Říše strachu
Michael Crichton
Techno-thriller mistra tohoto žánru je nejen strhujícím čtením, ale také provokativním komentářem k manipulaci s informacemi v moderním světě. V Los Angeles má být za několik týdnů zahájena Konference o náhlé změně klimatu, kterou pořádá významná ekologická organizace NERF. Akce má celý svět přesvědčit o krajní naléhavosti globálního problému. Horečné přípravy konference však naruší podivné chování hlavního sponzora NERF George Mortona: tento americký milionář v jakémsi pomatení mysli zpochybní činnost organizace a odmítne ji nadále finančně podporovat. Hned nato po zběsilé jízdě autem havaruje, a ač jeho tělo není nalezeno, vše nasvědčuje tomu, že zemřel. Materiály objevené v Mortonově domě dají do pohybu téměř planetární honičku – hrdinové románu se pokoušejí v Antarktidě, na Šalamounových ostrovech, v arizonské poušti i na jiných, často exotických místech zabránit sérii uměle vyvolaných přírodních katastrof... Michael Crichton v kontroverzním románu Říše strachu už poněkolikáté kombinuje napínavý příběh s fundovaným rozborem ožehavého vědeckého problému, k němuž zaujímá značně vyhraněný postoj. Podle autora jsou klimatické změny, ke kterým v současnosti údajně dochází, pouhým mýtem, jenž má za následek politizaci vědy a potažmo představuje živnou půdu pro totalitární tendence či „ekoterorismus".... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2006 , Knižní klubOriginální název:
State of Fear , 2004
více info...
Přidat komentář
Zase jedna crichtonovka, která se nepovedla. Ústřední téma je tentokrát poměrně nezajímavé, přišlo mi, že skoro 3/4 knihy tvoří pouze poznatky z environmentálního prostředí a to vše na úkor rozvoje příběhu a gradace napětí. Škoda Míšo!
Začátek byl dost rozvleklý a ne moc zajímavý, až jsem skoro knihu odložil, ale pak se to najednou rozjelo. Kniha obsahuje spoustu zajímavých postřehů nejen ohledně environmentalistiky, ale také i o tom jak snadno námi média dokáží manipulovat (a taky to dělají).
I přes zajímavost tématu to ale není na víc než tři hvězdičky, akční pasáže jsou docela odfláklé.
Standardně dobře a profesionálně odvyprávěný příběh, (tak jak to autor umí), tak jako často i zde jeho vyprávění má varovný společenskovědní přesah, tentokrát pranýřuje ve světě médií stále uměle při životě udržovanou mrtvolu teorie globálního oteplování a falešné proroky, kteří se jí živí na plný úvazek (pseudoeko přebyrokratizované organizace, z grantů tyjící pokrytce a hloupoučké mediální hvězdičky).
Zvláště pozitivně lze hodnotit autorův dodatek s brilantním porovnáním populárních "vědeckých" teorií, které nás provázely dekádami před TGO.
Jinak je to i průměrně vystavěný thriller, takže i ten komu jsou ty odborné záležitosti volné, nemusí litovat čtení.
EDIT 2022: Když tak koukám na jadranův komentář, který cituje Crichtonovy důmyslně vyfabulované a manipulativní výroky a pokládá je za „objektivní“ pohled na klimatickou změnu a snahy o ochranu klimatu, musím uznat, že Říše strachu má větší potenciál neblaze ovlivňovat čtenáře, než jsem si připouštěl._________Původní koment: Očekávat, že Říše strachu je nějakým svatým grálem plným prvotřídních vědeckých informací, a pak být zklamaný, že tomu tak v některých případech není, mi připadá vskutku absurdní. Sám Crichton přiznává, že studiu odborné literatury věnoval tři roky, což je samozřejmě proklatě málo, aby do tématu opravdu odborně pronikl. Následně přiznává, že postoje, které prostřednictvím svých postav zaujímá, jsou jeho vlastní dojmy a názory, které si na základě odborných publikací utvořil, a zdaleka nemusejí být pravdivé. A ano, jeho pohled je politicky zabarvený, ale konec konců, o tom všem přece celá kniha je! Není zdaleka jen o globálním oteplování, respektive globální změně klimatu a o tom, jaký vliv člověk na tyto fenomény má. Jde především o to, aby čtenář pochopil, že při pohledu na větu začínající „Vědci dokázali“ je třeba být ostražitý, nevěřit slepě všemu, co se k nám donese a být k informacím, které se na nás denně valí jako lavina, alespoň