Sanctum
Markus Heitz

2. kniha série Ritus. Pokračování knihy Ritus. Touto knihou jsou ukončeny osudy všech hrdinů. Bůh potřebuje démona, aby vypátral ďábla. Řím, Věčné město, ukrývá prastará tajemství. Sem vedou stopy spiknutí, v jehož středu stojí Eric von Kastell, lovec vlkodlaků. Neustále naráží na odkaz ženy, která v 18. století bojovala o život: Gregorie, abatyše jednoho ze znesvěcených klášterů. Eric a Gregorie jsou nerozlučně spojeni nejposvátnější látkou na zemi. Sanctum může způsobit zázraky – nebo přinést smrt. Přeložil Zdeněk Sladovník.... celý text
Přidat komentář


Ve druhém díle mne daleko více bavila příběhová linka z minulosti. Daleko víc napínavá, hlubší příběh. Ta z "přítomnosti" mi jaksi vyzněla do prázdna a dá se říct, že i zklamala.


Oba dva díly jsou mega parádní. Hodně dlouho jsem se do knih takhle nezažral. PAN historik, PAN spisovatel!!!


tak jestliže první díl byl jako jízda na tripu, tak tento je pomalé, zmatené probouzení se do pořádné kocoviny. celá dějová linka se vznikem sesterstva a církevní pletichy mi přišly strašně nudné a hlavně hloupé ? naivní ? nevím. a moc se nevytáhla ani linka s Ericem. u mě tedy Sanctum nezabodovalo.


Konečně se potkají obě dějové linie. Ale celkově je v celé knize tolik nelogičností (a to i s přihlédnutím k žánru), že už mě to ke konci skoro vůbec nebavilo.


Bavila mě o dost víc, než první díl, ačkoli první jsem také slupla relativně rychle. Více dějových linií, propletených vztahů, postav. Osudy některých hlavních postav posilují kvalitu díla. Konec mi přišel trochu rychle naservírovaný, na všech frontách najednou a náhle konec. Ale možná to bylo tím, že jsem do té doby byla strhnutá příběhem. A je fakt, že jeden příběh nemůže vymýtit všechny vlkodlaky ze světa :-)


První díl v končině Francie, kde, jak jsem se dočetl, byla první silnice dovedela až někdy v roce 1945, mě bavila ještě o něco víc. Přesto to mému hodnocení nic neubírá :-) skvělá kniha.


Řekla bych, že kvalitně je na tom Sanctum stejně jako Ritus. Pohodové čtení, tak od poloviny mi nedávalo spát, takže jsem odsouvala vše stranou jen, abych mohla knihu dočíst. Konec byl lehce překvapiví - do jisté míry jsem to tušila, ale trošku jinak. Doporučuji tedy stejně jako první díl.


Knihu jsem nedočetla. Ritus mě pohltil a přečetla jsme to, dá se říct jedním dechem. Této knize chyběl ze začátku ten potřebný adrenalin, kvůli kterého se chcete dozvědět, jak to bude na konci.


Myslím že Ritus byl lepší, ale tady se zase dočkáme velkého finále. A musím říct, že ten konec mi opravdu vyrazil dech, nebudu psát spoilery, ale SPOILER !!! na konci se dozvíme že ten koho jsme celou sérii považovali za nevinného, se nakonec pěkně vybarví, a to stylově
Autorovy další knížky
2005 | ![]() |
2008 | ![]() |
2016 | ![]() |
2009 | ![]() |
2010 | ![]() |
Druhý díl přímo navazuje na Ritus a pokračuje v dění. I zde převážnou část tvoří linka s minulostí, která nejvíce vysvětluje všechno okolo daného světa. V první knize jsme sledovali počátky, jak vznikla situace s vlkodlaky a jak pokračovala. V této části už se hraje vyšší liga na mnohem vyšších místech. Přibývá víc nepřátel a i těch se srstí. Navíc se osvětlují i další podrobnosti, které se pak můžeme dozvědět v lince současné.
Ta mi přišla trošku stagnující a stojící na místě, postup tak byl opravdu jen malý. Tentokrát můj zájem o tuto dobu postupně absolutně upadal, protože se děly věci, které jsem totálně nechápala. Nechápala jsem, že hlavní postava Erik musí jít z jednoho maléru do druhého. Téměř celou knihu na něho někdo útočil a usiloval mu o život, nečekaně ho vypátral a přepadal. A přitom on se pořádně nikam v hledání nedostal. Dokonalý lovec, opravdu. I jeho myšlení se zaseklo a ke konci mi přišel jako totální tupec.
Občas se mi zdálo, že postavy nejednají úplně logicky. V podstatě šlo zvolit jinou nebo lepší cestu, než kterou autor vybral. Otázkou je, jestli je to tak schválně, nebo si autor ty jiné možnosti neuvědomil. Úroveň knihy postupně upadala a z dřívějšího nadšení z výborného tématu se stala kniha podprůměrná. Jakoby došly nápady a nic kloudného se nevyvíjelo.
Co se děje týče, tak ten šel hodně pomalu. Vývoj příliš dopředu nespěchal a mezitím se stále opakovaly boje, přepadení, neočekávaná shledání, stejná osnova a podobně. Což se neustále točilo v kruhu a po čase začalo nudit. Sanctum hodně úrovňově spadlo a zklamalo.