně, sledujeme tři časové linie, které se ke konci protnou. Pomalu, ale jistě vše začíná gradovat, úplně mě pohltil, knihu jsem nemohla odložit a prostě jsem musela vědět, co se stalo a jak to dopadne. Čte se parádně, žádná hluchá místa, doporučuji!
Super! Mně se to líbilo moc. Všechny postavy byly zvláštně divné a ponurá atmosféra domu mé pocity jen podtrhla. Rozhodně nelituji, že jsem do knihy zainvestovala.
Od autorky jsem zatím četl Pod dohledem a už to se mi líbilo. Tahle kniha byla dokonce ještě lepší. Příběh mě zaujal natolik, že jsem četl až do tří do rána a za dva dny jsem měl hotovo. Celý děj je popsán ze tří pohledů. Z pohledu samotné Libby, která jako dědička začne pátrat po záhadě domu. Druhý pohled je Henryho, který vzpomíná na kruté časy v tomto domě. No a pak tu máme ještě Lucy, která má dvě děti a žije v podstatě na ulici. Jak do příběhu Lucy zapadá, není na začátku vůbec jasné. A to je právě to co Vás na knize chytne. Postupně skládáte střípky a zmateně jen vyčkáváte, kam to všechno vede. Samozřejmě se dočkáte různých nečekaných zvratů a napínavého odhalování. Tady se mi dost vyplatila má nová technika vypisovat si seznam postav a jejich vzájemné vztahy, protože mě kolikrát autorka tak zmátla, že jsem si musel zkontrolovat kdo je kdo. Na celé knize se mi nejvíc líbilo vyprávění Henryho. Vypráví totiž o tom, jak se z jeho prominentních rodičů postupně stávají fanatici posedlí jednou osobou. Nahlédnutí do jakési sekty a jejich soužití prostě bylo na tomto thrilleru to nejpoutavější a originální. Lisa Jewellová prostě umí a já ji neoficiálně pasuji na thrillerovou lady.
Znepokojující, mrazivá rodinná sága, při jejímž čtení vám budou vstávat všechny chlupy na těle. Ne nadarmo je Lisa Jewellová má oblíbená autorka, své umění zde opět bravurně předvedla ! Tuto knihu jsem četla s velkým zaujetím, příběh je velmi působivý, strhující a pak zase ten konec... Ten tedy nutí přemýšlet ! Ach, Henry, Henry !!
Příběh má neotřelou zápletku. Starý, honosný dům v bohaté čtvrti Chelsea a v něm kolébka s miminem, o patro níž pak tři mrtvá těla v černých hábitech...
Přečtěte si, přátelé, nebudete litovat !
Dobře se to četlo, mám ráda kratší kapitoly. Ale chyběl mi tam nějaký wow efekt.
Přesně jak píše B. A. Paris na obálce, toto bylo velmi temné a znepokojivé. Zkrátka solidní psycho.
Ovšem anotace se mi zdá lehce zavádějící. Čekala jsem úplně něco jiného.
Prostředí a atmosféra byly skoro až nechutné, stejně tak většina postav (kromě Libby a novináře). Autorku obdivuju za to, jak si opět bravurně poradila s velkým množstvím postav. Četlo se to skvěle a všem milovníkům psycha a tísnivých příběhů doporučuji, za mě ale o chlup vede Pod dohledem.
Pohlcující příběh od první věty. Nutí vás číst dál a dál, abyste se co nejdříve dozvěděli, jak to vlastně bylo. Zároveň vás děsí jediné - že knihu dočtete a laťka bude sakra vysoko, a vám bude trvat dlouho, než vás pohltí takto dokonale jiná kniha...
Začátek byl těžký. Než jsem poznala všechny postavy a příběh několika lidí začal mít souvislost. Stálo za to vydržet. Pak už jsem jen chtěla vědět, jak to skončí a hltala každou stránku až do samého konce. Opravdu zvláštní zápletka. Určitě stojí za přečtení.
80%
Chtěl jsem ale pro tebe jen to nejlepší Serenity. V tom baráku jsi byla jediná skutečně čistá bytost, jediné dobro, které ze všeho vzešlo. A tak jsem tu králičí pacičku vzal a schoval ti ji pod peřinku.
To se četlo jedna báseň! Temný, snad až děsivý thriller s originálním námětem, brilantní zápletkou, přitom ale hluboce lidský, s mnoha překvapivými momenty.
Jasně, že se dozvíme, jak to bylo s třemi rozkládajícími se mrtvolami v přízemí a živým a zdravým miminkem v podkroví.
Přečtěte si i vy tento spletitý thriller, myslím, že vás zaujme. Má spád i napětí.
Štítky knihy
vraždy sourozenci psychologické thrillery zmizení lidí rodinná tajemství spolubydlící
Autorovy další knížky
| 2021 |  Rodina z podkroví |
| 2019 | Beze svědků |
| 2016 | Dům, ve kterém jsme vyrůstali |
| 2020 | Pod dohledem |
| 2012 | Pravda o Melody Brownovej |
Je to má třetí kniha od autorky a co jí nemohu upřít, je to, že ve mně vždy dokáže vzbudit velice nepříjemné pocity, což rozhodně není kritika, ba právě naopak, u tohoto žánru je to přednost. Ovšem stejně jako u knihy POD DOHLEDEM mi trvalo, než jsem se v tom všem aspoň trochu zorientovala. Hodně postav, několik dějových a časových linií, nicméně po krkolomném začátku si to celkem sedlo. Jako skoro vždy mě nejvíce bavila linka z minulosti, protože jsem byla neskutečně zvědavá, jak to všechno bylo a k té v podstatě nemám žádné výhrady.
Co se však týče současnosti, tam se dostavilo zklamání. V konečném výsledku mám z knihy spíše rozporuplné pocity, něco bylo skvělé a něco zase ne. A nezachránilo to ani mé oblíbené téma, které mám v knihách ráda, ale neprozradím, jaké mám na mysli, neboť o něm není v anotaci zmínka. No a z konce jsem vysloveně rozpačitá, ale jak jsem zjistila, prý má být druhý díl, tak uvidíme. Za mě stále vítězí autorčina kniha BEZE SVĚDKŮ.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.