trochu kritický. A nejen v tomto konkrétním případě si uvědomit, že nic není zadarmo a dokázat alespoň rámcově posoudit, kdy případné ztráty převáží to, co bychom mohli získat. Vynikající jsou pasáže, ve kterých Crichton popisuje jakým způsobem věda někdy (ne)funguje, jak lze zneužít statistiku, která nám s trochou snahy nakonec vždy dodá výsledky, které jsme si přáli, popřípadě jak strašně málo vlastně víme o světě, který se snažíme řídit a mnoho, mnoho dalšího (například význam „strachu“ v ovládání mas). Autor v průběhu celé knihy před čtenáře servíruje mnoho otázek, pochybností a úvah o globální změně klimatu, mnohdy pak ve spojení s ekonomií či politikou. Je však nutné si uvědomit, že to jsou jeho vlastní názory a kritizovat, že prostřednictvím knihy tyto názory vyjádřil, mi připadá jako zásadní nepochopení toho, o co se celou dobu snažil. Samozřejmě není myslitelné, aby měl každý člověk o všem takový přehled, který by mu umožnil utvořit si fundovaný úsudek v jakékoli problematice a je zcela přirozené, že se často spoléháme na to, co nám říkají autority v daném oboru. Podstatou však je takové informace přijímat kriticky, což nepochybně platí i pro Říši strachu. Osobně se s autorem v mnoha ohledech shodnu, ale zároveň musím přiznat, že často jsem při čtení narazil na to, že sám k některým otázkám zaujímám určitý postoj, ale v přímé konfrontaci s argumenty nejsem schopen jej plně obhájit.
Co se týče děje, ten už byl pro mě trochu vedlejší. Akční scény působily někdy až příliš šroubovaně a trochu moc „rambovsky“ jak to již někdo hezkým příměrem vyjádřil v komentáři níže. Konečně i postavy a jejich vývoj byly poněkud kostrbaté a ve výsledku proto za beletristickou stránku jednu hvězdu strhávám. Celkově jsem však spokojen, zvlášť když vidím, jak lze na béčkový děj nabalit tolik zajímavých informací a Crichton má za svou píli můj plný obdiv. Konečně musím ocenit i odkazy na použitou a citovanou odbornou literaturu, které knihu ještě o kousek posouvají.
Napínavý děj, hrdinové téměř nesmrtelní, až na Teda. Trochu mě zklamal závěr se záchranou na poslední chvíli. Po přečtení knihy člověk přehodnotí svůj přístup k informacím, předkládaným médii i politiky. Strach je opravdu nejlepší prostředek k ovládnutí mas.
Po prečítaní som knihu považoval za špičku v obore, keďže knihy nabité poznatkami ďaleko uprednostňujem pred knihami, ktoré pomimo deja nedávajú nič navyše.
Ale po prečítaní knihy Merchants of Doubt: How a Handful of Scientists Obscured the Truth on Issues from Tobacco Smoke to Global Warming od Naomi Oreskes, kde zmienila aj túto knihu, ostávam šokovaný. Schválne som si dodatočne aj niečo vyhľadal a zdá sa, že Crichton prezentuje politicky zafarbený názor a nie objektívne vedecké znalosti.
Tu sa ukazuje, ako ľahko sa dá navodením zdania vedeckosti zavádzať, stačí vybrať len tú časť vedy, ktorá Vám zapadá do pohľadu, zvyšok zanedbať, skritizovať alebo misinterpretovať, k tomu prihodiť nejaké tie pochybnosti a zanecháte dojem, že ponúkate špičkovo preskúmanú pravdu aj keď ide skôr o propagandu.
Opravdu zajímavé, k zamyšlení. Kniha má spád, je akční, spousta zajímavých informací, včetně odkazů na ně. Očividně ty 3 roky, které tomu věnoval, přinesly ovoce. K přečtení rozhodně doporučuji.
Výborné, prostě výborné. Crichton se tu opravdu rozepsal. Začátek byl sice trochu nudný, ale jakmile se to rozjelo tak to nabíralo rychlost a než jsem se nadál byl jsem na konci knihy. Jde vidět, že si o tom Crichton zjistil vážně hodně a ještě nám na ty informace poskytl odkaz, takže Crichton určitě ví o čem píše. (90%)
Několik akčně dobrodružných kapitol bylo fajn: Antarktida, blesky v parku a hlavně ostrov Gareda kde si to užil nejvíce Ted :-) Děj odsípal, pobavila mě scéna s chobotničkou, ale neustálé předkládání fakt a polemizace ohledně planety to trochu brzdila, byť zde byla třeba. Nejlepší byl Kenner, když Tedovi vysvětloval fakta...a vždy neopomenul dodat: "Tede" např. "Jenže jakou hrozbu El Niňo představuje pro USA, Tede? Prostě tahle kniha stojí si zato přečíst !
Vynikající ukázka manipulace našich představ o přírodě. Čtivý a napínavý román, který nás naučí ostražitosti v přijímání informací. Doporučuji.
Crichtona si velmi vážím a jeho knihy mám ráda, ale tady mi poněkud vadily ostré předěly mezi dobrodružným thrillerem (sice na velmi zajímavých místech planety) a populárně-naučnou přednáškou, které se několikrát zopakovaly. Navíc mě moc nebavilo zaměření na globální oteplování, kde co člověk, to názor, přitom autor to podává až nepříjemně dogmaticky tak, že tomu dopodrobna rozumí a má svůj vyhraněný názor, samozřejmě 100% podložený fakty (odkazy byly sice mnohé uvedeny, podobně jako nepříliš nutné a vypovídající grafy), ale kompletní informace sám autor mít zákonitě z každého souvisejícího tehdy aktuálního výzkumu prostě nemohl... (Jakkoli neustále zdůrazňuje potřebnost aktuálních informací, tak mě překvapil opakem, když podpořil svůj výrok o dosud chybějícím protijedu - v pro příběh sice zcela nedůležitém momentu - 40 let starou zprávou...za tu dobu se mohlo již pokročit dál).
Více mne zaujal samotný pojem "říše strachu", kdy se na každého valí z médií především katastrofické zprávy všeho druhu ze všech končin světa i vesmíru, které nás udržují v permanentním strachu (protože nemáme k dispozici všechny informace a není v našich silách si udělat sami vlastní průzkum o všem, co by nás zajímalo, či z čeho máme obavu). Tomu ale naneštěstí ve stejnojmenné knize byla věnována jen minimální pozornost.
Seriózna problematika, ale trochu naivne-rambovský dej. Rozhovory medzi postavami ma bavili viac, než akčné scény. Taktiež epilóg bol zaujímavý.
Opět výborný thriller. Možná má kniha trochu pomalejší rozjezd, ale to mi ani za mák nevadilo, protože člověk se dozví něco nového a zajímavého. Samozřejmě člověk nemůže vědět, jestli mu Crichton nepodsouvá jen jednostranné informace, nicméně si myslím, že cíl knihy není udělat z člověka antiekologa, nýbrž spíše poukázat, jak k tomu všemu přistupovat, čili, nejdříve si o tom něco zjistit, a pak teprve něco hlásat. A to v dnešní době absolutně chybí. Člověk se rozhoduje podle toho, co píší v mediích a bohužel media nejsou úplně objektivní. Je škoda, že to není ve školách povinná četba.
A samotný příběh byl tak strhující až do poslední chvíle. Díky tomu toto dílo přečte čtenář jedním dechem.
Výborně napsaný román. Chytlavý příběh a velice skvěle se to čte. Zase nám Crichton dává čas na otázky ohledně ekologie a společnosti a také odpověď, ale tu si najdete sami v této knize :-) Doporučuji !!! :-)
Už dlouho si myslím, že jako se střídá zima a léto, tak je i Doba ledová a doba....tepla, prostě jakýsi opak a takhle se to stále opakuje. Kniha mě v tom jen utvrdila a i otevřela nové věci k poznání. Pěkný fitkivní příběh, prokládaný skutečnými vědeckými daty. Já sem byl spokojen:) Pro malou ukázku sem si vygooglil něco o DDT, která je též zmiňovaná v knize Takže jsem se přesvědčil, že to jsou fakta
Skvělá ukázka moderního thrilleru. Napínavý příběh postavený na pravdivých datech, kterých Crichton opět posbíral obrovské množství. Povinná četba pro všechny, kdo neustále straší globálním oteplováním.
Štítky knihy
globální oteplování technothrillery skepticismus
Autorovy další knížky
| 1993 |  Jurský park |
| 2008 | Kmen Andromeda |
| 1994 | Pojídači mrtvých |
| 1998 | Koule |
| 2006 | Říše strachu |
trojročné študium materálov o environmentalistike k Ríši strachu sa tu prajavilo. je to závažný problém, ktorý si určite vyžaduje viac ako trojročné úsilie. Napriek tomu tu crichton zaujíma svojský postoj, možno opačný ako väčšina ľudstva. klobuk dolu, že písal knihy z rôznych vedeckých odvetví, z veľkej časti knihy prefektné. Ríša strachu nám objasnuje sučasné prírodné problémy, zaoberá sa trocha antropologiou, velke plus pre mna osobne jeho osobný názor na problematiku v závere. miestami síce trocha rozvláčny dej, celkovo však slušne napísana kniha, krorá prinuti čitateľa zamyslieť sa nad závažnými problémami sučasnosti